Indie

Historie v kostce

Historie Indie sahá až do dob cca 2. – 3. tisíciletí př.n.l., kdy sem přicházely árijské kmeny přinášející s sebou základy dnešního hinduismu, a zároveň bojovaly nebo se mísily s místním obyvatelstvem. Následovaly doby velkých říší v prvním tisíciletí př. n. l., kde se objevují výrazné osobnosti jako Gautama Buddha či král Ašóka, jemuž se jako prvnímu a dlouho jedinému podařilo Indii sjednotit. Přelom letopočtu byla doba vzniku eposů Rámájana a Mahábhárata, ty jsou důležitými texty hinduismu. V prvním tisíciletí zde dominují hinduističtí panovníci a královské rody, jakými byli například Guptovci.

Krátce po přelomu tisíciletí se vlády části Indie ujímají muslimové, kteří pak na několik staletí svoji působnost územně rozšíří. Zajímavostí je, že muslimská menšina vládla hinduistické většině. Islám v Indii byl a je velmi specifický a zemi rozhodně obohatil.

Zhruba od 16. století se Indie stává vysoce atraktivní destinací pro evropské námořní obchodníky a chybí jen krůček k tomu, aby se stala kolonií jedné z tehdejších velmocí. Kvůli tomu, že Mughalská říše byla s posledním velkým Mughalem v úpadku a země nebyla jednotná, stala se pro kolonialisty dosažitelným cílem. Byly zde kolonie Portugalců i Francouzů, avšak až Britové udělali z Indie část impéria, nad nímž slunce nikdy nezapadá, a Indie se na dlouho stala drahokamem v jeho koruně.

Již v 19. století mezi indickými intelektuály vznikaly myšlenky na nezávislost, které přerostly v hnutí, jehož síla později s vedením mnoha velkých osobností a také díky historickým okolnostem pomohla Indii k nezávislosti získané 15. srpna 1947. Země byla rozdělena na Indii a Pákistán.

Moderní dějiny Indie jsou dějinami politických stran, problematiky menšin, rostoucí ekonomiky, ale také dějinami demokracie, jíž Indie od počátku nezávislosti byla a dnes si říká největší demokracie světa. Do jaké míry je toto tvrzení výstižné, je diskutabilní. Regionálně je však indická demokracie vzorem pro ostatní státy.

Lidé

S populací 1,2 miliardy obyvatel je Indie druhou nejlidnatější zemí světa. Obecně lze obyvatelstvo rozdělit na indoárijskou skupinu (72 %), drávidskou (25 %) a na menší entické skupiny žijící v horách v nejvýchodnější části země. Většina Indů jsou hinduisté (79,8 %), početná je pak muslimská menšina (14,2 %) a zbytek tvoří křesťané, sikhové, buddhisté, džainisté aj.

Na první pohled je jasné, že diverzita Indie člověku nedává možnost Indy generalizovat. Co region, to jiné zvyky, jiní lidé. V Indii stále existuje kastovní systém, který je sice vládou zakázán, ale ve společnosti má své silně zajeté koleje. Kast existuje nepřeberné množství; existují kasty založené na povolání, regionu nebo etnicitě. Sňatky napříč kastami jsou i dnes v konzervativních rodinách problémem. Nízká kasta v současnosti však už nemusí znamenat, že je člověk chudý a ve společnosti nízko postavený. Vzdělání, byznys a velká města pomáhají mnohé sociální bariéry a škatulky bořit.

Na ulici člověk může vidět mnoho různých druhů lidí, ať už se jedná o příslušníky všech možných náboženství, ale také „hidžry“ (transgender), ve velkých městech dívky v minišatech nebo dámy v sárí. V zimních měsících nejsou ponožky v sandálech ani žabkách ničím ojedinělým. Často je také možné se setkat s různými knězi, guruy i jogíny, které je většinou jednoduché na první pohled poznat. V diverzitě zde neexistují meze.

Cestovatel si musí být vědom toho, že Indové mají na všechno času dost. Když si s Indem domluvíte schůzku, počítejte, že téměř jistě přijde pozdě, což ale na druhou stranu znamená, že sám cestovatel se s dochvilností také nemusí příliš stresovat.

Svátky

Indové jsou mistři v oslavování a oslaví vše, co můžou. Vyjmenovat všechny svátky by vytvořilo opravdu dlouhý seznam. Dá se však říct, že takřka každou chvíli je v Indii nějaký svátek. Svátky, které známe my, tedy ty křesťanské, se v Indii slaví také, ale v menší míře. Největšími svátky jsou Díválí – festival světel, svíček a ohňostrojů – nádherná podívaná. Dívalí se slaví každý rok v jiném datu v rozmezí poloviny října až poloviny listopadu.

Poněkud divočejším svátkem je Hólí, festival barev, oslava jara, kdy lidé vyráží do ulic a hází po sobě barevným práškem a cákají po sobě vodu. Jde vskutku o zábavnou záležitost. Mnoho Indů se při této události posiluje Bhángem, což je druh konopného bonbónu, který se smíchá s džusem či mlékem a navozuje dobrou náladu. Bháng je ve většině spolkových států legální. Hólí slaví v Indii většina lidí bez ohledu na náboženskou příslušnost. Je třeba si dávat pozor zejména na rošťácké děti a teenagery, kteří vyrážejí do ulic nebo číhají v oknech, aby v rámci oslav hodili na nic netušícího procházejícího například vejce, kraví lejno a podobně extrémní formy oslavových materiálů. V čase Hólí je třeba chodit po venku v oblečení, které nám nebude líto vyhodit.

