Ukrajina

Průvodce destinací
z
do
od
do
z
do
od
do
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +

Ukrajina blízká a vzdálená

Ukrajina se nachází ve východní Evropě a co do rozlohy je po evropské části Ruska druhou největší zemí starého kontinentu. Na západě hraničí s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, na jihu s Rumunskem a Moldávií, na severu s Běloruskem a na východě s Ruskem. Je to země divokého historického vývoje, který neustává ani v současnosti, a zároveň je i místem střetu různých kultur, z nichž mnohé jsou našincům blízké a mnohé naopak velmi vzdálené. To vše ve spojení s přírodní různorodostí, s otevřeností a vřelostí místních je důvodem, proč by mnohdy podceňovaná a přehlížená Ukrajina měla mít svou vlaječku na mapě každého pořádného cestovatele.

Odhal další zajímavosti

Co navštívit

Zavřít
Ikona pinu

Zakarpatská Ukrajina

Zakarpatská Ukrajina, která v dnešní době tvoří samostatný kraj na úplném západě země, může být našincům blízká už proto, že až do období těsně před začátkem druhé světové války patřila pod Československo a nazývala se Podkarpatskou Rusí. Najdeme zde jak největší města Užgorod a Mukačevo, tak např. i přibližně pětitisícovou Koločavu, která je rodištěm Nikoly Šuhaje z románu Ivana Olbrachta. Obyvateli kraje jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou. Zároveň jde o kraj, na němž se nachází největší část ukrajinských Karpat.

Zavřít
Ikona pinu

Černobyl

Přestože je Černobyl místem nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva, stává se v posledních letech častým cílem turistů. Přibližně třicetikilometrová evakuační zóna kolem jaderné elektrárny se nachází přibližně 130 km na sever od Kyjeva nedaleko hranic s Běloruskem. Samostatně se do oblasti nedostanete, ale od částečného zpřístupnění oblasti v roce 2011 pořádají speciální agentury jednodenní či dvoudenní organizované výjezdy z Kyjeva do Černobylu. Na programu jsou prohlídka „města duchů“ Pripjatě či návštěva okolí čtvrtého reaktoru elektrárny, kde k neštěstí došlo a kde od listopadu 2016 najdeme nový kryt, který má reaktor chránit příštích sto let. Návštěvu určitě doporučujeme všem, kteří se zajímají o jadernou energii, ale i všem ostatním. Ozáření se není potřeba bát, je jen třeba počítat s nutností mít na sobě dlouhé rukávy i nohavice, a to i v letních měsících. Zároveň je třeba uposlechnout rad průvodce a neopouštět místa, kde je pohyb povolen. Pro zájemce je také většinou možné půjčit si dozimetr. Je nutné počítat také s tím, že cena výjezdu je na ukrajinské poměry dost vysoká, pohybuje se kolem 100 $/osoba (cca 2.500 Kč). Jedna z levnějších agentur: http://www.ukrainianweb.com/.

Pokud jedete na Ukrajinu, ale potrpíte si na středoevropská města, Lvov je místem pro vás. Město s malebnými uličkami, náměstími a s rušným nočním životem patřil mnohá staletí pod polskou i habsburskou nadvládu a byl hlavním městem Haliče. To, že je Lvov městem střetávání různých kultur dokládá i fakt, že zde najdeme jak římskokatolickou latinskou katedrálu, tak i katedrálu arménské církve, řeckokatolický kostel i synagogu. Vyšlápněte na radniční věž nebo na kopec Vysokyj Zamok, z nichž je krásný výhled na město.

Zavřít
Ikona pinu

Karpaty

Karpaty protínají západ Ukrajiny ve své severovýchodní části a právě Ukrajinské Karpaty jsou ideální destinací pro všechny turisty, kteří touží po kontaktu s přírodou. Můžete se vydat na túru v oblasti Boržavské poloniny a za návštěvu určitě stojí také Siněvirský národní park. Pro milovníky panenské přírody pak doporučujeme návštěvu Karpatské biosférické rezervace na jihu Ukrajiny nedaleko hranic s Rumunskem. Zde také najdete Čornohorské pohoří s nejvyšším vrcholem Ukrajiny, Hoverlou, která měří 2.061 m n. m.

Hlavní město Ukrajiny je povinností pro každého, kdo se na Ukrajině vydává dál než do Karpat či do Lvova. Je nejen historickým, ale i současným ekonomickým a politickým centrem země. Naleznete zde nespočet pravoslavných kostelů, k nejznámějším patří svatá Sofie, svatý Michal nebo v ulici Andrejevsky Spusk (Andrejevsky Uzviz) ležící chrám svatého Ondřeje. Největším náboženskou pamětihodností je komplex chrámů zvaný Kyjevskopečerská lávra, která dnes patří mezi sedm divů Ukrajiny. Z největší zvonice v tomto komplexu lze vidět nejdelší ukrajinskou řeku Dněpr, která protéká východně od úplného centra Kyjeva a na jejímž břehu je možné nalézt i pláže vhodné k vykoupání.

Nad řekou kousek za Kyjevskopečerskou lávrou se pak tyčí obrovská socialistická socha Rodina Mať, která je se svými 102 metry vyšší než Socha Svobody. V podstavci sochy se pak nachází Muzeum Velké vlastenecké války. Základní vstupenka do muzea stojí 20 hřiven, ale buďte připraveni, že si připlatíte za audioprůvodce nebo za možnost fotografovat. Zároveň je možné zaplatit si vstup i na vršek samotné sochy, a to za 200 hřiven. Nedaleko Rodiny Mať také najdete muzeum věnované Ukrajincům bojujícím v řadách Rudé armády v různých konfliktech 20. století a výstavu vojenských zbraní. Více informací najdete na: http://www.warmuseum.kiev.ua/index_eng.html.

V centru Kyjeva se nachází největší bulvár Kresčatik, který svými neonovými reklamami připomíná leckterá města Západu. Kresčatik se táhne až k Náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti), na kterém probíhali největší nepokoje v období tzv. Euromajdanu. Tyto události zde připomínají fotografie zemřelých a drobné památníčky. Ještě kousek dál za Kresčatikem pak najdete Pamětní oblouk přátelství národů, před nímž socha dvou mužů paradoxně symbolizuje ukrajinsko-ruské přátelství. V Kyjevě můžete kromě již zmíněného Muzea Velké Vlastenecké války navštívit i Muzeum Černobylu (http://chornobylmuseum.kiev.ua/en/mainpage/) či Muzeum mikrominiatur (http://microart.kiev.ua/en/).

