Slovensko

Průvodce destinací
2 osoby
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +

Malé velké Slovensko

Slovensko je s přibližně 49.000 km2 rozlohou malá velká země na hranici mezi střední a východní Evropou. Uvidíte zde skoro všechno – na malém území můžete projít lužní lesy i alpské kopce, udělat si selfie na hradbách středověkého hradu i ochutnat lokální víno. Můžete si užít atmosféru města i venkova a přitom být stále v EU a platit eurem. Největší město Bratislava má jen 0,5 milionu obyvatel.

Leží mezi Maďarskem (na jihu), Ukrajinou (na východě), Polskem (na severu) a Českem a Rakouskem (na západě). Země mě tvar obdélníku, kde osa západ–východ je delší strana a osa sever–jih kratší strana. Společně se svými sousedy (kromě Ukrajiny a Rakouska) tvoří tzv. země Višegrádské čtyřky neboli V4.

Slovensko je rozděleno do 8 krajů, kterým se lidově říká župy. Hlavním městem je Bratislava, která má i vlastní kraj. Ostatní kraje nesou název lokálního centra, tedy Trnava, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Košice a Prešov. Často se však používají historické názvy pro jednotlivé oblasti Slovenska jako Hont, Abov, Gemer, Spiš, Zemplín apod.

Proč obětovat dny těžko získané dovolené a přijet na Slovensko? Zde nenarazíte na každém rohu na Starbucks, ale mix kultury a přírody který opravdu stojí za to, protože zde najdete dobré víno a lokální pivovary, vše je blízko a protože setkání západu a východu Evropy se podařilo právě na Slovensku. 

Užít si můžete relax v lázních, procházky ve starých uličkách měst, ale i moderní nákupní centra, adrenalin na horách a pohodu při dobrém jídle.

Odhal další zajímavosti

Co navštívit

Zavřít
Ikona pinu

Bratislava

Bratislava je hlavním a zároveň největším městem Slovenska. Nachází se v blízkosti Vídně, tedy je často prvním a zároveň jediným, co ze Slovenska vidí návštěvníci země.

Zatoulejte se do centra, vyběhněte na hrad (který vypadá jako obrácený stůl), projděte se kolem Dunaje. Určitě navštivte starou tržnici a dejte si něco dobrého na zub v jedné z mnoha restaurací a bister.

Zkuste jít na lokální koncert a dejte si dobré pivo.

V okolí Bratislavy se nachází Malokarpatský vinařský region a na podzim se konají husí a kachní hody.

Zkuste si sjet Dunajská ramena nebo vyzkoušejte kanál v Čunově. Udělejte si výlet lodí do Danubiany.

Zavřít
Ikona pinu

Košice

Košice jsou centrem východního Slovenska, druhým největším městem země a zároveň věčným rivalem Bratislavy. Tak, jako je v Bratislavě cítit vliv rakouské a maďarské kultury, tak v Košicích je znát vliv kultury německé, maďarské a ukrajinské.

Projděte se centrem a nezapomeňte odbočit do vedlejších uliček. Zůstaňte na noc a užijte si atmosféru hospůdek, barů a letních zahrad, které se táhnou celým starým městem. Jděte na piknik na vyhlídkovou věž nad městem a podívejte se na Košický zlatý poklad.

Pokud přijedete do Košic první víkend v říjnu, tak si užijete atmosféru nejstaršího moderního maratonského běhu na světě.

Navštivte přehradu Ružinov (dá se tam koupat, jezdit na lodičce, čas se tam zastavil) a najděte zbytky nejstarší železnice v Československu. Vyberte se na túru do Slovenského krasu. Zablouděte k Zemplínské šíravě (nazývá se i Slovenské moře), viz Mořské oko, a ochutnejte víno z Tokaje nebo okolních regionů.

Centrem Nitranského kraje je město Nitra, které je jedním z nejstarších sídel na Slovensku. Středočeský zámek (soustava budov, kde sídlí nitranské biskupství) stojí za návštěvu, i když kostely nehledáte nebo jste nekatolíky. Kromě města ve městě určeného pro zaměstnance, kněze biskupství zde najdete i malé muzeum se vzácnými památkami.

Pamatujete si příběh o Cyrilovi a Metodějovi? Tak právě zde najdete ony písemnosti.

V Hurbanově se vyrábí známé slovenské pivo Zlatý Bažant (patří Heinekenu). Svezte se do Komárna nebo do Štúrova a užijte si řeku Dunaj, která v této části Slovenska tvoří přirozenou hranici mezi Slovenskem a Maďarskem.

V Štúrově přejeďte do Maďarska, do města Esztergom. V Topoľčiankach objevte národní hřebčín, překrásný zámeček, který patřil 1. prezidentovi Československa T. G. Masarykovi, a udělejte si selfie se zubrem (evropský bratranec bizona).

Zavřít
Ikona pinu

Bojnice

Pověst říká, že studnu na trenčínském hradě vykopal Omar z lásky k Fatimě. Hoďte do ní minci pro štěstí a lásku.

Navštivte Bojnice s překrásným zámkem a ZOO a zjistěte, proč se tady čachtická hradní paní koupala v krvi.

Zavřít
Ikona pinu

Pieštany

Trnava a její centrum stojí za zhlédnutí a strávený čas, V Trnavském kraji se nachází nejznámější lázně Slovenska, Pieštany. Ve městě mají dokonce vlastní ostrov, kde se soustřeďuje většina služeb spojených s lázněmi.

Běžně zde potkáte šejky z Arabského poloostrova, asi vědí, proč sem jezdí. Takže nestyďte se a dejte si na sebe léčivé bahno a vypijte alespoň jednu sklenici léčivé vody.