Kromě mnoha dalších hinduistických a regionálních svátků zde muslimská komunita dodržuje ramadán (v Indii výslovnost „ramzán“), který je pak završen svátkem Eid (čti „id“). Ramadán je měsíc, v průběhu něhož se muslimové přes den postí.

Státní svátky jsou Den nezávislosti 15. srpna, Den republiky 26. ledna a narození Mahátmy Gándhího 2. řijna.

V průběhu státních svátků mají banky a úřady zavřeno. Můžete se setkat s omezením otevírací doby či s dovolenou úředníků v době náboženských svátků. Omezení se týká i obchodů, velká část bude mít zavřeno, ale jistě ne všechny.

Nepříjemným dnem pro cestovatele, který rád rozjímá nad sklenkou alkoholu, je takzvaný „dry day“ – těch je v Indii několik do roka a většinou jsou právě spojeny se svátky. Dry day znamená, že v ten den se v barech a restauracích nemá podávat alkohol a neměl by se ani prodávat v obchodech. Toto pravidlo se ve většině případů skutečně dodržuje. Výjimku tvoří čtyř a vícehvězdičkové hotely. Pozor také na volby, ať už komunální, či celostátní – alkohol se neprodává a navíc je omezen provoz kin a nákupních center – aby se lidé nerozptylovali a šli raději k volbám.

Kultura

Všechny z 29 spolkových států Indie jsou kulturně specifické. V každém z nich najdeme bohatý folklór, umění, hudbu, případně i kinematografii. Kromě známého Bollywoodu s centrem v Bombaji existují například i Kollywood nebo Tollywood – kinematografie Indie je rozdělena dle jazyka, přičemž v Bollywoodu panuje hindština.

Populární hudba v Indii je filmová, ale také klasická. V Indii je možné chodit do klubů, kde se spektrum hudby liší místo od místa a hraje se jak západní, tak indická hudba všech žánrů.

V Indii lze jít i do divadla. Většinou člověk narazí na divadla nabízející klasická představení z eposů. Možné je však navštívit i divadla s alternativními inscenacemi různých her. Divadlo, jak jej známe my, není pro Indii typické. Když se Indů zeptáte na „theatre“, odkážou vás na kino, proto je třeba při pátrání po „theatre“ požadavek specifikovat.

Umění a řemesla jsou v každém státě jiné. Setkáme se s výrobou šperků, sošek bohů a také s vyšíváním látek, které bude stát od státu jiné.

Za zmínku určitě stojí Rádžasthán, největší stát Indie, který pokrývá poušť Thár. Je státem barev, barevných měst, turbanů, navoskovaných knírů a maharádžů. Konají se zde velbloubí trhy, velbloudí závody, folklorní festivaly, ale také lokální vystoupení místních nomádů, např. Kalbeliya, jejichž taneční vystoupení jsou ohromující. Velmi známé jsou i rádžasthánské loutky a maňásci, stejně jako krabičky či jiné dekorativní předměty se zrcadýlky a barevnými kamínky. Rádžasthán je pouze příkladem tradiční kultury – každý spolkový stát má svou a neméně bohatou kulturu.

Jazyk

Oficiálními jazyky Indie jsou hindština a angličtina. Hindštinu ale očekávejte spíše jen na severu a západě země, jinak je v Indii oficiálně uznáno dalších 21 jazyků a napříč zemí se mluví mnoha různými dialekty. Jazyky indoárijské rodiny (na severu) a drávidské (na jihu) si nejsou skoro vůbec podobné.

Díky Britům je v Indii angličtina velmi rozšířená a ve městě většinou nebývá problém se anglicky domluvit, je však třeba se zprvu soustředit na specifický přízvuk. Níže je uvedeno pár slovíček v hindštině, které se na jihu Indie bohužel použit nedají.

Minislovníček:

• Dobrý den – Namasté
• Děkuji – Šukriyá
• Ano – Hán
• Ne – Nahín
• Jmenují se ... – Mérá nám ... hai.
• Jak se máte – Áp kaisé hain?
• Dobře – Thík hai
• Kolik to stojí? – Yé kitná hai?

Turismus

Indie se čím dál tím více stává populární destinací pro turisty. Nejen, že je ještě stále levná, ale je také poměrně bezpečná a má co nabídnout. Kvalita služeb se liší dle oblasti, zpravidla cestovatel najde vše, co potřebuje. Indie se rychle vyvíjí a modernizuje, což přispívá ke zkvalitnění podmínek pro turisty. Samozřejmě nelze od odlehlé vesnice či maloměsta čekat podmínky stejné jako v hlavních turistických centrech.