Zavřít
Ikona pinu

Kamianets-Podilskyi

Přibližně stotisícové město ležící na řece Smotrič se nachází nedaleko hranic s Rumunskem a Moldávií a hlavně v samotném srdci národního parku Podilski Tovtry. Uprostřed města najdeme hradní komplex, který je jedním ze sedmi divů Ukrajiny a je kandidátem na zařazení na seznam UNESCO. V dřívějších dobách bylo město typické pro svou kulturní rozmanitost – žili zde Poláci, Židé i Arménci. Město však žije kulturně i nadále, konají se zde kozácké festivaly nebo závody v létání balónem.

Zavřít
Ikona pinu

Oděsa

Oděsa nacházející se na břehu Černého moře je největším přímořským letoviskem Ukrajiny. Kromě proslulých pláží a barů, zde můžeme navštívit např. i Potěmkinovy schody, které jsou známé z filmu S. M. Ejzenštejna Křižník Potěmkin. V Oděse rovněž najdeme nejrozsáhlejší komplex katakomb na světě, který byl využíván i jako úkryt před nacistickými vojáky. Při procházce městem nezapomeňte navštívit i Národní divadlo opery a baletu, Preobraženskou katedrálu nebo největší přístav u Černého moře.

Poloostrov Krym, který do roku 2014 patřil pod Ukrajinu a jehož současný statut je předmětem debat, je omýván vodami Černého i Azovského moře a na východě se téměř dotýká ruského Krasnodarského kraje. Hlavním městem Krymu je Simferopol, poblíž něhož najdete bývalé centrum Krymského chanátu Bachčisaraj s krásným Chánským palácem a Fontánou slz, kterou zvěčnil A. S. Puškin ve své poemě Bachčisarajská fontána.

Největším městem Krymu však není Simferopol, ale Sevastopol. Ten byl za dob SSSR nepřístupnou základnou Rudé armády. Zároveň zde najdeme ruiny zaniklé řecké kolonie Chersonésos, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Na Krymu se nachází rovněž město Jalta, které je známé tím, že se v místním Livadijském paláci v únoru roku 1945 konala konference Spojenců a sešli se zde Churchill, Roosevelt a Stalin. Kousek od Jalty hned u mořského pobřeží najedeme krásný přímořský zámek zvaný Vlaštovčí hnízdo.

Muslimská historie Krymu je znát na mnoha místních stavbách a i Krymští Tataři, kteří tvoří největší menšinu na poloostrově, jsou muslimského vyznání. Hlavním skupinou obyvatel však jsou Rusové. Pokud se dostanete na Krym, za návštěvu určitě stojí také historické město Sudak s Janovskou pevností nebo Krymské hory, které se tyčí až do výše přes 1.500 m n. m. a silně tak kontrastují s pobřežím Černého moře a krásnými plážemi.

Počasí a sezóny

Počasí

Vzhledem k velikosti země je odlišné i podnebí. Zatímco na jihu u pobřeží Černého moře se jedná o klima s průměrnými ročními teplotami 12 stupňů Celsia, na severu se proti tomu průměrné teploty pohybují pouze okolo 6 stupňů. Nejvyšší úhrn srážek je v Karpatech (okolo 1.200 mm/rok), nejsušší jsou stepi Chersonské oblasti a na Krymu (400 mm). Dalo by se říci, že ve středozemí se jedná o podobné, i když o něco teplejší počasí než v ČR, na jihu pak o typické přímořské klima s vysokými letními teplotami. V letních měsících se u moře pohybují průměrné denní teploty okolo 30 stupňů Celsia, v zimě však mohou klesnout i pod nulu. V severních oblastech jsou letní průměrná maxima nad 20 stupni a v zimě padají k -10 stupňům Celsia.

Kdy vyrazit

Na Ukrajinu lze vyrazit v jakémkoliv ročním období v závislosti na tom, co se od cesty očekává. Na horskou turistiku a pobyt u moře je ideální letní období, oproti tomu v zimním období je možné vycestovat za kvalitním lyžováním. Příjemné jarní a podzimní teploty je pak možné využít k návštěvě měst a vyhnout se tak velkým horkům, případně vlezlé zimě. Jak již bylo řečeno, vzhledem k velikosti a rozmanitosti země si vybere každý.

Zobrazit více

Praktické tipy

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce Rozsáhlé území, na němž se nachází dnešní Ukrajina, spadalo v průběhu dějin pod vícero státních útvarů; největší vliv zde měly Rusko a Polsko a zemi poznamenaly i výboje mongolských nájezdníků. Prvním velkou říší na území dnešní Ukrajiny byla na přelomu 1. a 2. tisíciletí Kyjevská Rus, která za vlády knížete Vladimíra převzala z Byzantské říše křesťanství. V následujících staletích patřil západ země povětšinou pod…

Jak ušetříš

Ukrajinská hřivna Na Ukrajině se platí hřivnou (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ], ₴), mezinárodní zkratka je UAH. Každá hřivna se dále dělí na 100 kopějek. Hřivna je zatížena vysokou inflací (i více než 40 %). V přepočtu na české koruny můžeme počítat s pohodovým poměrem 1:1. Mince, které se používají, existují v hodnotě 1, 2, 5, 10, 25, 50 kopějek a jedna hřivna. Bankovky se vyskytují v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20,…

Jak se budeš dopravovat

Jak na Ukrajinu V zásadě jsou čtyři možnosti, jak se na Ukrajinu dopravit – autem, autobusem, vlakem a letecky. Samotná Ukrajina je velmi rozlehlá, takže při pozemní přepravě je nutné počítat s velkými časovými dotacemi znásobenými ne úplně dokonalou dopravní infrastrukturou. Auto a ceny PHM Ačkoli se to může zdát děsivé, cesta na Ukrajinu vlastním autem není nic dramatického. Pokud se rozhodneme jet do Lvova a pak případně dále, je nejlepší…

