"Pěškobusem" po Madeiře
Třetí návštěva Madeiry... týden turistiky...
Cestopis z roku 2020 napsal Jan Chrastina
O Madeiře toho bylo napsáno, natočeno a opublikováno více než dost… proto tento cestopis věnujeme spíše těm, kteří nemají možnost půjčení auta, je sólo cestovatel, anebo chce, tak jako my, využít autobusovou dopravu a třeba i ušetřit.
Madeira je krásná kdykoliv, přesto jsme si oblíbili pobyt zde v lednu. Naše v pořadí již třetí návštěva tohoto ostrova – tentokrát s týdenním pobytem 10. – 18. 1. 2020.
Naše ubytování již podruhé bylo ARTS IN City Apartments Ponte Nova – kousek od radnice a katedrály Se. Jedná se o strategicky vybrané ubytování v krátké (10 min.) vzdálenosti od míst, ze kterých vyjíždějí právě autobusy do mnoha zajímavých míst Madeiry.
Podařilo se nám sehnat letenky v kombinaci Lufthansa a TAP Air Portugal v ceně kolem 5.500 Kč / osoba s lety Praha – Mnichov – Lisabon – Madeira. Z letiště na Madeiře využíváme Aerobusu (zpáteční jízdenka do centra Funchalu je za 8 E / osoba a tento autobus jezdí i téměř celou noc), vystupujeme na zastávce kousek od tržnice (Mercado dos Lavradores) a pobyt může opět začít. Tento autobus je označený nápisem Aerobus a provozuje ho společnost SAM.
Aerobus (Aeroporto - Praia Formosa) společnosti SAM a jeho zastávky
Na Madeiře působí několik různých dopravců a pro cestování po samotném ostrově a pro snazší orientaci v systému autobusů a odjezdových míst připojuji orientační plánek zastávek a rozpoznání autobusů.
„Nastupuje se vždycky předními dveřmi... a vystupuje se po "zazvonění" na řidiče... "
Odjezdová místa autobusů ve Funchalu
„Na Madeiře se nespěchá... není kam :-) Časy odjezdů autobusů jsou někdy přesné, jiny orientační a někdy jde o čas vyjetí autobusu ze své první/poslední zastávky... ale autobusy jezdí, nebojte :-)
Na Madeiře můžete jet autobusy těchto společností:
Horários do Funchal (Urbano Funchal a Interurban), Rodoeste a SAM (včetně Aerobusu). „Městské“ autobusy společnosti Horários do Funchal jsou žluté (Urban), „meziměstské“ pak žluto-šedé (Interurban). Autobusy Rodoeste (operují západ ostrova) jsou vínovo-šedé a SAM provozuje autobusy bílo-zeleno-okrové, kterými saturuje východ ostrova.
„Zastávky jsou jednoduše rozpoznatelné značením PARAGEM a řidiči zastavují na znamení mávnutím ruky. Z autobusu se vystupuje po stisknutí signalizačního tlačítka před zastávkou plánovaného vystoupení... “
Den 1: Samotný východ ostrova - trek na polostrov Sao Laurenco
Tradiční příjemný trek na poloostrov, kam jedeme autobusem SAM 113 (zastávka autobusu Aeroporto na Avenida do Mar, tedy u přístavu) až na konečnou (Baia D’Abra). Jízdenka stojí 3.95 E/osoba, zpět jedeme opět autobusem SAM 113 (s přestupem v Machicu – v jízdních řádech uvedeno jako „Change at Machico“ – je možné zakoupit v autobuse jízdenku pro cestu tam i zpět se slevou). Od loňského roku (leden 2019) je na téměř samotném konci poloostrova nově občerstvení v oáze (Casa do Sardinha).
Trasa je vedena jako PR8 a obdivovat můžete rozbouřený Atlantik, skalní útvary, stejně jako vystoupat až na poslední turistům přístupný bod – Morro do Furado. Ušli jsme 14,5 kilometrů.
