Průvodce státem
Ukrajina
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Kultura a lidé na Ukrajině

Historie v kostce

Rozsáhlé území, na němž se nachází dnešní Ukrajina, spadalo v průběhu dějin pod vícero státních útvarů; největší vliv zde měly Rusko a Polsko a zemi poznamenaly i výboje mongolských nájezdníků.

Prvním velkou říší na území dnešní Ukrajiny byla na přelomu 1. a 2. tisíciletí Kyjevská Rus, která za vlády knížete Vladimíra převzala z Byzantské říše křesťanství. V následujících staletích patřil západ země povětšinou pod polskou nadvládu, střed a východ zase ovlivňovaly vztahy s Ruskem. Velký vliv na území měli i mongolští nájezdníci, kteří podnikali pravidelné vpády na ukrajinské území, a až do konce 18. století spadal jih země pod tzv. Krymský chanát. Za první snahu o získání nezávislosti ukrajinského národa se považuje povstání Bohdana Chmelnického v letech 1648–1654.
I v dalších letech však byla Ukrajina rozdělena mezi polsko-litevský vliv na západě a ruský vliv na východě. Od konce 18. století pak spadalo západní území pod habsburskou monarchii. 

Ve 20. století si Ukrajina prožila své. Po první světové válce se stala součástí SSSR, přičemž ji ve 30. letech zasáhl rozsáhlý hladomor. Za války pak byla obsazena nacisty a bylo silně poničeno hlavní město Kyjev. Po válce se Ukrajina opět připojila k SSSR a získala rovněž území dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Krymského poloostrova. 26. dubna 1986 zasáhla oblast u dnešních hranic s Běloruskem největší jaderná katastrofa v dějinách lidstva, když došlo k výbuchu v černobylské jaderné elektrárně. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a vznikla samostatná Ukrajinská republika. 

Dnešní Ukrajinu silně ovlivňuje fakt, že západ země je orientován na Evropskou unii a východ na Rusko. Tyto tendence ještě zesílily poté, co vedení země odmítlo pokračovat v jednáních o vstupu Ukrajiny do EU. To vedlo k rozsáhlým, mnohdy do ozbrojených konfliktů eskalujícím nepokojům a k celonárodní krizi, jejímž dopadem byly mimo jiné změny ve vedení země. Roku 2014 proběhlo na Krymu obydleném především ruskými občany a Krymskými Tatary referendum o odtržení od Ukrajiny, po němž byl poloostrov připojen k Rusku. Vzhledem k charakteru odtržení se také hovoří o anexi Krymu Ruskou federací. Zároveň probíhají na východě země přerušované boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. 

Majdan v Kyjevě

Lidé

Přesné demografické složení obyvatel Ukrajiny se odvíjí od toho, která všechna území se do něj započítávají. Nicméně se odhaduje, že na Ukrajině v současné době žije mezi 42 a 45 miliony obyvatel, přičemž se očekává, že toto číslo bude v následujících letech klesat. Většina obyvatel jsou Ukrajinci a hlavním náboženstvím na Ukrajině je pravoslavné křesťanství. Nejpočetnější menšinami jsou pak obyvatelé okolních zemí, především Rusové, ale i Rumuni či Bulhaři. Na Ruskem okupovaném území Krymu převažuje ruské obyvatelstvo a menšina muslimských Krymských Tatarů.

Svátky

Na Ukrajině jakožto v pravoslavné zemi se křesťanské svátky slaví podle juliánského kalendáře. Vánoce se tak slaví až po našem Novém roce, přesněji od 6. do 19. ledna. Štědrý den připadá na 7. ledna. Stejně tak ukrajinské Velikonoce se většinou slaví o týden později než katolické.

Hlavním nenáboženským státním svátkem je Den nezávislosti, který se slaví 24. srpna. Podobně jako u nás spadají dva svátky na začátek května – svátek práce (1. a 2. května) a Den vítězství (9. května). Je běžné, že pokud svátek připadá na víkend, posouvá se na následující pondělí. Pokud dva svátky vyjdou v kalendáři blízko sebe, dává se volno více dní v kuse a to se pak nahrazuje pracovním dnem o víkendu. Při těchto delších volnech i při náboženských svátcích mnoho Ukrajinců cestuje za rodinami, a proto je dobré na to myslet a objednat si jízdenky včas. Během svátků jsou úřady zavřené; restaurace, bary a supermarkety však často zůstávají otevřené, obzvlášť ve větších městech.

Kultura

Ukrajinská kultura je položena na křesťanských základech – silnou převahu má pravoslavná církev, ale přítomný je i vliv řeckého katolicismu. Západ země je pak ovlivněn i kulturou židovské menšiny. Z hlediska lidových tradic je pro Ukrajinu typická např. práce s textiliemi, z nichž se vyrábí tradiční kroje. Ty se pak nosí při různých svátcích, během nichž se tančí tradiční tance a zpívají lidové písně. Tyto tradice, za komunismu potlačované, se od začátku 90. let začínají postupně vracet.

