Keňa

Historie v kostce

Dnešní hranice Keni (stejně jako většiny ostatních afrických států) byly uměle vytvořeny Evropany na konci 19. století, v důsledku čehož žije v rámci jednoho státu několik desítek etnických skupin. Britští kolonizátoři od té doby přebrali kontrolu nad územím, kterou vykonávali až do roku 1963, kdy Keňa vyhlásila nezávislost. Od té doby si stát prošel poměrně turbulentním obdobím, jehož výsledkem je však obstojně fungující a stabilní demokratický systém. V současnosti má tak Keňa možnost plně využívat svůj obrovský potenciál v oblasti turismu.

Lidé

Jak již bylo zmíněno výše, v Keni žije velké množství různých etnických skupin. Jednoznačně pozitivní však je, že k etnickým konfliktům dochází jen minimálně – a když už, tak nejsou ani zdaleka tak rozsáhlé jako například rwandská genocida. Většina obyvatel vyznává křesťanskou víru, výjimkou je oblast kolem přístavního města Mombasa, které je považováno za muslimské centrum země.

Jednotliví lidé jsou pak v drtivé většině případů neuvěřitelně přátelští, nápomocní a komunikativní – a to bez ohledu na jejich etnikum či náboženství. Ať už jdete po ulicích hlavního města Nairobi, nebo procházíte polorozpadlou vesničkou někde ve vnitrozemí, budou vás místní často zastavovat, aby vám mohli potřást rukou a zeptat se, jak se dnes máte, kam máte namířeno, odkud pocházíte, apod.

Mimochodem jakmile Keňani nebudou o ČR vědět vůbec nic, zmiňte, že odtud pochází Petr Čech a vzniknul zde Baťa – v tu chvíli se z vás zaručeně stanou největší kamarádi.

Zároveň se vůbec nebojte ptát se místních lidí na cestu; všichni vám rádi poradí, kudy jít, a v některých případech se dokonce vydají na cestu s vámi – i když měli původně namířeno úplně jinam. V takovém případě je na vašem vlastním uvážení, jestli shledáte danou pomoc natolik užitečnou, že daného člověka odměníte menším spropitným.

Jedinou nevýhodou podobných pouličních setkání je, když se z vašeho nového kamaráda vyklube prodejce suvenýrů či zájezdů na safari. Ani v takovém případě však není potřeba ztrácet hlavu, stačí si vzít vizitku a říct, že momentálně nemáte čas a stavíte se jindy. V žádném případě však podobným prodejcům na sebe nedávejte kontakt.

Keňanů je více než 4x tolik, co Čechů.

Svátky

Keňské státní svátky se zakládají buď na tradicích křesťanství (Velikonoce, Vánoce), islámu (konec ramadánu) či oslavují státnost (Den nezávislosti).

Keňané obecně moc neholdují přehnaným oslavám státních svátků. Speciálně náboženské svátky pak tráví především v klidu rodinného kruhu. Například Vánoce tak v keňském podání nejsou komerční svátek, jako ho známe v podání západních zemí, ale jsou především o rodinných setkáních, přičemž jediné, čím se jednotliví členové rodin obdarovávají, je většinou jídlo a alkohol – žádné zabalené dárky nečekejte.

Keňské Vánoce tak díky absenci stresu z nákupu dárků získávají úplně jiný rozměr. Jedinou výjimkou jsou v tomto ohledu moderní obchodní centra ve větších městech, která vás během vánočního období masírují kýčovitými výjevy Santa Clause a umělého sněhu.

O co méně bujaře Keňané prožívají oslavy státních svátků, o to více si užívají například oslavy sportovních úspěchů. Pokud si tedy chcete užít nějaká bujará shromáždění, počkejte si například v Nairobi na zápas nejpopulárnějšího fotbalového klubu Gor Mahia a v případě výhry vás oslavy neminou.

Kultura

Asi největší kulturní zajímavostí je pro evropského turistu celková otevřenost a přátelskost místních obyvatel. Nebuďte překvapení, když si vás například budou úplně cizí lidé zvát k sobě domů na večeři – prostě se jen chtějí doma pochlubit, že si udělali bílé kamarády.

Tím, že je většina země křesťanská, dodržují místní lidé podobné zvyky a tradice jako Evropané – překvapit by paradoxně mohlo přísnější lpění na křesťanských tradicích, než jsme zvyklí z ČR. O něco jiná situace je pak v muslimské Mombase, která se však rychle přizpůsobuje západním turistům a nedá se tak považovat za nikterak přehnaně konzervativní.

Jazyk

Oficiálními keňskými jazyky jsou angličtina a svahilština. Pro komunikaci s drtivou většinou populace (výjimkou jsou většinou jen starší lidé na venkově) si tak vystačíte s vašimi anglickými dovednostmi.

Keňané jsou však velmi hrdí na tamní regionální jazyk svahilštinu, tudíž se vás budou při všech příležitostech snažit naučit alespoň její základy. Pokud tedy chcete udělat velmi dobrý dojem hned při prvním setkání, je vhodné naučit se alespoň následující slovíčka a fráze.

• Minislovníček:
• Dobrý den – Jambo
• Na shledanou – Kwaheri
• Děkuji (pěkně) – Asante (sana)
• Prosím – Tafadhali
• Ne – Hapana
• Ano – Ndiyo
• Běloch – Mzungu (slovíčko, které na vás budou neustále pokřikovat na ulici – neznamená však nic negativního, spíše jde o pozdrav cizinci)
• Nemám peníze – Sina pesa (velmi užitečné jako odpověď žebrákům)
• Studená voda – Maji baridi
• Pojďme – Twende (velmi často používaná hovorová fráze)
• Autobus – Matatu
• Moto taxík – Boda Boda
• Taxík tříkolka – Tuk tuk (občas se využívá také výraz piky piky)

Turismus

Keňa je země připravená na turisty. V každém městečku či místě poblíž přírodních rezervací na vás čeká dostatek hotelů, restaurací či obchodů všech možných úrovní. Na své si tak přijdou jak baťůžkáři, tak lidé toužící po luxusu.