Den 2: Z aristokratické čtvrti Monte do košíkářské Camachy
Do městské části Monte jezdí „žluté autobusy“ 20 a 21, příp. 48 z hotelové zóny Funchalu (1.95 E / osoba), anebo můžete „zhýrale“ vyjet lanovkou... Jízda autobusem je ale mnohem větší zážitek, protože autobusy stoupají zatáčkami do velmi prudkých kopců. Vydáváme se na trasu z Monte (bude zde chladněji než „dole v přístavu“) do Camachy (městečko je známé svým košíkářstvím a výrobky z proutí). Začátek treku je pod horní stanicí lanovky (projdete kolem 68 schodů poutního kostela Nossa Senhora do Monte, projdete kolem startovního bodu „sání“, podél oplocení tropické zahrady Jardim Tropical Monte Palace až přes náměstíčko Largo das Babosas cestou dále).
Cestou budete míjet stezku scházející k levádě Bom Sucesso (ještě loni uzavřená kvůli rekonstrukci a úpravám terénu, nyní na vlastní nebezpečí), na které jsou již zabezpečená exponovaná místa. Příjemnou zastávkou je zahrada s čajovnou Hortensia Gardens Tea House, kterou máme pojmenovanou jako „U tety Hortenzie“ (skvělý Apple Pie a občerstvení, káva, polévky). Cesta v městečku Camacha končí na křižovatce (cedule Levada da Serra do Faial), odkud je kousek na autobus č. 56 (Horarios de Funchal) – jízdenka stojí 3.75 E / osoba.
Trasa je známá také jako Levada dos Tornos (ve skutečnosti urazíte jen kousek, celá Levada dos Tornos je jedna z nejdelších na ostrově). Tato trasa je cca 15 km dlouhá, dohromady jsme ušli 20 km.
Den 3: Ze sedla Encumeada do Údolí jeptišek (Curral das Freiras)
Z Funchalu vyjíždíme v 07:35 hod. autobusem Rodoeste č. 6 (cena 4 E / osoba – zastávka je naproti pekařství OPAN) a cesta ke snack-baru Encumeada (1.080 m.) trvá přibližně dvě hodiny. Nejprve budete míjet Hotel Encumeada (žluto-oranžový komplex), ale výchozí bod je výše – jede se až ke zmíněnému baru (kde je začátek pro vícero tras). Začátek trasy je směrem po cestě na Ribeira Brava (kousek tedy jdeme po stejné, příjezdové cestě dolů), kde odbočujeme vlevo (mohou zde někdy parkovat auta, uvítá vás cedule „Bocca da Corrida a Curral das Freiras“).
Cesta jde lesem s eukalypty, budete míjet potoky, mosty, kaštanové cesty a kochat se můžete majestátností hor vnitrozemí. Čeká vás stoupání, hřeben, klesání. Vyhlídky ze sedla Boca do Cerro (Oslí průsmyk), stejně jako později dolů do údolí jeptišek, jsou nádherné. Z rozcestí Boca do Cerro před sestupem do Údolí jeptišek pak lze jít také na Pico Grande, níže položená cesta směřuje do Curralu, hřebenová cesta by Vás zavedla do Boca do Corrida. Při sestupu je zde několik náročnějších exponovaných míst (naštěstí již zabezpečených), budete míjet horu ve tvaru pyramidy, užijete si cestu „po visutém hřebenovém mostku“ (jak půjdete, pochopíte…, zejména pokud trpíte závratí, ale není to nic co byste nezvládli…). Vždy lepší mít pevnou a kvalitní obuv (zejména po dešti nebo když je hodně vlhko). Sestoupíte až do malé vesničky Fajá Escura a lze dojít až do Curralu (chvíli po asfaltové cestě, před tunelem náročný výstup po schodech až do centra Údolí jeptišek). Odtud lze je autobusem Horarios de Funchal č. 81 (interurban) (jízdné 3.95 E / osoba). Celý trek trval něco přes pět a půl hodiny. V Údolí jeptišek nezapomeňte ochutnat nějakou tradiční místní „kaštanovou specialitu“ anebo ginja (višňový likér v čokoládových kalíšcích).
