Antická Malá Asie

Egejské moře řeky v antice neoddělovalo, naopak sloužilo jako komunikace. Proto Řekové maloasijské Řecko vnímali stejně jako evropské Řecko, jako svoji domovinu. Jejich osídlení maloasijského pobřeží bylo jedno z prvních, Turci přišli až o nějakých 2500 let později.

Trója

Trója a Trojská válka
Trója bylo starověké město a dějiště Trojské války. Dlouho bylo ztraceno, objeveno bylo teprve r. 1822, předtím byly jak Trója, tak válka, považovány za legendy, známé především z Homérovy Iliady.
Podle pověsti Řekové Tróju obléhali 9 let a bitvy neměly vítěze. O pádu města rozhodla lest v podobě Trojského koně a město bylo Řeky zničeno. Po válce bylo město opuštěno a nastává doba temna až do doby nového osídlení řecky mluvící komunitou. Později, roku 334 př. n. l. Tróju navštívil i Alexander Veliký. Nakonec ale Trója upadá v zapomnění.
Podle archeologických výzkumů je nejpravděpodobnější kandidát na Trojskou válku, pokud proběhla, doba přibližně kolem roku 1200 př. n. l. začni psát svůj cestopis...

Dnešní Trója (archeologické naleziště)

Trója měla strategickou polohu, leží v místech, kde se Marmarské moře skrze Hellespont vlévá do Egejského moře. Leží v Malé Asii, ale do Evropy je to co by kamenem dohodil (pozice na mapě). V roce 2020 bylo vstupné 50 tureckých lir (140 Kč).

Samotná archeologická lokalita je maličká, což se vzhledem ke stáří osídlení (od neolitu po 500 př. n. l.) nakonec dá čekat. Taky divadlo v Tróji je malé.

Trója se dělí do vrstev, které následují chronologicky po sobě:

Například Trója 1 znamená vrstvu před rokem 3000 př. n.l.

Trója 2 vrstvu před rokem 2000 př. n.l.

A tak dále až po Tróju 9, kdy se dostáváme k roku 500 př. n. l.

Trojský kůň (replika) je přístupný veřejnosti. Další Trojský kůň je na nábřeží v Çanakkale, tamtéž je model města Trója, jak moha vypadat v roce 1750 př. K.

Od roku 1998 je Trója součástí světového dědictví UNESCO.

Pergamon

Starověké město Pergamon je umístěno na pergamské skále na útesu nad řekou. Na svém vrcholu byl Pergamon považován za jedno z kulturních center řeckého světa a ovládal velký kus Malé Asie.
Město dalo své jméno pergamenu, což je zvířecí kůže, která sloužila jako podklad, na který se psalo celý starověk a část středověku, zhruba do 13. s tol.

Pergamské divadlo má působivý výhled a nejstrmější sedadla ze všech známých antických divadel.

Na pergamské akropoli se nacházely:
tržiště, agora a královský palác, mezi nimi pak několik chrámů a především:
Pergamská knihovna
Ta byla jednou z nejvýznamnějších knihoven starověku. Ve své době byla dokonce druhou největší knihovnou na světě, hned po té alexandrijské. Celou knihovnu nechal Marcus Antonius v r. 41 př. n. l. převézt do Alexandrie jako dar královně Kleopatře. Byl to dar za vyhořelou alexandrijskou knihovnu.

Pergamon dnes
Bohužel z původních budov už moc nezbylo, protože sloužily jako kamenolom pro místní obyvatele dole ve městě. V 19. století pak Němci odvezli tzv. Pergamonský oltář, který zrekonstruovali a je teď k vidění v Berlínském muzeu.
V roce 2020 bylo vstupné 50 tureckých lir (140 Kč).

Efez

Efez byla starořecká metropole v Malé Asii. Místo je osídleno min. posledních 4000 let. Vzniklo krátce po trojské válce, tedy po roku 1200 před naším letopočtem. Efez při svém tažení navštíví i Alexandr Veliký a po jeho smrti připadá jednomu z jeho generálů. Od roku 133 př. n. l. pak náleží k Římské říši.

Přístav
Efez měl jeden z největších námořních přístavů starověku. Kdysi ležel Efez přímo v zálivu u moře, později, ještě ve starověku, musel být vyhlouben umělý kanál, který přístav spojoval s mořem. Tento kanál je dodnes viditelný. Bohužel, vlivem eroze je přístav dnes vzdálený asi 5,3 km od pobřeží.

Agora
Jestliže Pergamon byl sídlem králů, tak Efez byl obchodní metropolí Antiky.
A centrem obchodu v Efezu byla právě Agora.

Odeon - malé zastřešené divadlo s dokonalou akustikou z r. 150 n.l., kapacita 1500 diváků. Ale budova byla určena spíše pro schůze Senátu než pro divadelní představení.

Knihovna
Římská stavba z 2.stol, ve srovnání s Pergamská knihovnou, která měla na 200.000 svitků, byla malá, měla jen 12,000 svitků. Její průčelí je ve srovnání se zbytkem budovy nápadně předimenzované. Používala se asi 140 let, až do doby, kdy byla poničena zemětřesení. V 70 letech byla rekonstruovaná a stala se ikonou Efezu.

Další budovy: Nevěstinec, Hadriánův chrám...

Křesťanství
Efez je silné svázán s křesťanstvím.
Do Efezu přišel ve svých 59 letech Jan, aby tady napsal své Evangelium podle Jana, dalších 30 letech žil( v kotli s vařícím olejem). Žil tady Svatý Pavel.

Efez dnes
Efez jsou dnes nejrozsáhlejší antické ruiny světa.
V roce 2020 bylo vstupné 100 tureckých lir, nebo 10 euro (250 Kč).

Helikarnassos

Toto město proslavila jedná stavba: Mauzoleum v Helikarnassu.
Kdysi jeden ze sedmi divů světa, monumentální hrobka, která dala jméno všem ostatním hrobkám.
Byla vybudovaná v letech 353-350 př. n. l. Na svém místě stála až do 10. století n. l., ve 12. století ji však zčásti zničilo zemětřesení a v 15. stol. n.l. už z něj nezbylo nic. Dnes jsou vidět jen obrysy v zemi.
V roce 2020 bylo vstupné 14 tureckých lir (40 Kč).