Průvodce státem

Uzbekistán

Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit

Kulturní perla Střední Asie

Země na Hedvábné stezce, která nabízí slunce, pouště i jezera, velehory, země výborného jídla, polí s bavlnou, modrých kachliček, bohaté historie, ale hlavně země úžasně přátelských a pracovitých lidí – to všechno je Uzbekistán. Ač pro nás zatím velice levný, na větší masy turistů ještě čeká. 

Uzbekistán byl mnoho let zemí, která své hranice přísně střežila. To se změnilo s nástupem Šavkata Mirzijojeva do funkce prezidenta a nyní tato země turistům vychází po všech stránkách vstříc. A rozhodně jim má co nabídnout – od historických památek, z nichž mnoho je zapsáno na seznamu UNESCO, přes přírodní rezervace a zajímavou kulturní diverzitu, po vysokohorskou turistiku.  

Více než 300 dní v roce se zde můžete kochat jasnou slunečnou oblohu ve dne a hvězdami posetým nebem v noci.  

Víza
30 dní zdarma
Turistická víza získáš zdarma po příjezdu do země.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
Jaro a podzim
To jsou nejpříjemnější období pro cesty. V létě panují velká hora, zimy jsou studené.
Více o počasí
Letenky od
12 500 Kč
Běžná cena letenek z Prahy do Taškentu, Samarkandu nebo Buchary.
Akční nabídky

Praktické tipy do Uzbekistánu

Co vidět a navštívit v Uzbekistánu

Připrav se na cestu. Proklikej mapu a seznam se s nejzajímavějšími místy v Uzbekistánu

Zavřít boční panel

Samarkand

Město starší než antický Řím, dříve významný bod na hedvábné stezce. Na území města se vystřídalo několik historických celků, které zde po sobě zanechaly významné stavby. Většina z nich je situována v centru města, nyní se nachází na seznamu UNESCO.  

Hlavní památky:   

Gur-i Amir mauzoleum s hrobkami důležitých osobností, které tvořily historii Uzbekistánu. Leží zde Timur, jeho dva synové a dva vnukové, mezi nimiž je i Ulugbek. Mezi rodinnými příslušníky je umístěna další hrobka, kde leží Timurův učitel. V pohřební místnosti jsou pouze kenotafy, Timurův je vyroben z temně zeleného nefritu. Těla jsou uložena v třímetrové hloubce, tváří k Mekce, tělo Timura v dřevěné rakvi. 

Mauzoleum Ruchabad nechal postavit nad hrobem učeného mystika a šiřitele islámu mezi kočovníky východního Turkestánu, jeho ženy, čínské princezny a jejich 10 dětí, v roce 1380 Timur. Dle legendy vlastnil Burchoneddin sedm vousů Proroka Mohammeda, které byly zazděny do kopule mauzolea. Dveře z ořechového dřeva jsou původní, ze 14. století, zdobí je vyřezávané nápisy ve farsí. 

Registan – náměstí, které tvoří 3 medresy, které jsou postaveny naproti sobě tak, že tvoří otevřený čtverec. Medresa Šer Dor, jejíž vnější dlaždičková výzdoba představuje mistrovskou práci, byla dokončena roku 1636. Průčelí zdobí obrazy gazel a dvou nepřehlédnutelných lvů, přestože islám nedovoluje zobrazování živých bytostí. Lvi ale vypadají jako tygři.  Vyobrazení z průčelí této medresy se dostalo i na bankovku s hodnotou 200 sum. 

Medresa Tillya Kori z roku 1660 vyniká zejména zlatou ornamentální výzdobou hlavní chodby a sálu. V ní je umístěna i stálá výstava historických fotografií náměstí a Samarkandu před rekonstrukcí. 

Medresa Ulugbeka, jejíž 35 metrů vysoký vstupní portál je ozdoben vyobrazením hvězd, je nejstarší stavbou náměstí. Její zakladatel, vládce a učenec Ulugbek v ní po jejím dokončení v roce 1420 sám přednášel matematiku, astronomii, filozofii i další obory. Mezi medresami Tilló Kóri a Šér Dór je mauzoleum Šejbanidů z 16. století (pohřben je zde zakladatel dynastie Šejbani-chána, který zemřel v roce 1510, ale také řada jeho následovníků). 