Předminulý rok jsme šli trasu z Boca da Corrida do Encumeady a do Curralu das Freiras také z vyhlídky Eirra do Serrado (1094 m.), kde zastavují některé ranní autobusy. Pohled z vyhlídky do Údolí jeptišek, které se nachází o dobrých 700 m pod vámi, je dechberoucí. Tato trasa začíná ukazatelem za hotelem a prodejnami suvenýrů a budete jen klesat dolů.
Trasa Boca da Corrida – Encumeada je známá také jako Královská cesta (Caminha Real da Encumeada) a je značená jako PR12. Do Corridy Vás zaveze autobus Rodoeste č. 96, z Encumeady jezdí autobusy Rodoeste č. 6 a č. 139 – ale vyplatí se zjistit si zpáteční autobus, abyste věděli, kdy musíte dojít na zastávku: zpáteční autobusy nejezdí často.). V nohou máme 25,1 km.
Trasa z Encumedy k místu Boca do Cerro (odsud buď na Pico Grande, nebo do Curralu das Freiras, nebo do Boca da Corrida) (zdroj: https://becausetheyrethere.files.wordpress.com/2011/11/royal-road-2.jpg)
Den 4: Z Balcoes po levádě do Furado (aneb oblíbená trasa Ribeiro Frio – Portela)
Na jednu z turisty nejoblíbenějších tras se vydáváme z Funchalu v 08:10 hod. autobusem Horários do Funchal č. 56 (Funchal – Santana, jízdné 3,35 E / osoba, od zastávky u lanovky „teleférico“). Jízda trvá cca 50 min., vystupujeme ve vsi Ribeiro Frio (860 m.) známé pro pstruží farmy. Levada do Furado je značená jako trasa PR10 a je jednou z nejstarších. Před tím ještě krátkou trasou jdeme na balkóny (PR11 Balcoes) s vyhlídkou do vnitrozemí majestátných hor (Pico Ruivo, nejvyšší hora Madeiry, je „ta nejvíce vpravo“) a s téměř ochočenými pěnkavami a jiným ptactvem. Jelikož jsme jeli z Funchalu poměrně brzy, na trase je jen několik párů osob (což se po 9. hodině mění v menší „turistické šílenství“ zájezdových autobusů…, ale v lednu je zde turistů velmi málo).
V místě Ribeira do Poco do Bezzerro, kde se Levada do Furado spojuje s další levadou (je zde most a opět téměř ochočené pěnkavy), je výchozí místo pro další trek (na náhorní plošinu Feiteiras de Baixo), který ovšem kvůli hustému dešti musíme odložit, a jdeme tedy klasickou trasu do Portely. Je-li hezké počasí, je krásně vidět Orlí skála (Penha D’Agua), na kterou je možno taktéž vystoupat, a dolů směrem k pobřeží je vidět vesnice Faial.
Zpět z Portely – po odbytí téměř neodbytných taxikářů – sjíždíme do Funchalu autobusem SAM č. 53 (jízdné 4 E / osoba), jízda do Funchalu přes Machico trvá cca 1,5 hod. Zastávka v Portele je trochu skrytá – je nutno sejít dolů (níže) k restauraci – zastávka autobusu je naproti. Kromě autobusu SAM č. 53 odsud odjíždí také autobus č. 78. Urazili jsme celkově 19 km.
