Průvodce státem
Rusko
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Doprava v Rusku

Jak se dostat do Ruska

Letmý pohled na mapu a obrovskou skvrnu jedné barvy na severu Asie a východě Evropy napoví, že není doprava do Ruska jako doprava do Ruska. Něco jiného bude cesta do Kaliningradu a něco jiného cesta na Kamčatku.

Letecky

Ať tak či tak, nejvýhodnější dopravou je vždy ta letecká. Spojení střední Evropy a Ruska je velmi frekventované a míří hned do několika měst. Z Prahy se přímými spoji dostanete do Moskvy, Petrohradu, Samary, Jekatěrinburku, Novosibirsku, Rostova a Ufy. Nejlevnější letenky pořídíte vždy na trase Praha – Moskva, kde létá až 9 spojů každý den a zpáteční letenka přijde zhruba na 4.500 Kč.

Lety do Petrohradu bývají o pár stokorun dražší, do dalších měst pak počítejte s částkami kolem 7.000 Kč.

Všude, kam létá aerolinka Aeroflot, se dostanete z Prahy s jediným přestupem v Moskvě. Ceny nejsou špatné, například do Irkutsku u Bajkalu zaplatíte kolem 11.000 Kč, do Vladivostoku pak okolo 13.000 Kč. Levnější spojení nabídnou lety z Vídně a Budapešti.

Nejlevnější letenky však nabízí nízkonákladová aerolinka Poběda, a to na přímých letech z Bratislavy a Karlových Varů na letiště Vnukovo v Moskvě. Zpáteční letenky v akci pořídíte i kolem 1.750 Kč, standard se pohybuje spíše okolo 3.500 Kč.

Vlakem

Dříve oblíbené a frekventované noční vlaky z ČR i Slovenska do Moskvy pomalu ztrácejí svůj lesk a téměř vždy jsou dražší než letadlo. Smysl tak mají spíše pro nadšence do cestování po železnici nebo pro ty, co se bojí létat.

Přímé spojení obstarává část vlaku Ex113 Porta Moravica, a to jednou týdně z Prahy přes Kolín, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Ostravu a Bohumín. Cesta trvá skoro přesně 24 hodin. Jízdenky nelze koupit online, musíte pouze přes pokladnu ČD, na zpáteční cestu si připravte kolem 8.500 Kč za lůžkový vůz.

Autem

Pokud jste střelci a na cestu se vydáte vlastním autem, počítejte s nutností vyřízení tranzitního víza do Běloruska za 30 € v předstihu na velvyslanectví v Praze nebo Bratislavě. Tato nutnost samozřejmě odpadá, pokud jedete směrem na Petrohrad, kudy vede cesta přes Pobaltí. 

Při cestě autem musíte mít s sebou platné vízum, malý technický průkaz, vyplněnou celní deklaraci (dostanete až na hraničním přechodu) a povinné ručení platné pro Rusko. Důkladně si zkontrolujte před odjezdem, zda opravdu platí ve všech zemích!

Autobusem

Cesta autobusem má smysl jedině do ruské exklávy Kaliningradské oblasti. Autobusy Flixbus s přestupem v Gdaňsku zvládnou trasu zhruba za 19 hodin a 4.000 Kč za zpáteční jízdenku.

Jak cestovat po Rusku

Velká země si žádá dobré plánování při přesunu z místa na místo a Rusko není výjimkou. Počítejte s tím, že co se na mapě jeví daleko, je ve skutečnosti ještě 2x dál.

Letecky

Je proto logické, že první kroky při dálkových přesunech by měly vést k vyhledávačům letenek. Ruské letectví udělalo za posledních 30 let obrovský krok kupředu a hlavní aerolinky patří dnes k nejmodernějším a nejlepším v celé Evropě. Zároveň zajišťují většinu spojů z Moskvy do všech aspoň trochu významných ruských měst. Ano, záměrně píšeme „z Moskvy“. Rusko je sice velká země, ale letecká doprava funguje na bázi „všechny linky vedou do hlavního města“ a spojení mezi jednotlivými regiony mimo Moskvu je málo frekventované nebo drahé nebo žádné.

Vnitrostátní letenky po Rusku není nutné řešit s extra dlouhým předstihem, pokud se nejedná o období mezi posledním prosincem a polovinou ledna, kdy jsou vánoční prázdniny. Stačí nakupovat zhruba měsíc až 14 dnů před odletem.

Mezi hlavní a kvalitní plně západní ruské aerolinky létající výhradně s Airbusy nebo Boeingy patří:

Poslední dvě jmenované přitom bývají na vnitrostátních trasách nejlevnější, byť základní cena letenky neobsahuje odbavené zavazadlo.

