Průvodce státem
Slovensko
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Kultura a lidé na Slovensku

Historie v kostce

Slovensko není bohaté na archeologické skvosty, jako jsou pyramidy v Gíze nebo Taj Mahal, ale svou historii má a vyplatí se ji vidět a zažít.

Oblast Slovenska byla osídlena v době, kdy se začaly osídlovat i okolní země. Vyskytli se zde i Keltové a Římané (nápis na skále ve městě Trenčín z období císaře Marka Aurelia). Slováci a slovenský jazyk patří do skupiny západních jazyků.

V roce 863 n. l. na území v okolí města Nitra přišli dva křesťanští mniši (Cyril a Metoděj) a přinesli s sebou písmo. Písmo k jazyku, kterým lokální obyvatelé mluvili už dávno před jejich příchodem. Ale bible a mešní texty byly pouze v latině a řečtině. Oni je přeložili do jazyka lokálního. Tak se oblast Nitry a její obyvatelé Nitrané stali prvními, kteří se modlili ve vlastním jazyce a rozuměli obřadům. Úspěch to byl jen krátký (pro Slovensko), ale dlouhodobý pro vzdělanost. Toto písmo dalo později základ pro vznik azbuky a cyrilice.

Slovensko až do vzniku Československa leželo na hranici mezi aktivitami polských, maďarských, českých a německých kmenů. Hranice se pravidelně měnila a posouvala, jednou bylo Slovensko ve 2, jindy ve 3 zemích, až se celé území Slovenska stalo součástí Rakouského císařství.

Během nájezdů Turků ve středověké Evropě přes Slovensko procházela hranice, kterou Turci pravidelně zkoušeli překročit (proto se zde nyní nachází tolik zřícenin, ale i zachovalých středověkých obranných hradů, které přežily až do dnešní doby). Po Rakousko-uherském vyrovnání se většina Slovenska stala součástí Uherska. Po 1. světové válce vzniká 1. Československá republika, která byla ještě před zahájením 2. světové války rozbita na Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát. Severní, jižní a východní území se stávají součástí Polska, Maďarska a Ukrajiny/Ruska.

Po 2. světové válce se obnovuje Československo a v roce 1948 země odmítá Marshallův plán a přidává se k Varšavské smlouvě, což v praxi znamená, že si vybralo svou stranu za „Železnou oponou" – tu socialistickou.

V roce 1989 se podařilo socialistický režim svrhnout v procesu, který se nazývá „Sametová" nebo „Něžná" revoluce. Proč? Neboť tato revoluce sice revolucí byla, prudce změnila režim v zemi a také zemi samotnou, ale nikdo při tom nezemřel, vše se podařilo „něžnou" formou, bez násilí.

V roce 1992 se politické špičky v Čechách a Slovensku dohodly na přátelském rozchodu obou zemí, a tak 1. 1. 1993 vzniká Slovenská republika. Po období prudkého ekonomického pádu a následně drastických ekonomických reforem se Slovensko stává členem Evropské unie v roce 2004. Taktéž patří do Schengenského prostoru a do aplikace statutu měnové unie (tedy volně sem lze docestovat skoro z celé EU a platit můžete eurem).

Lidé

Dohromady zde žije 5,4 mil. obyvatel. Na Slovensku žijí převážně Slováci (80,7 %), ale najdou se zde i jiné národnosti – Maďaři (8,5 %), Romové (2 %), Češi (0,6 %), Rusíni (0,6 %), Ukrajinci (0,1 %), Němci (0,1 %), Poláci (0,1 %) a jiná etnika a národnosti (7,3 %).

Slovensko je země, kde se většina obyvatel hlásí k nějakému náboženství, a to až 87 % lidí. Dominuje křesťanství – římští katolíci, evangelíci, řečtí katolíci, reformisté a ortodoxní křesťané, Více než 13 % obyvatel je bez vyznání. 

Lidé jsou všeobecně příjemní a hovorní. Často i ochotně poradí. Státní svátky berou spíše jako den volna, ne jako příležitost připomenout si nějaké výročí, nebuďte tedy překvapeni pokud budou obchody otevřené, všichni někam cestují a jen pár lidí bude klást věnce u památníku.

Mnoho mladých lidí má zkušenosti se zahraničím, u starších je opak pravdou (to je způsobeno zavřenými hranicemi v době socialismu). Směs národů, kultur a států, která se vystřídala na území Slovenska, způsobila, že lidé, kultura, zvyky, ale i jazyk jsou specifické a jedinečné pro dané území.

Kultura

Slovensko se ničím výrazným neliší od České republiky, už díky faktu, že jsme dlouhá léta žili pospolu. Na Slovensku nás překvapí jen máloco. je však pravdou, že kulturní zvyky a tradice se přeci jen ve venkovských oblastech Slovenska dodržují o něco pečlivěji než v Česku. 

Především oblasti Kysuce či východního Slovenska jsou svým způsobem svébytné s jistými pozůstatky tradičního způsobu farmářského života.

