Cestování Covid-19

Vstup na území Myanmaru není za účelem turistiky možný. Aktuální info na webu MZV.

Historie v kostce

Prvním barmským státem bylo od 11. do 13. století království Pugam. V roce 1937 se Barma stala britskou korunní kolonií, což výrazně změnilo její charakter. Došlo k rozvoji průmyslu a infrastruktury a rozšíření těžby nerostných surovin i zemědělské produkce. Do Barmy začaly pronikat zahraniční kulturní prvky a křesťanství.

Touha po nezávislosti se nesla celým 20. stoletím, ale země jí dosáhla až v roce 1948. Krátce poté zde propukla vleklá občanská válka vedená komunistickou stranou proti barmské vládě, díky čemuž se k moci dostala Revoluční rada (jediná povolená politická strana v zemi).

V roce 1988 zemi zachvátili protivládní demonstrace a došlo k vojenskému převratu. Moci se chopila nová vojenská junta, která povolila zakládání nových politických stran a změnila název země na Myanmarský svaz. Když však v roce 1990 vyhrála volby Národní liga pro demokracii, junta odmítla předat vládu.

První otevřené volby se v Myanmaru konaly až 8. listopadu 2015. Vítězem se stala opět národní liga pro demokracii a nový parlament byl svolán 1. února 2016 a 15. března téhož roku byl zvolen první nevojenský prezident. O zlepšení politické situace v zemi se zasloužila politička Aun Schan Su Ťij, která v roce 1990 převzala Nobelovu cenu za mír. Značnou část svého života musela strávit v domácím vězení, avšak v dubnu roku 2016 převzala nově vytvořenou úlohu státního poradce (role blízká premiérovi).

Současný problém však představují neustálé boje mezi myanmarskou armádou a ozbrojenými organizacemi menšiny Karenů, kteří nepřestávají bojovat za větší míru samosprávy, případně za vyhlášení nezávislosti. Boje probíhají v odlehlých oblastech Karenského státu hraničícího s Thajskem. Postup myanmarských vojáků proti karenským civilistům bývá krutý a často je označován za etnickou čistku. Kvůli této válce jsou některé části Barmy pro turisty nedostupné.

Lidé 

Obyvatelé Barmy jsou velmi slušní a poctiví lidé. Jejich povaha se zdá být v naprostém rozporu s brutální politikou bývalé vládnoucí vojenské junty. Barmánci jsou roztomile upřímní a velmi přátelští. Stále se usmívají a rádi vám se vším pomohou. Problém může představovat komunikace, jelikož angličtina zde není na vysoké úrovni a komunikaci pomocí pantomimy se občas nevyhnete. 

Území Myanmaru obývá 5x více lidí než českou kotlinu.

Svátky 

Leden

  • 4. ledna – Den nezávislosti

Duben/květen 

  • Thingyan- největší festival roku, tzv. vodní válka. Je téměř nemožné vyváznout z ulic suchý.
  • Buddhovy narozeniny – nejlepší místo ke sledování je Yangonu u Shwedagon Paya.

Září/říjen

  • Probíhá závod lodí na téměř všech vodních plochách v Barmě. Nejlepší místo ke sledování je Inle Lake.

Říjen/listopad

  • Tazaungdaing festival světel.

Prosinec/leden

  • Kayinnový rok – Karen komunity oslavují nový rok zpěvem v dobových kostýmech zejména ve městečkách Insein a Hpa-an.

Kultura

Myanmar leží na křižovatce dvou velkých světových civilizací – Číny a Indie. Jeho kultura není typicky indická nebo čínská, ale je směsicí obou obohacená o rysy domorodého obyvatelstva.

Při návštěvě náboženských objektů (a nejen tam) je vhodné, aby vám nebyla vidět ramena a kolena. Naprosto dokonalým oděvem pro muže i ženy jsou proto tradiční sukně longyi, které nejen splňují podmínku vhodné délky, ale v horkém prostředí také výborně větrají, snadno se udržují a získají vám sympatie místních obyvatel.