Indie láká turisty zejména svou barevnou kulturou a bohatou historií. Chrámové komplexy i pevnosti jsou architektonickými unikáty. Mnoho příznivců jógy sem cestuje za cvičením. Cesta do Indie je také pro mnohé vyznavače a zájemce o buddhismus duchovním zážitkem. Indie má hory, poušť i tropické džungle. Je zde také možná rekreace u moře (Goa, Kérala).

Velmi populární a obohacující záležitostí je dobrovolnictví. V Indii působí mnoho NGO, které přijímají zahraniční dobrovolníky. Cestovateli se pak nabízí delší pobyt v Indii s možností víkendového cestování a zároveň hlubšího poznávání lidí a kultury jednoho místa.

Geografie

Indie se rozkládá na indickém subkontinentu se svými 29 spolkovými státy a 7 svazovými teritorii. Říční síti dominují řeky Ganga, Brahmaputra a Gódávarí. Kromě Himálaje zde najdeme také pohoří Západní Ghát či Nílgiri.

Nejhustěji obydlenou části země je stát na severu Indie Uttar Pradéš. Zde se nachází mnoho zajímavých míst od Tádž Mahalu v Ágře po Váránasí. Stát Bihár, který skýtá buddhistické památky, je jedním z nejchudších a nejméně rozvinutých států; je zde vysoká kriminalita a při cestování na jeho území je třeba dbát značné míry obezřetnosti.

Východní část Indie zvaná „sedm sester“ (podle sedmi států) je turisticky takřka nedotčená, o to více zajímavá pro svou přírodu a zejména kmenové obyvatelstvo. Bengálsko s hlavním městem Kalkatou je turisticky přívětivé a příjemné.

Drávidský jih Indie je znám pro své barevné chrámy a gigantické modly bohů. Kérala na západním pobřeží skrývá tropické mangrovy a je zde možné bydlet na hausbótech. Jih Indie je velmi bezpečný a pro turistu přátelský a klidný.

Goa je pro Indy jako Chorvatsko pro Čechy. Jsou tu krásné pláže a spousta možností zábavy – jak to v rekreačních přímořských letoviskách bývá. Pivo je ve většině případů levnější než voda (v Indii to není běžná záležitost jako u nás). Společenské živly prahnoucí po párty by jistě měly zamířit na sever Goy, který je známý jako místo zábavy.

Západ Indie s dominantní metropolí Mumbai je ekonomicky velmi rozvinutý a nemálo turisticky atraktivní. O Rádžasthánu již byla řeč, pouštní stát Indie s obdivuhodně bohatým folklorem, rozhodně stojí za návštěvu. Ve střední a severní Indii, kde se mluví převážně hindsky, je k vidění mnoho historicky zajímavých míst, najdeme zde také přírodní parky. Centrem severní Indie je hlavní město Nové Díllí.

Podhůří Himálaje dá člověku ochutnat trochu z tibetské kultury, jelikož zde pobývá mnoho uprchlíků z Tibetské plošiny. Městečka jsou kouzelná a plná mnichů, obchodníků a hippies. Oblast je vhodná pro trekking.

Džammu a Kašmír je pro svou neklidnou historii a nešťastnou polohu zahraničním turistům skoro neznámý. Kvůli nestabilní politické situaci není Kašmír nejbezpečnějším místem pro dobrodružné výpravy. Oblast Lehu na východě státu je minimálně pro místní výletníky velmi populární. Indové Kašmíru rádi říkají Švýcarsko Indie, protože jeho údolí opravdu Švýcarsko připomíná.

Celkovou rozlohou je Indie téměř 42x větší než Česko.

Indická rupie

Měnou Indie je indická rupie (INR). Její kurz lehce kolísá, ale průměrně se pohybuje okolo 35–37 Kč za 100 Rs. Je třeba si dát pozor na velké bankovky, které mohou být někdy falešné. Na druhou stranu se není třeba děsit, když například na storupiovce najdete napsané něčí telefonní číslo, srdíčko nebo další různé značky. Inu když není po ruce papír, nedá se nic dělat. Bankovka tímto většinou znehodnocena není.

Staré indické bankovky před demonetizací v roce 2016.

Směnárny a platba kartou

V Indii s korunami nepořídíte. Je třeba si doma vyměnit eura, dolary či libry podle toho, co je zrovna v poměru k oběma měnám nejvýhodnější. V Indii pak v oficiálních směnárnách nebo bankách můžete peníze vyměnit a získat rupie. Většinou bezprostředně po příletu je třeba vyměnit peníze hned na letišti, kde bývá několik poboček různých směnáren a jejich ziskuchtiví zaměstnanci se mohou hlasitě předhánět a snažit se vás přesvědčit, abyste si vyměnili peníze právě u nich. Je lepší je ignorovat a v klidu si pročíst tabulky každé směnárny a podle úsudku vybrat tu nejvýhodnější.

Platby kartou bývají většinou bez problémů v průměrných až lepších restauracích a obchodech, které známe z Evropy. Někdy může i obchodník v krámku s vetešnictvím v horní dolní disponovat terminálem, ale pro klid v duši je lepší v menších obchůdkách platit hotově. Výběr z bankomatů u velkých indických bank je bezproblémový a jejich dostupnost uspokojivá. Můžou si účtovat poplatek za výběr, ale určitě se nejedná o astronomické částky (např. 100–200 Rs). V Indii také funguje síť poboček Western Union.