Zavřít
Ikona pinu

Žilina

Na úvod se projděte centrem Žiliny. Je to trochu do kopce, ale stojí to za to. A teď se je třeba rozhodnout – příroda a turistika, nebo lázně a historie?

Pokud vás zajímá příroda, nevynechejte Oravu a Kysuce, přejděte hřebenovku Velké nebo Malé Fatry, nechte se okouzlit Západními Tatrami.

Pokud vás láká kultura, tak určitě nezapomeňte na Oravský zámek, skanzen v Pribylině a po namáhavém dni se zchlaďte v některém z aquaparků.

Zavřít
Ikona pinu

Banská Bytrica

Banská Bystrica je krásné místo, kdysi spojené s hornictvím, ale v moderních dějinách známé zejména jako místo začátku Slovenského národního povstání (lidové povstání během 2. světové války proti Němcům).

Dnes na památku této události stojí v Banské Bystrici muzeum, které určitě nevynechejte. Z Banské Bystrice směrem na sever leží Nízké Tatry a jejich jižní svahy – turistika, lyžování, wellness. Vyzkoušejte splav Hrona.

Pokud se vydáte na jih přes Zvolen a Zvolenský zámek, dostanete se do Banské Štiavnice a Kremnice. Odbočte z hlavní silnice, podívejte se, jak se razí mince s světoznámé mincovně v Kremnici, zjistěte, co je to tajch, vyběhněte na kalvárii v Banské Štiavnici, najděte salamadra a večer si dejte pravé hornické pivo.

Ještě více na jih a mírně na východ vás čeká muzeum loutek a jedlé kaštany v Modrém Kameni a neobjevená krása malých vesniček na jihu středního Slovenska. Vezměte kolo, GPS a pusťte se do objevování. Setkání se srnou nebo jelenem je skoro jisté. Ochutnejte víno z Movin.

Zavřít
Ikona pinu

Vysoké Tatry

Nejvyšší hory Slovenska, najdete je skoro na každé propagační fotce. Co je na nich tak úžasné? Nejsou to Alpy, ani Pyreneje, a už vůbec ne Himaláje. Jsou vlastně maličké, a to je přesně to, co je činí výjimečnými.

Skalnaté kopce trčící do výšky více než 2.000 m n. m., uprostřed nížiny, místy v létě pokryty sněhem. Takové Alpy pro panenky. Pozor, jsou to skutečné hory, umí překvapit – dobře i špatně.

I když nejste nadšený turista, odvezte se na Hrebienok a běžte si prohlédnout Bielovodské vodopády.

Bielovodské vodopády

Počasí a sezóny

Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Lis Pro
Průměrné počasí
Průměrná teplota 0 °C 1 °C 6 °C 11 °C 16 °C 19 °C 22 °C 22 °C 16 °C 11 °C 5 °C 1 °C
Sluneční svit 2 h 3 h 5 h 7 h 9 h 9 h 9 h 9 h 7 h 5 h 2 h 2 h
Hlavní sezóna

Počasí

Pro Slovensko jsou typické 4 roční období.

Jaro se vyznačuje zvýšeními vodními hladinami a často proměnlivým počasím, může sněžit, pršet i svítit slunce. Léto je relativně teplé, s letními bouřkami a občasným možným ochlazením. Podzim je obvykle suchý, prší až v druhé polovině a postupně se ochlazuje. V lesnatých částech země padá listí a více se pohybuje zvěř (vysoká zvěř, divoká prasata, lišky a medvědi). Zima je chladná, sníh se vyskytuje na celém území Slovenska, ve městech a na jihu země se však dlouhodobě neudrží.

V severních a horských oblastech Slovenska jsou teploty obecně nižší a sněhová pokrývka může setrvat i týdny. V jižních oblastech bývá tepleji a sníh je spíše výjimečný.

Kdy vyrazit

Nejteplejší počasí je v červenci a srpnu, tehdy jsou však i školní prázdniny, takže všude je mnoho domácích turistů. Pro turistiku a návštěvu země jako takové doporučujeme květen, resp. září. Jsou to měsíce, kdy je počasí příjemné, ne však horké a turistů není mnoho. Pokud se chystáte lyžovat, tak přijeďte v lednu–březnu, tehdy bývá nejvíce sněhu. Jarní lyžování může trvat až do začátku dubna. Do lázní se dá přijet vždy. Během vánočních svátků mají však mnohé omezený provoz.

Zobrazit více

Praktické tipy

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce Slovensko není bohaté na archeologické skvosty, jako jsou pyramidy v Gíze nebo Taj Mahal, ale svou historii má a vyplatí se ji vidět a zažít. Oblast Slovenska byla osídlena v době, kdy se začaly osídlovat i okolní země. Vyskytli se zde i Keltové a Římané (nápis na skále ve městě Trenčín z období císaře Marka Aurelia). Slováci a slovenský jazyk patří do skupiny západních jazyků. V roce 863 n. l. na území v okolí města Nitra přišli dva…

Jak ušetříš

Euro Měnou na Slovensku je euro, kde 1 euro má 100 centů.  [imageFill 1709] Směnárny a platby kartou Platit se dá v hotovosti nebo kartou. Cestovní šeky nejsou velmi využívány a stávají se atrakcí pro místní. Směnárny najdete ve všech větších městech (zejména v obchodních centrech nebo v historickém centru), směnit se peníze dají i v pobočkách bank. Minimálně jeden bankomat najdete v každém městě, ale také ve větších vesnicích. Platit kartou se…