Ukrajina byla vždy silně ovlivněna kulturami okolních zemí – kulturou polskou na západě, muslimskou na jihu a především pak kulturou ruskou. Země zažila mnoho snah o rusifikaci místních obyvatel, ale i díky období národního obrození v 19. století se jí podařilo těmto tendencím vzdorovat. Národní obrození také dalo světu nejvýznamnější ukrajinské umělce – básníky Tarase Ševčenka a Ivana Franka. Kromě nich z Ukrajiny pochází známý avantgardní skladatel Mykola Lysenko, sochař Olexandr Porfyrovyč Archypenko či herečka Milla Jovovichová a také mnoho umělců, kteří se dnes řadí spíše k Rusku – např. Nikolaj Vasiljevič Gogol nebo Sergej Prokofjev.

Jazyk

Úředním jazykem Ukrajiny je ukrajinština, která patří mezi východoslovanské jazyky a pro zápis používá cyrilici (často nesprávně nazývanou azbukou). Na Ukrajině není problém domluvit se rusky. S angličtinou je to v tomto směru horší, nicméně obecně platí, že čím větší město a čím mladší lidé, tím větší šance, že s angličtinou uspějete. Při troše dobré vůle a s pomocí rukou a nohou se však lze na základních věcech domluvit i česky.

V ukrajinštině se, podobně jako v ruštině, používá tzv. měkký znak (Ь ь), který změkčuje předchozí souhlásku. Oproti ruštině nemá ukrajinština tato písmena: ё, ы, э, ъ , naopak však obsahuje ґ, є, і, ї.

Základní slovíčka a fráze:

  • Dobrý den – добрий день (dobryj deň)
  • Na shledanou – до побачення (dopobačenňja)
  • Děkuji – спасибі (spasybi)
  • Prosím – будь ласка (buď laska)
  • Dobré, pěkné – добре, хорошо (dóbre, chorošo)
  • Ano – да (da)
  • Ne – немає (nemaje)
  • Kde je – де (de)
  • Kolik – скільки (skiljky)

Turismus

Ukrajina je údajně cílem až 20 milionů turistů ročně. Lákat je může zejména exotičnost a do jisté míry i divokost země v porovnání se státy v západní Evropě. Zároveň je pro cizince přitažlivý i fakt, že Ukrajina patří mezi levné destinace. Západ země se svými Karpaty nabízí širokou škálu možností pro pěší turistiku. Lákadlem jsou i krásná města. Lvov svými uličkami a rynky připomíná středoevropská města, Kyjev je zase metropole se vším všudy – najdete zde honosné pravoslavné kláštery, malebnou ulici Andrejevský Spusk či bulvár Kresčatik vedoucí až na známý Majdan Nezaležnosti. Po znovuotevření oblasti kolem jaderné elektrárny v Černobylu se rovněž rozšířila poptávka po organizovaných zájezdech do města Pripjať a jeho okolí. Přímořské letovisko Oděsa pak vábí turisty na své krásné pláže a rušný noční život.

Geografie

Ukrajina je po Ruské federaci druhou největší zemí Evropy. Díky její rozlehlosti můžeme na Ukrajině najít vysoké hory, úrodné stepi i roviny s údolími velkých řek. Na jihozápadě země se nachází ukrajinské Karpaty s nejvyšším vrcholem Hoverlou (2.061 m n. m.). Oblast je oblíbená díky své krásné přírodě i relativně malé vzdálenosti od ČR a je destinací pro řady českých turistů. Ve střední a východní Ukrajině se pak nachází rovinatá krajina, kterou protéká nejdelší řeka Ukrajiny Dněpr. Ten přitéká z Běloruska a protéká Kyjevem či Dněpropetrovskem směrem na jih, kde se vlévá do Černého moře. To je se svými plážemi velkým turistickým lákadlem pro návštěvníky Ukrajiny, Oděsa je pak střediskem této oblasti. Jih země je typický rozsáhlými stepmi. Samostatnou kapitolou z hlediska geografie je poloostrov Krym, který kromě krásných pláží nabízí i Krymské hory, které sahají až do výšky přes 1.500 m n. m. Na Ukrajině je o hodinu více než v ČR (CET+1) a stejně jako u nás zde probíhá změna času.

Ukrajina blízká a vzdálená

Ukrajina se nachází ve východní Evropě a co do rozlohy je po evropské části Ruska druhou největší zemí starého kontinentu. Na západě hraničí s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, na jihu s Rumunskem a Moldávií, na severu s Běloruskem a na východě s Ruskem. Je to země divokého historického vývoje, který neustává ani v současnosti, a zároveň je i místem střetu různých kultur, z nichž mnohé jsou našincům blízké a mnohé naopak velmi vzdálené. To vše ve spojení s přírodní různorodostí, s otevřeností a vřelostí místních je důvodem, proč by mnohdy podceňovaná a přehlížená Ukrajina měla mít svou vlaječku na mapě každého pořádného cestovatele.

Průvodce pro tebe napsal Vítek Jakšič
Víza
90 dní zdarma
Razítko do pasu získáš zdarma po příletu na Ukrajinu.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
duben - říjen
Ideálně jeď na jaře či na podzim. V létě bude horko a v zimě mrazy.
Více o počasí
Letenky od
4 000 Kč
Je běžná cena letenek. Akční se objeví 2x za měsíc a ušetříš cca 60 %.
Akční nabídky
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 5 měs
Navrhni úpravu