Co ochutnáš

Ukrajinská kuchyně Šašlik – Jedná se o kousky marinovaného masa, které je opékáno napíchnuté na plochých jehlách jako špíz, a to buď samotné, nebo s cibulí a další zeleninou. Má mnoho podob a chutí. Jedná se o tradiční jídlo většiny postsovětských republik. Boršč – Pravdou je, že boršč pochází opravdu z Ukrajiny a ne z Ruska, jak si mnozí myslí. Je to polévka z červené řepy, vývaru, masa a další zeleniny. Může obsahovat také smetanu.…

Jaké výlety podnikneš

Treky Pro turistiku je nejvhodnější oblastí Zakarpatí. Tamní hory nabízí krásnou přírodu, řeky a stovky kilometrů cest, na nichž moc lidí nepotkáte. Nelze očekávat perfektně značené trasy s pravidelně rozsetými chatami s občerstvením a ubytováním, na něž jsme zvyklí u nás. Ovšem i díky Klubu českých turistů je nyní na Zakarpatské Ukrajině vyznačených více než 800 kilometrů turistických tras. Na cestách lze potkat mnoho místních kolib, přičemž…

Na co si dej pozor

Zdraví Při cestě na Ukrajinu není potřeba mít speciální očkování. V určitých oblastech (např. Oděsa) je zvýšený výskyt nemoci AIDS. Doporučuje se proto nepodceňovat toto riziko a dávat si pozor především při případném pohlavním styku s místními. Obecně je dobré dodržovat základní pravidla, jako je pití pouze balené vody nebo používání desinfekčního gelu na ruce po používání toalet, které (především ty veřejné) jsou mnohdy daleko za českými…

Víza a na co mysli před cestou

Vízum Pro občany ČR platí bezvízový styk s Ukrajinou po dobu 90 dnů během 180 denního období. V případě jiného než turistického pobytu je nutné požádat o příslušná víza. O ty lze žádat bezplatně prostřednictvím oficiálního webu Generálního konzulátu ČR ve Lvově nebo Ministerstva zahraničních věcí ČR. V případě pobytu do 90 dnů není nutné registrovat svůj pobyt u příslušných ukrajinských orgánů. Potvrzení ubytování není vyžadováno. Další…

Zavřít

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce

Rozsáhlé území, na němž se nachází dnešní Ukrajina, spadalo v průběhu dějin pod vícero státních útvarů; největší vliv zde měly Rusko a Polsko a zemi poznamenaly i výboje mongolských nájezdníků.

Prvním velkou říší na území dnešní Ukrajiny byla na přelomu 1. a 2. tisíciletí Kyjevská Rus, která za vlády knížete Vladimíra převzala z Byzantské říše křesťanství. V následujících staletích patřil západ země povětšinou pod polskou nadvládu, střed a východ zase ovlivňovaly vztahy s Ruskem. Velký vliv na území měli i mongolští nájezdníci, kteří podnikali pravidelné vpády na ukrajinské území, a až do konce 18. století spadal jih země pod tzv. Krymský chanát. Za první snahu o získání nezávislosti ukrajinského národa se považuje povstání Bohdana Chmelnického v letech 1648–1654.
I v dalších letech však byla Ukrajina rozdělena mezi polsko-litevský vliv na západě a ruský vliv na východě. Od konce 18. století pak spadalo západní území pod habsburskou monarchii.

Ve 20. století si Ukrajina prožila své. Po první světové válce se stala součástí SSSR, přičemž ji ve 30. letech zasáhl rozsáhlý hladomor. Za války pak byla obsazena nacisty a bylo silně poničeno hlavní město Kyjev. Po válce se Ukrajina opět připojila k SSSR a získala rovněž území dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Krymského poloostrova. 26. dubna 1986 zasáhla oblast u dnešních hranic s Běloruskem největší jaderná katastrofa v dějinách lidstva, když došlo k výbuchu v černobylské jaderné elektrárně. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a vznikla samostatná Ukrajinská republika.

Dnešní Ukrajinu silně ovlivňuje fakt, že západ země je orientován na Evropskou unii a východ na Rusko. Tyto tendence ještě zesílily poté, co vedení země odmítlo pokračovat v jednáních o vstupu Ukrajiny do EU. To vedlo k rozsáhlým, mnohdy do ozbrojených konfliktů eskalujícím nepokojům a k celonárodní krizi, jejímž dopadem byly mimo jiné změny ve vedení země. Roku 2014 proběhlo na Krymu obydleném především ruskými občany a Krymskými Tatary referendum o odtržení od Ukrajiny, po němž byl poloostrov připojen k Rusku. Vzhledem k charakteru odtržení se také hovoří o anexi Krymu Ruskou federací. Zároveň probíhají na východě země přerušované boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Majdan v Kyjevě

Lidé

Přesné demografické složení obyvatel Ukrajiny se odvíjí od toho, která všechna území se do něj započítávají. Nicméně se odhaduje, že na Ukrajině v současné době žije mezi 42 a 45 miliony obyvatel, přičemž se očekává, že toto číslo bude v následujících letech klesat. Většina obyvatel jsou Ukrajinci a hlavním náboženstvím na Ukrajině je pravoslavné křesťanství. Nejpočetnější menšinami jsou pak obyvatelé okolních zemí, především Rusové, ale i Rumuni či Bulhaři. Na Ruskem okupovaném území Krymu převažuje ruské obyvatelstvo a menšina muslimských Krymských Tatarů.

Svátky

Na Ukrajině jakožto v pravoslavné zemi se křesťanské svátky slaví podle juliánského kalendáře. Vánoce se tak slaví až po našem Novém roce, přesněji od 6. do 19. ledna. Štědrý den připadá na 7. ledna. Stejně tak ukrajinské Velikonoce se většinou slaví o týden později než katolické. Hlavním nenáboženským státním svátkem je Den nezávislosti, který se slaví 24. srpna. Podobně jako u nás spadají dva svátky na začátek května – svátek práce (1. a 2. května) a Den vítězství (9. května). Je běžné, že pokud svátek připadá na víkend, posouvá se na následující pondělí. Pokud dva svátky vyjdou v kalendáři blízko sebe, dává se volno více dní v kuse a to se pak nahrazuje pracovním dnem o víkendu. Při těchto delších volnech i při náboženských svátcích mnoho Ukrajinců cestuje za rodinami, a proto je dobré na to myslet a objednat si jízdenky včas. Během svátků jsou úřady zavřené; restaurace, bary a supermarkety však často zůstávají otevřené, obzvlášť ve větších městech.