Situace na kratších regionálních spojích, které zajišťují dopravu mezi regionálně významným městem a malými městečky uprostřed divočiny, kam nevede žádná slušná pozemní komunikace, je trochu jiná. V dnešní době už sice na valnou většinu spojů lze rezervovat letenky online přes ruské vyhledávače (např. agent.ru nebo pososhok.ru, případně přímo přes weby daných aerolinek), nicméně kvalita a stáří flotil je na horší úrovni. Většinu letů stále zajišťují nesmrtelné a prakticky nezničitelné Antonovy An-24, případně české letouny Let L-410. Regionální létání je v Rusku vždy zážitek, faktem ale je, že kontrola dodržování předpisů ze strany leteckého úřadu Rossaviacija je velmi přísná a úroveň bezpečnosti tak docela vysoká. Příklady menších regionálních aerolinek:

Vlaky obecně

Hned druhou volbou při cestování na delší a první volbou při cestování na kratší vzdálenosti by měl být vlak. V Rusku funguje jediný státní železniční dopravce RŽD a nutno podotknout, že patří k nejlepším na světě. Alespoň co se dochvilnosti a údržby vlaků týká. I personál, především ten vlakový (průvodčí) se chová vždy slušně a na dálkových spojích obvykle alespoň někdo z vlakové čety hovoří anglicky.

Ruská železnice má však hned několik specifik, která jsou nutná brát na zřetel:

  • Všechny časy v jízdních řádech jsou vedeny v Moskevském čase! I když si budete ve Vladivostoku na nádraží číst odjezdovou tabuli, veškerá data budou v čase, který je v Moskvě, i když je tam o 8 hodin méně. Vždy se proto třikrát ujistěte, kdy vlastně vlak odjíždí. Snadno se může stát, že přijdete na nádraží „na čas“ a přitom zjistíte, že váš vlak už je dávno v cíli. Při nákupu jízdenek na webu ruských železnic pak lze přepnout v kolonce času na „local“, pak se budou zobrazovat reálné časy odjezdů dle času v daném městě.
  • Jízdenky na dálkové spoje řešte vždy s předstihem přes internet. Lístky se kupují pouze přes oficiální web pass.rzd.ru, kde je nutné si zdarma vytvořit profil a pak už jen zaplatit běžnou platební kartou tak, jak platíte letenky. Jízdenky vám během pár minut přijdou do mailu. Je nutné si je vytisknout a před nástupem do vlaku ukázat spolu s pasem, který uvedete při nákupu, předložit průvodčí, která čeká u dveří. Lístky na pokladně budou dražší, ale především může být vyprodáno, hlavně na frekventovaných trasách.
  • Vlaky se důsledně dělí na příměstské (električky – электричка) a dálkové (klasický vlak – pojezd – поезд). Električky staví v každé zastávce a jezdí jen okolo velkých měst na krátké vzdálenosti, což v Rusku znamená zhruba do 250 km jízdy. Jízdenky na električku koupíte jen v pokladně, ve větších stanicích i v automatu. Pozor, všechna velká nádraží mají oddělené prostory i kasy pro „velké vlaky“ a právě pro električky, které se odbavují z „příměstského nádraží“ – пригородный вокзал. Pokud jedete električkou ze zastávky, kde není pokladna, jízdenku vám prodá průvodčí ve vlaku.
  • I ty nejdelší spoje, které jsou často na cestě několik dní, většinou jedou na čas. Jízdní řády jsou totiž sestaveny s většími rezervami, a proto se jen zřídkakdy stane, že vlak dojede pozdě.

Dálkové vlaky

Klasické dálkové vlaky se většinou skládají pouze z lůžkových a lehátkových vozů. Vagonů na sezení je sice v poslední době čím dál víc, ale připojují se jen k vlakům s kratší trasou (cca do 10 hodin jízdy). Cestování po železnici se není třeba bát. Vozy bývají čisté a často klimatizované. Platí jednoduché pravidlo, že čím nižší má daný vlak číslo (označení), tím kvalitnější budou vozy.

Průvodčí je v každém vagonu a po celou dobu se stará o čistotu i klid. V ruských dálkových spojích si na špínu můžete stěžovat jen výjimečně. U delších jízd se nemusíte bát, že byste zaspali svoji stanici. Průvodčí vás vždy cca 20 minut před výstupem přijde upozornit, že se blíží váš cíl.