Mešita Bibi Chanum – svatostánek, který nechal postavit koncem 14. století Amir Timur na počest své ženy a ve své době patřil mezi největší na světě. Její vnitřní nádvoří zabírá plochu 540 m2.  Na nádvoří stojí 2 metry vysoký mramorový stojan na korán (ten je ale uložen v Taškentu). 

Siyab Bazar, největší městské tržiště, u vchodu leží směnárna.  

Pohřebiště Shah-i-Zinda, nekropole z 11.–15. století, v níž jsou pohřbeni členové královských rodin a významné náboženské a vojenské osobnosti.  Pro Uzbeky je Shah-i-Zinda posvátné a velmi důležité poutní místo. Je zde pohřben i Qussam ibn Abbos, bratranec proroka Mohammeda, který zde šířil islám během arabské invaze. Ti, kteří si nemohou dovolit drahou cestu do Mekky, putují alespoň sem. Komplex zahrnuje až 20 budov, které jsou krásně ozdobeny modrými kachlíky. Nejkrásnější hrobkou je Shodi Mulk Oko Mausoleum, místo odpočinku sestry a neteře Timura.  

Kopec Afrosiyob je místo, kde se nacházel první Samarkand, legendární centrum království Sogda. Město bylo pojmenováno po bájném turanském králi a pod názvem Afrosiyob se s ním setkáme v řeckých, perských, čínských i arabských kronikách. Vykopávky zde začaly koncem 19. století a nejzajímavější nálezy jsou shromážděny v přilehlém muzeu. Nejcennější z nich jsou sogdské nástěnné malby ze 6.století. 

Observatoř, kterou nechal postavit panovník a astronom Ulugbek v 15. století, sloužila k astronomickým pozorováním a ke studiu.  

Mešita Hazratiho Hizry patří k těm menším ve městě, ale význam má značný. Je jednou z nejstarších v Uzbekistánu (pochází z 8. století n. l.). Poutníci se zde modlili za ochranu zdraví i zboží.  

Mauzoleum Proroka Daniela je místo posvátné nejen pro muslimy, ale i křesťany a židy. Je zde uložena Prorokova paže, kterou přivezl Timur z dnešního Íránu.  Na místě najdete i posvátný pramen.  

Vinařské závody Chovrenko, které jsou vyhlášené neobyčejně sladkým dezertním vínem o cukernatosti 25–30 % (u nás je to do 16 %). Malé muzeum vinařství nabízí možnost degustace a zakoupení produktů.  

Zavřít boční panel

Buchara

Byla prosperujícím městem už 2.000 let př. n. l., v 1. století byly vybudovány dvojité hradby, 12 bran a u každé z nich stála malá mešita, kde se příchozí umyli a pomodlili. Jednou z nich je také Bílá mešita, která dnes slouží jako muzeum, v němž jsou vystaveny spisy ze 16.–20. století. Historické centrum Buchary se svými 140 architektonickými památkami je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Hlavní památky:  

Za nejhezčí chrám v Buchaře bývá považována mešita Bollo-Hauz, která vznikla v letech 1712–1773 a je stále aktivní.  

Chor Minor, což doslova znamená „4 minarety“, byl postaven v roce 1807 a původně byl součástí větší stavby, která obsahovala také mešitu a medresu. 

Nejstarší stavbou Buchary je pevnost Ark, která byla vybudována v 1. století a významně přestavěna ve 4. století. Pevnost sloužila jako rezidence emíra, který zde působil až do roku 1920, kdy se Lenin rozhodl ji vybombardovat, aby přinutil Uzbekistán připojit se k SSSR. Jednalo se vlastně o první použití leteckých bomb v historii. Trůnní sál, který sloužil rovněž jako recepční hala, pochází ze 16. století a jedná se o jedinou dochovanou část královského paláce, zbytek byl zničen v roce 1920. Archeologové zde stále bádají a objevili 11 kulturních vrstev. 

Na nejznámějším bucharském náměstí Poi Khalon se nachází 3 význačné stavby – mešita Poi Khalon (ze 16. století, jednalo se o 2. největší mešitu ve Střední Asii), minaret Poi Khalon (pocházející ze 12. století) a medresa Mir-i-Arab (ze 16. století, dodnes slouží jako škola koránu). Na nádvoří stojí monument věnovaný nevinným dětem, které byly zabity Čingischánem.  

Náměstí medres: Medresa Abdul Aziz Chán se začala stavět v roce 1652, zůstala však nedokončena. Ulugh Begova medresa z roku 1417 je typická dvoupatrová stavba, výrobky ve zdejších galeriích jsou však dražší než jinde, protože je na ně uvalena 35% přirážka, která jde na její opravu. 