Kultura

Ukrajinská kultura je položena na křesťanských základech – silnou převahu má pravoslavná církev, ale přítomný je i vliv řeckého katolicismu. Západ země je pak ovlivněn i kulturou židovské menšiny. Z hlediska lidových tradic je pro Ukrajinu typická např. práce s textiliemi, z nichž se vyrábí tradiční kroje. Ty se pak nosí při různých svátcích, během nichž se tančí tradiční tance a zpívají lidové písně. Tyto tradice, za komunismu potlačované, se od začátku 90. let začínají postupně vracet.

Ukrajina byla vždy silně ovlivněna kulturami okolních zemí – kulturou polskou na západě, muslimskou na jihu a především pak kulturou ruskou. Země zažila mnoho snah o rusifikaci místních obyvatel, ale i díky období národního obrození v 19. století se jí podařilo těmto tendencím vzdorovat. Národní obrození také dalo světu nejvýznamnější ukrajinské umělce – básníky Tarase Ševčenka a Ivana Franka. Kromě nich z Ukrajiny pochází známý avantgardní skladatel Mykola Lysenko, sochař Olexandr Porfyrovyč Archypenko či herečka Milla Jovovichová a také mnoho umělců, kteří se dnes řadí spíše k Rusku – např. Nikolaj Vasiljevič Gogol nebo Sergej Prokofjev.

Jazyk

Úředním jazykem Ukrajiny je ukrajinština, která patří mezi východoslovanské jazyky a pro zápis používá cyrilici (často nesprávně nazývanou azbukou). Na Ukrajině není problém domluvit se rusky. S angličtinou je to v tomto směru horší, nicméně obecně platí, že čím větší město a čím mladší lidé, tím větší šance, že s angličtinou uspějete. Při troše dobré vůle a s pomocí rukou a nohou se však lze na základních věcech domluvit i česky.

V ukrajinštině se, podobně jako v ruštině, používá tzv. měkký znak (Ь ь), který změkčuje předchozí souhlásku. Oproti ruštině nemá ukrajinština tato písmena: ё, ы, э, ъ , naopak však obsahuje ґ, є, і, ї.

Základní slovíčka a fráze:

  • Dobrý den – добрий день (dobryj deň)
  • Na shledanou – до побачення (dopobačenňja)
  • Děkuji – спасибі (spasybi)
  • Prosím – будь ласка (buď laska)
  • Dobré, pěkné – добре, хорошо (dóbre, chorošo)
  • Ano – да (da)
  • Ne – немає (nemaje)
  • Kde je – де (de)
  • Kolik – скільки (skiljky)

Turismus

Ukrajina je údajně cílem až 20 milionů turistů ročně. Lákat je může zejména exotičnost a do jisté míry i divokost země v porovnání se státy v západní Evropě. Zároveň je pro cizince přitažlivý i fakt, že Ukrajina patří mezi levné destinace. Západ země se svými Karpaty nabízí širokou škálu možností pro pěší turistiku. Lákadlem jsou i krásná města. Lvov svými uličkami a rynky připomíná středoevropská města, Kyjev je zase metropole se vším všudy – najdete zde honosné pravoslavné kláštery, malebnou ulici Andrejevský Spusk či bulvár Kresčatik vedoucí až na známý Majdan Nezaležnosti. Po znovuotevření oblasti kolem jaderné elektrárny v Černobylu se rovněž rozšířila poptávka po organizovaných zájezdech do města Pripjať a jeho okolí. Přímořské letovisko Oděsa pak vábí turisty na své krásné pláže a rušný noční život.

Geografie

Ukrajina je po Ruské federaci druhou největší zemí Evropy. Díky její rozlehlosti můžeme na Ukrajině najít vysoké hory, úrodné stepi i roviny s údolími velkých řek. Na jihozápadě země se nachází ukrajinské Karpaty s nejvyšším vrcholem Hoverlou (2.061 m n. m.). Oblast je oblíbená díky své krásné přírodě i relativně malé vzdálenosti od ČR a je destinací pro řady českých turistů. Ve střední a východní Ukrajině se pak nachází rovinatá krajina, kterou protéká nejdelší řeka Ukrajiny Dněpr. Ten přitéká z Běloruska a protéká Kyjevem či Dněpropetrovskem směrem na jih, kde se vlévá do Černého moře. To je se svými plážemi velkým turistickým lákadlem pro návštěvníky Ukrajiny, Oděsa je pak střediskem této oblasti. Jih země je typický rozsáhlými stepmi. Samostatnou kapitolou z hlediska geografie je poloostrov Krym, který kromě krásných pláží nabízí i Krymské hory, které sahají až do výšky přes 1.500 m n. m. Na Ukrajině je o hodinu více než v ČR (CET+1) a stejně jako u nás zde probíhá změna času.

Zavřít

Jak ušetříš

Ukrajinská hřivna

Na Ukrajině se platí hřivnou (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ], ₴), mezinárodní zkratka je UAH. Každá hřivna se dále dělí na 100 kopějek. Hřivna je zatížena vysokou inflací (i více než 40 %). V přepočtu na české koruny můžeme počítat s pohodovým poměrem 1:1.

Mince, které se používají, existují v hodnotě 1, 2, 5, 10, 25, 50 kopějek a jedna hřivna. Bankovky se vyskytují v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 hřiven.

Ukrajinská hřivna

Směnárny a platba kartou

Při cestě na Ukrajinu se obecně nevyplatí směňovat hřivny v ČR. Jednak může být obtížné je sehnat a jednak je ve směnárnách nevýhodný kurz. Nejlepší je cestovat s eury nebo americkými dolary, které se následně smění přímo na místě. Směnáren je ve městech dostatek, většinou je kurz velmi podobný. Směnárny bývají také na hraničních přechodech a na letištích.

Zejména u hraničních přechodů se může stát, že místní lidé budou nabízet směnu peněz mimo oficiální místa – tomu je lepší se vyhnout.

Ve městech je dostatek bankomatů, kde se dá vybírat hotovost. Platby kartou jsou stále rozšířenější, obecně lze říci, že u všech větších prodejců, v restauracích a v hotelech lze platit kartou. Je však lepší si tuto možnost předem ověřit.