Jak se budeš dopravovat

Jak na Slovensko Slovensko má řadu mezinárodních letišť. Pravidelné spojení mají 3 letiště – Bratislava, Košice a Poprad. V Bratislavě má základnu Ryanair a má také slušné spojení do Prahy a směrem na východ (Rusko, SAE). Košice mají pravidelné spojení s Prahou, Vídní, Varšavou, Istanbulem a několika městy v Anglii. Základnu tam má Wizzair. Poprad je malé letiště, odkud létá Wizzair. V blízkosti země, a zároveň s dobrou možností dopravy na…

Co ochutnáš

Slovenská kuchyně Slovensko považuje za své národní jídlo „brynzové halušky", což jsou malé kuličky, resp. elipsoid, z bramborového těsta, uvařené, smíchané s brynzou a posypané upečenou slaninou. Existuje mnoho variací se sýrem, s džemem, s mákem, s ořechy, se smetanou apod. Pravdou však je, že na mnoha místech Slovenska noky tradičně nevařili a ani neznali. Je to jídlo typické pro Liptov, tedy střed Slovenska. [imageFill 1731] Slovenská kuchyně tedy…

Jaké výlety podnikneš

Sport a pohyb Slovensko je místo, kde se dá sportovat během celého roku a nemusíte si kupovat permanentku do fitness centra. [imageFill 1730] Běh, zimní sporty, bike, turistika Na Slovensku dominuje turistika a sporty spojené s přírodou. Turistických tras je velké množství, různého typu, náročnosti a délky. Jsou velmi dobře značené (zděděno z dob Československa, značení je tedy stejné jako u nás), mnohé dostupné po celý rok. Doporučujeme navštívit…

Na co si dej pozor

Zdraví Slovensko je bezpečná země s vysokou úrovní hygieny a nízkou možností přírodní katastrofy. Žádné speciální očkování není nutné. Kriminalita Kriminalita je na běžné úrovni jako všude v EU. Vraždy a přepadení nejsou vůbec běžným jevem. Na místech s velkou hustotou obyvatelstva – obchodní centra apod. si však dávejte pozor na kapsáře. Přepočítejte si ceny v restauracích a v obchodech. Nemusíte se obávat chodit pěšky, je to běžný způsob pohybu pro…

Víza a na co mysli před cestou

Vízum Pokud přijíždíte z EU, vízum nepotřebujete, stačí platný občanský průkaz. Pokud při ceně ubytování není uvedena místní daň, počítejte s ní jako s položkou navíc. Výška je různá, obvykle se však jedná o pár centů až pár eur na den. Razítka v pase můžete mít ze všech zemí. Celní předpisy Celní předpisy se nevztahují na vaše osobní věci, pokud přijíždíte ze zemí Schengenu/ EU. Pokud přijíždíte z třetích zemí, tak jsou (pro osobní spotřebu)…

Zavřít

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce

Slovensko není bohaté na archeologické skvosty, jako jsou pyramidy v Gíze nebo Taj Mahal, ale svou historii má a vyplatí se ji vidět a zažít.

Oblast Slovenska byla osídlena v době, kdy se začaly osídlovat i okolní země. Vyskytli se zde i Keltové a Římané (nápis na skále ve městě Trenčín z období císaře Marka Aurelia). Slováci a slovenský jazyk patří do skupiny západních jazyků.

V roce 863 n. l. na území v okolí města Nitra přišli dva křesťanští mniši (Cyril a Metoděj) a přinesli s sebou písmo. Písmo k jazyku, kterým lokální obyvatelé mluvili už dávno před jejich příchodem. Ale bible a mešní texty byly pouze v latině a řečtině. Oni je přeložili do jazyka lokálního. Tak se oblast Nitry a její obyvatelé Nitrané stali prvními, kteří se modlili ve vlastním jazyce a rozuměli obřadům. Úspěch to byl jen krátký (pro Slovensko), ale dlouhodobý pro vzdělanost. Toto písmo dalo později základ pro vznik azbuky a cyrilice.

Slovensko až do vzniku Československa leželo na hranici mezi aktivitami polských, maďarských, českých a německých kmenů. Hranice se pravidelně měnila a posouvala, jednou bylo Slovensko ve 2, jindy ve 3 zemích, až se celé území Slovenska stalo součástí Rakouského císařství.

Během nájezdů Turků ve středověké Evropě přes Slovensko procházela hranice, kterou Turci pravidelně zkoušeli překročit (proto se zde nyní nachází tolik zřícenin, ale i zachovalých středověkých obranných hradů, které přežily až do dnešní doby). Po Rakousko-uherském vyrovnání se většina Slovenska stala součástí Uherska. Po 1. světové válce vzniká 1. Československá republika, která byla ještě před zahájením 2. světové války rozbita na Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát. Severní, jižní a východní území se stávají součástí Polska, Maďarska a Ukrajiny/Ruska.

Po 2. světové válce se obnovuje Československo a v roce 1948 země odmítá Marshallův plán a přidává se k Varšavské smlouvě, což v praxi znamená, že si vybralo svou stranu za „Železnou oponou" – tu socialistickou.

V roce 1989 se podařilo socialistický režim svrhnout v procesu, který se nazývá „Sametová" nebo „Něžná" revoluce. Proč? Neboť tato revoluce sice revolucí byla, prudce změnila režim v zemi a také zemi samotnou, ale nikdo při tom nezemřel, vše se podařilo „něžnou" formou, bez násilí.

V roce 1992 se politické špičky v Čechách a Slovensku dohodly na přátelském rozchodu obou zemí, a tak 1. 1. 1993 vzniká Slovenská republika. Po období prudkého ekonomického pádu a následně drastických ekonomických reforem se Slovensko stává členem Evropské unie v roce 2004. Taktéž patří do Schengenského prostoru a do aplikace statutu měnové unie (tedy volně sem lze docestovat skoro z celé EU a platit můžete eurem).