Mešita Magak-i-Attari leží pod úrovní ulice, protože byla postavena již v 10. století, a to ještě navíc na základech chrámu ze 6. století. Na její fasádě jsou zoroasterské prvky. 

Lab-i-Hauz je oblíbeným místem odpočinku. Bazén je zde již od roku 1477, mešita Nadir Divan Begi je z roku 1620. Medresa Kukeldash byla postavena v letech 1568–1569 a jedná se o největší medresu Střední Asie. Má celkem 160 pokojů a za sovětské éry zde sídlila vláda Uzbecké SSR. Nadir Divan Begi Chanaka z roku 1622 dnes přes den představuje spíše nákupní dvůr, večer se zde konají folklórní představení. V parku stojí socha Hodži Nasredina. 

Mauzoleum Chasma Ayub (12.–16. století) připomíná spíše malou pevnost. Sestává ze 4 místností završených kupolemi, přičemž každá z nich byla postavena v jiné době a jiném stylu. 

Cihlové mauzoleum Ismaila Samanida, stojící pouhých pár desítek metrů od Chasma Ayub, pochází z počátku 10. století, pojmenováno je po zakladateli Samanidovské dynastie, která vládla v Buchaře od roku 875. Jelikož hlavním náboženstvím ve městě byl v tu dobu ještě zoroasterismus, má toto mauzoleum tvar zoroasterského chrámu. 

Bazary: Toki-Zargaron (= Kupole klenotníků), Toki-Sarrafon (= Kupole penězoměnců) a Toki-Tilpak-Furušon (= Kupole prodejců přikrývek hlavy) slouží k prodeji suvenýrů, ale také různých rukodělných výrobků praktického využití. Zde má dílnu vyhledávaný nožíř Ikram Sajfulov.  

Zavřít boční panel

Taškent

Hlavní město Uzbekistánu, v roce 1966 bylo zasaženo ničivým zemětřesením, které poničilo většinu města. Většina staveb pochází z období následné obnovy města.  

Státní muzeum historie Uzbekistánu, jsou zde soustředěny a chronologicky vystaveny všechny nejvýznamnější exponáty a nálezy z celé dlouhé uzbecké historie.  

Pomník chrabrosti, který byl postaven na památku 3.500 obětí ničivého zemětřesení 26. dubna 1966, které vypuklo v 5:23 hodin ráno, což znázorňují zastavené hodiny u památníku.  

Náměstí Chast Imom, kolem něhož jsou soustředěny zdejší historické památky. Hlavní dominantou náměstí je moderní veliká mešita Chozreti Imam, dokončená v roce 2007, která zároveň slouží jako muslimské duchovní centrum Uzbekistánu. Na druhém konci náměstí stojí Barakchánova medresa, postavená v roce 1550 chánem Nauruzem. Levou stranu náměstí uzavírá mešita Tellya Šejk rovněž z 16. století, která byla dříve hlavní (páteční) mešitou. Vedle ní stojí stejně stará medresa Moji Muborak, kde je dnes soustředěna sbírka starých manuskript ze 7.–9. století. Nejcennějším exponátem je originál gigantického koránu, jednoho z nejstarších dochovaných koránů na světě, který nechal napsat na jelení kůži třetí chalífa Uthmán ibn Affán (známý též jako Usmán nebo Osman) v letech 644–648. Korán čítá 353 stran, zavřený měří 60 cm na výšku a váží 35 kilogramů. 

Park s novostavbou muzea Paměti obětí represí ze všech předchozích období u řeky Chirchik.  

Taškentská televizní věž (Toškent teleminorasu), 375 m vysoká, postavená v letech 1978–1984. Momentálně je to 2 nejvyšší stavba Střední Asie a 10. nejvyšší televizní věží na světě.  

Timurovo náměstí je místem, v jehož středu se vyjímá Tímurova jezdecká bronzová socha z roku 1994 od sochaře Ilchoma Džabarova. Je to jedna ze 3 soch tohoto vládce v Uzbekistánu (sedící je v Samarkandu a stojící pak v Šachrisabzu). Zde budova Právnického institutu, která je nejstarší taškentskou univerzitou, orloj na hodinové věži odbíjí každých 15 minut. Z náměstí vychází slavná třída Satyelgoh kochasi, přezdívaná „Broadway“, kterou lemuje řada kavárniček a stánků s občerstvením, kde se večer schází místní mládež.  