Den 5: Z Portely do Machica – od pravěkých kapradin k políčkům hobitů…
Tato trasa kombinuje Veredu das Funduras a Levadu do Canical. Z Funchalu (Av. do Mar, stejná zastávka jako na Aerobus) vyjíždíme autobusem SAM č. 20 do Portely (kde jsme včera končili trasu z Ribeiro Frio) – cesta trvá cca. 1,5 hod., jízdné 4 E / osoba). V Portele je to od „žlutého baru“ (kde je zastávka ze včerejška) kousek k výše umístěnému „bílému baru“ (Miradouro da Portela), od kterého se napojujeme na již značenou trasu levady (ukazatel PR 5 Vereda das Funduras), cestou můžete jít krátkým tunelem (baterku nepotřebujete), po nějaké době se vnoříte na lesní stezku. Vavřínové lesy (jsou zapsané na seznamu UNESCO), keře a borovice krásně voní, dominantou jsou zde však obří kapradiny (některé mají až k deseti metrům). Cestou je odpočívadlo „v zákrutě“, od které se budete napojovat zpět na trasu pokračující dále, a pak také posezení u Casa das Funduras (stoly s lavicemi a lavička s výhledem - ideální na odpočinek s piknikem). Dá se odsud jít ještě na vyhlídku Miradouro Larano, ale z důvodu dlouhé trasy pokračujeme směrem dále na Marocos. Samotný sestup do Marocosu (místy prudší, ale bezpečný) je rychlý a ve vesnici – kousek od ukazatele „Marocos 0,2 km“ – se dáte vlevo na krytou levadu. Změna směru na druhou levadu není nijak značená, není zde ukazatel, ale dá se najít podle orientačního bodu ukazatele výše.
Odtud trasa pokračuje až do Machica. Cestou minete několik „mini-stánků s ovocem“, které si můžete za pár drobných vzít (banány, mandarinky, rajčenky, maracuje, cukrovou třtinu apod.), projdete tunelem a vychutnáte si výhledy na celé Machico a jeho blízké okolí. Cesta je moc příjemná, budete obdivovat svahy s políčky, údolí a potkáte také skromné místní, což je moc fajn – jde o kontrast s rušným a moderním Funchalem a jinými místy. Někdy máte až dojem, jestli tady nežijí hobiti… Závěrečný sestup do centra Machica je po některé z asfaltových cest (od tunelu do Canical, kde levada začíná/končí, a kde je taktéž vyhlídka, posezení a autobusová zastávka). Po chvíli scházíme dolů směrem na autobusové stanoviště v Machicu (Central de Autocarros) a jedeme odsud autobusem SAM č. 113 do Funchalu (jízdné 3,35 E / osoba), ale jezdí samozřejmě i jiné linky a docela často. Cesta z Portely do Machica nám trvala 5 hod. a 20 min. včetně zastávek na občerstvení a na focení. Tento den jsme celkově urazili 24,9 km.
Den 6: Kvůli špatnému počasí změna: další z městkých levád (Levada dos Piornais)
Nad Funchalem bylo od rána hodně zataženo, místy „až černo“, navíc po kontrole webkamery z Pico do Ariero (odkaz: https://www.netmadeira.com/webca...do-arieiro) kam jsme toho dne chtěli jít z Poisa, byla naprostá mlha. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet další z městkých levád – Levadu do Piornais. Tato leváda patří taktéž k jedné z nejstarších, zásobuje značnou část západního předměstí Funchalu (dříve téměř celé město) a byla založena již kolem roku 1600. Leváda začíná kousek od fotbalového stadionu Estadio dos Barreiros, ale napojit se na ni můžete z Estrady Monumental některou z ulic směrem nahoru. Z Funchalu do oblasti Lido můžete jet městským (žlutým) autobusem 01, 02 a 04 (jízdné 1,95 E / osoba, resp. 1,25 E na Giro kartu, kterou jste si možná již pořídili). Levada je (po téměř celou cestu) pohodlná, je spojnicí mezi Funchalem a Câmara de Lobos, jde nad hotely a později banánovými plantážemi a kolem domků místních, je značena černými plechovými cedulemi „Levada“, a tak se neztratíte (ani při několika přechodech místní komunikace a kruhového objezdu).
Později se leváda zařezává do skály, ve které je doslova vytesána (několik hodně nízkých průchodů, vyšší osoby půjdou v dřepu či až po kolenou), okraje levady jsou zde zajištěny (naštěstí) zábradlím. Pod Vámi je dno údolí, ve kterém se těžební technika a auta zdají jako malí mravenci... Levada pokračuje dramaticky dále, je dobře schůdná do ohbí s mostem, poté však již jde o prudké srázy dolů a levada zajištěná není. Buďte velmi opatrní – na této levádě zemřelo již několik turistů. Proto se od nejištěných úseků raději vracíme zpět… i tak je to poměrně adrenalinová trasa. Samotná levada končí mříží, ale k ní jsme nedorazili, protože bezpečnost zvítězila nad adrenalinem.
