Průvodce státem
Indie
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Kultura a lidé v Indii

Historie v kostce

Historie Indie sahá až do dob cca 2. – 3. tisíciletí př.n.l., kdy sem přicházely árijské kmeny přinášející s sebou základy dnešního hinduismu, a zároveň bojovaly nebo se mísily s místním obyvatelstvem. Následovaly doby velkých říší v prvním tisíciletí př. n. l., kde se objevují výrazné osobnosti jako Gautama Buddha či král Ašóka, jemuž se jako prvnímu a dlouho jedinému podařilo Indii sjednotit. Přelom letopočtu byla doba vzniku eposů Rámájana a Mahábhárata, ty jsou důležitými texty hinduismu. V prvním tisíciletí zde dominují hinduističtí panovníci a královské rody, jakými byli například Guptovci.

Krátce po přelomu tisíciletí se vlády části Indie ujímají muslimové, kteří pak na několik staletí svoji působnost územně rozšíří. Zajímavostí je, že muslimská menšina vládla hinduistické většině. Islám v Indii byl a je velmi specifický a zemi rozhodně obohatil.

Zhruba od 16. století se Indie stává vysoce atraktivní destinací pro evropské námořní obchodníky a chybí jen krůček k tomu, aby se stala kolonií jedné z tehdejších velmocí. Kvůli tomu, že Mughalská říše byla s posledním velkým Mughalem v úpadku a země nebyla jednotná, stala se pro kolonialisty dosažitelným cílem. Byly zde kolonie Portugalců i Francouzů, avšak až Britové udělali z Indie část impéria, nad nímž slunce nikdy nezapadá, a Indie se na dlouho stala drahokamem v jeho koruně.

Již v 19. století mezi indickými intelektuály vznikaly myšlenky na nezávislost, které přerostly v hnutí, jehož síla později s vedením mnoha velkých osobností a také díky historickým okolnostem pomohla Indii k nezávislosti získané 15. srpna 1947. Země byla rozdělena na Indii a Pákistán.

Moderní dějiny Indie jsou dějinami politických stran, problematiky menšin, rostoucí ekonomiky, ale také dějinami demokracie, jíž Indie od počátku nezávislosti byla a dnes si říká největší demokracie světa. Do jaké míry je toto tvrzení výstižné, je diskutabilní. Regionálně je však indická demokracie vzorem pro ostatní státy.

Lidé

S populací 1,2 miliardy obyvatel je Indie druhou nejlidnatější zemí světa. Obecně lze obyvatelstvo rozdělit na indoárijskou skupinu (72 %), drávidskou (25 %) a na menší entické skupiny žijící v horách v nejvýchodnější části země. Většina Indů jsou hinduisté (79,8 %), početná je pak muslimská menšina (14,2 %) a zbytek tvoří křesťané, sikhové, buddhisté, džainisté aj.

Na první pohled je jasné, že diverzita Indie člověku nedává možnost Indy generalizovat. Co region, to jiné zvyky, jiní lidé. V Indii stále existuje kastovní systém, který je sice vládou zakázán, ale ve společnosti má své silně zajeté koleje. Kast existuje nepřeberné množství; existují kasty založené na povolání, regionu nebo etnicitě. Sňatky napříč kastami jsou i dnes v konzervativních rodinách problémem. Nízká kasta v současnosti však už nemusí znamenat, že je člověk chudý a ve společnosti nízko postavený. Vzdělání, byznys a velká města pomáhají mnohé sociální bariéry a škatulky bořit.

Na ulici člověk může vidět mnoho různých druhů lidí, ať už se jedná o příslušníky všech možných náboženství, ale také „hidžry“ (transgender), ve velkých městech dívky v minišatech nebo dámy v sárí. V zimních měsících nejsou ponožky v sandálech ani žabkách ničím ojedinělým. Často je také možné se setkat s různými knězi, guruy i jogíny, které je většinou jednoduché na první pohled poznat. V diverzitě zde neexistují meze.

