Kultura a lidé v Bulharsku

Jazyk 

Úředním jazykem je bulharština, kterou mluví 85 % obyvatel. Dalšími minoritně používanými jazyky jsou turečtina, makedonština a arménština. Bulharština jako taková prošla značným vývojem a v důsledku vlivu sousedních jazyků se podoba samotného jazyka dost vzdálila slovanskému typu.

Anglicky či německy se lze domluvit pouze částečně, a to spíše v hotelech a ve velkých státních či soukromých institucích. V Bulharsku se píše cyrilicí, což je v podstatě to samé, co ruská azbuka.

S tím souvisí, že rusky se zde domluvíte téměř všude. Zajímavostí je, že Bulhaři vnímají naše přikývnutí ve smyslu ANO jako NE a naopak. Tedy obráceně než ve zbytku Evropy. Když však řeknete v Bulharsku česky NE, znamená to také NE.

Minislovníček:

• Dobrý den – Dóbar dén
• Dobré ráno – Dobró útro
• Na shledanou – Dovíždane
• Děkuji – Blagodarjá
• Prosím – Mólja
• Není zač – Njama zašto
• Promiňte – Izvinětě
• Nerozumím – Ně vi razbiram
• Ne – Ne
• Ano – Da
• Kde? – Kadé?
• Nádraží – Gara (гара) / autobusové nádraží – Avtogara (автогара)
• Pláž – Pljaž (плаж)
• Jízdní řád – Razpisanja (разписание)

Historie v kostce 

Nejstaršími a prvními známými obyvateli Bulharska byli Thrákové. Území Bulharska bylo v minulosti součástí říše Alexandra Velikého, Římské říše či říše Byzantské.

První Slované vstoupili na území dnešního Bulharska v 6. století.  Ačkoliv první bulharský stát byl založen již v roce 681 chánem Asparuchem, byl mnohokrát oslabován a okupován jinými státy či říšemi. Samostatnost a nezávislost na Osmanské říši si Bulharsko definitivně získalo v roce 1908 za knížete Ferdinanda. Bulharsko si prošlo 1. i 2. balkánskou válkou a 1. a 2. světovou válkou.

Ve 2. světové válce bojovalo Bulharsko po boku nacistického Německa, v roce 1944 však uzavřelo příměří se SSSR, VB a USA a přešlo na stranu spojenců.

Až do roku 1989 se Bulharská lidová republika, stejně jako Česká republika, ocitla pod nadvládou komunistické strany. V roce 2004 se Bulharsko stalo členem NATO a o tři roky později členem EU. 

Lidé 

Bulharsko má 7,5 mil. obyvatel. Většina z nich žije v okolí hlavního města Sofie nebo v přímořských oblastech. Národní mentalita odpovídá jihovýchodní části Evropy. Bulhaři jsou trochu horkokrevní, velmi rádi se druží, rádi se pohádají a rádi se zase usmíří. Často jsou trochu laxní a spousta věcí je vůbec netrápí, kupříkladu trocha nepořádku na ulicích ještě přeci nikoho nezabila...

Velmi často se potkáte s ležérními postoji a obecnou improvizací. Bulhaři jsou Slované a tvoří téměř 90 % populace. Ostatní menšiny představují Turci, Arméni a Romové.

K turistům jsou Bulhaři přátelští, někdy však až moc. Potom se jedná obvykle jen přetvářku s cílem nalákat z vás nějakým způsobem peníze navíc. Velmi často se tak chovají číšníci, provozovatelé menších soukromých hotelů, průvodci či různí prodejci turistických služeb.

Svátky 

Stejně jako Češi, slaví Bulhaři svátky jako Nový rok, Svátek práce a Vánoční svátky. Další svátky viz níže. 

• 3. březen – Osvobození z Osmanské nadvlády (1878)
• 6. květen – Den sv. Jiří, Den chrabrosti a bulharské armády
• 24. květen – Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělání
• 6. září – Den sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím (1885)
• 22. září – Den nezávislosti (1908)
• 1. listopad – Den národních buditelů

O těchto svátcích jsou veškeré úřady, finanční instituce a obchody zavřené.

Obecně Bulhaři milují a oslavují všechny svátky i rodinné události jako svatby, narozeniny nebo náboženské obřady. Velmi populární jsou také svátky vína a masopust, kde nechybí tradiční kroje a k vidění je rovněž tradiční kolový tanec choro.

Kultura

Bulharsko organizuje mnoho zajímavých kulturních festivalů a akcí po celý rok.

Těšit se můžete na folklorní festival „Zlatý rebeck“, lidový „Festival růží“ v Kalzanaku, či na hudební festival „Madara“. Z vlastní zkušenosti musíme říct, že jsou Bulhaři úžasně přirození a spontánní, a tak nás nejeden folklorní festival nadchnul. Dokonce je většina festivalů a akcí zdarma.

Turismus 

Bulharsko je velmi rozmanitá a krásná země. V létě zde lze strávit dovolenou u moře ve vyhledávaných letoviscích Sozopol, Zlaté písky, Albena, Burgas a Varna.

V zimě lze lyžovat v horských centrech (například Bansko v pohoří Pirin nebo Pamporovo v Rodopech). Bulharsko má velmi hustou síť turistických ubytoven, tzv. chyž, mezi nimiž vede turistické značení. Ubytování stojí okolo 150 Kč, čemuž odpovídá i vybavení. Je dobré mít s sebou spacák. Další variantou ubytování je to v přístřešcích, které se podobají autobusovým zastávkám u nás. Obvykle tam naleznete lavice, stůl a někdy i krb. Levnou alternativou, kde složit hlavu přes noc, mohou být kláštery. A ti, kdo rádi spí na čerstvém vzduchu, mohou kempovat téměř kdekoli bez postihu. 

Geografie 

Povrch Bulharska tvoří z 60 % hory. Pohoří a masivy jsou lákadlem pro milovníky horolezectví, hikingu, či trekingu a v zimních měsících pro lyžaře. Z východu na západ se táhne pohoří Stara Planina, z jihu pohoří Rila s nejvyšší horou Musala (2.925 m n. m), na níž navazuje masiv Vitoša měřící 2.290 m n. m. ležící jižně od hlavního města Sofie. Na jihu země se pak dále rozprostírají pohoří Pirin a rozsáhlé Rodopy.

Bulharsko je asi 1,5x větší než ČR.