Kultura a lidé v Gruzii

Historie v kostce

Území dnešní Gruzie bylo obýváno už v dávném pravěku. Dlouhá a spletitá historie země zahrnuje významný rok 326, kdy bylo oficiálně přijato křesťanství, a dále také zlatý věk vlády královny Tamar ve 12. století, kdy se Gruzie stala nejsilnější zemí v regionu. Novodobé dějiny Gruzie jsou úzce spjaty s ruskou nadvládou, která započala již koncem 18. století a byla provázena mnoha krvavými válkami. V roce 1918 byla na krátké 3 roky vyhlášena nezávislost země, než ji roku 1921 ukončila rudá armáda a Gruzie se tak stala součástí Stalinovy velmoci (pozn. Stalin byl Gruzínec a narodil se ve měste Gori). Následovalo několik dalších vojenských převratů, mimo jiné došlo i k vyhrocení situace v Abcházii, západní části Gruzie, která dodnes zůstává znepřáteleným územím.

Po mnohých masakrech a bojích situace v roce 2004 vyústila v tzv. Růžovou revoluci v čele s Michailem Saakašvilim. Dalším z mnoha převratů v průběhu křehkého období míru byla válka Jižní Osetie s Gruzií v roce 2008, během níž byla bombardována mnohá gruzínská města. Napjatá situace mezi Ruskem a Gruzií zůstává dodnes. Gruzínci jsou si vědomi své existenční závislosti na mnohem ekonomicky silnějším Rusku, a to vede k vzniku mnoha protiruských organizací. 

Lidé

Z celkového počtu 4,5 milionu obyvatel žije v Gruzii asi 83 % Gruzínců, zbytek obyvatelstva tvoří menšiny Arménů, Rusů a Azerů. Většina Gruzínců se hlásí k pravoslavné církvi. 

Gruzínci jsou vesměs velmi přátelští lidé, kteří jsou vyhlášení svou pohostinností. Ve většině míst se k vám jakožto k turistům z Evropy budou vřele hlásit a vyptávat se a často vás pozvou domů na čaj či oběd, případně nabídnou místo k přespání. Pokud budete jejich hosty, počítejte s nadstandardní péčí. V Gruzii platí pořekadlo „host do domu, bůh do domu“. 

Svátky

Vánoce se v Gruzii, stejně jako například v Rusku, slaví až po Novém roce, konkrétně 7. ledna. V období mezi Novým rokem a Vánocemi je tedy většinou zavřeno a nepracuje se. Mezi důležité státní svátky patří Den sjednocení, připomínající potlačení demonstrace proti Sovětskému svazu v Tbilisi v roce 1989, který připadá na 9. dubna, a Den nezávislosti, který Gruzínci slaví 26. května a připomínají si tak den, kdy byla v roce 1918 vyhlášena Gruzínská republika. 

Kultura

Gruzínský národ je na svou tvořivost patřičně hrdý. Velkou součást tradiční gruzínské kultury tvoří hudba a tanec. Tradiční vícehlasý mužský zpěv je možné slyšet na lokálních festivalech například ve Tbilisi, ale i v ostatních regionech. Nedílnou součástí zpěvu jsou také tance v krojích. Typickým je tzv. tanec dervišů (pozn. příznivci islámu), jehož účelem je dosažení jakéhosi náboženského transu.

Ve výtvarném umění má Gruzie historickou tradici především v křesťanských freskách, které jsou ozdobou mnoha historických budov a které hojně vznikaly v době mezi 11. a 13. stoletím.  

Jazyk

Úředním jazykem je gruzínština patřící do větve jihokavkazských jazyků. V Gruzii se bez problému domluvíte rusky, naopak s angličtinou či němčinou zde téměř nepochodíte. Při cestování v malých vesničkách je vhodné naučit se alespoň pár znaků gruzínské abecedy, jelikož nápisy na informačních tabulích jsou výhradně v gruzínském mchedruli, zřídkakdy lze narazit na azbuku, avšak latinka se téměř nevyskytuje. 

Minislovníček:

• Dobrý den – Gamardžoba
• Na shledanou – Nachvamdis
• Děkuji – Madloba/Didi madloba
• Ano/Ne – Diakh/Ara

Turismus

V posledních pár letech se Gruzie stala oblíbenou destinací tzv. baťůžkářů a horolezců, jednak proto, že je zde levno, a také proto, že kavkazské hory patří k jedněm z nejkrásnějších pohoří na světě. Drobné nepohodlí na cestě pěšky a při spaní pod širákem vám bude plně nahrazeno rozkvetlými horskými loukami, pětitisícovými vrcholy a ledovci. Při putování po svých občas narazíte na rozmary počasí, a to zejména v letních měsících, a sem tam budete muset hledat stezku ve špatně značeném terénu, jinak výlety do zdejších hor rozhodně stojí za to. Oblíbenými oblastmi pro horskou turistiku a horolezectví patří Svanetie a Kazbegi. 

Gruzie má co nabídnout i těm, kteří si potrpí spíše na památky. Města Tbilisi a Kutaisi oplývají mnoha krásnými starými budovami a muzei a po celé Gruzii jsou roztroušeny rozlehlé katedrály a staré kostely ze zlatého věku středověké gruzínské kultury. 

Geografie

Gruzie se rozkládá na pomezí Evropy a Asie. Ze západní strany ji omývá Černé moře, ze severu je obklopena pohořím Velkého Kavkazu, z jihu pohořím Malého Kavkazu, východní část sousedí s Ázerbájdžánem. Rozlohou je Gruzie podobná Česku (asi 70.000 km²). Podstatná část území Gruzie je hornatá, 44 % celkové rozlohy země tvoří lesy, nejvyšším bodem je hora Šchara (5.201 m). 

Administrativně je Gruzie rozdělena na 12 regionů včetně znepřátelené Abcházie na západě země přihranicích s Ruskem. Na severozápadě leží turisticky významný region Samegrelo-Zemo Svaneti, v němž se nachází horská oblast Svanetie. V centru západní Gruzie je historicky velmi významný kraj  Imereti, jehož hlavním městem je druhé největší gruzínské město Kutaisi. Za hřebenem Likhi leží region Šida-Kartli s městem Gori, kde se narodil Stalin a kde se také nachází území dnešní Osetie, která je mimo kontrolu gruzínské vlády. Nejúrodnějším je region Kachetie, významná oblast zejména vinařského zemědělství.