Hora Psiloritis
Kréta není jen ostrovem krásných pláží a historie, ale také vysokých hor, které prostupují prakticky celým ostrovem. Pokud jste lovci nejvyšších vrcholů, zamíříte k hoře Psiloritis, která je se svými 2 456 metry nejvyšším bodem Kréty. Nachází se prakticky uprostřed ostrova v pohoří Idi a často je i samotná hora Psiloritis označována jako "Idi", "Ida" nebo "Mount Ida".
Oblast je zcela suchá bez jakékoliv vegetace, vrchol ovšem za dobré viditelnosti poskytne úchvatné výhledy na celou Krétu.
Výstup na Psiloritis (Idi)
Na vrchol se dá vystoupit bez jakéhokoliv horolezeckého vybavení a pokud nejdete v zimě, kdy hory pokrývá sníh, postačí kvalitní turistické boty a lehčí bunda. Sníh v nejvyšších partiích může ležet až do května, ale obvykle ne v takové míře, aby znemožňoval výstup. První zimní sníh padá obvykle koncem listopadu.
Využít lze tři hlavní cesty:
- Nejméně popisovanou, ale za to nejsnazší a nejkratší je turistický chodník od malé chaty na severním úpatí hory. Celková vzdálenost tam i zpět činí zhruba 10 km a výstup i sestup dohromady trvá kolem 4 až 4,5 hodin. K začátku trasy dojedete autem po asfaltové silnici, v mapách se bohužel dá jen velmi těžko místo najít - podívejte se na trasu k chatě z Heraklionu nebo z Chanie. Trasu nejlépe popisuje web alltrails.com. Dá se sem dostat pouze autem,
- Nejčastější je výstup z náhorní plošiny Nida Plateau, start začíná poblíž jeskyně Idaon Andron. Trasa je však výrazně delší (celkem kolem 17 km, viz mapa) a cesta tam i zpět trvá okolo 9 hodin. Auto je nutností,
- Nejnáročnější co do převýšení i délky trasy je výstup z vesničky Fourfouras. Celkem ujdete přes 20 km (mapa trasy) a výstup i sestup dohromady zaberou okolo 12 hodin. I do této vesnici je jediný použitelný způsob cesta autem.
Co vidět v okolí
Objevte všechna místa, která můžete vidět v okolí Kréta.
Chystáš se na Krétu?
1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ta nejkratší a nejsnadnější trasa vede od chaty označené v mapy.com Lakkos Mygerou. Neřekl bych, že "oblast je zcela suchá bez jakékoliv vegetace". To se týká jen vrcholového hřebene. Ještě kolem 2000 m n.m. je spousta nízkých zelených rostlin často tvořících polštáře (ale s mnoha trny) a koncem června se spoustou malých květů.
Silnice je ze začátku u obce Livadia dost úzká, ale po pár stovkách metrů už je celkem v pohodě a 2 auta se většinou vejdou. Vede krásnou krajinou a provoz je minimální, spíš jen místní chovatelé ovcí, koz a včelaři. Chata na konci silnice (budov je tam víc) se asi dá pronajmout po domluvě předem, ale nikdo tam nepřespával ani v sobotu večer a vypadalo to opuštěně (za to asi 25 Řeků na vrcholu nejspíš ano).
Do 2000 m n.m. téměř vítr nefoukal (na severní v té době návětrné straně), ale na hřebeni foukal tak silně, že jsem v sedlech musel jít přikrčený a nakloněný proti větru. Ti Řekové asi chtěli přespávat v malém kostelíku, ale tam se všichni nevešli, tak snad v jeho závětří to šlo.
Ta nejkratší a nejsnadnější trasa vede od chaty označené v mapy.com Lakkos Mygerou. Neřekl bych, že "oblast je zcela suchá bez jakékoliv vegetace". To se týká jen vrcholového hřebene. Ještě kolem 2000 m n.m. je spousta nízkých zelených rostlin často tvořících polštáře (ale s mnoha trny) a koncem června se spoustou malých květů.
Silnice je ze začátku u obce Livadia dost úzká, ale po pár stovkách metrů už je celkem v pohodě a 2 auta se většinou vejdou. Vede krásnou krajinou a provoz je minimální, spíš jen místní chovatelé ovcí, koz a včelaři. Chata na konci silnice (budov je tam víc) se asi dá pronajmout po domluvě předem, ale nikdo tam nepřespával ani v sobotu večer a vypadalo to opuštěně (za to asi 25 Řeků na vrcholu nejspíš ano).
Do 2000 m n.m. téměř vítr nefoukal (na severní v té době návětrné straně), ale na hřebeni foukal tak silně, že jsem v sedlech musel jít přikrčený a nakloněný proti větru. Ti Řekové asi chtěli přespávat v malém kostelíku, ale tam se všichni nevešli, tak snad v jeho závětří to šlo.