Cestovatel si musí být vědom toho, že Indové mají na všechno času dost. Když si s Indem domluvíte schůzku, počítejte, že téměř jistě přijde pozdě, což ale na druhou stranu znamená, že sám cestovatel se s dochvilností také nemusí příliš stresovat.

Indka

Svátky

Indové jsou mistři v oslavování a oslaví vše, co můžou. Vyjmenovat všechny svátky by vytvořilo opravdu dlouhý seznam. Dá se však říct, že takřka každou chvíli je v Indii nějaký svátek. Svátky, které známe my, tedy ty křesťanské, se v Indii slaví také, ale v menší míře. Největšími svátky jsou Díválí – festival světel, svíček a ohňostrojů – nádherná podívaná. Dívalí se slaví každý rok v jiném datu v rozmezí poloviny října až poloviny listopadu.

Poněkud divočejším svátkem je Hólí, festival barev, oslava jara, kdy lidé vyráží do ulic a hází po sobě barevným práškem a cákají po sobě vodu. Jde vskutku o zábavnou záležitost. Mnoho Indů se při této události posiluje Bhángem, což je druh konopného bonbónu, který se smíchá s džusem či mlékem a navozuje dobrou náladu. Bháng je ve většině spolkových států legální. Hólí slaví v Indii většina lidí bez ohledu na náboženskou příslušnost. Je třeba si dávat pozor zejména na rošťácké děti a teenagery, kteří vyrážejí do ulic nebo číhají v oknech, aby v rámci oslav hodili na nic netušícího procházejícího například vejce, kraví lejno a podobně extrémní formy oslavových materiálů. V čase Hólí je třeba chodit po venku v oblečení, které nám nebude líto vyhodit.

Holi

Kromě mnoha dalších hinduistických a regionálních svátků zde muslimská komunita dodržuje ramadán (v Indii výslovnost „ramzán“), který je pak završen svátkem Eid (čti „id“). Ramadán je měsíc, v průběhu něhož se muslimové přes den postí.

Státní svátky jsou Den nezávislosti 15. srpna, Den republiky 26. ledna a narození Mahátmy Gándhího 2. řijna.

V průběhu státních svátků mají banky a úřady zavřeno. Můžete se setkat s omezením otevírací doby či s dovolenou úředníků v době náboženských svátků. Omezení se týká i obchodů, velká část bude mít zavřeno, ale jistě ne všechny.

Nepříjemným dnem pro cestovatele, který rád rozjímá nad sklenkou alkoholu, je takzvaný „dry day“ – těch je v Indii několik do roka a většinou jsou právě spojeny se svátky. Dry day znamená, že v ten den se v barech a restauracích nemá podávat alkohol a neměl by se ani prodávat v obchodech. Toto pravidlo se ve většině případů skutečně dodržuje. Výjimku tvoří čtyř a vícehvězdičkové hotely. Pozor také na volby, ať už komunální, či celostátní – alkohol se neprodává a navíc je omezen provoz kin a nákupních center – aby se lidé nerozptylovali a šli raději k volbám.

Kultura

Všechny z 29 spolkových států Indie jsou kulturně specifické. V každém z nich najdeme bohatý folklór, umění, hudbu, případně i kinematografii. Kromě známého Bollywoodu s centrem v Bombaji existují například i Kollywood nebo Tollywood – kinematografie Indie je rozdělena dle jazyka, přičemž v Bollywoodu panuje hindština.

Populární hudba v Indii je filmová, ale také klasická. V Indii je možné chodit do klubů, kde se spektrum hudby liší místo od místa a hraje se jak západní, tak indická hudba všech žánrů.

V Indii lze jít i do divadla. Většinou člověk narazí na divadla nabízející klasická představení z eposů. Možné je však navštívit i divadla s alternativními inscenacemi různých her. Divadlo, jak jej známe my, není pro Indii typické. Když se Indů zeptáte na „theatre“, odkážou vás na kino, proto je třeba při pátrání po „theatre“ požadavek specifikovat.

Umění a řemesla jsou v každém státě jiné. Setkáme se s výrobou šperků, sošek bohů a také s vyšíváním látek, které bude stát od státu jiné.