Kolik co stojí

Supermarket (ceny v hřivnách)

  • Chléb – 8,50
  • Mléko – 18
  • Vejce (12 ks) – 25
  • Máslo (250 g) – 30
  • Salám, šunka (100 g) – 20
  • Sýr (100 g) – 12
  • Ovoce + zelenina – ceny cca o čtvrtinu nižší než v ČR
  • Balená voda (1,5 l) – 10
  • Pivo lahvové – 14
  • Vodka 0,5 l – od 60
  • Cigarety – 26
  • Benzin (1 litr) – 20–25

Spropitné a smlouvání

Spropitné není na Ukrajině tak běžné jako v ČR, ačkoli se tento zvyk začíná rozšiřovat díky turistům ze západu, a to především ve větších městech. Pokud se člověk rozhodne spropitné dát, pak by se mělo pohybovat mezi 5–10 % útraty. Může se také stát, že vám spropitné budou chtít vrátit, případně že již bude obsažené v ceně.

Restaurace a obchody na Ukrajině mají pevně dané ceny (podobně jako v ČR). Smlouvání je možné na tržištích a u jednotlivých prodejců místních produktů, kteří jsou roztroušeni podél silnic.

Jak ušetřit

V celkovém měřítku je na Ukrajině levněji než v ČR, přesto lze na některých položkách výrazně ušetřit, např. při nákupu v supermarketech. Rozdíl mezi cenami v supermarketech a v restauracích však není tak výrazný oproti ČR. V některých restauracích je dobré si předem ověřit cenu jídel, protože obzvláště v centrech měst se nachází luxusní a tedy drahé podniky.

Na ubytování lze ušetřit nějaké peníze, pokud člověk využije poměrně husté sítě hostelů, které stojí v řádu desítek hřiven za noc. Zároveň existuje možnost spaní ve stanu ve volné přírodě, pokud si člověk předem ověří, že někomu nepřespává na soukromém pozemku.

Výrazně se dá ušetřit na pohybování se po městě, když člověk upřednostní veřejnou dopravu před taxislužbou, jejíž ceny se mohou vyšplhat do desetinásobku ceny lístku za MHD.

Denní rozpočet

Nízkorozpočtový cestovatel: Skromní cestovatelé se mohou ubytovat ve společném hostelovém pokoji za 100 hřiven/osoba/noc. S jedním teplým jídlem denně a ostatními nákupy v supermarketu (případně u místních) vyjde stravování do 200 hřiven/den. Za denní dopravu neutratíte více než 50 hřiven. S připočítáním drobných vedlejších výdajů pak tento rozpočet nepřesáhne 500 hřiven (Kč)/ den.

Zlatá střední cesta: Pro pohodové cestování se lze ubytovat v dvoulůžkovém pokoji v centru města za 1.000 hřiven/pokoj/noc. Na jídlo si cestovatelé zajdou ráno, v poledne i večer a mezitím si koupí něco na zub, kávu a drink, přičemž denní útrata nepřesáhne 700 hřiven/osoba. S dalšími náklady se pak denní rozpočet běžně vejde do 1.500 hřiven/osoba.

Luxusní varianta: Pro ty, kteří se chtějí pořádně rozšoupnout a užít si Ukrajinu bez ohledu na vynaložené finance, nabízíme denní rozpočet zahrnující ubytování v nejluxusnějších hotelech (Hilton, Intercontinental) za 10.000 hřiven/2lůžkový pokoj/noc. Za jídlo ve skvělých restauracích utratí jednotlivec 2.000 Kč/den a i s jízdou taxíkem a dalšími nákupy pak za den utratí okolo 10.000 hřiven. V této rozpočtové sféře se nákladům meze nekladou a není problém k rozpočtu přidat nějakou nulu navíc.

Rozpočty nezahrnují přepravu na velké vzdálenosti. Ta se liší v závislosti na zvoleném dopravním prostředku a náklady na ní vynaložené se mohou velmi lišit.

Zavřít

Jak se budeš dopravovat

Jak na Ukrajinu

V zásadě jsou čtyři možnosti, jak se na Ukrajinu dopravit – autem, autobusem, vlakem a letecky. Samotná Ukrajina je velmi rozlehlá, takže při pozemní přepravě je nutné počítat s velkými časovými dotacemi znásobenými ne úplně dokonalou dopravní infrastrukturou.

Auto a ceny PHM

Ačkoli se to může zdát děsivé, cesta na Ukrajinu vlastním autem není nic dramatického. Pokud se rozhodneme jet do Lvova a pak případně dále, je nejlepší varianta přes Polsko. Skoro celá cesta až k ukrajinským hranicím je po dálnici, přičemž z Prahy se jedná o cca 800 km. V případě, že se chcete podívat do Užgorodu a celkově do dolní části Ukrajiny, je vhodnější zvolit cestu přes Slovensko. V tomto případě je to k hranicím z Prahy cca 750 km.

Hlavní tahy na Ukrajině jsou v relativně dobrém stavu, přičemž jejich stav se neustále zlepšuje. Obecně lze ale konstatovat, že kvalita vozovek nedosahuje úrovně, na kterou jsme zvyklí (a na kterou často nadáváme). Hlavně trasy Užgorod – Lvov, Lvov – Kyjev, Kyjev – Oděsa se však dají projet bez problémů. Někdy se může stát, že po dlouhém úseku s rovným povrchem přijde několikakilometrový úsek, kdy se dá jen těžko mluvit o silnici. To samé může nastat v případě, že odbočíte z hlavní silnice. Vzhledem k množství silnic postupuje jejich renovace velmi pomalu.

Obecně se vyplatí dodržovat povolenou rychlost. Ta je v obcích 60 km/h, mimo obec 90 km/h a na dálnicích 130 km/h (těchto úseků je ovšem málo). Obce často bývají dlouhé a může nastat pocit, že se již o obec nejedná, ovšem po několika kilometrech se objeví značka s koncem obce. Tolerance alkoholu za volantem je na Ukrajině nulová, opět platí doporučení toto pravidlo striktně dodržovat.