Lidé

Dohromady zde žije 5,4 mil. obyvatel. Na Slovensku žijí převážně Slováci (80,7 %), ale najdou se zde i jiné národnosti – Maďaři (8,5 %), Romové (2 %), Češi (0,6 %), Rusíni (0,6 %), Ukrajinci (0,1 %), Němci (0,1 %), Poláci (0,1 %) a jiná etnika a národnosti (7,3 %).

Slovensko je země, kde se většina obyvatel hlásí k nějakému náboženství, a to až 87 % lidí. Dominuje křesťanství – římští katolíci, evangelíci, řečtí katolíci, reformisté a ortodoxní křesťané, Více než 13 % obyvatel je bez vyznání.

Lidé jsou všeobecně příjemní a hovorní. Často i ochotně poradí. Státní svátky berou spíše jako den volna, ne jako příležitost připomenout si nějaké výročí, nebuďte tedy překvapeni pokud budou obchody otevřené, všichni někam cestují a jen pár lidí bude klást věnce u památníku.

Mnoho mladých lidí má zkušenosti se zahraničím, u starších je opak pravdou (to je způsobeno zavřenými hranicemi v době socialismu). Směs národů, kultur a států, která se vystřídala na území Slovenska, způsobila, že lidé, kultura, zvyky, ale i jazyk jsou specifické a jedinečné pro dané území.

Kultura

Slovensko se ničím výrazným neliší od České republiky, už díky faktu, že jsme dlouhá léta žili pospolu. Na Slovensku nás překvapí jen máloco. je však pravdou, že kulturní zvyky a tradice se přeci jen ve venkovských oblastech Slovenska dodržují o něco pečlivěji než v Česku.

Především oblasti Kysuce či východního Slovenska jsou svým způsobem svébytné s jistými pozůstatky tradičního způsobu farmářského života.

Skanzen Slovensko

Svátky

Na Slovensku je dost volných dní. Po pracovním týdnu, který má 5 dní (pondělí–pátek), následuje víkend (sobota–neděle). Kromě toho se na Slovensku slaví státní svátky a oficiální dny pracovního klidu. Nejlepší situace nastane, pokud během roku připadne co nejvíce svátků na pátek, resp. na pondělí. Slovensko má tehdy třídenní víkend a obvykle se vyráží na krátkou dovolenou, lidé ve velkém cestují. Během státních svátků jsou obvykle obchody zavřené.

Státní svátky:

  • 1. leden – Den vzniku Slovenské republiky
  • 5. červenec – Den sv. Cyrila a Metoděje
  • 29. srpen – Výročí Slovenského národního povstání
  • 1. září – Den Ústavy Slovenské republiky
  • 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii

Dny pracovního klidu:

  • 6. leden – Tři králové
  • Velikonoční pátek a Velikonoční pondělí – každý rok je to jiné datum, podle oslav Velikonoc.
  • 1. květen – Svátek práce
  • 8. květen – Den vítězství nad fašismem
  • 15. září – Sedmibolestná Panna Marie
  • 1. listopad – Svátek Všech svatých
  • 24. prosinec – Štedrý den
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční (Den sv. Štěpána)

Jazyk

Slováci mluví občas spisovně, občas nářečím. Úředním jazykem je však slovenský jazyk. Maďaři, resp. lidé žijící v maďarských oblastech (jižní Slovensko), mluví maďarsky. Nejběžnější cizí jazyk je čeština. Starší a střední generace mluví rusky, mladší generace anglicky. Ve městech se anglicky, resp. německy, francouzsky nebo španělsky lze dorozumět.

Kažopádně pro nás Čechy platí, že na Slovensku se zcela normálně dorozumíme vlastním jazykem.

Geografie

Slovensko je rozděleno do 8 krajů, kterým se lidově říká župy. Hlavním městem je Bratislava, která má i vlastní kraj. Ostatní kraje nesou název lokálního centra, tedy Trnava, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Košice a Prešov. Často se však používají historické názvy pro jednotlivé oblasti Slovenska jako Hont, Abov, Gemer, Spiš, Zemplín apod.

Od severu na jih se země postupně snižuje. Pokud hledáte kopcovitý terén různého charakteru, tak směřujte na sever. Pokud naopak nížinu, tak jih je ten správný směr. Města a menší sídla jsou roztroušena po celé zemi, přičemž 2 největší města tvoří západo–východní osu. Osídleny jsou jak podhůří, tak i nížiny. Nejvíce masové zemědělské produkce se soustřeďuje v jižních částech, naopak v horských oblastech v letních měsících běžně narazíte na stáda ovcí. Zastavte se na salaši a ochutnejte žinčicu a ovčí sýr.

Možnosti vyžití jsou na úrovni průměru západní Evropy. Domácí jsou často zvyklí si stěžovat, že k Evropě má Slovensko daleko, ale spíše jde o zvyk stěžovat si než o reálné důvody. Služby občas nekorespondují s možnostmi. Je možné, že natrefíte na restauraci, resp. hotel nebo nějakou atrakci s nepříjemným personálem. Bohužel, „náš zákazník, náš pán" se jen pomalu dostává do všech koutů země.

Zavřít

Jak ušetříš

Euro

Měnou na Slovensku je euro, kde 1 euro má 100 centů.