Za zmínku určitě stojí Rádžasthán, největší stát Indie, který pokrývá poušť Thár. Je státem barev, barevných měst, turbanů, navoskovaných knírů a maharádžů. Konají se zde velbloubí trhy, velbloudí závody, folklorní festivaly, ale také lokální vystoupení místních nomádů, např. Kalbeliya, jejichž taneční vystoupení jsou ohromující. Velmi známé jsou i rádžasthánské loutky a maňásci, stejně jako krabičky či jiné dekorativní předměty se zrcadýlky a barevnými kamínky. Rádžasthán je pouze příkladem tradiční kultury – každý spolkový stát má svou a neméně bohatou kulturu.

Jazyk

Oficiálními jazyky Indie jsou hindština a angličtina. Hindštinu ale očekávejte spíše jen na severu a západě země, jinak je v Indii oficiálně uznáno dalších 21 jazyků a napříč zemí se mluví mnoha různými dialekty. Jazyky indoárijské rodiny (na severu) a drávidské (na jihu) si nejsou skoro vůbec podobné.

Díky Britům je v Indii angličtina velmi rozšířená a ve městě většinou nebývá problém se anglicky domluvit, je však třeba se zprvu soustředit na specifický přízvuk. Níže je uvedeno pár slovíček v hindštině, které se na jihu Indie bohužel použit nedají.

Minislovníček:

  • Dobrý den – Namasté
  • Děkuji – Šukriyá
  • Ano – Hán
  • Ne – Nahín
  • Jmenují se ... – Mérá nám ... hai.
  • Jak se máte – Áp kaisé hain?
  • Dobře – Thík hai
  • Kolik to stojí? – Yé kitná hai?

Turismus

Indie se čím dál tím více stává populární destinací pro turisty. Nejen, že je ještě stále levná, ale je také poměrně bezpečná a má co nabídnout. Kvalita služeb se liší dle oblasti, zpravidla cestovatel najde vše, co potřebuje. Indie se rychle vyvíjí a modernizuje, což přispívá ke zkvalitnění podmínek pro turisty. Samozřejmě nelze od odlehlé vesnice či maloměsta čekat podmínky stejné jako v hlavních turistických centrech.

Indie láká turisty zejména svou barevnou kulturou a bohatou historií. Chrámové komplexy i pevnosti jsou architektonickými unikáty. Mnoho příznivců jógy sem cestuje za cvičením. Cesta do Indie je také pro mnohé vyznavače a zájemce o buddhismus duchovním zážitkem. Indie má hory, poušť i tropické džungle. Je zde také možná rekreace u moře (Goa, Kérala).

Velmi populární a obohacující záležitostí je dobrovolnictví. V Indii působí mnoho NGO, které přijímají zahraniční dobrovolníky. Cestovateli se pak nabízí delší pobyt v Indii s možností víkendového cestování a zároveň hlubšího poznávání lidí a kultury jednoho místa.

Geografie

Indie se rozkládá na indickém subkontinentu se svými 29 spolkovými státy a 7 svazovými teritorii. Říční síti dominují řeky Ganga, Brahmaputra a Gódávarí. Kromě Himálaje zde najdeme také pohoří Západní Ghát či Nílgiri.

Nejhustěji obydlenou části země je stát na severu Indie Uttar Pradéš. Zde se nachází mnoho zajímavých míst od Tádž Mahalu v Ágře po Váránasí. Stát Bihár, který skýtá buddhistické památky, je jedním z nejchudších a nejméně rozvinutých států; je zde vysoká kriminalita a při cestování na jeho území je třeba dbát značné míry obezřetnosti.

Východní část Indie zvaná „sedm sester“ (podle sedmi států) je turisticky takřka nedotčená, o to více zajímavá pro svou přírodu a zejména kmenové obyvatelstvo. Bengálsko s hlavním městem Kalkatou je turisticky přívětivé a příjemné.