V případě zastavení hlídkou dopravní policie (DAI), které jsou k vidění poměrně často, se může stát, že ačkoli jste neporušili žádné předpisy, budou chtít úplatek. Neoficiální doporučení proto zní – mít v pase vloženou například pětidolarovku. Při předkládání ke kontrole to může předejít mnoha dohadům a problémům. Je však nutné podotknout, že se tato situace lepší a není pravidlem, že by každá hlídka požadovala peníze. Není ale dobré pouštět se do konfrontace, i pokud jste přesvědčeni, že jste v právu.

Při cestě vlastním autem je nutné mít s sebou tyto věci:

  • Standardní povinnou výbavu jako v ČR,
  • Zelenou kartu o pojištění vozidla,
  • Malý technický průkaz vozidla,
  • Mezinárodní řidičský průkaz (není striktně vyžadován, ale je lepší ho mít s sebou),
  • Majitel auta (zapsán v malém technickém průkazu) by měl být přítomen v autě. Pokud tomu tak není (například jedete autem z půjčovny), musíte mít s sebou notářsky ověřené potvrzení od majitele vozidla, že souhlasí s cestou svého vozidla na Ukrajinu. Toto potvrzení by mělo být psané v ukrajinštině, případně i v češtině.

Ceny PHM jsou na Ukrajině velmi příznivé. Natural 95 lze koupit okolo 22 hřiven/litr, nafta je pak asi o dvě hřivny levnější. Čerpací stanice jsou poměrně hustě rozseté, na delších přejezdech je však lepší nespoléhat na těsný dojezd a tankovat včas. Ne všechny benzínky mají nonstop provoz. Pokud jde o kvalitu paliva, mezi ověřené patří například sítě stanic OKKO, WOG a Ukrnafta.

Půjčení auta

Půjčit auto si můžete na všech mezinárodních letištích (Kyjev, Lvov, Oděsa) a v centrech větších měst. Ceny nejlevnějších vozů se standardně pohybují okolo 600–700 Kč/den, což je na poměry ukrajinských cen poměrně drahé.

Vlak

Při cestě vlakem se lze dopravit z Prahy přímým spojem až na Ukrajinu. Z Prahy jezdí pravidelně vlak EN 443 Bohemia, který jede až do Kyjeva. Tato cesta přitom trvá přibližně 30 hodin a ceny se odvíjí od včasnosti rezervace. Další možnosti vlakové dopravy jsou s přestupy, většinou v Polsku.

Cestování vlakem po samotné Ukrajině je zdlouhavé, s málo spoji, ale s relativně výhodnými cenami. Velmi záleží na zvolené třídě, dnu v týdnu a včasnosti zakoupení jízdenky. Nejednotná je také železniční síť, kdy se jedná spíše o rozdělení do regionů, v nichž operují jednotliví dopravci.

Autobus

Z ČR existuje několik pravidelných přímých linek na Ukrajinu, především na tu zakarpatskou. Z Prahy přes Brno se dá dojet jak do Užgorodu a Mukačeva, tak do Lvova a dále do Ivano-Frankivsku. Cena za jednosměrnou jízdenku se většinou pohybuje okolo 1.000 Kč. Spoje bývají často plně obsazené.

Při cestách po Ukrajině jsou oblíbené tzv. maršutky – malé autobusy, které jezdí často bez ohledu na jízdní řády a zastaví téměř kdekoli, pokud na ně mávnete. Samozřejmě ale pro ně existují i oficiální zastávky. Tento způsob dopravy je sice romantický, ale vzhledem k chaotičnosti náročný na nervovou soustavu a čas. Ceny jsou opět velmi přívětivé, i na větší vzdálenosti se pohybují v řádu desítek hřiven.

MHD

Metro má z ukrajinských měst pouze Kyjev. Jeho schéma je podobné jako v Praze (3 linky), přestupy jsou přehledné a jedná se o nejlepší možnost cestování po Kyjevě. Jednorázová jízdenka stojí cca 4 hřivny. Jezdí zde ještě staré sovětské soupravy, jejichž zastaralost vyvažuje impozantnost a monumentálnost některých stanic.

Kromě metra jsou nejčastější formou městské dopravy tramvaje a trolejbusy. Zajímavostí je, že například v Oděse lze potkat vyřazené tramvaje, které jezdily v Praze. Je na nich i logo Pražského dopravního podniku nebo například návod na zakoupení pražské SMS jízdenky. Jak tramvaje, tak trolejbusy nejsou v optimálním technickém stavu, to samé se dá říci i o kolejích a trolejovém vedení. Ceny jízdenek jsou opět v řádech několika hřiven. Pokud není tramvaj nebo trolejbus, zajisté službu splní již zmiňované maršutky.

Zavřít

Co ochutnáš

Ukrajinská kuchyně

Šašlik – Jedná se o kousky marinovaného masa, které je opékáno napíchnuté na plochých jehlách jako špíz, a to buď samotné, nebo s cibulí a další zeleninou. Má mnoho podob a chutí. Jedná se o tradiční jídlo většiny postsovětských republik.

Boršč – Pravdou je, že boršč pochází opravdu z Ukrajiny a ne z Ruska, jak si mnozí myslí. Je to polévka z červené řepy, vývaru, masa a další zeleniny. Může obsahovat také smetanu. Opět lze potkat mnoho chutí a vizuálních odlišností.

Čeburek – Kapsa z osmaženého těsta, které může být plněné mletým masem, sýrem nebo zeleninou. Fantazii se meze nekladou.

Salo – Syrové solené sádlo, které bývá speciálně nakládáno a konzumováno s chlebem a velkým množstvím česneku. Velmi oblíbená ukrajinská pochoutka opředena mnoha ódami a básněmi.

Pirohy – Nekynuté knedlíky, plněné masem, zelím a dalšími směsmi. Pozor, nezaměňovat s pirožky (obecný ruský název pro plněné pečivo).

Chalva – Velmi sladká cukrovinka vyráběná z pražených sezamových a jiných olejnatých semínek. Její obliba sahá daleko za hranice Evropy – do Orientu.

Vodka – Ukrajinská vodka se nenechá věhlasem té ruské zahanbit. V každém obchodě nebo benzínce má vyhrazený svůj regál a za velmi nízké ceny lze vybírat z mnoha druhů a značek. Kvalita je téměř vždy zaručena. Nejznámější značkou je asi Nemiroff. Malý tip na konzumaci – namražená s plátkem citronu je skvělá.

