Ukrajina

Karpaty

Karpaty protínají západ Ukrajiny ve své severovýchodní části a právě Ukrajinské Karpaty jsou ideální destinací pro všechny turisty, kteří touží po kontaktu s přírodou. Můžete se vydat na túru v oblasti Boržavské poloniny a za návštěvu určitě stojí také Siněvirský národní park. Pro milovníky panenské přírody pak doporučujeme návštěvu Karpatské biosférické rezervace na jihu Ukrajiny nedaleko hranic s Rumunskem. Zde také najdete Čornohorské pohoří s nejvyšším vrcholem Ukrajiny, Hoverlou, která měří 2.061 m n. m.

Kyjev

Hlavní město Ukrajiny je povinností pro každého, kdo se na Ukrajině vydává dál než do Karpat či do Lvova. Je nejen historickým, ale i současným ekonomickým a politickým centrem země. Naleznete zde nespočet pravoslavných kostelů, k nejznámějším patří svatá Sofie, svatý Michal nebo v ulici Andrejevsky Spusk (Andrejevsky Uzviz) ležící chrám svatého Ondřeje. Největším náboženskou pamětihodností je komplex chrámů zvaný Kyjevskopečerská lávra, která dnes patří mezi sedm divů Ukrajiny. Z největší zvonice v tomto komplexu lze vidět nejdelší ukrajinskou řeku Dněpr, která protéká východně od úplného centra Kyjeva a na jejímž břehu je možné nalézt i pláže vhodné k vykoupání.

Nad řekou kousek za Kyjevskopečerskou lávrou se pak tyčí obrovská socialistická socha Rodina Mať, která je se svými 102 metry vyšší než Socha Svobody. V podstavci sochy se pak nachází Muzeum Velké vlastenecké války. Základní vstupenka do muzea stojí 20 hřiven, ale buďte připraveni, že si připlatíte za audioprůvodce nebo za možnost fotografovat. Zároveň je možné zaplatit si vstup i na vršek samotné sochy, a to za 200 hřiven. Nedaleko Rodiny Mať také najdete muzeum věnované Ukrajincům bojujícím v řadách Rudé armády v různých konfliktech 20. století a výstavu vojenských zbraní. Více informací najdete na: http://www.warmuseum.kiev.ua/index_eng.html.

V centru Kyjeva se nachází největší bulvár Kresčatik, který svými neonovými reklamami připomíná leckterá města Západu. Kresčatik se táhne až k Náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti), na kterém probíhali největší nepokoje v období tzv. Euromajdanu. Tyto události zde připomínají fotografie zemřelých a drobné památníčky. Ještě kousek dál za Kresčatikem pak najdete Pamětní oblouk přátelství národů, před nímž socha dvou mužů paradoxně symbolizuje ukrajinsko-ruské přátelství. V Kyjevě můžete kromě již zmíněného Muzea Velké Vlastenecké války navštívit i Muzeum Černobylu (http://chornobylmuseum.kiev.ua/en/mainpage/) či Muzeum mikrominiatur (http://microart.kiev.ua/en/).

Lvov

Pokud jedete na Ukrajinu, ale potrpíte si na středoevropská města, Lvov je místem pro vás. Město s malebnými uličkami, náměstími a s rušným nočním životem patřil mnohá staletí pod polskou i habsburskou nadvládu a byl hlavním městem Haliče. To, že je Lvov městem střetávání různých kultur dokládá i fakt, že zde najdeme jak římskokatolickou latinskou katedrálu, tak i katedrálu arménské církve, řeckokatolický kostel i synagogu. Vyšlápněte na radniční věž nebo na kopec Vysokyj Zamok, z nichž je krásný výhled na město.

Zakarpatská Ukrajina

Zakarpatská Ukrajina, která v dnešní době tvoří samostatný kraj na úplném západě země, může být našincům blízká už proto, že až do období těsně před začátkem druhé světové války patřila pod Československo a nazývala se Podkarpatskou Rusí. Najdeme zde jak největší města Užgorod a Mukačevo, tak např. i přibližně pětitisícovou Koločavu, která je rodištěm Nikoly Šuhaje z románu Ivana Olbrachta. Obyvateli kraje jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou. Zároveň jde o kraj, na němž se nachází největší část ukrajinských Karpat.