Kolik co stojí

V Indii je určitě levněji než v Česku. Záleží, kde jste a kde nakupujete. Cena všeho se liší v závislosti na velikosti a rozvinutosti města, ale také na tom, do jakého obchodu či podniku jdete. Místní potraviny od zeleniny přes jogurty až po čokoládu se buď na tržišti, nebo v supermarketu dají sehnat mnohem levněji než u nás. Co se týče importovaných produktů a masa, připlatíte si. Alkohol kromě Goy a obecně i Paňdžábu je v indických restauracích a barech dražší.

Příklad cen:

• Taxi (rikša) ve velkých městech cca 10–25 Rs. za 1 km,
• Láhev vody 1l – 20–30 Rs,
• Jídlo ve stánku – 50 Rs,
• Jídlo v levné restauraci – 130 Rs,
• Místní pivo v levné restauraci – 120 Rs.

Indická ekonomika se velmi rychle vyvíjí a úměrně k tomu dochází také k růstu cen.

Spropitné a smlouvání

Se spropitným v Indii je to více méně jako u nás. Je slušnost dát drobné, nejlépe okolo 10 % z celé útraty. V některých restauracích si na účtenkách můžete všimnout, že „service charge“ již byla započítána, takové podniky jsou však v menšině. Je na vašem uvážení a spokojenosti, jaké dýško chcete nechat.

Kromě značkových obchodů a supermarketů, kde je cena fixní, se smlouvání skutečně vyplatí. Kde smlouvat a kde ne člověk po pár zkušenostech pozná sám. Na tržištích je smlouvání zcela běžná věc. Když vidí obchodník evropského turistu, snaží se cenu přemrštit, aby dosáhl vysokého výdělku. Základní pravidlo zní: vždy se ozvat, že je to příliš drahé a určitě to tolik nestojí a navrhnout poloviční cenu. Postupně s jeho snižováním a s vaším zvyšováním se můžete dostat na uspokojující částku. Nenechejte se zviklat, když vám obchodník řekne, že cena je finální, v mnoha případech jste schopni jej přesvědčit o opaku. Smlouvání je druh „sportu“, bez něhož by to na tržišti nešlo – s jakou vervou se ho člověk ujme, s takovou pořídí.

Smlouvat se dá například i u turistických atrakcí, jako jsou různé výlety na lodích či jízda na velbloudovi, služby průvodce atd. Co se taxi týče, v některých oblastech jezdí taxi výhradně na taxametr. Na většině míst se však cena domlouvá předem. Je dobré mít přehled, jak asi daleko pojedete, a být schopen cenu odhadnout s ohledem na cenu za kilometr.

Jak ušetřit

Jednou z cest, jak ušetřit, je právě smlouvání. Z domovské země jsme zvyklí, že když něco tolik stojí, tak to tak je a bude a může nám být při smlouvání zpočátku trapně. Musíme však tenhle pocit potlačit, ušetříme tím opravdu hodně peněz.

Šetření na jídle je také varianta. Nutno zvážit, jak moc je třeba na jídle šetřit, protože kvalita by měla hrát pro cestovatele nejdůležitější roli. Vždy je možnost navštívit fast food nebo jíst jídlo na ulici, které je vskutku levné a strach ze střevních potíží můžete minimalizovat při výběru vegetariánských pokrmů, které seženete většinou za babku.

Jestliže stoprocentní komfort není prioritou, dá se bydlet v hostelech či levnějších hotelech. Ceny ubytování se liší hotel od hotelu, občas ani nezáleží na lokalitě. Před výběrem hotelu je určitě dobré podívat se na mapu, kde se hotel nachází v závislosti na tom, co a kde chceme vidět. Zda a kdy šetřit na dopravě je otázkou. Ve velkých městech, kde je k dispozici metro, tramvaj či vlaky, se jejich užitím dá ušetřit dost.

Chození do barů se v Indii může velmi prodražit. Mnoho barů a kaváren jsou hezké a stylové, ale připlatíte si. Proto je mnohokrát levnější koupit si alkohol na hotel.

Denní rozpočty

Odhady denních rozpočtů berte skutečně pouze jako přibližné odhady. V Indii se ceny všude liší a nelze tak rozpočet brát doslova na každou oblast.

Nízkorozpočtový cestovatel přespí v levném hostelu za 100 Kč na noc. Cestování hromadnou dopravou, případně dobře usmlouvanou rikšou, na kratší vzdálenosti může vyjít na dalších 100 Kč na den. Vegetariánské jídlo z ulice, případně nákup ze supermarketu, vyjde na 120 Kč. Vstup do muzea 80 Kč. Nejnižší denní náklady budou v Indii činit 400 Kč za osobu/den.

Cestovatel zlaté střední cesty spí v hotelech, které jsou celkem pohodlné a příjemné, za noc se platí cca 450 Kč. Cestování všude usmlouvanou rikšou stojí 200 Kč při aktivním dni. Stravování v průměrných slušných restauracích obnáší asi 300 Kč za tři jídla. Zábava a vstupy 150 Kč. Nejnižší denní náklady se budou pohybovat kolem 1.000 Kč za osobu/den.