Kvas – Víceméně nealkoholický nápoj (do 0,5 %) vyráběný z kvašených obilovin. Koupit se dá jak v petlahvích v obchodě, tak na ulici z cisteren za pár hřiven.

Pivo – Na Ukrajině je poměrně dost pivovarů vyrábějících piva od těch základních (průměrných) až po výborné speciály. Pro zajímavost lze také ochutnat česká piva, jako je Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Staropramen. O jejich uvaření v ČR by se ovšem dalo polemizovat.

Jak se stravovat jako místní

Pokud jde o stravování lidí na vesnicích, jejich jídelníček se většinou skládá z toho, co si sami vypěstují a vychovají – obsahuje tedy mnoho zeleniny, houby, příp. maso z vlastního chovu. Místní lidé jsou velmi štědří a za nevelký peníz se rádi o jídlo podělí. Ve městech místní často využívají pouliční stánky s občerstvením a cisterny s Kvasem.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny v hřivnách

  • Levnější restaurace – kolem 100
  • Dražší restaurace – cca 200
  • Rychlé občerstvení (McDonald’s apod.) – 70
  • Točené pivo – 20
  • Espresso / Cappuccino – 20–25
  • Coca-Cola apod. – 15
  • Voda – 10
Zavřít

Jaké výlety podnikneš

Treky

Pro turistiku je nejvhodnější oblastí Zakarpatí. Tamní hory nabízí krásnou přírodu, řeky a stovky kilometrů cest, na nichž moc lidí nepotkáte. Nelze očekávat perfektně značené trasy s pravidelně rozsetými chatami s občerstvením a ubytováním, na něž jsme zvyklí u nás. Ovšem i díky Klubu českých turistů je nyní na Zakarpatské Ukrajině vyznačených více než 800 kilometrů turistických tras. Na cestách lze potkat mnoho místních kolib, přičemž místní se rádi podělí o stravu a často i nabídnou nocleh.

Pláže

Ukrajinské pobřeží Černého moře nabízí plnohodnotné plážové povalečství. Pokud pomineme pláže na Krymu, které patří mezi ty opravdu nejkrásnější, k návštěvě vybízí například pláže Lanzheron nebo Golden Shore v Oděse. Mimo město lze jmenovat například pláže Arabatska strilka, Kinburnska kosa nebo Adjigiol Spit. Krásné písečné pláže se dají najít i u Dněpru v Kyjevě nebo směrem na jih v Záporoží, kde Dněpr tvoří díky přehradě „sladké moře“. Je nutné počítat s tím, že především městské pláže jsou v letních měsících přeplněné a najít pláže jenom sám pro sebe bude velmi obtížné. Na nejfrekventovanějších plážích si lze zajistit nejrůznější příslušenství pro vodní radovánky – ať už to jsou vodní skútry, čluny nebo nejrůznější atrakce.

Noční život

Bary a kluby ve městech si nezadají s těmi v západoevropských metropolích. Na své si přijdou milovníci nejrůznějších hudebních žánrů, dobrého pití, tance a všeho spojeného s nočním životem. Ukrajinci – a především ženy – se za písničkou vypravují velmi nastrojení, takže si návštěvník oblečený ve standardních riflích, tričku a teniskách může připadat poněkud nevhodně. Záleží samozřejmě na zvolené úrovni podniku…

Nakupování

Pro shopaholiky budou vhodnou destinací největší města v zemi – Kyjev, Lvov nebo Oděsa. Vzhledem k příznivým cenám nebude nutné navštěvovat mnohá nákupní centra pouze za účelem „pokoukání“. Především oblečení se vyplatí nakupovat. Samozřejmě vždy platí dvakrát měř, jednou řež. Pro tradiční pochoutky se vyplatí zajít na trh nebo koupit přímo doma vyrobené od místních lidí na venkově. Nezapomeňte si nakoupit ukrajinskou vodku, kterou jistě jako dárek ocení většina kamarádů.

Parky a rezervace

Většina hlavních parků a rezervací na Ukrajině se nachází v západní části na území Karpat, takže lze očekávat překrásnou a divokou horskou přírodu s málem turistů, která bude balzámem na duši.

Siněvirský národní park – Rozkládá se na 40.000 ha na západě Ukrajiny. Jeho součástí je kromě polonin také Siněvirské jezero, které je největším jezerem v této oblasti. Nachází se zde také obec Koločava, kde žil slavný Nikola Šuhaj loupežník.

Národní park Hutsulschyna – Nachází se v jihozápadní oblasti Ukrajiny a kromě horských výhledů a nespoutané přírody nabízí mnohé divoké říčky a vodopády.

Národní park Skolivski Beskydy – Další z parků ležící v oblasti Karpat. Jedná se o nejatraktivnější část ukrajinských Karpat. Nejvyšší horou je Paraška (1.268 m). Mimo jiné zde lze navštívit mohutné skalní město Dovbušovy skály.

Zimní sporty

Ačkoli se to nemusí jevit jako reálné, v Karpatech funguje několik středisek, jejichž služby jsou na dobré úrovni. Dá se tedy užít příjemné lyžování spojené s neotřelými zážitky neobvyklé lyžařské destinace. Mezi nejznámější střediska patří například Krasija, Slavske, Drahobrat nebo Bukovel. Užitečné info naleznete například na: http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/lyzovani/.

Pro romantiky

Kromě procházek u moře a v mnohých městských uličkách je za romantické místo považován tzv. Tunel lásky. Jedná se o cca 3 km dlouhý úsek železniční trati obrostlé stromy a keři, které z větví vytváří přirozený přírodní tunel. Kromě procházky po samotné trati se dá zaplatit také jízda historickým vlakem. Tunel se nachází u města Klevan nedaleko hlavního tahu ze Lvova do Kyjeva.

Rybaření

Rybaření ve sladkých vodách je na Ukrajině možné především na řekách. Pokud se nejedná o soukromý revír, měla by být podle zákona zakoupena povolenka. Neexistuje ovšem orgán, který by toto kontroloval, takže se musí každý rozhodnout sám. Každopádně je dobré na začátku jít rybařit s místním zkušeným rybářem, který ví co a jak, případně si zjistit aktuální podmínky.

Zavřít

Na co si dej pozor

Zdraví

Při cestě na Ukrajinu není potřeba mít speciální očkování.