Černobyl

Přestože je Černobyl místem nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva, stává se v posledních letech častým cílem turistů. Přibližně třicetikilometrová evakuační zóna kolem jaderné elektrárny se nachází přibližně 130 km na sever od Kyjeva nedaleko hranic s Běloruskem. Samostatně se do oblasti nedostanete, ale od částečného zpřístupnění oblasti v roce 2011 pořádají speciální agentury jednodenní či dvoudenní organizované výjezdy z Kyjeva do Černobylu. Na programu jsou prohlídka „města duchů“ Pripjatě či návštěva okolí čtvrtého reaktoru elektrárny, kde k neštěstí došlo a kde od listopadu 2016 najdeme nový kryt, který má reaktor chránit příštích sto let. Návštěvu určitě doporučujeme všem, kteří se zajímají o jadernou energii, ale i všem ostatním. Ozáření se není potřeba bát, je jen třeba počítat s nutností mít na sobě dlouhé rukávy i nohavice, a to i v letních měsících. Zároveň je třeba uposlechnout rad průvodce a neopouštět místa, kde je pohyb povolen. Pro zájemce je také většinou možné půjčit si dozimetr. Je nutné počítat také s tím, že cena výjezdu je na ukrajinské poměry dost vysoká, pohybuje se kolem 100 $/osoba (cca 2.500 Kč). Jedna z levnějších agentur: http://www.ukrainianweb.com/.

Kamjanec-Podilskyj

Přibližně stotisícové město ležící na řece Smotrič se nachází nedaleko hranic s Rumunskem a Moldávií a hlavně v samotném srdci národního parku Podilski Tovtry. Uprostřed města najdeme hradní komplex, který je jedním ze sedmi divů Ukrajiny a je kandidátem na zařazení na seznam UNESCO. V dřívějších dobách bylo město typické pro svou kulturní rozmanitost – žili zde Poláci, Židé i Arménci. Město však žije kulturně i nadále, konají se zde kozácké festivaly nebo závody v létání balónem.

Oděsa

Oděsa nacházející se na břehu Černého moře je největším přímořským letoviskem Ukrajiny. Kromě proslulých pláží a barů, zde můžeme navštívit např. i Potěmkinovy schody, které jsou známé z filmu S. M. Ejzenštejna Křižník Potěmkin. V Oděse rovněž najdeme nejrozsáhlejší komplex katakomb na světě, který byl využíván i jako úkryt před nacistickými vojáky. Při procházce městem nezapomeňte navštívit i Národní divadlo opery a baletu, Preobraženskou katedrálu nebo největší přístav u Černého moře.

Krym

Poloostrov Krym, který do roku 2014 patřil pod Ukrajinu a jehož současný statut je předmětem debat, je omýván vodami Černého i Azovského moře a na východě se téměř dotýká ruského Krasnodarského kraje. Hlavním městem Krymu je Simferopol, poblíž něhož najdete bývalé centrum Krymského chanátu Bachčisaraj s krásným Chánským palácem a Fontánou slz, kterou zvěčnil A. S. Puškin ve své poemě Bachčisarajská fontána.

Největším městem Krymu však není Simferopol, ale Sevastopol. Ten byl za dob SSSR nepřístupnou základnou Rudé armády. Zároveň zde najdeme ruiny zaniklé řecké kolonie Chersonésos, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Na Krymu se nachází rovněž město Jalta, které je známé tím, že se v místním Livadijském paláci v únoru roku 1945 konala konference Spojenců a sešli se zde Churchill, Roosevelt a Stalin. Kousek od Jalty hned u mořského pobřeží najedeme krásný přímořský zámek zvaný Vlaštovčí hnízdo.

Muslimská historie Krymu je znát na mnoha místních stavbách a i Krymští Tataři, kteří tvoří největší menšinu na poloostrově, jsou muslimského vyznání. Hlavním skupinou obyvatel však jsou Rusové. Pokud se dostanete na Krym, za návštěvu určitě stojí také historické město Sudak s Janovskou pevností nebo Krymské hory, které se tyčí až do výše přes 1.500 m n. m. a silně tak kontrastují s pobřežím Černého moře a krásnými plážemi.