Kultura a lidé na Islandu

Historie v kostce

Island začal být osidlován v 9. století, kdy na ostrov přišli irští mniši a poté vikingové z Norska. Islandské tradice čerpají především z doby mezi 10. a 13. stoletím, kdy byl ustanoven parlament (nejstarší na světě) a byla sepsána většina islandských ság. Poté byl Island po dlouhou dobu pod nadvládou nejprve Norska a pak Dánska, a to až do roku 1944, kdy byla vyhlášena Islandská republika.

Lidé

Vikingští předci a izolovanost ostrova po celá staletí utvářeli Islanďany a jejich kulturu. Islanďané přikládají velký význam tradicím a rodinným poutům, jsou to velice houževnatí, ale zároveň vřelí lidé.

Islanďané věří na elfy a troly (ne úplně všichni, ale hodně z nich ano). Nejdřív si budete myslet, že je to vtip, ale pak zjistíte, že to myslí opravdu vážně. Elfové jsou dobří, pokud to vy s nimi myslíte dobře. Jakmile se pokusíte o nějakou nekalost, pomstí se vám.

I přes poměrně velkou rozlohu, má Island zhruba 32x méně obyvatel než Česká republika, tedy zhruba jako Ostrava.

Svátky

Nejdůležitějšími svátky pro Islanďany jsou Vánoce a Velikonoce. Kromě toho mají volno také jeden den v druhé polovině dubna, kdy slaví příchod léta, a 17. června, kdy je Den nezávislosti.

Kultura

Islanďané jsou na svou kulturu patřičně hrdí. Literatura má na Islandu dlouhou tradici, ať už se setkáte s tisíc let starými ságami, nebo s moderní islandskou literaturou.

Island produkuje nejvíce hudebníků na osobu na světě a není proto divu, že hudba je pro Islanďany tak důležitá součást života. V nedávné době se islandští interpreti proslavili po celém světě, mezi nimi jmenujme například Björk a Sigur Rós.

Islanďané také milují své bazény vyhřívané geotermální vodou. Bazény však nejsou pro většinu z nich k plavání, spíše narazíte na místní relaxující ve vířivkách.

Jazyk

Úředním jazykem ostrova je islandština, kterou mluví naprostá většina obyvatel. Islanďané jsou na svůj jazyk patřičně hrdí, a proto se také islandština od dob osidlování ostrova norskými Vikingy téměř nezměnila. Nicméně anglicky se na Islandu domluvíte naprosto bez problémů.

Minislovníček:

• Dobrý den – Góðan dag,
• Na shledanou – Bless,
• Děkuji – Takk,
• Ano – Já,
• Ne – Nei,
• Promiňte – Afsakið, Fyrirgefðu,
• Na zdraví! – Skál!,
• Kde je … ? – Hvar er … ?,
• Nerozumím – Ég skil ekk,
• Papuchalk mi vzal sendvič – Lundi tók samlokuna mína.

Turismus

Stoupající popularita Islandu mezi cestovateli a jeho řídké osídlení způsobuje, že především v letních měsících počet návštěvníků ostrova téměř dosahuje počtu místních obyvatel. V praxi to znamená, že mnohem více než islandštinu uslyšíte angličtinu a další jazyky. Přesto je turistický ruch na Islandu stále mírný.

Turistické služby jsou na vysoké úrovni a je z čeho vybírat, ať už se rozhodnete pro sledování velryb, půjčení auta nebo třeba jízdu na islandském koni. Informační centra fungují perfektně a navíc vám také velice rádi poradí v hotelech, hostelech nebo kempech.

Geografie

Island leží na rozhraní evropské a severoamerické tektonické desky, což je nejvíce patrné v Þingvellir, kde můžete vidět, jak se od sebe obě tektonické desky oddělují. Samotný ostrov vznikal sopečnou činností na dně Atlantického oceánu, až nabyl dnešní podoby. Vulkanická a geotermální aktivita je patrná téměř na každém kroku, ať už se procházíte po vyhřívaných chodnících Reykjavíku, nebo zrovna pozorujete ze země vyvěrající gejzír. Nepřekvapí, že Island je proto přezdíván „země ohně a ledu”.

Island je asi 1,3x větší než Česko.

Západ ostrova, kde se také nachází Reykjavík, je nejhustěji osídlen a v samotném Reykjavíku žije 60 % obyvatel Islandu.

Islandská krajina je typická tím, že v ní nenajdete téměř žádné lesy, protože většina z nich byla v minulosti vykácena. V dnešní době existují snahy o obnovu zalesnění ostrova.