Indie nabízí nebývalý luxus v ubytování i v jídle. Je možnost bydlet v paláci maharádži za několik set tisíc korun za noc, ale také v řetězcích slavných indických nebo mezinárodních hotelů za pár tisíc. Gurmáni si přijdou na své v restauracích všeho druhu, kde za hodně peněz dostanou špičkové jídlo i péči. Možnost pronajmout si auto s řidičem, osobního průvodce nebo vilku se služebnictvem není problém.

Jak do Indie

Ačkoli se mnoho dobrodruhů vydává do Indie i po pevnině, nejpohodlnější a nejbezpečnější cestou je ta vzdušná. Z České republiky ani Slovenska zatím přímé lety do Indie nelétají. Nedávno však aerolinky Air India zavedly přímé spoje z Vidně do Díllí pohybující se kolem 12–16.000 Kč.

Výhodně vychází letět s ruským Aeroflotem přes Moskvu, který občas nabízí letenky do Díllí i za 10.000 Kč. Pokud počítáme alespoň s jedním přestupem, škála aerolinek se velmi rozšíří. Do Indie se dostaneme za 15–20 hodin, záleží však na přestupu. Obecně platí, že při cestě z Prahy do kteréhokoliv indického města, je cena pod 11.000 Kč dobrá.

Jak se nejlépe dopravovat

V Indii se jezdí po britském vzoru vlevo. Doprava je velmi hustá a chaotická. Dopravování se na místa rikšou nebo taxíkem se člověk nevyhne. Není problém si půjčit skútr nebo motorku za pár set rupií na den, ale je třeba dávat pozor a nosit přilbu. A troubit. Dále vlaky, metro a tramvaje hromadné dopravy jsou nejrychlejším způsobem dopravy ve městech.

Pro cesty mezi velkými městy na delší vzdálenosti je ideální levná letecká doprava.

Letecká doprava

Pro velké vzdálenosti v Indii můžeme využít buď levnou leteckou dopravu. Mnoho indických aerolinek nabízí letenky za přijatelné ceny (1.500 až 2.000 Kč za jednosměnrou letenku) a jejich servis bývá často až překvapivě dobrý (např. Indigo, Jet Airways, GoAir, Vistara). Všechny aerolinky provozují nejmodernější letadla.

Linky jsou velmi frekventované a do většiny indických měst se letadlem dostaneme několikrát denně.

Železnice

Levnější a dobrodružnější variantou je vlak. AC/2nd class sleeper je doporučená, bezpečná a dobrá kategorie. Ceny vlaků se můžou lišit, moudřejší je raději nevolit ty úplně nejlevnější. Bezpečné, dobré a rychlé vlaky jsou například Rajadhani anebo Shatabdi. Železniční síť po sobě v Indii zanechali Britové. Je hustá a celkem spolehlivá.

Autobusy

Mezi městy jezdí linkové autobusy, jejich ceny se liší podle komfortu: od zrezivělých stařičkých autobusů s větráčky na stropech po slušná volva s polohovacími sedačkami. Dálkové trasy se dají rezervovat například na webu Travelyaari.com.

Odkazy pro rezervaci:

• Makemytrip.com (letenky)
• Travelyaari.com (autobusy)
• Indické železnice

Servery pro booking jsou v současné době určeny hlavně pro Indy, jelikož většinou nepříjímají zahraniční platební karty. U některých (Makemytrip) je možnost platby přes Paypal. Makemytrip také uvádí, že přijímá neindické karty, je třeba zkusit štěstí a doufat, že právě vaše je ta šťastná. I tak lze ale tyto servery použít minimálně pro orientaci a letenky pak koupit přímo v Indii.

Městská doprava

Nejde o nejpohodlnější způsob dopravy, ale určitě o nejlevnější a po vlaku nejrychlejší. V městských vlacích a metru je vždy jeden vagon rezervován pro ženy. Za pár rupií se dostanete z jedné strany města na druhou. Autobusy v rámci měst při zvážení faktorů, jakými jsou rychlost, komfort a bezpečnost, nejsou nejideálnějšími dopravními prostředky.

Pronájem auta

Pronájem auta se nevyplatí pro cestování v lidnatých oblastech. Naopak dobrý nápad je si auto pronajmout na cestování do hor či regionálně mezi městečky. Denní pronájem auta začíná na cca 200 Kč. Při pobřeží je dobrý nápad pronajmout si motorku nebo skútr.

Ceny půjčovného se různí, ale neměl by být problém si vystačit se 100 Kč na den za skútr nebo moped. Řidičský průkaz po vás často ani nechtějí (což neznamená, že není třeba ho mít). Jako záruku navrácení vozidla si nechají buď nějaký váš doklad, nebo zálohu. Cena benzinu se pohybuje okolo 22–25 Kč/1l, nafty o 2–4 Kč levněji.

Indická kuchyně

Člověk může mít klidně oblíbenou indickou restauraci v Čechách, tam si dávat s přehledem nejpálivější jídlo a pochvalovat si ho – v Indii ale žádat o nepálivější pokrm v první restauraci není dobrý nápad. Směsice koření a úroveň pálivosti člověka můžou překvapit. Každé indické jídlo není pálivé. V restauracích je naštěstí vždy k dispozici číšník, který ochotně poradí. Bezostyšně můžete vyjádřit přání, aby jídlo bylo méně pálivé či nepálivé.