Především lidé hlídající si svůj rozpočet mohou mít problém s hledáním levnějšího ubytování na internetu; pokud chcete doopravdy ušetřit, poptejte se místních lidí, kde je v jejich městě levný hotel, a oni vám dost možná ukážou místo, která byste na internetu nenašli.

Stejná situace pak platí i pro restaurace. Naplánovat si večeři v luxusní restauraci není problém, ale pokud chcete vyzkoušet něco z místní cenově dostupné kuchyně, vyrazte do města jen tak a zeptejte se místních, jestli by vám doporučili jejich oblíbenou restauraci. Osobně můžeme doporučit například vynikající místní (a pro turisty absolutně neznámou) restauraci Omega nacházející se v Nairobi na Tom Mboya street.

Geografie

Keňa leží v regionu východní Afriky, který je z velké části charakteristický svým příjemným podnebím, malou vlhkostí vzduchu, střídáním období sucha a dešťů, poměrně hustou vegetací a s tím souvisejí pestrou florou a faunou (jež však v poslední době musí ustupovat rychle se rozšiřující městské zástavbě). Zároveň se v Keni nachází 5.199 metrů vysoký vrchol Mount Kenya, na jehož vrcholcích lze dokonce narazit na sníh.

Z geografického hlediska je tak Keňa ideální pro lidi, kteří se na dovolené rádi ohřejí (ale ne upečou) a kteří rádi objevují jak městskou architekturu, tak přírodní krásy.

Z bezpečnostního hlediska je doporučeno vyhnout se především nestabilní příhraniční oblasti se Somálskem, v níž čas od času dochází k teroristickým útokům. Nemožnost navštívit tuto oblast však turisty moc mrzet nemusí, protože to nejzajímavější na ně čeká ve dvou největších městech Nairobi a Mombase a v několika národních parcích – všechna tato místa se nachází převážně na klidném jihu země.

Keňa je rozlohou více než 7x větší než Česko.

Keňský šilink

V Keni se platí keňským šilinkem. Při placení se běžně používají mince o hodnotách 1, 5, 10 a 20 šilinků a bankovky o hodnotách 50, 100, 200, 500 a 1.000 šilinků.

Při převodu na české koruny běžně dělíme čtyřmi. Z toho vyplývá, že největší keňská bankovka má hodnotu zhruba 250 českých korun. Počítejte tak, že budete mít pěkně naditou peněženku.

Směnárny a platba kartou

Keňské směnárny a banky již dnes přijímají k výměně velké množství měn, ale nejběžnější stále zůstává americký dolar, který bychom doporučovali využít pro směnu na keňský šilink.

Síť směnáren a bank je v Nairobi i Mombase poměrně široká. O trochu výhodnější kurz většinou nabízejí v bankách, ale počítejte, že si tam můžete vystát dlouhou frontu. V žádném případě pak neměňte peníze u místních pouličních překupníků.

V každém větším městě je také dostatek bankomatů pro výběr hotovosti. Výjimečně se může stát, že vaše karta nebude akceptována, ale nevěšte v takovém případě hlavu, vyzkoušejte jiný bankomat a na 99 % už nebudete mít problém. Před každým výběrem je také dobré si přečíst, jakou maximální sumu daný bankomat vydává – u některých bankomatů je to 10.000 šilinků, u těch lepších pak až 40.000 (v tomto ohledu se nám nejlépe osvědčila banka Barclays).

Platba kartou je běžná ve velkých obchodních centrech a hotelech, bez hotovosti se ale určitě neobejdete.

Kolik co stojí

Je těžké obecně říct, jestli je v Keni dráž nebo levněji než u nás. Velmi totiž záleží, jestli jste šetřiví turisté, nebo si rádi užíváte luxusu. Výhodou je, že Keňa nabízí pro každého něco.

Pokud si tedy hlídáte svůj rozpočet, choďte do místních restaurací, nakupujte v malých pouličních obchůdcích a stáncích, spěte v obyčejných hotelech pro místní a dopravujte se místní hromadnou dopravou – v takovém případě pro vás budou keňské ceny několikanásobně nižší než ty české. Nutno také podotknout, že takový nízkorozpočtový pobyt není žádné nebezpečné bláznovství – pokud jste alespoň trochu zkušený cestovatel a umíte využívat selský rozum, nic se vám nemůže stát.

Pokud si však chcete užívat, budete pravděpodobně chodit do luxusních restaurací pro Evropany, nakupovat v moderních supermarketech, spát v hotelových komplexech a dopravovat se taxíkem – v takovém případě počítejte, že pro vás budou keňské ceny o něco vyšší než u nás (avšak stále nízké na to, za jaké luxusní služby platíte).

Příklad cen:

• Lístek na autobus – 50 KES
• Auto taxi – zhruba 200 KES za km (ale velmi záleží na smlouvání)
• Moto taxi – zhruba 100 KES za km (ale opět záleží na smlouvání)
• Noc v hotelu pro místní – od 1.000 KES za dvojlůžkový pokoj
• Noc v hotelu pro turisty – od 3.000 KES za dvojlůžkový pokoj
• Lahev vody (1,5 l) – 50 KES
• Bochník chleba – 50 KES
• Sýr nebo šunka (100 g) – 200 KES (dovážené, takže drahé)
• 1 kus místního ovoce – 10 KES
• Pivo v obchodě – 150 KES
• Pivo v restauraci – 200–400 KES
• Jídlo ve stáncích na ulici – od 100 KES
• Jídlo v místní restauraci – průměrně 300 KES
• Jídlo v turistické restauraci – průměrně 800 KES

Spropitné a smlouvání

Dávání spropitného není v Keni běžné. V levnějších restauracích na vás budou v případě snahy o dýško nechápavě zírat, s taxikářem si zase vyjednáte přesnou cenu předem. Spropitné lze dát v dražších restauracích, ale není to takovým pravidlem jako u nás. Úplně speciální kategorii pak představují malé odměny lidem, kteří pro vás vykonali nějakou službičku – například vás dovedli na nějaké vzdálené místo nebo vám pomohli vyjednat něco složitého.