Euro

Směnárny a platby kartou

Platit se dá v hotovosti nebo kartou. Cestovní šeky nejsou velmi využívány a stávají se atrakcí pro místní. Směnárny najdete ve všech větších městech (zejména v obchodních centrech nebo v historickém centru), směnit se peníze dají i v pobočkách bank. Minimálně jeden bankomat najdete v každém městě, ale také ve větších vesnicích. Platit kartou se dá téměř všude. Malé provozy na vesnicích, horské chaty a menší muzea akceptují pouze hotovost. Akceptováno je několik typů kreditních a debetních karet, dominuje Visa, MasterCard a Maestro.

Kolik co stojí

Jste v Evropské unii, nečekejte, že je zde extra levně. Ceny jsou podobné jako v okolních zemích – Česko, Polsko, Maďarsko.

Rozpětí cen je obrovské, pro ilustraci:
1 pivo (0,5 l) – 0,25 eur (v supermarketu, cena v akci) – 5 euro (malosériové točené pivo v drahé restauraci)

Obecně platí, že v Bratislavě je všechno dražší než mimo Bratislavu. V Bratislavě je však i větší výběr. Podobně i v Košicích. Město je dražší než jeho okolí, výběr je však větší.

Spropitné a smlouvání

Tradice smlouvání cen na Slovensku není běžná. Ceny jsou fixní a obvykle označené. Pokud cenu nevidíte, tak se ptejte. Kromě prodeje „ze dvora", tj prodeje vlastní úrody v malých objemech apod., vám prodejce vždy musí vystavit doklad o koupi. Ceny v restauracích jsou fixní, nesmlouvá se.

V ceně jídla není započítáno spropitné. Výše spropitného je na vašem osobním dojmu a není předem určena. Pokud se vám obsluha zamlouvala, byla ochotná, příjemná a vy jste byli jako zákazník spokojený, tak samozřejmě spropitné dát můžete, není to však vaše povinnost. Obvykle se částka zaokrouhlí na celé koruny nahoru, resp. na celé jednotky, desítky eur, podle uvážení.

Jak ušetřit

Ušetřit se dá na stravě (nakupte si v supermarketu), ubytováni (spěte přes airbnb) i na dopravě (jezděte vlakem nebo autobusem).

Jste-li studenti do 26 let nebo důchodci, budete jezdit většinou vlaků zdarma. Po příjezdu na Slovensko si ve kterékoliv železniční pokladně necháte vystavit doklad, se kterým následně budete kupovat jízdenky v nulové hodnotě. Vždy si však takovou jízdenku musíte "zakoupit". Studenti budou potřebovat běžné potrvzení o studiu (stačí v češtině), důchodci nad 62 let pak pouze občanský průkaz.

Denní rozpočty

Nízkorozpočtový cestovatel do 15 eur/den – ubytování ve stanu/karimatce pod širákem, jídlo nakoupené v obchodě a základní doprava/stopování.

Zlatá střední cesta do 20–50 eur/den – ubytování v soukromých pokojích, jídlo z potravin/ levná restaurace, veřejná doprava.

Luxusní verze od 50 eur/den výše – na co máte chuť a peněženka to snese. Standardní ceny ubytování jsou zhruba na úrovni těch v Česku, průměrný hotel v Bratislavě pořídíte asi za 1.000 Kč na noc za pokoj, na venkově jsou ceny výrazně nižší.

Mějte u sebe studentskou kartu nebo doklad o tom, že jste důchodce. Pokud jste občanem EU, musí vám poskytnout slevu, tak jako místním. Zkuste prozkoumat lokální slevové portály, na ubytování a stravě dokážete slušně ušetřit.

Zavřít

Jak se budeš dopravovat

Jak na Slovensko

Slovensko má řadu mezinárodních letišť. Pravidelné spojení mají 3 letiště – Bratislava, Košice a Poprad. V Bratislavě má základnu Ryanair a má také slušné spojení do Prahy a směrem na východ (Rusko, SAE). Košice mají pravidelné spojení s Prahou, Vídní, Varšavou, Istanbulem a několika městy v Anglii. Základnu tam má Wizzair.

Poprad je malé letiště, odkud létá Wizzair. V blízkosti země, a zároveň s dobrou možností dopravy na Slovensko, se nachází letiště ve Vídni a letiště v Budapešti. Trochu vzdálenější je letiště v Praze.

Nejvíce cestovatelů z Česka ale zcela jistě zamíří na Slovensko po zemi. Pro cesty do Bratislavy je s nejlepším poměrem výkon/cena autobusová doprava, především dopravci Regiojet a Eurolines, jízdenky z Prahy se dají v akci sehnat za 250 Kč.

Naopak pro cesty na sever a především východ Slovenska je nejlepší využít vlak. Cesta z Prahy do Košic zabere od 7 do 9 hodin, do Popradu pak zhruba o hodinu méně. V hlavní ose Žilina–Liptovský Mikuláš–Poprad–Košice lze využít hned tří železničních dopravců: České dráhy, Regiojet a Leo Express. Pro nejlevnější ceny vždy nakupujte online s předstihem.

Pojedete-li na Slovensko autem, nezapomeňte si na benzinové pumpě pořídit dálniční známku:

  • 10denní: 10 €,
  • měsíční: 14 €,
  • roční: 50 €.

Jak se nejlépe dopravovat

Na Slovensku je slušná síť vlakové a autobusové dopravy. Kromě státních železnic fungují i soukromí dopravci – RegioJet a Leo Expres. Nejpohodlěnšjí pro mnoho lidí z ČR zůstává pohyb vlastním autem. Pokud plánujete navštívit hlavní centra turismu, vystačíte si s veřejnou dopravou. Pokud však máte dostatek času a vaším cílem je vychutnat si opravdu lokální krásy, doporučujeme cestu vlastním autem.