Skanzen Slovensko

Svátky

Na Slovensku je dost volných dní. Po pracovním týdnu, který má 5 dní (pondělí–pátek), následuje víkend (sobota–neděle). Kromě toho se na Slovensku slaví státní svátky a oficiální dny pracovního klidu. Nejlepší situace nastane, pokud během roku připadne co nejvíce svátků na pátek, resp. na pondělí. Slovensko má tehdy třídenní víkend a obvykle se vyráží na krátkou dovolenou, lidé ve velkém cestují. Během státních svátků jsou obvykle obchody zavřené.

 Státní svátky:

  • 1. leden – Den vzniku Slovenské republiky
  • 5. červenec – Den sv. Cyrila a Metoděje
  • 29. srpen – Výročí Slovenského národního povstání
  • 1. září – Den Ústavy Slovenské republiky
  • 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii

Dny pracovního klidu:

  • 6. leden – Tři králové
  • Velikonoční pátek a Velikonoční pondělí – každý rok je to jiné datum, podle oslav Velikonoc.
  • 1. květen – Svátek práce
  • 8. květen – Den vítězství nad fašismem
  • 15. září – Sedmibolestná Panna Marie
  • 1. listopad – Svátek Všech svatých
  • 24. prosinec – Štedrý den
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční 
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční (Den sv. Štěpána)

Jazyk

Slováci mluví občas spisovně, občas nářečím. Úředním jazykem je však slovenský jazyk. Maďaři, resp. lidé žijící v maďarských oblastech (jižní Slovensko), mluví maďarsky. Nejběžnější cizí jazyk je čeština. Starší a střední generace mluví rusky, mladší generace anglicky. Ve městech se anglicky, resp. německy, francouzsky nebo španělsky lze dorozumět. 

Kažopádně pro nás Čechy platí, že na Slovensku se zcela normálně dorozumíme vlastním jazykem.

Geografie

Slovensko je rozděleno do 8 krajů, kterým se lidově říká župy. Hlavním městem je Bratislava, která má i vlastní kraj. Ostatní kraje nesou název lokálního centra, tedy Trnava, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Košice a Prešov. Často se však používají historické názvy pro jednotlivé oblasti Slovenska jako Hont, Abov, Gemer, Spiš, Zemplín apod.

Od severu na jih se země postupně snižuje. Pokud hledáte kopcovitý terén různého charakteru, tak směřujte na sever. Pokud naopak nížinu, tak jih je ten správný směr. Města a menší sídla jsou roztroušena po celé zemi, přičemž 2 největší města tvoří západo–východní osu. Osídleny jsou jak podhůří, tak i nížiny. Nejvíce masové zemědělské produkce se soustřeďuje v jižních částech, naopak v horských oblastech v letních měsících běžně narazíte na stáda ovcí. Zastavte se na salaši a ochutnejte žinčicu a ovčí sýr.

Možnosti vyžití jsou na úrovni průměru západní Evropy. Domácí jsou často zvyklí si stěžovat, že k Evropě má Slovensko daleko, ale spíše jde o zvyk stěžovat si než o reálné důvody. Služby občas nekorespondují s možnostmi. Je možné, že natrefíte na restauraci, resp. hotel nebo nějakou atrakci s nepříjemným personálem. Bohužel, „náš zákazník, náš pán" se jen pomalu dostává do všech koutů země.

Malé velké Slovensko

Slovensko je s přibližně 49.000 km2 rozlohou malá velká země na hranici mezi střední a východní Evropou. Uvidíte zde skoro všechno – na malém území můžete projít lužní lesy i alpské kopce, udělat si selfie na hradbách středověkého hradu i ochutnat lokální víno. Můžete si užít atmosféru města i venkova a přitom být stále v EU a platit eurem. Největší město Bratislava má jen 0,5 milionu obyvatel.

Leží mezi Maďarskem (na jihu), Ukrajinou (na východě), Polskem (na severu) a Českem a Rakouskem (na západě). Země mě tvar obdélníku, kde osa západ–východ je delší strana a osa sever–jih kratší strana. Společně se svými sousedy (kromě Ukrajiny a Rakouska) tvoří tzv. země Višegrádské čtyřky neboli V4.

Slovensko je rozděleno do 8 krajů, kterým se lidově říká župy. Hlavním městem je Bratislava, která má i vlastní kraj. Ostatní kraje nesou název lokálního centra, tedy Trnava, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Košice a Prešov. Často se však používají historické názvy pro jednotlivé oblasti Slovenska jako Hont, Abov, Gemer, Spiš, Zemplín apod.

Proč obětovat dny těžko získané dovolené a přijet na Slovensko? Zde nenarazíte na každém rohu na Starbucks, ale mix kultury a přírody který opravdu stojí za to, protože zde najdete dobré víno a lokální pivovary, vše je blízko a protože setkání západu a východu Evropy se podařilo právě na Slovensku. 

Užít si můžete relax v lázních, procházky ve starých uličkách měst, ale i moderní nákupní centra, adrenalin na horách a pohodu při dobrém jídle.

Průvodce pro tebe napsal Miriam Braskova
Víza
Na občanku
V rámci Schengenu cestuješ pouze na občanský průkaz.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
květen - září
Není překvapením, že podnebí na Slovensku je stejné jako v ČR.
Více o počasí
Letenky od
350 Kč
Je průměrná cena vlakové jízdenky z Prahy.
Akční nabídky
Avatar uživatele Miriam Braskova
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 8 měs
Navrhni úpravu