Smlouvání je naprosto běžnou součástí keňského obchodu. Smlouvá se především o cenách za taxi, jakémkoli zboží prodávaném na ulici či suvenýrech pro turisty (s výjimkou těch prodávaných v hotelech či luxusních obchodech). Naopak se nesmlouvá v kamenných obchodech (supermarketech), v restauracích či o cenách za hromadnou dopravu.

Základní tip pro smlouvání: zamyslete se, kolik byste byli ochotni za danou věc zaplatit a vždy prodejci navrhněte výrazně nižší částku. On naopak nadhodí o dost vyšší a po pár minutách vyjednávání se dohodnete na kompromisu, který odpovídá původní částce, kterou jste byli ochotni zaplatit.

Zároveň nebuďte zaskočeni, když vám prodejce nebude chtít říct svou cenu jako první a místo toho bude chtít od vás slyšet, kolik byste byli za jeho zboží ochotni zaplatit. V takovém případě postupujte stejným způsobem popsaným výše.

Tip pro profesionální smlouvání: pokud se v Keni chystáte na safari nebo na jakýkoli jiný organizovaný výlet, který nelze podniknout na vlastní pěst, nenechte si od prodejců nikdy vnutit jejich výhodné cenové balíčky.

Například výstup na Mount Kenyu vám prodejci v balíčku obsahujícím dopravu, stravu, průvodce, nosiče, vstup do parku a marži nabídnou od 500 dolarů výše. Když se vám však u některého prodejce podaří vyjednat vytvoření individuálního balíčku, může cena klesnout o více než polovinu. Je však nutné s prodejcem a později i průvodcem projít ve vašem vyúčtování postupně každý dolar, který byste měli zaplatit, a zvážit, jestli takovou věc skutečně budete potřebovat. Záhy zjistíte, že v onom několika set dolarovém „výhodném“ balíčku platíte i za věci, které nikdy nevyužijete.

Jak ušetřit

Jednoduše řečeno: nejlépe ušetříte, pokud budete žít jako běžný Keňan a ne jako západní turista. Tím se po vás samozřejmě nechce, abyste žili v hliněných chýších a jedli akorát kukuřičnou mouku – stačí místo taxíku využívat místní autobusy, místo turistických hotelů spát v těch pro místní a místo restaurací evropského stylu chodit do klasických keňských. Pokud vyloženě nejedete do Keni kvůli luxusu, nebudete zaručeně nikterak strádat, a naopak budete mít možnost poznat Keňu nesrovnatelně autentičtěji než lidé zavření v hotelových resortech.

Denní rozpočet

Pro lepší přehled jsme pro vás připravili 3 varianty denních rozpočtů.

Nízkorozpočtový cestovatel spí v obyčejných hotelech pro místní nebo guesthousech, které může sehnat za 250 korun za lůžko/noc. Stravovat se bude jídlem koupeným v pouličních stáncích nebo si bude vařit sám. V takovém případě nedá za jídlo více než 100 korun denně. Dopravovat se pak bude hromadnou dopravou, která ho například v Nairobi vyjde na 12 korun za jednu jízdu. Nejnižší denní náklady budou tedy činit zhruba 400 korun za osobu na den.

Zlatá střední cesta vypadá tak, že se ubytujeme v solidním místním hotelu (ale stále ne turistickém resortu), kde nás jedno lůžko vyjde na 600 korun za noc. Stravovat se potom budeme v místních restauracích, kde za jedno jídlo a pití zaplatíme dohromady kolem stokoruny. K dopravě po městě budeme využívat místní moto taxi (klasická motorka pro dva, která funguje stejně jako klasický taxík), které si v závislosti na vzdálenosti naúčtuje v průměru 80 korun za středně dlouhou jízdu. Průměrné denní náklady budou činit tedy kolem 1.000 korun za osobu na den.

Cestovatelé toužící po luxusu se ubytují v jednom z luxusních turistických resortů, kde noc pro jednoho vyjde v přepočtu na 6.000 korun. Stravovat se pak budou v restauracích evropského typu, kde za jedno jídlo dají kolem 300 korun. A nakonec k dopravě budou využívat klasické taxíky, které vyjdou v průměru také na 300 korun za středně dlouhou jízdu. Celkově tedy budou náklady člověka toužícího po luxusu činit kolem 7.000 denně.

Do Keni samozřejmě můžete využít i služeb cestovních kanceláří, které nabízejí především pobytové zájezdy k moři. Nejnižší ceny začínají na 30.000 Kč za osmidenní pobyt pro jednu osobu. Aktuální nabídka zájezdů do Keni.

Jak do Keni

Do Keni se nejlépe dopravíte letecky. Létá tam několik evropských společností (například KLM, Air France či Turkish Airlines), jejichž ceny začínají na 15.000 korunách. Nepočítejte však s přímými lety z Prahy, vždy je nutný alespoň jeden přestup (nejčastěji v Amsterdamu nebo Paříži). Letenky do Nairobi bývají obecně zhruba o 3.000 Kč levnější než do Mombasy.

Nejpohodlnější cesta vede pravděpodobně přes Dubaj s Emirates nebo přes Amsterdam či Paříž kombinací aerolinek KLM/Air France a Kenya Airways.

Ideální doba letu je 12 hodin, ale v závislosti na přestupech může být i delší. V Keni pravděpodobně přiletíte do Nairobi na nově zrekonstruované Jomo Kenyatta International Airport. Alternativou pak jsou sezónní spoje do Mombasy na poněkud starší Moi International Airport.