Ženy, děti a často i muži se líčí tradičním pudrem z kůry stromu tanaka. Na každém rohu se proto prodávají malé dřevěné špalíčky a speciální „třecí" kameny, na nichž se z dřevěného špalíku vyrábí pomocí vody jakési „blátíčko“, které si žena následně nanese na tváře a čelo. Po zaschnutí zůstávají na kůži bílé kruhy či šmouhy nebo krásné malované vzory, které chladí a chrání před žhavým sluncem a mají celou řadu kosmetických účinků.

Podle množství trochu odpudivých skvrn všude po zemi poznáte jak rozšířené a oblíbené je žvýkání betelu. Sousto pro žvýkání obsahuje kus ořechu arekového z palmy arekové, pinangu (arecacatechu) v určitém stadiu zralosti a trochu páleného vápna. Obě složky se zabalují do srdčitého listu pepře betelového (piperbetle). Lidé z betele mají špinavé červené zuby.

Asi 87 % procent obyvatel Barmy vyznává théravádový buddhismus. Znát alespoň základní fakta o buddhismu je nezbytností k lepšímu porozumění barmské povahy a kultury. V Barmě dodržují věřící buddhisté pět laických zásad nebo morálních pravidel, podle nichž je zapovězeno zabíjení, krádež, necudnost (což bývá obvykle vykládáno jako cizoložství), lhaní a požívání omamných látek.

Přestože je buddhismus založen na určitých pravidlech, jsou pro běžného člověka nejdůležitější věcí zásluhy zajišťující lepší příští život, které lze shromažďovat konáním určitých skutků, jako je dávání darů mnichům, přispívání na chrámy a vykonávání běžných obřadů v místním chrámu. Každý muž by měl alespoň 2x za život dočasně vstoupit do mnišského řádu, jednou jako novic ve věku 10 až 20 let a později jako plně vysvěcený mnich kdykoli po 20. roce věku. Při prvním vstupu chlapců do kláštera uspořádá rodina při této příležitosti velkou oslavu a získá tím velké zásluhy.

 

Jazyk 

Místní jazyk je barmština. Angličtina zde není na vysoké úrovni. 

Základní slovíčka barmštiny:

  • Mengra ba – Dobrý den
  • Ta da – Na shledanou
  • Džezube – Děkuji
  • Já ba de – Není zač
  • Va ne la – Promiňte
  • Pejpa – Prosím
  • Hou ke – Ano
  • Mohou gu – Ne

Turismus 

Ještě před pár lety byl cestovní ruch v Barmě něčím výjimečným, dnes je pátým největším zdrojem zahraničních investic v zemi. Po nedávných prvních demokratických volbách se Barma chystá na turistický boom, proto bychom s návštěvou neotáleli.

Geografie

V severní a severovýchodní části Myanmaru se rozkládá vysoké horské himalájské pásmo, které je součástí předhůří tibetsko-himálajské horské soustavy. Nejvyšším vrcholem Myanmaru je hora Kchakabhouyazi s 5.881 m n. m., nacházející se na myanmarsko-čínské hranici. Směrem k jihu a východu země se nadmořská výška postupně snižuje a severní horské pásmo přechází v nižší Čjinské, Arakanské, Peguské a Tenaserimské pohoří a Šanskou náhorní plošinu. Centrální převážně nížinatou částí země protékají mohutné řeky Iravadi, Čjintwin, Sistaun a Salwin. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy.

Území Myanmaru leží ze dvou třetin v tropické monzunové oblasti. Každoročně se zde střídají období suchého severozápadního a teplého jihovýchodního monzunu. Suché severozápadní proudění, které přináší sušší a chladnější počasí, nastává od prosince do dubna. Teplé jihovýchodní proudění převažuje od června do září a přináší převážnou část srážek. Průměrné roční srážky v zemi se v závislosti na vzdálenosti od moře a nadmořské výšce pohybují mezi 750 až 5.000 mm. Rozmanitost Barmy tak přiláká jak milovníky moře, tak hor. 

Rozloha Myanmaru je rovna 8,5 násobku rozlohy ČR.

Komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

Avatar uživatele
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před měs
Navrhni úpravu