Všechny vlaky mají 3 třídy (na méně vytížených spojích chybí 1. třída):

  • 3. třída aneb legendární plackarta: Otevřený lůžkový vůz, kde jsou vždy čtyři lůžka napříč (2 a 2 nad sebou) a 2 lůžka podélně (opět nad sebou) přes uličku. Ruské vozy jsou širší než ty evropské, proto je i přes nahuštěný prostor místa poměrně hodně. Každý vůz má toalety na obou koncích a také samovar s horkou vodou, která je k dispozici zdarma. U průvodčí si pak za 50 RUB můžete zakoupit čaj, kávu nebo jiné drobnosti a zdarma si zapůjčit typický skleněný hrnek.

    Nejlepší při nočních přejezdech jsou ta příčná, protože můžete mít hlavu vždy u okna daleko od uličky. U podélných míst ležíte rovnoběžně s uličkou, ale především dolní lůžka můžou nepříjemně rušit procházející cestující. Na horní lůžka je zase velmi obtížné vylézt. Boční místa mají pevnou příčku z obou stran, proto mohou vadit vysokým lidem.
  • 2. třída má klasická uzavřená kupé, přičemž v každém z nich jsou 4 příčná lůžka (2 dolní a 2 horní). Rozdíl oproti plackartě je ten, že v uličce chybí boční lůžka a kupé jsou uzavíratelná dveřmi.
  • 1. třída „Lux“ má vždy jen dvě spodní lůžka v jednom uzavřeném kupé. K dispozici jsou zásuvky, voda a malé občerstvení, klimatizace. Jízdenky do 1. třídy jsou cca 4–5x dražší než do plackarty a často dražší než letenky. Běžné vozy první třídy nemají v kupé ani ve voze sprchu či umyvadlo. U několika málo tras, především z Moskvy k moři, jsou řazeny i vozy 1. třídy „МЯГКИЙ“, v nichž má každé kupé i vlastní koupelnu.

V Rusku funguje i jediná rychlostní železnice, na níž jezdí rychlovlaky SAPSAN, a to mezi Moskvou a Petrohradem. Sedmisetkilometrovou trasu zvládnou za 4 hodiny při maximální rychlosti 250 km/h a ceně od 1.540 RUB za jednosměrnou jízdenku.

Detailnější informace o cestě Transsibiřskou magistrálou najdete v kapitole "Aktivity a výlety".

Klasické autobusy

Na delší vzdálenosti by měl být autobus až tou poslední volbou. Jsou sice levnější než vlaky, ale jejich kvalita je obvykle úděsná. Autobusy jsou často staré a z několikáté ruky, oježděné v Německu či Polsku a jejich technický stav není vždy dobrý. V Rusku navíc neexistuje žádná opravdu velká firma typu Flixbus nebo Regiojet, cestování autobusem tak může být dost nepřehledné.

Jízdenky většinou pořídíte jen osobně v pokladně na autobusových nádražích. Jízdní řády autobusů najdete především na webu avtovokzal.ru, případně na obecném vyhledávači Yandex.

Maršrutky

Maršrutky, tedy osobní dodávky alias taxi, s pevně danou trasou a často i jízdním řádem, vládnou Rusku a východním zemím obecně. Jedná se o nejrozšířenější způsob dopravy na kratší vzdálenosti (cca do 100–150 km) a do malých obcí.

Ve větších městech hledejte stanoviště maršrutek poblíž vlakových nádraží, případně stanic metra či tramvají na okraji. Na první pohled je systém chaotický, ale použití není nic složitého. Každá maršrutka má za oknem ceduli s cílovou destinací, případně celou trasou, vše samozřejmě jen v azbuce. Není problém se doptat, stačí znát opravdu jen název města.

Platí se většinou před nástupem řidiči nebo průvodčímu, v některých městech platíte až při výstupu. Cena jízdného bývá obvykle paušální nehledě na to, jakou vzdálenost ujedete. U meziměstských spojů většinou maršrutka odjíždí, až se aspoň trochu zaplní, u městských linek má svůj pevný jízdní řád. Nastupujete-li zadními dveřmi do narvané maršrutky, nebojte se peníze za jízdenku poslat po dopředu po ostatních spolucestujících. Vždy doputují k řidiči i s případným obnosem na vrácení zpět.

Obecné vyhledávače meziměstské dopravy

Funkci „ruského idosu“ supluje vyhledávač Yandex, záložka razpiasanie. Vyhledávání je možné pouze v azbuce a na dané trase najde vždy všechny druhy dopravy, od vlaku, přes autobus a loď, po maršrutku. Je ale pravda, že u mnoha tras nejsou v systému nahrány všechny spoje, především u maršrutek jich často mnoho chybí.