Jak se nejlépe dopravovat

Keňa je bývalá britská kolonie, tudíž se zde jezdí vlevo. Zároveň počítejte s neuvěřitelně hustou a zmatečnou dopravou plnou řidičů nerespektujících základní pravidla silničního provozu, na úkor nichž je často využíváno přednostní právo silnějšího či většího auta s hlasitějším klaksonem. Důrazně bychom tedy doporučovali využívat výhradně služeb místní hromadné dopravy, popřípadě taxíků.

Dálková doprava

Dálková doprava funguje v Keni celkem obstojně. Využívat můžete buď autobusy, železnici, nebo vnitrostátní letadla.

Kvalita dálkových autobusů je hodně rozmanitá. Nejkvalitnější je společnost Modern Coast, která nabízí spoje do všech větších měst, umožňuje výběr kvality autobusu (od toho nejobyčejnějšího plechového po luxusní klimatizovaný) a navíc má jako jedna z mála online booking. Modern Coast navíc nabízí pestrou škálu nočních autobusů, které jsou naprosto ideální pro dopravu na delší vzdálenosti (například z Nairobi do Mombasy) – formát „večer vyjedeš z Nairobi, ráno jsi v Mombase“ je pro turisty naprosto ideální. Cesta z Nairobi do Mombasy vám autobusem zabere kolem 10 hodin a stát vás bude kolem 250 českých korun.

Značně dražší a rychlejší alternativou pak jsou vnitrostátní lety využívané především mezi dvěma největšími městy Nairobi a Mombasou. Mezi těmito dvěma městy se přepravíte s Kenya Airways či nízkonákladovými Fly540 za 3.000 korun. Doba letu trvá pak 1 hodinu.

Kapitolou sama pro sebe je pak keňská železnice. Vlaky jsou sice poměrně zastaralé (kvalitou o něco horší než obligátní koženkové rychlíky v Česku), jezdí pomalu a s velkými, často mnohahodinovými zpožděními, nicméně projet se vlakem v Africe je neuvěřitelný zážitek. Železnice navíc výrazným způsobem psala keňskou historii, vždyť hlavní město Nairobi vzniklo původně uprostřed ničeho jako dočasná základna pro stavbu tratí.

Nejslavnější trať vede z Mombasy do Nairobi, jsou na ni vypravovány modernější vozy, cestující dostanou večeři i snídani. Cesta trvá asi 12 hodin při ceně cca 70 USD za lůžkové kupé i se stravou.

Půjčení auta

Pro řidiče zvyklého na relativně klidné evropské silnice je keňská silniční džungle příliš velkým oříškem, to však platí pouze ve městech. Cesty mezi velkými městy, případně do národních parků jsou dobře udržované a hlavně rovné. V Keni fungují běžné mezinárodní autopůjčovny.

Veřejná doprava

Pro dopravu v rámci měst využívejte buď místní autobusy zvané matatu, tříkolky tuk tuk (nebo piky piky), moto taxíky boda boda nebo klasické taxíky.

Matatu jsou ze všech nejlevnější a nejautentičtější. Vzhledem k neexistenci jízdních řádů a vyznačených zastávek však musíte přesně vědět, odkud a kam dané matatu jezdí. Takovou informaci vám ochotně podá většina místních. Jakmile už víte, kam se postavit, stačí jen chvíli počkat. Matatu sice jezdí nepravidelně, ale na druhou stranu je jich tolik, že nějaké přijede každou chvíli.

Po nástupu do autobusu si najděte volné místo a čekejte, až k vám přijde „průvodčí“, který po vás beze slov bude chtít fixní částku za danou linku. Většinou je to 50 šilinků, ale může to být i o trochu méně či více. Nelekejte se, pokud mu dáte například dvoustovku, on si ji vezme a už se nevrací. To je jenom jejich hra, díky níž se chvilku cítí důležitě – dříve či později vám peníze vrátí. Pokud ne, opakovaně se mu připomeňte poklepáním na rameno. Zároveň si nezapomeňte hlídat výstupní zastávku. Jakmile chcete vystoupit, musíte to dát průvodčímu jasně najevo, jinak matatu nezastaví. Celý proces využívání matatu vypadá dost složitě, ale jakmile si ho jednou osvojíte, zamilujete se do něj. Minimálně jednou bychom ho každopádně doporučovali vyzkoušet všem.

Druhým nejlevnějším způsobem dopravy jsou tříkolky tuk tuk. Ty se používají především v Mombase, ale v omezeném množství na ně můžete narazit i v Nairobi. Tuk tuky fungují jako klasické taxi, akorát vás místo auta vozí ne zrovna bytelná plechovka na třech kolech. Do tuk tuku se kromě řidiče vejdou až 3 lidé, o cenách se vždy smlouvá předem.

Podobně jako tuk tuk funguje i boda boda. Pouze s tím rozdílem, že boda boda je klasická motorka, která společně s řidičem pobere již jen jednoho člověka (v některých případech může boda boda vzít i 2 pasažéry najednou, ale oficiálně to dovoleno není). Samotné ceny jsou u těchto dvou dopravních prostředků srovnatelné, výhodu má však tuk tuk, u něhož se na cenu mohou složit až 3 lidé. Boda boda je naopak mnohem rychlejší díky své schopnosti proplétat se všudypřítomnými dopravními zácpami.

Nejdražším způsobem dopravy po městech jsou klasické taxíky, které není nutno nějak speciálně představovat. Snad jen nezapomeňte na nutnost vyjednat si předem cenu, za níž pojedete.

V turistických průvodcích se často dočtete, že se nedoporučuje využívat jakýkoli druh hromadné dopravy ve večerních a nočních hodinách, speciálně pak v méně obydlených oblastech. Z našeho pohledu není absolutně žádný důvod bát se v noci jezdit matatu, jelikož v něm nikdy nejste sami.