V určitých oblastech (např. Oděsa) je zvýšený výskyt nemoci AIDS. Doporučuje se proto nepodceňovat toto riziko a dávat si pozor především při případném pohlavním styku s místními.

Obecně je dobré dodržovat základní pravidla, jako je pití pouze balené vody nebo používání desinfekčního gelu na ruce po používání toalet, které (především ty veřejné) jsou mnohdy daleko za českými standardy. Buďte rovněž připraveni na to, že obzvláště na střední a východní Ukrajině narazíte většinou na turecké záchody.

Je vhodné mít s sebou základní léky a pomůcky na ošetření drobných poranění (náplast, obvaz, desinfekce, Ibalgin, léky na střevní potíže, případně univerzální antibiotika).

V moři lze narazit na medúzy, které mohou požahat. Další „nebezpeční“ živočichové se zde pravidelně nevyskytují. V horách žijí medvědi, vlci a rysi, což ale spíše jenom dokresluje úžasnost ukrajinské přírody.

Kriminalita

Navzdory pověsti, která provází Ukrajince v ČR, je riziko toho, že vás někdo okrade nebo přepadne, srovnatelné s ostatními evropskými státy. Lidé jsou obvykle milí a spíše by se rozdali, než něco vzali. Ovšem především ve městech je dobré dodržovat základní zásady bezpečnosti:

  • Nenosit při sobě velké finanční obnosy a nedávat ostatním najevo, kolik peněz u sebe máte,
  • Osobní věci mít dobře uschované a neusnadňovat práci kapsářům,
  • Nechodit sami (především ženy) po setmění na odlehlá místa nebo do zapadlých uliček,
  • V ubytovacích zařízeních nenechávat při odchodu volně položené cennosti, peníze a osobní věci.

Směrem na venkov pak riziko kriminality výrazně klesá. Obezřetnost je ale samozřejmě na místě vždy a všude.

Riziko katastrof

Vzhledem k zeměpisné poloze země nelze předpokládat výskyt přírodních katastrof. Rizikem může být sesun lavin v horách.

Internet a elektřina

Napětí používané na Ukrajině je 220 V při frekvenci 50 Hz. Elektrické zásuvky jsou stejné jako v ČR, není tedy potřeba mít speciální redukci. Může se stát, že především starší zásuvky nemají tzv. „nulák“, tedy kolík, který kouká ze zásuvky. Pro nabíječky mobilů, fény na vlasy, foťáky a podobné spotřebiče toto není žádný problém, ale například PC se doporučuje používat se síťovou ochranou, aby nedošlo k jeho poškození při případném kolísání napětí, které není neobvyklé.

Internetové připojení je k dispozici ve většině ubytovacích zařízení (hotely, hostely) a stejně tak i v mnoha restauracích a kavárnách, obzvláště ve větších městech. Wifi je například dostupná také v kyjevském metru.

POZOR – Ukrajina se nachází v roamingové zóně 2 – volání, SMS i data jsou tedy výrazně dražší než v zemích EU.

Důležité kontakty

  • Hasiči: 101
  • Milice: 102
  • První pomoc: 103
  • Tísňová linka: 112
  • Generální konzulát Lvov: Antonovycha 130/a, 79057 Lvov; tel.: +380/322-976893; http://www.mzv.cz/lvov
  • Velvyslanectví ČR: Jaroslaviv val, 34-A, 010901 Kyjev; nouzová linka: +38/0503101046; http://www.mzv.cz/kiev/cz/index.html
Zavřít

Víza a na co mysli před cestou

Vízum

Pro občany ČR platí bezvízový styk s Ukrajinou po dobu 90 dnů během 180 denního období. V případě jiného než turistického pobytu je nutné požádat o příslušná víza. O ty lze žádat bezplatně prostřednictvím oficiálního webu Generálního konzulátu ČR ve Lvově nebo Ministerstva zahraničních věcí ČR.

V případě pobytu do 90 dnů není nutné registrovat svůj pobyt u příslušných ukrajinských orgánů. Potvrzení ubytování není vyžadováno.

Další dokumenty

Při vstupu na území Ukrajiny je nutné mít cestovní pas, který má platnost alespoň 3 měsíce.

Očkování

Není vyžadováno žádné speciální očkování kromě rutinních (v ČR povinných).

Celní předpisy

Oběma směry lze bez celní deklarace převážet max. 10.000 eur v hotovosti, případně poměrný ekvivalent. Zbraně včetně nožů s čepelí nad 15 cm podléhají povolení. To platí i pro ochranné spreje. Je doporučeno nepřevážet umělecké předměty.

Clu nepodléhá zboží, jehož celková hodnota nepřevyšuje 1.000 eur (na letištích) a 500 eur (v pozemní dopravě). Váha tohoto zboží nesmí zároveň překročit 50 kg. Je povolené mít standardní věci osobní potřeby včetně elektroniky. Převážené potraviny nesmí převyšovat hodnotu 200 eur. Zároveň je při převážení zboží z Ukrajiny potřeba počítat s výrazně odlišnými celními předpisy než těmi ve členských zemích EU. Léky mohou být pouze pro vlastní potřebu a může být vyžadován lékařský předpis.

Osobám starším 18 let je povolen převoz 1 litru tvrdého alkoholu (nad 20 %), dále pak 2 litry vína, 5 litrů piva a 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g šňupacího tabáku.

Více informací a aktuální informace o bezpečnosti, doporučeních pro turisty a celních předpisech lze najít na webu Ministerstva zahraničních věcí:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/ukrajina/index.html

Rezervuj

1.

Letenky

Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku na Ukrajinu.

2.

Hotely

Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu na Ukrajině.

3.

Půjčení auta

Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.

nebo

Zájezdy

Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou na Ukrajině s cestovní kanceláří.

Diskuze

Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!

Založ nové téma

Akční letenky na Ukrajinu

Z Ostravy k moři, do Tater i na Ukrajinu
-70 %

Akce starší 2 týdnů

Přímým letem z Prahy do zimního Kyjeva
-75 %

Akce starší 2 týdnů

Prázdninový výlet do Kyjeva a Černobylu
-48 %

Akce starší 2 týdnů

Byl jsi na Ukrajině?
Navrhni úpravu

Tohoto průvodce pro vás připravili

Přidal se 14. 06. 2016
Napsal 1 příspěvků
Aktivní před rokem
Zobrazit profil