Kromě tradiční indické kuchyně najdeme skoro na každém rohu fast foody, které dobře známe z domova. I ty jsou však lehce uzpůsobeny apetitu místních. Možná by stálo za to zkusit, co skrývá Big Maharádža Mac. Dále ve městech najdeme i restaurace čínské, italské, americké, libanonské a vůbec jakékoli, na které si vzpomeneme – je třeba si být vědom toho, že v malých městech a ve vesnických oblastech je třeba se spokojit pouze s indickou stravou.

Jak se stravovat jako místní

Složení typického pokrmu je omáčka – může být vegetariánská nebo s masem a k ní buď rýže, nebo pšeničné placky. Variantou, jak ochutnat mnoho věcí v jednom jídle, je objednat si jídlo jménem Thálí. Obsahuje několik malých mističek s různými omáčkami či salátky a dostanete k tomu hromadu rýže a čapátí (pšeničná placka).

Diverzita v Indii panuje i v kuchyni. Typickým jídlem Hajderabádu ve státě Telangána je biryani, které je v Indii všeobecně oblíbené, nad to hajderabádské však žádné jiné nemá. Jedná se o pokrm ve stylu suchého rizota s masem či zeleninou a směsicí koření, je nejlepší ho jíst s bílým jogurtem a citronovou šťávou. Výborné je i jídlo na ulici. Na severu Indie se často setkáme s jídlem zvaným momo, jedná se o tibetské slizké knedlíčky plněné zeleninou nebo masem, servírované s pálivou omáčkou, případně majonézou. Skvělou svačinkou je bramborová taštička zvaná samosa. Cestovatel by měl ochutnat jídlo, které ulice nabízí. Snížená hygiena člověka zprvu odradí, ale pokud se drží toho, že konzumuje jednoduché vegetariánské jídlo, risk střevních potíží se snižuje.

Klasická indická jídla v restauracích pak známe jako butter chicken, chicken tikka masala, daal makhani apod. Za ochutnání rozhodně stojí jogurtový nápoj lassí vyrobený z mléka, bílého jogurtu, případně dochucený čerstvým ovocem a cukrem.

Ačkoli je kráva v Indii posvátná, je v některých restauracích k dostání i hovězí. Jeho kvalita se různí. Nejčastěji je k dostání kuřecí a jehněčí, při moři i ryby.

Obvyklé ceny v restauracích

Pokud si zajdeme do slušné restaurace, kde si objednáme nevegetariánský hlavní chod a pivo, zaplatíme v průměru 400–500 rupií. V jídelnách a levnějších restauracích pivo nejspíš nedostaneme, ale můžeme si dát nápoje typu coca cola. V takovém případě nás oběd stojí 200–250 rupií.

Fast foody které známe z Čech, mají v průměru stejné, občas i o 10–15 % nižší ceny.

Indie se svou rozlohou může téměř rovnat třetině Evropy, tudíž vyjmenovávání aktivit, které se dají v zemi dělat, by zabralo nekonečně mnoho odstavců a stránek.

Horský trekking, horolezení

Indie se může pyšnit nejen Himálajem, ale i dalšími kopci a horami. Co se týče treků v horských městečkách, v Indii se jim říká „hill station“, řeknou vám, kam se vydat a na koho se obrátit. Pro lezení na skály je vhodný stát Himáčal Pradéš či Kašmír. Hory Nílgiri na jihu Indie mohou být prozkoumány s průvodcem a rozhodně stojí za návštěvu.

Pláže

Na všech indických plážích se koupat nedá kvůli znečištění, a to zejména ve městech. Jsou však části Indie, kde od pláže cestovatel dostane, co od ní čeká, tedy čisté moře a pohodu. Takové pláže najdeme ve státě Goa, který si na nich zakládá. Můžeme narazit jak na rušné přelidněné pláže, tak na ty romanticky opuštěné. Stojí za to jet i trochu více na jih do tropičtější Keraly nebo Tamil Nádu na druhé straně pobřeží a palmami lemované písčité oblasti s širým mořem v čele nás budou lákat svojí nedotčeností a klidem.

Dress code na plážích často nebývají plavky – pro muže ani pro ženy. Místní neradi ukazují těla, a tak je uvidíte koupat se v oblečení, alespoň ženy určitě. Na kosmopolitních plážích Goy jsou plavky i ve stylu bikin přijatelné, avšak je třeba si být vědom vábení pozornosti místních.

Noční život

Noční život v Indii existuje i v podobné formě, jak ho známe my. Ve velkých městech, jako je Bombaj, Díllí, Bangalore nebo Kalkata, najdeme mnoho tanečních klubů a nespočet barů. Ne všechny z nich jsou hodny návštěvy. V Díllí je obzvlášť třeba dávat si pozor na pohybování se ve městě v noci, není to bezpečné ani pro muže, natož pro ženy. Oblast Díllí zvaná Hauz Khas je plná malých barů, kavárniček i klubů a milovník nočního života si zde přijde na své. Zavírá se nejpozději ve 2 hodiny v noci. Kluby nebo bary, které mají otevřeno déle, jsou podezřelé. Cesta zpět domů je nejbezpečnější s oficiální taxislužbou. Rikšou nejlépe jen v případě, že si pamatujete, kudy má jet, nebo když máte ve skupině muže.