Určité riziko by v nočních hodinách mohlo hrozit v dopravních prostředcích, kde jste jen vy a řidič, avšak to se dá zdárně eliminovat využíváním solidně vypadajících taxispolečností či již známého boda boda nebo tuk tuk řidiče – pokud se vám přes den jelo s nějakým řidičem dobře, vezměte si na něj telefonní číslo, abyste mu mohli zavolat kdykoli ho budete znovu potřebovat. Při opakovaném využívání jednoho řidiče se vám bude také lépe smlouvat o ceně.

Keňská kuchyně

Tradiční keňská kuchyně je z principu jednoduchá, chutná a sytá. Základ tvoří většinou zeleninová směs, fazole, cibule, špenát či maso (dost často tlusté). Jako příloha pak poslouží místní specialita ugali (rozhnětená kukuřičná mouka), chapati (něco jako palačinky) či klasická rýže.

Vyhlášenou místní specialitou pro speciální okamžiky je pak nyama choma – obrovská porce hovězí pečeně se zeleninou a hranolky. Toto jídlo představuje ideální pokrm k pivu v místní restauraci. Naopak k pivu si v žádném případě nedávejte chapati, které v kombinaci se zlatavým mokem mohou způsobit žaludeční potíže.

Kategorií sama pro sebe je pak pouliční jídlo. Ve všudypřítomných stáncích na vás nejčastěji čeká samosa (malá trojúhelníková kapsa plněná mletým masem a hráškem), mandazi (větší trojúhelníková kapsa bez náplně), vajíčka natvrdo, párky, hranolky a podivný pletenec mletého masa, kterému stánkaři říkají kebab.

Úplnou specialitou keňských stánkařů (speciálně pak těch nočních) je pak možnost dát si na ulici panáka téměř jakéhokoli alkoholu. V tomto případě však doporučujeme obezřetnost a zkoušet podobné věci jen v lepších ulicích, kde je menší pravděpodobnost, že budete podvedeni.

Jak se stravovat jako místní

Ráno vyrazte do jedné z místních restaurací, které najdete na každém rohu, a dejte si kávu (na výběr je většinou jen s mlékem nebo bez) nebo místní čaj masala. K tomu se ideálně hodí jedna až dvě mandazi.

Jelikož přes den budete pravděpodobně někde v pohybu, dejte si oběd v jednom z pouličních stánků. Ideální jsou za tímto účelem tři samosy, které větší jedlíci mohou doplnit o hranolky.

Večer si zajděte ve večeři opět do jedné z restaurací pro místní, kde se jako nejlepší varianta jeví nyama choma s pivem. Nejpopulárnějším keňským pivem je Tusker, avšak pokud nedáte dopustit na chuť toho českého, dejte si Pilsner, který chuťově dost připomíná naše plzeňské.

Pokud večer vyrazíte do klubu a časem vám vyhládne, vyjděte ven na ulici, kde na vás budou stále čekat stánkaři, u nichž si v nočních hodinách nejlépe dejte párek, který si výslovně poručte v hotdogovém pečivu a se speciální zeleninovou směsí, jež z něj uprostřed noci udělá královské jídlo.

Obvyklé ceny v místních restauracích

Za ranní kávu nebo čaj v restauraci pro místní zaplatíte od 50 do 100 šilinků. Jedno mandazi vás pak běžně vyjde na 40 šilinků.

Jedna samosa ve stánku vás vyjde v závislosti na velikosti od 20 do 50 šilinků.

Za nyama chomu k večeři zaplatíte přibližně 500 šilinků. Většinou se však jedná o velkou porci, takže pokud nejste úplní jedlíci, najíte se z ní i dva. Pivo v místní restauraci pak stojí 200–250 šilinků.

Noční hotdog se zeleninou pak stojí v závislosti na místě prodeje kolem 150 šilinků.

Celkově vás tak jídlo a pití na celý den nevyjde na víc než 1.200 šilinků – tedy za předpokladu, že budete každý den jíst na místní poměry drahou nyama chomu, zapíjet jí pivem a následně ještě dostanete chuť na hotdog. 1.200 šilinků je tak spíše horní hranice vaší útraty.

Sluší se také připomenout, že uvedené ceny platí v restauracích pro místní – v těch turistických jsou minimálně dvojnásobné.

Parky a rezervace

Z národních parků nejvíc doporučujeme Masai Maru, která je sice nejvíce turistická, což se negativně projevuje na až příliš velkém počtu návštěvníků i ceně vstupného, ale na druhou stranu je park natolik velký, že se v něm stovky návštěvníků denně lehce rozprostřou. Zároveň nikde jinde neuvidíte natolik rozmanitou floru a faunu na jednom místě.

Dalšími variantami jsou pak národní parky Amboseli, Tsavo, Lake Nakuru a Lake Naivasha. Především poslední dva zmíněné jsou pak kvůli odlišnému prostředí (rozkládají se kolem dvou jezer) a vzájemné blízkosti oblíbeným doplňkem po cestách do Masai Mary.

Výlety do národních parků lze podniknout i na vlastní pěst – za předpokladu, že si půjčíte auto a domluvíte si ubytování v okolním kempu nebo hotelu. Především vypůjčení auta je však kvůli specifické dopravní situaci riskantní proces, nemluvě o vysokých cenách.

Doporučovali bychom tedy přímo v Nairobi (na internetu seženete většinou jen ty nejdražší nabídky) obejít všechny prodejce nabízející výlety na safari a poptat se jich na ceny. I v tomto případě se dá vyjednávat – nejlepší taktika je zeptat se prodejce na cenu, jít za dalším, říct mu, že před chvílí vám byla nabídnuta určitá částka a vyčkat, než vám nabídne o něco nižší. Tento proces pak můžete opakovat tolikrát, dokud neuvidíte, že prodejci s cenou už níže jít nemohou.