Cestou zpět, když již opět nacházíte sílu v podlomených nohou, můžete u baru A Casa Levada naskočit na městský autobus č. 4, anebo jít trasu zpět celou zpět až ke stadionu a sejít na Estradu Monumental. Jelikož je leváda poměrně dlouhá (i když to tak nemusí na první dojem vypadat), i přes změnu plánu máme v nohou 19 km.
Den 7: Ze třetího nejvyššího vrcholu zpět do Funchalu
Tento den i předpověď počasí ukazuje na příjemné počasí, a tak jej využijeme pro výlet na třetí nejvyšší vrchol Madeiry – Pico do Ariero. Z Funchalu jedeme autobusem č. 56 Horarios de Funchal (stejný, kterým jsme již jeli do Ribeiro Frio) v 08:10 hod. Nejbližší zastávkou pro výstup na vrchol je Poiso (1400 m.n.m.), kde vystupujeme po cca 40 minutách (jízdné 2,75 E / osoba). Odsud je to po asfaltové silnici cca 6 km (dá se v určitých úsecích jít i pod silnicí) – po levé straně pod vrcholem (na vrcholu je radar NATO, který podle tvaru přejmenováváme na „žampion“) míjíme „ledárnu“ Poço da Neve, která – díky kupolovitému tvaru – v mnohých evokuje spíše válečný bunkr, a stoupáme vzhůru. Po chvíli si již vychutnáváme kávu na samotném vrcholu (kam v mezičase dorazilo několik desítek aut a zájezdových autobusů…). Cesta nám zabrala i s focením cca 2 hod. Jdeme se podívat na vyhlídku Miradouro do Juncal (směrem od kruhovému objezdu u „žampionu“ ke stožárům na kopci), je možné jít i na vyhlídku Miradouro do Ninho da Manta (Vyhlídka káňat – značená turistická trasa s překrásnými výhledy). Stejně tak můžete nastoupit na trasu PR3 Vereda do Burro do Ribeira das Cales (končí rovněž na Monte), nebo klidně samozřejmě až na nejvyšší body Madeiry Pico Ruivo…
My však sestupujeme zpět k již zmíněné „ledárně“. Odsud se lze napojit na levádu Negra (kterou jsme šli vloni a končí ve čtvrti Barreiros u Monte, odkud se dá sjet místním busem „dolů do Funchalu“), stejně jako vydat se na levádu do Barreiro, kterou jsme vybrali letos. Zabezpečená trasa po cca 5 km končí u Casa dos Barreiros, což je z výšky/dálky viditelný „žlutý dům“). Tato leváda ještě v roce 2018 byla „v údržbě“ a turistům zakázána, nyní je opravena, zpevněna a zabezpečena (byly zde sesuvy půdy, poničená zábradlí, vyvrácené stromy). Tato leváda má sestupný charakter, všechna exponovaná místa jsou nyní skvěle zajištěna zábradlím (na rozdíl od levády Negra, která nám přišla v některých úsecích na okraji skály dost nebezpečná). Tato leváda odhaluje nádhernou přírodu rozeklaných hor, občas zahalených do mlhy a po téměř pohádkové pěšině kolem levády postupně pomalu sestupujete směrem ke Casa dos Barreiros, které je kousek od Monte.