Bombaj je v tomto ohledu veselejší, v noci je celkem bezpečná a míst k večernímu posezení či trsání najdete mnoho. Problémem občas může být, že se musíte dostat na tzv. guest list – je třeba jim napsat email nebo zavolat, že chcete zítra přijít do klubu a oni vás na guest list zapíší. Každý klub má svá pravidla.

Noční život v Indii je na české poměry nákladná záležitost. Pro dámy může být naopak velmi levná, protože mnoho klubů nabízí „Ladies night“, kdy mají ženy jak vstup, tak alkohol zdarma.

Nakupování

Nakupovat se dá výhodně, jak už bylo řečeno, s umem smlouvání na tržištích. Produkty zde občas nebývají neoblomné kvality, ale poslouží. Setkáme se s tržnicemi, kde uvidíme značkové produkty nabízené za velmi nízké ceny. Nemusí jít nutně o padělek. V Indii je mnoho továren velkých firem, a když třeba omylem na tričko vytisknou o proužek víc, nebo jsou rukávy o centimetr kratší, než mají být, produkt vyhodí. Vyhozeného, ale vcelku nezávadného značkového oblečení se pak zmocní trhovci. Samozřejmě že mnoho produktů budou padělky; záleží, jak má cestovatel dobré oko a pozná to.

Nakupování v našem stylu á la nákupní centra je v Indii populárním moderním trendem. Indové rádi megalomansky spojují i několik obchodních domů dohromady a vytvoří tím naleštěný nákupní komplex, v němž by se jeden ztratil. Zde je to s cenami různé, záleží na obchodu.

Kromě těchto dvou extrémů najdeme v ulicích mnoho kamenných obchodů nabízejících nejrůznější zboží od elektroniky po suvenýry. Zejména knihy se v Indii vyplatí koupit, jsou levnější než u nás. Pozor na knihkupectví na hadru na chodníku. Je radno do knihy před koupením nahlédnout. Může se stát, že pod zakoupenou obálkou Harryho Pottera najdete Pána Prstenů.

Předměty, které doma neseženete, jsou například různé tradiční nádoby, ručně vyrobené dekorace, textilie, šperky, sochy bohů ale také výborná kosmetika. Na své si přijdou i sběratelé ledničkových magnetků.

Pro romantiky

Pevnosti rádžputských rodů v Rádžasthánu jsou ideálním místem pro prozkoumávání a rozjímání párů. Vypůjčení si skútru a cestování kolem pobřeží jižní Indie s bydlením v resortech v džungli či na hausbótech zní také jako ideální líbánky. Khadžuráho ve státě Mádhja Pradéš je vhodné pro romantiky kteří by raději něco z pikantnějšího soudku, neboť se zde nachází velké komplexy chrámů s nestydatě napolohovanými sochami. Kouzelným společným zážitkem může být výlet na koních, velbloudech či slonech do přírody, organizovaný buď pro skupinu lidí, nebo za úměrnou úplatu, jen pro vás dva.

Kultura

Kina je možno navštívit jak tradiční, tak multiplexy, které budou promítat bolly- i hollywoodské filmy. Vhodné je sledovat místní tisk (mnohé deníky jsou v angličtině) a zjišťovat, zda se v okolí nechystají filmové festivaly, výstavy, přednášky nebo workshopy. Je možné se účastnit kurzů jógy či tradičního tance.

Z tisku nebo internetu či jednoduše poptáním se místních se dozvíte o představeních divadelních, loutkových nebo hudebních. Lístky na ně by neměly být nijak drahé – rozhodně levnější než u nás.

Návštěvy muzeí jsou zajímavé pro cestovatele historiky. Naproti tomu megalomanské památky přes sochy bohů po chrámové komplexy ohromí každého dovolenkáře.

Oslava indických svátků se vryje do paměti bez nejmenšího úsilí. Není třeba ani odmítat pozvání ke stolování či oslavě v indické domácnosti. Jejich pohostinnost je legendární.

Zdraví

Jako při každé cestě do tropické země je třeba dbát zvýšené opatrnosti, co se týče jídla a vody. Velmi často se neopatrnému cestovateli stane, že ho stihne průjem. Tomu se dá předejít několika způsoby a začít můžete ještě před odletem. Náš zažívací systém ocení, když jej na těžké časy připravíte dobrými probiotiky. V lékárně bez předpisu je jich k dostání celá řada. Po příjezdu do Indie je důležité za žádných okolností nekonzumovat kohoutkovou vodu – není pitná. Čistit si zuby zpočátku jen balenou vodou a v restauracích alespoň první týden nepít vodu, kterou zdarma dávají na stůl. Pozor také na led.