Drávidský jih Indie je znám pro své barevné chrámy a gigantické modly bohů. Kérala na západním pobřeží skrývá tropické mangrovy a je zde možné bydlet na hausbótech. Jih Indie je velmi bezpečný a pro turistu přátelský a klidný.

Goa je pro Indy jako Chorvatsko pro Čechy. Jsou tu krásné pláže a spousta možností zábavy – jak to v rekreačních přímořských letoviskách bývá. Pivo je ve většině případů levnější než voda (v Indii to není běžná záležitost jako u nás). Společenské živly prahnoucí po párty by jistě měly zamířit na sever Goy, který je známý jako místo zábavy.

Západ Indie s dominantní metropolí Mumbai je ekonomicky velmi rozvinutý a nemálo turisticky atraktivní. O Rádžasthánu již byla řeč, pouštní stát Indie s obdivuhodně bohatým folklorem, rozhodně stojí za návštěvu. Ve střední a severní Indii, kde se mluví převážně hindsky, je k vidění mnoho historicky zajímavých míst, najdeme zde také přírodní parky. Centrem severní Indie je hlavní město Nové Díllí.

Podhůří Himálaje dá člověku ochutnat trochu z tibetské kultury, jelikož zde pobývá mnoho uprchlíků z Tibetské plošiny. Městečka jsou kouzelná a plná mnichů, obchodníků a hippies. Oblast je vhodná pro trekking.

Džammu a Kašmír je pro svou neklidnou historii a nešťastnou polohu zahraničním turistům skoro neznámý. Kvůli nestabilní politické situaci není Kašmír nejbezpečnějším místem pro dobrodružné výpravy. Oblast Lehu na východě státu je minimálně pro místní výletníky velmi populární. Indové Kašmíru rádi říkají Švýcarsko Indie, protože jeho údolí opravdu Švýcarsko připomíná.

Celkovou rozlohou je Indie téměř 42x větší než Česko.

Země divů, příběhů a nekonečného objevování

Indická republika je největší zemí regionu jižní Asie. Hranice i historii sdílí s Pákistánem na západě, Nepálem, Bhútánem a Čínou na severu a Bangladéšem a Myanmarem na východě. Střechou Indie je Himálaj, přičemž její břehy omývá Bengálský záliv a Indický oceán. 

Je důležité si uvědomit, že Indie není ani černá, ani bílá, ale že je barevná. Její krásou je diverzita, jejím kouzlem nespoutanost a schopnost cestovatele vždy nečím překvapit a uvést ho v údiv. Bohatá historie od dob Harappy přes Buddhu, mocné říše a jejich maharádže, sultány, nizámy a později koloniální doby plné rozvoje i úpadku, zanechala Indii nespočet dechberoucích památek a příběhů, které touží po obdivu výměnou za nezapomenutelné zážitky. Indie je dynamická země, která se zejména v posledních letech vyvíjí závodní rychlostí a cestovateli tedy nabízí jak komfort modernity, tak půvab dávných dob.

Při cestě do Indie se člověk musí připravit na to, že uvidí věci, které nebude chápat, budou mu připadat nesmyslné, dokonce i divné. Není však setkání s něčím takovým fascinující? Indie skrývá potenciál pro každého cestovatele, ať už jde o dobrodruha, klidného dovolenkáře, sportovce či objevitele. Přijdou si zde na své jak „lowcost“ výletníci, tak milovníci luxusu. Když má správný cestovatel oči i mysl otevřené, Indie se pro něj stane místem inspirace, poznání a hlavně jedinečných zážitků.

Průvodce pro tebe napsal Nikola Sichlerová
Víza
Vízum za 50 $
Turistická víza na 60 dní získáš on–line na indianvisaonline.gov.in.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
září - duben
V létě je nesnesitelné vedro a monzuny, v Himálaji ale příjemně.
Více o počasí
Letenky od
13 000 Kč
Je běžná cena letenek. Akční se objeví 9x do roka a ušetříš cca 41 %.
Akční nabídky
Avatar uživatele Nikola Sichlerová
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 5 měs
Navrhni úpravu