Treking

Odvážnějším a fyzicky zdatnějším turistům doporučujeme výstup na druhou nejvyšší africkou horu Mount Kenyu. Tento 5.199 metrů vysoký vrchol vás uchvátí především svou rozmanitou přírodou, která se mění s každým vystoupaným výškovým metrem. K nezaplacení je také výhled z vrcholu doprovázený východem sluncem.

Výstup na Mt. Kenyu doporučujeme podniknout s průvodcem a v závislosti na velikosti vaší skupiny i s jedním nebo více nosiči. Cesta nahoru a zpátky trvá dohromady 5 dní, přičemž musíte počítat s velkou fyzickou zátěží. Na druhou stranu nemusíte být trénovaní horolezci, jelikož se výstup odehrává po klasických turistických trasách.

Jak už jsme zmínili v části pojednávající o smlouvání, doporučujeme nekupovat turistické cenové balíčky, v nichž nevíte, za co platíte – místo nich si vyjednejte individuální cenu, ve které přesně víte, za co jste utratili každý šilink. Pokud se pro výstup na Mt. Kenyu rozhodnete spontánně a nemáte s sebou z ČR zimní výbavu, je možné si jí u průvodců za nevelký poplatek zapůjčit.

Vodní radovánky

Pokud si jedete do Keni užít klidnou dovolenou nebo pokud už máte safari či jiné aktivity za sebou, vyrazte za vodními radovánkami do Mombasy. Druhé největší keňské město nabízí kilometry pláží s bílým pískem, kterým lze, vzhledem k velmi vysokým přímořským teplotám, jen stěží odolat. Většina turistických rezortů, barů a diskoték se nachází podél Nyali Beach. Dále tam na vás budou čekat místní podnikavci prodávající výrobky všeho druhu a nabízející se i jako placení průvodci po pláži – za pár šilinků tak můžete přímo v oceánu vidět mořské hvězdice, kraby, korály či sumýše (mořské okurky).

Ačkoliv Nyali Beach rozhodně stojí za návštěvu, především méně náročným turistům toužícím po poznání doporučujeme najít si ubytování na druhé straně Mombasy, poblíž Shelly Beach. Na ní nepotkáte téměř žádné turisty, naopak jí využívají místní obyvatelé. Chybí tam také velké turistické resorty, ale nenáročnému turistovi budou stačit tamní malé hotely či guesthousy, které jsou několikanásobně levnější než ubytování poblíž Nyali Beach. Další výhodou této oblasti je možnost využití nespočtu místních restaurací a barů.

Kompromisem mezi plážemi Nyali a Shelly pak může být Diani Beach – pláž nacházející se za hranicemi Mombasy nabízí oproti Nyali Beach božský klid, ale na rozdíl od Shelly Beach má i kompletní turistickou infrastrukturu.

Nezapomeňte také, že v Mombase není moře, ale oceán, tudíž musíte počítat s každodenním přílivem a odlivem – koupání tedy není možné celý den.

Městský život

Vzhledem k tomu, že pravděpodobně přiletíte do Nairobi, stojí za to si keňské hlavní město projít. Na to vám bude stačit kratší časový úsek v řádu jednotek dnů. Přece jen tam příliš historických památek nenajdete, přesto má však své kouzlo nasát atmosféru afrického velkoměsta. Za zhlédnutí stojí například Nairobi National Museum, v němž mimo jiné najdete expozici o české rodačce Joy Adamsonové či pro fanoušky knihy Vzpomínky na Afriku je určitě nutnost vidět vilu hlavní hrdinky Karen Blixen.

V Mombase pak stojí za to procházka po starém městě, které z historických důvodů vypadá úplně jinak než nairobské centrum. Mombasa je značně ovlivněna arabskou kulturou, což je znát i na tamní architektuře – město tak na Evropany působí exotičtěji. Druhou turistickou povinností v Mombase je pak bývalá portugalská pevnost a překladiště otroků Fort Jesus.

V obou keňských velkoměstech je čirý noční život. V každé čtvrti najdete nespočet barů, hudebních klubů a restaurací – stačí si jen vybrat. Počítejte však, že si ve většině podniků moc nepopovídáte – ať jste v hudebním klubu, nebo klasické hospodě, hudba bude vždy hrát na maximální hlasitost. Další nepříjemnost pro Čechy je vyšší cena piva (v lepších barech až 350 šilinků) a fakt, že téměř všude dostanete jen lahvové. Samotná chuť piva je na druhou stranu velmi podobná tomu českému.

Nairobi i Mombasa jsou zároveň ideální pro nákupy. Speciálně v Nairobi najdete desítky moderních obchodních center, v nichž pořídíte téměř cokoli. Pokud však hledáte ručně vyráběné suvenýry, navštivte některé stánkaře.

Například v Nairobi doporučujeme velkou skupinu stánků nacházejících se ve čtvrti Westlands mezi parkovištěm obchodního centra Sarit, restaurací Mediterraneo Ristorante a hotelem Sankara. Naopak se raději vyhněte v úplném centru nacházejícímu se Masai Marketu – tamní obchodníci se vás budou až agresivně snažit přesvědčit, abyste si něco koupili. Navíc mají o dost méně zboží než výše zmíněná skupina stánkařů.

Co se týče kultury, v Nairobi se nachází například Keňské národní divadlo. Dvě největší keňská města nabízí i několik moderních kinosálů včetně 3D kina. Letní hudební festivaly tak, jak je známe z ČR, v Keni příliš běžné nejsou – a když už, tak se odehrávají v menším měřítku a za více peněz. Pokud se tedy chcete zaposlouchat do rytmů keňské hudby, doporučujeme zajít do jednoho z mnoha hudebních klubů nabízejících živá vystoupení.

Za kulturu by se svým způsobem daly považovat i tradiční masajské tance, které možná znáte z televize. Naživo je lze vidět například v okolí NP Masai Mara, avšak tato komerční představení mají většinou jen pramálo společného s opravdovými tradicemi Masajů. Pokud chcete poznat pravou masajskou kulturu, jeďte do libovolné vesnice, v níž nejsou zvyklí na turisty – tamní lidé z vás budou mít takovou radost, že vám zatančí zdarma.