Vlakem

Cestu vlakem doporučujeme alespoň jednou vyzkoušet. Naskočte na IC vlak, který jede po hlavní trati Bratislava–Košice. Užijte si panorama krajiny ze západu na východ a nezapomeňte jít i do restauračního vozu. Jsou schopní vám nabídnout slušné jídlo a cenově to není extra drahé. Železnice jsou na Slovensku podobné kvality jako v Česku, na venkovských tratích je situace o něco horší.

Naopak parádním zážitkem a také nejpohodlnější variantou, je doprava vlakem či zubačkou z Popradu nebo Štrby přímo do srdce Vysokých Tater.

Zubačka Štrba

Velmi příjemnou záležitostí pro studenty denního studia do 26 let a také důchodci, a to i v předčasném důchodu, je fakt, že vlakem cestují zdarma. Je však nutné si nechat (zdarma) na kterékoliv pokladně na Slovensku vystavit průkaz na 100% slevu a rovněž před každou jízdou je nutné si opatřit jízdenku v nulové hodnotě (za 0 €).

  • IDOS: stejně dobře využitelný pro komplexní plánování dopravy jak v ČR, tak na Slovensku,
  • ZSSK: web státních slovenských železnic, jízdenky online se dají koupit na všechny spoje a trasy,
  • Regiojet: vlaky jezdí v trase Košice – Poprad – Žilina (a dále směr Ostrava a Praha), také na lince z Bratislavy do Komárna. Autobusy pak můžete využít na několika trasách z Košic do Prahy přes různá slovenská města,
  • Leo Express: černými vlaky se svezete v úseku Košice – Poprad – Žilina (a dále směr Ostrava a Praha)
Autobusem

Autobusy jezdí do větších i menších měst a vesnic. Cesta je obvykle levnější než vlak. V různých částech Slovenska fungují různé společnosti. Jízdní řády jsou obvykle dodržovány a bezpečnost je dobrá. U autobusů platí pro nákup jízdenek naprosto shodná pravidla jako v Česku, většinou lze u řidiče, u dálkových tras můžete koupit i na větších autobusových nádražích v pokladně.

  • IDOS: stejně dobře využitelný pro komplexní plánování dopravy jak v ČR, tak na Slovensku,
  • Slovak Lines: největší autobusový dopravce, na vybraných trasách můžete nakupovat jízdenky online.

Autem

Silniční síť je relativně dobrá (podobná jako v Česku), i když chybí přímé dálniční spojení mezi západem a východem země, připravte se na plné hlavní tahy zejména na začátku a na konci pracovního týdne. Rychlosti doporučujeme dodržovat a je povinné denní svícení. Při sněhové pokrývce na silnici, resp. při jízdě na ledě, je nutné mít zimní pneumatiky. Řetězy, posyp a lopata na odkopávání není povinností, ale v případě, že cestujete do hor uprostřed zimy, tak zvažte své možnosti a výbavu.

Stopovat se dá, ale není to příliš běžné. Nejčastěji stopují studenti, kteří šetří své výdaje, nebo skupinky mladých turistů, kterým ujel poslední autobus.

Městská doprava

Ve všech větších městech funguje obvykle hustá, levná a poměrně kvalitní veřejná doprava, která nemá žádná výrazně odlišná specifika od MHD v Česku.

Tramvaje jezdí pouze v Bratislavě a Košicích, metro nemá žádné slovenské město. Ceny jízdenek i systém prodeje jsou obdobné jako v ČR. Lístek si obvykle můžete koupit v automatu nebo v trafice, případně u řidiče (může být dražší).

Zavřít

Co ochutnáš

Slovenská kuchyně

Slovensko považuje za své národní jídlo „brynzové halušky", což jsou malé kuličky, resp. elipsoid, z bramborového těsta, uvařené, smíchané s brynzou a posypané upečenou slaninou. Existuje mnoho variací se sýrem, s džemem, s mákem, s ořechy, se smetanou apod. Pravdou však je, že na mnoha místech Slovenska noky tradičně nevařili a ani neznali. Je to jídlo typické pro Liptov, tedy střed Slovenska.

Halušky

Slovenská kuchyně tedy není jen o haluškách. Vychází z lokálních surovin a lokálních podmínek. Pro Slovensko je tradiční maso (vepřové, zvěřina, renesanci zažívá skopové a různé druhy drůbeže), brambory, kyselé zelí, cibule, vepřové sádlo, obilniny a luštěniny. Mezi typické ovoce patří jablka hrušky, švestky, meruňky a broskve, ale i méně známé kdoule a blumy. Velmi populární je sběr hub, malin, jahod a borůvek. V národních parcích a na soukromých pozemcích je sběr zakázán.

Restaurace se stále více a více snaží modernizovat stará, častokrát těžká jídla a dát jim nádech modernosti a lehkosti. Velmi populární jsou pouliční festivaly jídla, různé hody (husí, kachní, zelné) a také slow food. Ze zahraničních kuchyní dominuje italská. Vegetariáni na Slovensku přežijí, ale možnosti jsou omezené. Mnoho jídel bez masa bývá sladkých.

Voda je pitná tak jako v ČR, pokud není označeno jinak. Slovensko má velké množství minerálních pramenů, z nichž mnohé se stáčí komerčně do lahví. Určitě vyzkoušejte lokální minerálky. Koupíte je v každém obchodě. Pomalu se obnovuje zašlá sláva kaváren, kde kromě kávy a čaje mají obvykle slušný výběr dezertů.