Velký bazar Čorsu (také Džuva bazar), který na tomto místě existuje přes 1.000 let. Budova připomíná cirkusový stan, pochází až z doby po zemětřesení v roce 1966.  

Gafur Gulyam Park – jeden z nejoblíbenějších městských parků. V parku je krásné rozsáhlé jezero, v jehož středu se nachází malý ostrůvek. Oblíbené místo pro pikniky i nejrůznější oslavy, včetně oslav nového roku. Je zde ukryta také malá zoologická zahrada, která je domovem několika divokých zvířat. 

Zavřít boční panel

Šahrisabz

Jedinečné historické město, ležící asi 100 km jižně od Samarkandu, bývalo důležitou součástí hedvábné stezky. Rodiště Timura Velikého, obávaného vojevůdce a dobyvatele známého pod jmény Amir Timur, Tímur Lenk či Tamerlán. Město je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.  

Hlavní památky: pozůstatky Timurova letního tzv. Bílého paláce a komplex Dorus Saodat. Jedná se o mauzoleum, kde si přál být pohřben i sám Timur. Nakonec byl pohřben v Samarkandu a hrobka, kterou si zde připravil, zůstala prázdná.  

Zavřít boční panel

Nurata

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst ve Střední Asii. Posvátná mešita bratrů Khasana a Khuseina, medrasa šejka Khasana Nuri, Namazgokhova mešita, ruiny starověké pevnosti Alexandra Velikého.

Počátky zdejší mešity sahají až do 10. století a její postupné rekonstrukce se snaží zachovat především originální střechu s 25 kupolemi. Cílem poutníků je zdejší zázračné jezírko, které je napájeno z podzemního pramene češma. Tento pramen podle legendy vznikl, když Mohammedův zeť Hazrat Ali udeřil svým klackem do země. Někdy z něj prý ještě dnes vysvitne proud světla, kvůli němuž taky dostalo místo svoje pojmenování („nur“ znamená „sloup světla“). V jezírku žije zvláštní druh ryb, jejichž jedinou potravou jsou minerály. Nedaleko odsud je rovněž speciální klinika, kde tyto ryby léčí kožní nemoci, zejména lupénku. 

Jezírko obdivoval také Alexandr Veliký, pevnost na kopci však stála uprostřed města již před jeho příchodem. Alexandrovi vojáci ji pouze zpevnili a rozšířili, aby mohla sloužit jako základna pro útok na Samarkand. 

Zavřít boční panel

Soutěska Sarmyš Saj

Leží severně od města Navoiy. Přes 3.000 petroglyfů na černé skále, vytvořených v období od doby bronzové až po raný středověk, znázorňuje především býky, jeleny, kozy, psy a koně. Lidské figury loví se zbraněmi nebo provádí rituální tance.  

Zavřít boční panel

Chiva

Vnitřní město Ičan Kala je celé pod patronátem UNESCO. Hradby dosahují délky 2.250 metrů, jsou 8–10 metrů vysoké a 6–8 metrů silné, dovnitř lze vstoupit jen jednou ze 4 bran – Bogča darvaza (= Zahradní brána) na severu, Toš darvaza (= Kamenná brána) na jihu, Palvan darvaza (= Zápasnická brána) na východě a Ata darvaza (= Otcova brána) na západě. Ta je také hlavní městskou bránou, za ní sídlí i turistická kancelář, kde je možno si domluvit výlety do okolí.  

Hned za bránou vpravo je medresa chána Muhamada Amina, postavená v letech 1851–1854. Byla to původně největší medresa ve Střední Asii o rozměru 78×60 metrů a 125 cel (hujry), v nichž žilo až 260 studentů po dobu 21 let (3 cykly po 7 letech). Na hlavním portálu je arabský nápis: „Tato krásná stavba bude stát na věky pro radost potomků“. Dnes je v ní špičkový hotel. V jejím sousedství stojí minaret Kalta Minor (= krátký nebo nedokončený). Průměr v základech činí 14,2 metru a z původní plánované výšky 80 metrů bylo nakonec postaveno pouze 26 metrů. Není přístupný veřejnosti. 