Od Casa dos Barreiros se jde od průmyslové oblasti asfaltkou na křižovatku k Terreiro da Luta (dá se zřejmě sejít i po dřívějším napojení na Levada dos Tornos), kde je ukazatel „PR 3.1 do Monte (1,6 km)“, tedy trasa Caminho do Monte. Půjdete slepičími kroky (doslova – velmi brzy zjistíte proč) dolů křížovou cestou až k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie (Igreja de Nossa Senhora do Monte), který je znám tím, že tady našel místo posledního odpočinku poslední rakouský císař a český král Karel I. (tumbu s ostatky hledejte v levé lodi kostela). Můžete se vydat dolů do Funchalu lanovkou, nebo sjet níže po proutěných sáních (stanice je pod schody kostela), zajít si do tropické zahrady v Monte, anebo – tak jako my – sednout za 1,95 E / osoba na autobus č. 20 do centra Funchalu. V nohou máme 22 km.
Ještě připojujeme další autobusová spojení do některých turisticky zajímavých míst:
Horários do Funchal Urban: Câmara de Lobos (01 a 03) a Interurban: Camacha (77, 110, 113 a 129); Caniço (110, 111 a 114); Santo da Serra (77); Santa Cruz (113); Pico Alto + Poiso + Ribeiro Frio (56, 103 a 138); Porto da Cruz + Faial + Santana (56, 103, 133 a 138); São Jorge + Cabanas + Arco de São Jorge (103 a 138).
Mapa spojů do různých koutů Madeiry…
Funchal "zastávkově" ...
„Jak je Madeira krásná mohou ukázat také další fotografie z předchozích návštěv (07/2017 a 01/2019)...“
Levada do Furado (PR10)
Cestou na Vyhlídku káňat
Po Levadě Negra (Pico Ariero - Barreiros)
Po Levadě Negra (Pico Ariero - Barreiros)
Boca da Corrida - Encumeada (PR12)
Câmara de Lobos
Madeiro, těšíme se na Tvé krásy zase za rok.
Jenda a Vítek
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Chrastina procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 4 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Díky moc za inspiraci před naší cestou na Madeiru
Jo busem Madeira úplně v pohodě já to absolvoval loni v listopadu z 80% stejná místa.
Jen mě u společnosti Rodoeste mátla čísla busů,kdy jsou některé linky spojené či se jede část trasy a pak se přestupuje do jiného,takže na autobusu svítí jedno číslo a další jsou uvedena na tabulce za sklem.
Mě takto skoro ujel poslední bus z Funchalu do Porto Moníz,když jsem si té tabulky za sklem všiml až když se bus rozjel....naštěstí zastavil na semaforu a řidič ještě otevřel.
Dakujem za super popis madeiry, co sa dalo busom, som obehal.
Vdaka korone prakticky ostrov bez turistov :)
Ahoj,
díky za tuto stránku a všechno co jsi napsal. jak jsem porozuměla, znáš Madeiru dobře. Teď následuje nudná, ale vysvětlující pasáž, která bude končit několika otázkami.
Již za necelý měsíc plánuji s kamarádkou navštívit Madeiru. Obvykle chodím sama na pěší poutě (Španělsko, Portugalsko a letos to bude i Itálie), tam je to s ubytováním více-méně snadné. A navíc jsem sama, takže, jaké si to udělám,...
Teď tak trochu cítím zodpovědnost za to, abych nezklamala důvěru, kterou moje kamarádka do mě vložila a chci to naše společné 8-9 denní putování po Madeiře udělat co nejpříjemnější.
Teď ty otázky. Jestli jsem to mohla vyčíst v textu, omlouvám se, že se tak nestalo, prolítla jsem ho rychle, detaily jsem se zatím nezabývala.
1. Při všech vašich návštěvách Madeiry jste vždy byli ubytování ve Funchalu nebo i někde jinde? Jestli i někde jinde - kde prosím a jak jste si zajišťovali ubytování (předem přes např. Booking) nebo jste to nechali na náhodě?
2. Jak jste si zjišťovali informace o autobusech? Existují stránky, které mi můžeš doporučit? Nebo na autobusáku je všechno?
3. Jídlo + Obchody - máš nějaké doporučení?
To je asi vše i když.... předem děkuji za odpověď, když nepříjde včas, nezhroutím se. Opravdu děkuji za stránky, jsou pro mě inspirativní a už teď se na Madeiru těším.
Eva
Nejsem robot, ale jak to dokázat