Alkohol je volně dostupný, konzumace je dovolená od 18 let. Obvykle se pije pivo, pivo v kombinaci s tvrdým alkoholem nebo víno. Vinařské regiony se nachází na západě, jihu a jihovýchodě Slovenska. Čím více na východ, tím více tvrdého alkoholu se pije. Tvrdý alkohol je obvykle na ovocné bázi – švestky/slivovice, meruňky/meruňkovice, hrušky/hruškovice apod. Na etiketě zkontrolujte, kolik ovocného destilátu konkrétní značka obsahuje.

Na celém Slovensku najdete jen pár McDonald 's restaurací a Burger King dokonce z trhu odešel. Přestože mezinárodní řetězce velmi Slovensko nevyhledávají, je z čeho vybírat. Orientujte se podle množství lidí v restauraci a dle vašeho vlastního pocitu. Zeptejte se místních, obvykle vědí, kde se dobře vaří. V posledních letech se objevuje stále více a více dobrých restaurací, barů, bister a lokálních fast foodů, kde se dobře najíte a napijete.

Celková hygiena restaurací je slušná, když máte pocit, že něco není v pořádku, stěžujte si.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny jsou velmi různé: od 3–5 eur za polední menu/osoba, večeře od 8–10 eur/osoba a výše. Ceny jsou mimo nápoje. Obědové menu je obvykle podáváno pouze během pracovního týdne a v době oběda. Doporučujeme obědové menu, pokud takové restaurace má – obvykle je levnější, rychlejší a máte záruku, že suroviny jsou čerstvé.

Zavřít

Jaké výlety podnikneš

Sport a pohyb

Slovensko je místo, kde se dá sportovat během celého roku a nemusíte si kupovat permanentku do fitness centra.

Turistika na Slovensku

Běh, zimní sporty, bike, turistika

Na Slovensku dominuje turistika a sporty spojené s přírodou. Turistických tras je velké množství, různého typu, náročnosti a délky. Jsou velmi dobře značené (zděděno z dob Československa, značení je tedy stejné jako u nás), mnohé dostupné po celý rok. Doporučujeme navštívit knihkupectví a koupit si turistické mapy oblasti, kde plánujete túru. Jsou samozřejmě dostupné i na internetu. A kam se vydat? Slovensko je převážně hornatá krajina, takže kopcům se nevyhnete. Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Velká a Malá Fatra, Slovenský kras, Západní Tatry jsou asi ty nejznámější.

Za posledních 10–15 let se do popředí dostává cyklistika (silniční cyklistika, horské kolo, downhill) a běh. Běžecké závody se pořádají celoročně; v různé náročnosti, délce a také v různých oblastech Slovenska.

V zimě vyzkoušejte některé z lyžařských středisek. Jasná/Chopok a Vysoké Tatry jsou výborné, ale při vysokém standardu služeb je nutné počítat i s vyššími cenami. Existuje však i mnoho lokálních lyžařských středisek, které nemají tak kvalitní svahy ani techniku, ale lyžování je stejně výborné.

Lyžování na Slovensku

V létě několik středisek poskytují možnost downhillu pro horská kola. Pokud hledáte více vody i v létě, zkuste Dunaj, řeku Hron, Dunajce nebo Hornád. Hřebenovka Západních Tater nebo lezení poskytuje dostatek adrenalinu i náročným.

Řeka Hron

Roční období

Pokud přijíždíte lyžovat, tak leden–březen je to správné období. Nejkrásnější túry jsou v září, protože den je ještě dostatečně dlouhý, počasí příjemné a nehrozí letní bouřky. Chcete-li vidět podzimní lesy Poloniny v plné kráse, tak říjen–listopad je pro vás ten správný čas. Vánoční trhy se konají v každém větším městě od začátku prosince do 23. prosince, někde i déle. Pokud vás baví hudební a kulturní festivaly, přijeďte v červenci a v srpnu; to je čas Pohody a mnoha dalších. Lázně můžete navštívit kdykoli, kolem Vánoc však jsou některé lázně zavřené.

Alternativní možnosti – víno, židovské památky, klasická hudba, jeskyně, voda a lázně.

Každý cestuje z osobních důvodů a vnímá věci vlastníma očima. Pro někoho je alternativa lyžování, pro domácí je představa alternativy jiná. Vybrali jsme několik tipů:

Vinná turistika

Jižní část Slovenska od Bratislavy až po hranici s Ukrajinou je vlastně jeden velký vinařský region. Ochutnávat začněte v Malokarpatské vinařské oblasti a pomalu se dopracujete až k Tokaji a jeho královským vínům. Přijeďte na jaře, kdy se otevírají sklepy, nebo na podzim, kdy se oslavuje sklizeň.

Židovské památky

Přestože na Slovensku po 2. světové válce žilo velmi málo židů, zanechali zde po sobě nevyčíslitelné bohatství v podobě synagog, hřbitovů, ale i uměleckých či technických výtvorů. Začněte v Košicích, kde kromě několika synagog a osobitě krásného hřbitova najdete i lokální Kaschauer Klezmer Band a každoročně se koná festival židovské kultury Mazal Tov! Zastavte se v Lučenci, kde se nachází nádherně zrekonstruovaná synagoga, která slouží jako kulturní centrum. Přes Sereď, kde se nachází Muzeum Holokaustu, se dostanete do Bratislavy, která byla působištěm známého Chatama Sofera.

Klasická hudba

Přijďte si vychutnat klasiku na Košické nebo Bratislavské hudební jaro. V létě se v Bratislavě koná festival Viva Musica. A to je jen ochutnávka.