Zdraví

V běžných cestovních průvodcích se většinou dočtete o nespočtu zdravotních rizik, které na vás v Keni čekají, a tudíž byste raději měli celou dobu zůstat v hotelu a přilehlém bazénu, aby se vám něco nestalo. Jakkoli byste však zdravotní rizika neměli podceňovat, není situace ani zdaleka tak dramatická, jak by se mohlo zdát.

Základem je nepodcenit očkování. Při cestách do Keni je povinná pouze vakcína proti žluté zimnici, avšak doporučuje se i očkování proti žloutence A i B, břišními tyfu a meningokoku. Ačkoliv očkování může být finančně nákladné, výhodou je, že vám vakcíny v těle vydrží několik let, tudíž je můžete využít i při dalších cestách. Výběr konkrétních vakcín pak vždy s dostatečným předstihem konzultujte se specialistou na cestovní medicínu.

Po řádném naočkování zůstávají nejběžnějším zdravotním rizikem střevní potíže způsobené většinou konzumací špatně upraveného jídla nebo nekvalitní vody. Ačkoli se těmto problémům nedá 100% zabránit, lze riziko alespoň snížit důsledným výběrem jídla. Především se vyhněte na ulicích připravovanému masu, jako jsou ryby nebo kusy vepřového či hovězího, jenž většinou celý den leží na přímém slunci bez jakéhokoli chlazení. Obecně lze doporučit si každé místo před nákupem jídla prohlédnout, abyste viděli, v jakých podmínkách se tam připravuje.

Pokud chcete mít 100% jistotu, co se týče vody, pijte jen balenou. Občas se však dá pít i kohoutková, vždy záleží na konkrétním místě. V luxusních hotelech byste s kohoutkovou vodou neměli mít problém, v těch obyčejnějších je dobré se informovat od personálu nebo klidně i od dalších hostů. Zároveň je dobré zachovat si v případě, kdy vám personál tvrdí, že voda je pitná, selský rozum – tudíž pokud uvidíte, že hygienická úroveň vašeho hotelu není příliš velká, kupte si raději balenou vodu.

Dalším typickým strašákem při cestách do Keni bývá malárie. Za prvé je nutné uvědomit si, kam přesně jedete a zjistit, jestli se v dané oblasti malárie vyskytuje. Například v Nairobi není malárie vůbec, v Mombase se naopak vyskytuje často. Jak známo, proti této nemoci neexistuje možnost očkování, pouze můžete preventivně brát prášky jako například Malarone. O jejich vhodnosti se však vedou diskuze, jelikož nejen že vás neochrání absolutně, ale jejich užívání je navíc doprovázeno mnoha nežádoucími účinky. Alternativně lze tedy neužívat žádnou prevenci a spoléhat se výhradně na silný repelent určený pro tropické oblasti.

Nutno také poznamenat, že když už byste malárii dostali, neohrozí vám v případě včasného vyhledání lékařské péče žádná rizika. Průběh nemoci navíc bývá velmi rychlý, takže už po pár nepříjemných dnech v posteli můžete pokračovat v dovolené.

Za pověry lze považovat doporučení typu „v žádném případě nejezte jakékoli pouliční jídlo“, „nechoďte do levných restaurací pro místní“, „necestujte mimo turistické oblasti“, „malárie je smrtelně nebezpečná nemoc“ apod. Opět opakujeme doporučení konzultovat jakékoli zdravotní otázky se specialistou na cestovní medicínu, ideálně pak s takovým, který má vlastní zkušenosti s cestami do subsaharské Afriky.

Závěrem se sluší poznamenat, že úroveň lékařské péče v Keni je značně rozmanitá. Obecně však platí, že v čím větším městě se nacházíte, tím kvalitnější péče tam bude. Zároveň si v případě nutnosti ošetření zjistěte, která z nemocnic v daném městě je nejkvalitnější a do ní pak vyrazte – rozdíly jsou obrovské. Kvalitní cestovní pojištění vám pokryje veškeré náklady, přestože je daná nemocnice dražší než jiné.

Kriminalita

Velká kriminalita je dalším z faktorů, které turisty od cest do Keni odrazují. V běžných cestovních průvodcích se dočtete, že speciálně ve velkých městech je riziko přepadení obrovské, tudíž byste raději nikde neměli chodit sami, obzvláště pak v noci.

Pojďme si tyto informace uvést na pravou míru. Ano, riziko přepadení ve velkých městech existuje, ale dodržováním jednoduchých zásad se dá jednoduše minimalizovat. Především si s sebou do Keni vůbec neberte viditelné cennosti jako šperky či hodinky – abyste nelákali zloděje, musíte vypadat jako obyčejní lidé. Zároveň si s sebou na procházky berte jen nejnutnější hotovost a pas – nic jiného nepotřebujete. Dále se vyhýbejte prázdným temným uličkám – čím víc lidí kolem vás, tím menší pravděpodobnost, že si na vás někdo troufne.

Naopak se nemusíte bát využívat místní hromadnou dopravu – většina Keňanů vás bude považovat za atrakci, tudíž se s vámi mnohem pravděpodobněji dají do řeči, než že by se vás pokusili okrást. Jedinou věcí, na níž si při jízdě hromadnou dopravou dávejte pozor, jsou okýnka – někteří výrostci na ulicích jsou perfektně trénovaní, aby ve zlomku vteřiny jednou rukou zvenku otevřeli okýnko autobusu a druhou vám z ruky vytrhli mobil. Jednoduše tak nepoužívejte v autobusech či v jiných dopravních prostředcích mobily, a když už, tak alespoň neseďte u okýnka.