Pokud víte, že chcete jezdit jen vlakem, používejte jen oficiální web ruských železnic.

Půjčení auta

Půjčit auto v Rusku není žádný problém. Fungují tu všechny významné nadnárodní autopůjčovny a potřebovat budete jen svůj a mezinárodní řidičský průkaz.

V Rusku se jezdí vpravo tak jako u nás. Místní provoz je však o mnoho divočejší a je nutné si před jízdou náležitě zocelit nervy. Ve městech jsou časté zácpy a ježdění na mnohaproudých ulicích je nepřehledné. Naopak na venkově jsou silnice v příšerném stavu, stejně jako vozový park místních. Je dobré také počítat s tím, že znalost předpisů je v menších obcích často jen velmi orientační a řidiči jsou ohromně nepředvídatelní.

Budete-li jezdit daleko na východě, nebuďte překvapení, že mnoho aut má volant na nesprávné straně. Pocházejí z japonského dovozu a nikdo si příliš neláme hlavu nad přestavbou na správnou stranu.

Městská hromadná doprava

Každé menší město v Rusku má svůj vlastní systém MHD. To je v zemi obecně hojně využíváno, má však svá specifika. Tak především… snad kromě Moskvy a Petrohradu nikdy a nikde nenajdete přesný jízdní řád. A když ano, nejspíš bude stejně jen hodně orientační. Zase takový problém to nebývá, linky jezdí často a vždycky se alespoň někam přiblížíte.

V Moskvě a Petrohradu je systém jízdného na západní úrovni – koupit si můžete celodenní lístky na všechny druhy dopravy. V dalších městech platí pravidlo „co jízda, to jízdenka“. V pozemní dopravě se platí vždy průvodčímu ve voze nebo řidiči, jízdné je stanovené vždy pro konkrétní linku a bývá velmi levné (kolem 10–12 Kč nehledě na vzdálenost). V metru pak nejčastěji funguje systém žetonů. V kase ve stanici koupíte žeton, který následně hodíte do turniketu a projdete.

Vozidla MHD jsou často opravdu stará a člověk zvyklý na dopravu v Evropě nejednou žasne nad tím, že ještě stále jezdí a dávno se nerozpadla. Jízda tramvajemi a trolejbusy bývá pomalá a nepohodlná, naopak jízda maršrutkou je obvykle rychlá… a také nepohodlná. Maršrutky jsou malé dodávky, do nichž se však často vejde i trojnásobný počet lidí, než je povoleno.

Jednotlivé dopravní podniky nemají své vlastní webové stránky, k vyhledávání spojení ve všech ukrajinských městech však výborně dopomůže web eway24.ru

Země neomezených možností

Rusko je i po rozpadu SSSR zdaleka největší zemí světa, vždyť se svými 17.000.000 kilometry čtverečními takřka dvakrát strčí do kapsy druhou Kanadu. Země se táhne přes deset časových pásem od východní Evropy, až po nejvýchodnější výspy Asie. Od subtropů, až po arktický pás. To asi nejlépe vystihuje, jak obrovská je.

Do Ruska zatím neplynou davy turistů, ať už kvůli předsudkům, nebo vízové povinnosti. Každopádně je faktem, že tak trochu pejorativní úsloví z dob minulých, že „Rusko je zemí neomezených možností“, je vlastně pravdivé. Najdete tu naprosto vše, co od cestování očekáváte. Skvostná historická města, tisíce kilometrů člověkem nedotknuté přírody, cestování v čase, kdy si na spoustě míst připomenete, jak to u nás vypadalo před 30 lety, ale i pro mnohé netušené možnosti sportovního a kulturního vyžití.

Při cestách širou Rusí poznáte, že předsudky vůči obyčejným Rusům jsou opravdu ve valné většině případů jen předsudky. Zjistíte také, že kulturou je nám Rusko velmi podobné a zároveň velmi vzdálené. Jen obtížně se tahle obrovská země popisuje, musíte zkrátka na vlastní kůži zažít, zda budete Rusko milovat, nebo nenávidět. Nic mezi tím obvykle neexistuje.

Průvodce pro tebe napsal Kryštof Hájek
Víza
Vízum za 2 050 Kč
Turistická víza včetně zvacího dopisu musíš mít před odletem.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
květen - září
V zimě je tu zima jak... v Rusku.
Více o počasí
Letenky od
5 000 Kč
Je běžná cena letenek. Akční se objeví 3x do roka a ušetříš cca 65 %.
Akční nabídky
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 5 měs
Navrhni úpravu