S jídlem je to těžké; na zkažené jídlo můžete narazit kdekoli, ale většinou již od pohledu a typu restaurace poznáte, zda a co zde jíst nebo nikoli. V případě velkého strachu prvních pár dní jsou zde vždy záchranné známé fast foody. Když dojde na nejhorší a náš zažívací systém je narušen, dle míry buď užíváme z domu dovezené léky, nebo se obrátíme přímo na místního lékaře, který je na takové případy zvyklý, napíše recept a brzy vám bude lépe. Po nějaké době si tělo zvykne na druh místního jídla i na jiný druh bakterií a vše bude v pořádku.

Velmi běžným problémem postihujícím turisty v Indii je nachlazení způsobené drastickými změnami teplot při přechodu zvenku do klimatizovaných prostor, ale také znečištěním vzduchu. V místních lékárnách vám prodají potřebné léky.

Indie je tropická země s komáry a může se stát, že cestovatel onemocní malárií či jinou vážnější nemocí. Při prvních symptomech je nutno okamžitě vyhledat lékaře. Jelikož mají místní lékaři bohatou zkušenost s nemocemi, které se v dané oblasti vyskytují, je třeba jim důvěřovat. Cestovní pojištění je nutnost. Především je dobré říct, že díky důkladné prevenci jde nemocem snadno předcházet.

Dále je třeba se vyhýbat zvířatům na ulici, a to zejména psům a opicím – hrozí zde totiž riziko vztekliny. Opice navíc kradou.

Kriminalita

Indie je vcelku bezpečná, ale jsou oblasti jako Bihár či části měst (Noida u Díllí), které bezpečné nejsou. Běžně se v přelidněné metropoli setkáme s kapsáři. Pozor je třeba si dávat na to, aby člověka někdo neošidil, ať už v hotelu, obchodě či restauraci. V noci je venku snížená bezpečnost také v závislosti na lokalitě. Díllí a místa v severní Indii v noci obecně příliš bezpečná nejsou.

S obtěžováním se může setkat každá žena. Bílá Evropanka je pro Indy atrakcí. Předcházet se tomu dá decentním oblečením nebo mužským doprovodem. V drtivé většině případů však jde o chlípné pohledy či pískání, s jakým se setkáme všude na světě. Decentní oblečení znamená bez výstřihu a krátké sukýnky nebo kraťásků. Ovšem například v Bombaji se můžete inspirovat Indkami, které se v podstatě inspirovaly námi a oblékat se dle libosti.

Za aktivního užívání selského rozumu, intuice a při zvýšené opatrnosti bude vše bez problémů.

Riziko katastrof

V severní Indii hrozí zemětřesení, riziko však není bezprostřední. V období dešťů může docházet k povodním. Na pobřeží Indického oceánu i Bengálského zálivu se mohou vyskytnout tropické cyklóny.

Důležité kontakty

Velvyslanectví České republiky v Indii, 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi, 110 021.

Telefon: +91 1124155200

Policie: 102

Hasiči: 101

Záchranka: 100

Víza

Občané ČR mají při cestě do Indie vízovou povinnost. O vízum je možno si zažádat dvojím způsobem, a to buď elektronicky jako žádost o vízum eTV – elektronické turistické vízum. Takové vízum lze uplatnit při návštěvách Indie kratších než 30 dní a stojí 50 USD. Nejedná se o klasické vízum ve formě nálepky v pase. Po online vyplnění je třeba vyčkat 72 hodin do zpracování, o vízum tak nelze zažádat méně než tři dny před plánovanou cestou!

Pro delší cesty do Indie, či kvůli nevyhovění některým podmínkám k žádosti o eTV, je možno zažádat klasicky přes ambasádu v Praze. Formulář se vyplňuje taktéž elektronickou formou. Součástí žádosti je poplatek přibližně 1.250 2.550 Kč (změna od 1.4.2017).

Vízum se dá prodloužit přes indické Foreigners Regional Registration office.

Další dokumenty

Platný cestovní pas a vízum jsou samozřejmostí. Po příletu do Indie musí turista vyplnit imigrační formulář, který následně předá úředníkovi po vystoupení z letadla. Určitě musíte znát adresu, kde budete v Indii bydlet – může se jednat i o hotel na první noc. Úředník se může ptát na různé věci ohledně vaší cesty. Většinou zjišťuje, co tam jedete dělat nebo jestli máte Indii rádi. Nebuďte překvapeni, když bude úředníček trošku osobní s poznámkami typu „Your eyes are very beautiful.“

Očkování

Do Indie je nutné mít očkování tetanu, tyfu a žloutenky typu A a B. Vhodné je také být očkován proti vzteklině. Antimalarika jsou doporučená, ale nejsou nutností. V oblasti se vyskytuje malárie, ale není to její závažná forma, a tak s ohledem na vedlejší účinky antimalarik je lepší investovat do moskytiér a repelentů.

Celní předpisy

Do Indie je možno dovézt max. 1 l alkoholu, 200 ks cigaret, 250 g tabáku. Na věci osobní potřeby se clo nevztahuje. Ze země je zakázán vývoz slonoviny, zvířecí kůže, více než sto let starých historických předmětů a dalších položek, o nichž se dočtete na stránkách www.mzv.cz. Nejedná se o předměty, které by běžný cestovatel nosil jen tak v batohu.