Keňa bohužel patří mezi státy, v nichž se čas od času odehraje teroristický útok. Značně nestabilní je v tomto ohledu především okolí hranic se Somálskem. Útoky ve velkých městech nejsou ani zdaleka tak časté. Když už k nějakému ataku dojde, cílem jsou většinou velké objekty jako školy nebo obchodní centra. Vzhledem k relativně nízké frekvenci útoků je však dobré zachovat chladnou hlavu a nebát se například do obchodních center chodit. V poslední době se v Keni investuje čím dál tím více do ochrany jednotlivých objektů, navíc riziko, že budete v nesprávnou chvíli na nesprávném místě, je stále mnohonásobně vyšší, než že vás například srazí auto.

Dalším přeceňovaným rizikem jsou noční toulky městem. Pokud dodržujete všechny zásady uvedené výše, je riziko, že by se vás někdo pokusil okrást asi stejné, jako když jdete v noci po Václaváku. A pokud si chcete být ještě jistější, udělejte si v Keni kamarády (což vůbec není těžké) a vyrážejte na večerní toulky s nimi. Jakmile jste viděni v jedné skupince s místními, jste už taky považováni za místní a nikdo si na vás netroufne.

V neposlední řadě bývají ve výčtu bezpečnostních hrozeb zmíněna masová shromáždění. Zde je však nutno rozlišit, o jaký druh shromáždění se jedná. Pokud jde o jakoukoli formu politické či jiné demonstrace, určitě se jí co největším obloukem vyhněte. Pokud se však jedná například o oslavu fotbalového vítězství, klidně se zapojte a slavte s místními – nezapomenutelné zážitky jsou garantovány.

Riziko katastrof

Riziko přírodních katastrof je v Keni poměrně malé. Podle statistik nejvíce lidí zemře na následky povodní, sesuvů půdy a rány bleskem. Všechny tyto události se však vyskytují především v odlehlých venkovských oblastech. Riziko, že vás v Keni postihne nějaká přírodní katastrofa, je tedy naprosto minimální.

Důležité kontakty

• Telefonní čísla, která se vám mohou během pobytu hodit, jsou následující:
• Univerzální pro záchranku, policii a hasiče: 999
• Velvyslanectví ČR v Nairobi: 00254 774 420 460

Internet a elektřina

Wifi

Překvapivě i v Africe už mají internet. Jeho kvalita a spolehlivost je však značně proměnlivá. Pokud se nacházíte ve velkých hotelových resortech nebo turistických restauracích, není se čeho bát. V levnějších hotelech a jídelnách už však bývá internet pomalejší nebo často vypadává. Na ubytovací zařízení či restauraci zcela bez internetu narazíte jen výjimečně.

Kapitola sama pro sebe je pak domácí wifi. Pokud byste se snad v Keni chtěli usadit dlouhodobě nebo šli na návštěvu k někomu z místních, obrňte se trpělivostí. Domácí wifi sítě bývají většinou extrémně nespolehlivé a pomalé, přičemž jsou paradoxně ještě dražší než u nás. Výjimkou je internetové pokrytí nejbohatších nairobských čtvrtí, kde vše, včetně internetu, funguje již tak trochu evropsky.

Data na sim

Keňané jsou posedlí internetovými daty. Zatímco na počítači tam pracuje málokdo, mobilním internetem denně brouzdají skoro všichni. Často se tak dostanete do absurdních situací, kdy se vás Keňan zeptá na váš nick na instagramu či snapchatu a vy musíte k jeho velkému údivu říct, že máte pouze facebook.

Místní simkartu zakoupíte v malých pouličních stáncích nacházejících se doslova na každém rohu. Primárně se využívá systém dobíjení pomocí stíracích karet, takže nemusíte řešit žádné tarify.

Nejspolehlivější a nejrozšířenější je operátor Safaricom. Např. za 1 GB internetu na měsíc zaplatíte v přepočtu 120 korun. Lze však zvolit i variantu na jednotlivé dny, týdny nebo tři měsíce.

Zásuvky

Jako v každé bývalé britské kolonii, i v Keni počítejte s nutností používání redukce na zásuvky. Ty však bez problémů seženete ve většině českých elektrocenter. Pokud chcete ušetřit, můžete redukci koupit i v jakémkoli pouličním prodeji podél nairobských ulic.

Pokud s sebou vezete větší počet elektrospotřebičů, je výhodné přivézt si také českou rozdvojku nebo prodlužovačku, díky nimž vám jedna redukce poslouží pro více zařízení.

Vízum

Pro vstup do Keni potřebujete vízum. Pro pobyt do 3 měsíců vám bude stačit turistické, které si pohodlně obstaráte online na: evisa.go.ke/evisa.html.

Za podání žádosti zaplatíte nevratný poplatek 50 dolarů. Vyřízení trvá v řádu jednotek pracovních dnů. Turistické vízum se dá jednou prodloužit o další 3 měsíce – žádost podáte osobně na imigračním úřadu v Nairobi. V případě delších (například pracovních nebo studijních) pobytů je vyžadován jiný typ víza.

Další dokumenty

V online žádosti o vízum musíte prokázat, že máte zajištěné ubytování a koupenou zpáteční letenku. V případě delších pobytů však stačí mít zajištěné ubytování pouze na prvních pár nocí. Navíc vždy můžete využít možnosti zrušení rezervace po obdržení víza. Nikdo vám naopak nebude kontrolovat, kolik s sebou máte peněz.

Očkování

Při vstupu do země vám může být zkontrolován mezinárodní očkovací průkaz, v němž musíte mít záznam o očkování proti žluté zimnici. Ostatní vakcíny a dispozice antimalariky jsou již dobrovolné.

Celní předpisy

Vývoz, průvoz, ale i dovoz jakýchkoli předmětů pocházejících nebo vyrobených z divoké zvěře (trofeje, výrobky ze slonoviny nebo z kůže chráněných druhů zvířat, ale i například i mořské fauny) je trestný. Zakázán je i vývoz živých divokých zvířat, hmyzu nebo rostlinných druhů bez zvláštního povolení.