Jeskyně

Na Slovensku najdete klasické krápníkové jeskyně, ale i unikáty – Ochtinskou aragonitovou jeskyni a Dobšinskou ledovou jeskyni ve Slovenském krasu (mezi Banskou Bystricou a Košicemi).

Voda a lázně

Slovensko je země, kde je více než 120 pramenů pitné vody, která se dá považovat za minerální/léčivou. Pokud máte zdravotní problémy s pohybovým aparátem přes trávicí problémy až po specifické oblasti jako ženské nemoci, tak máme lázně i pro vás. Na Slovensko jezdila do Bardejovksých lázní už císařovna Sisi, jezdí sem arabští šejkové, tak proč byste nemohli přijet vy? Cítíte se zdraví a chcete jen relaxovat? Určitě ochutnejte lokální minerální vody, wellness má každý lepší hotel nebo jděte do aquaparku (nejznámější jsou Auqacity v Popradu a Tatralandia).

Piešťany

Děti a romantika

Pokud cestujete s dětmi nebo vás naopak láká romantika, tak určitě navštivte wellness a aquaparky. Z Delmas se dostanete skoro všude, obvykle mají nižší cenu nebo vstup zdarma.

Pokud hledáte romantiku, tak doporučujeme nejvýše položený apartmán na Slovensku na Lomnickém Štítu. Pokud hledáte levnější verzi, tak zkuste jednu z horských chat daleko od civilizace. Wellness hotely nabízí speciální programy pro páry nebo pro rodiny s dětmi.

Noční život, kulturní akce, nakupování

Nakupování a noční život funguje zejména v Košicích a v Bratislavě. Tam najdete velká obchodní centra se známými značkami a také mnoho tipů na večerní program – bary, diskotéky, restaurace, hospody. V ostatních městech je možností méně. Přestože oblast Vysokých a Nízkých Tater je turisticky vyhledávaná, noční život je tam minimální, počítejte s tím.

Co si ze Slovenska dovézt? Láhev vína z Tokaje nebo jiné vinařské oblasti, ovocnou pálenku, křišťál a keramiku. Možná se vám zalíbí i něco jiného, neváhejte.

Zavřít

Na co si dej pozor

Zdraví

Slovensko je bezpečná země s vysokou úrovní hygieny a nízkou možností přírodní katastrofy.

Žádné speciální očkování není nutné.

Kriminalita

Kriminalita je na běžné úrovni jako všude v EU. Vraždy a přepadení nejsou vůbec běžným jevem. Na místech s velkou hustotou obyvatelstva – obchodní centra apod. si však dávejte pozor na kapsáře. Přepočítejte si ceny v restauracích a v obchodech. Nemusíte se obávat chodit pěšky, je to běžný způsob pohybu pro mnohé domácí. Taxíky jsou vždy označeny, dopředu si ověřte, zda má taxikář puštěný taxametr a zjistěte přibližnou cenu jízdy (zejména v Bratislavě).

Přírodní katastrofy jsou velkou raritou. Během roku se pod vlivem vysoké úrovně srážek může objevit lokální povodeň. V zimě si dávejte pozor na horách, velmi snadno můžete spustit lavinu. V létě při letní bouřce mohou ohrozit člověka blesky nebo bouřková povodeň.

V horách se vyskytuje zvěř. Jde zejména o vysokou – jeleny, srny, daňky. Jsou velmi plaší, musíte mít velké štěstí, abyste je vůbec viděli. Pozor, utíkají rychle a nikdo asi nechce absolvovat čelní náraz s běžícím jelenem. Můžete narazit na divoká prasata, vyhněte se jim obloukem, dále na lišky, vlky, medvědy. Velkou vzácností je, když uvidíte rysa. Zvířata se nesmí krmit.

Důležité kontakty

V případě nouze volejte 112. Je to obecné číslo, které vás automaticky spojí s policií, hasiči i záchrankou.

Může se stát, že vám někdo řekne, že máte volat 150, 155 a 158. Výsledek bude stejný, akorát jde o starší systém, který však stále funguje a používá se i v ČR.

Na horách se dopředu informujte, jaký je kontakt na horskou záchrannou službu. Pokud máte v plánu absolvovat náročnou túru, tak se předem poraďte s kanceláří národního parku. Obvykle se nachází ve střediscích, které jsou pro turistiku v dané oblasti výchozí, resp. na horských chatách.

Zavřít

Víza a na co mysli před cestou

Vízum

Pokud přijíždíte z EU, vízum nepotřebujete, stačí platný občanský průkaz.

Pokud při ceně ubytování není uvedena místní daň, počítejte s ní jako s položkou navíc. Výška je různá, obvykle se však jedná o pár centů až pár eur na den.

Razítka v pase můžete mít ze všech zemí.

Celní předpisy

Celní předpisy se nevztahují na vaše osobní věci, pokud přijíždíte ze zemí Schengenu/ EU. Pokud přijíždíte z třetích zemí, tak jsou (pro osobní spotřebu) následující:

  • 200 (40) cigaret nebo 100 (20) cigarillos nebo 50 (10) doutníků nebo 250 (50) gramů tabáku,
  • 1 litr alkoholu s obsahem alkoholu vyšším než 22 % obj., 2 litry šumivého vína a 4 litry nešumivého vína,
  • jiné zboží do hodnoty max. 430 (300) €.

Limity jsou sníženy pro osoby mladší 15 let.

Rezervuj

Letenky

Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku na Slovensko.

Hotely

Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu na Slovensku.

Zájezdy

Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou na Slovensku s cestovní kanceláří.

Půjčení auta

Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.

Diskuze

Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!

Založ nové téma
Byl jsi na Slovensku?
Navrhni úpravu

Tohoto průvodce pro vás připravili