Chanská rezidence Kunja ark – přes harém se vstupuje na strážní věž Ak šejch Bobo ze 14. století, je z ní nejhezčí výhled na město. Vedle vstupní brány do pevnosti je vězení Zindan, kde se zavírali odsouzenci na smrt. Naproti pevnosti celou východní stranu náměstí zabírá stavba medresy chána Muhammada Rachima II., který je také známý jako básník Firuz. Dnes je v medrese historické muzeum s množstvím sbírek. Dobrá restaurace v původní budově bazaru Pavlana Kariho, který v roce 1905 nechal postavit chivský kupec Pavlan Karim.  

Nejstarší památkou Chivy je velká Páteční mešita (džuma masžid). Ta byla postavena již v 10. století a dochovala se v podstatě dodnes ve své původní podobě. Modlitební sál o rozměru 46×55 metrů je podepřen 213 dřevěnými jilmovými sloupy vysokými 5,5 metru, pocházejících z různých období, 21 sloupů pochází z 10.–12. století, ostatní jsou mladší. Z modlitebního sálu je vstup na minaret, který stojí přesně uprostřed starého města Ičan Kala. Stejně jako mešita, tak i minaret je nejstarším ve městě. Od ostatních chivských minaretů se liší tím, že je v podstatě bez výzdoby.  

Dvě proti sobě obrácené medresy chána Araba Muhamada (1616) a chána Muhamada Amin-Inaka (1785), paláci Taš Chauli (= kamenný palác), hlavní sídlo chivských chánů. Palác připomíná nedobytnou pevnost s vysokými stěnami, branami a nárožními věžemi, sestává se z celkem 3 částí, propojených složitým labyrintem chodeb. Nejzajímavější části, která zabírá celou severní část, je harém a soukromé obytné prostory chána a jeho manželek. Ve výklenku je umístěn tzv. „černý kočár“, který chán používal k únosu dívek do svého harému. 

Medresa Islama Hodži je dnes muzeem užitého umění a přístupný je i minaret dokončený roku 1910. 

Medresy Mazare Šarif (1905), medresy Atajanbaja (1884), mauzoleum chána Januse (1538–1539) a mauzoleum Sarafjan tvoří západní stranu náměstí, za nímž leží jižní brána Toš darvaza (= Kamenná brána).  

Medresa Šergazichána, kterou v letech 1718–1722 stavělo na 5.000 perských otroků zajatých při obsazení Mašadu.  

Mauzoleum Mahmuda Pahlavana je nejvýznamnějším náboženským komplexem Chivy, za což vděčí tomu, že je zde pohřben oblíbený zápasník, básník a súfický filosof Mahmud Pahlavan, který se v Chivě narodil v roce 1247.  Uprostřed nádvoří je studna, k níž míří všichni svatebčané, neboť pokud se nevěsta v den svatby napije její vody, bude mít do roka dítě.  

V medrese Jakobaje Hodži z roku 1873 je dílna s tradiční ruční výrobou hedvábných koberců. 

  • Výlet z Chivy: pevnost Kalajik kala ze 4. stol. př. n. l. se slaným jezírkem (možnost koupání), cca 40 km východně od Chivy. Voda i písek jsou považovány za léčivé a jsou tak využívány (pohybové ústrojí). 

Zavřít boční panel

Karakalpakstán

Karakalpakstán je autonomní republikou v nejsevernější části Uzbekistánu. Z místních pamětihodností jsou důležité především místní archeologické lokality (Toprak kala, Ajaz kala). Více informací o těchto místech je k vidění například na stránce: https://karakalpakstan.freenet.uz. Všechny lokality jsou však poměrně těžko dostupné, je třeba jet taxíkem. 

Zavřít boční panel

Aralské jezero

Leží na západní hranici s Kazachstánem, bývalo 4. největším jezerem planety, dnes vysychá. Postapokalyptickou scenérii dotvářejí vraky lodí uvízlých na území dnešní pouště. Bývalý přístav Mojnak, dnes městečko sužované rozšiřováním slaných písků z bývalého dna Aralu, jehož břeh je nyní vzdálen asi 100 km. (www.aral.uz). 

Výchozím bodem je město Nukus.

Zavřít boční panel

Ferganská kotlina

Ferganská kotlina patří mezi nejhustěji obydlená území střední Asie. Je zajímavou kulturní i přírodní směsicí.

Patří k nejúrodnějším oblastem ve Střední Asii. Klima je sice suché, ale řeky Naryn a Karadarja protékající kotlinou poskytují dostatek vláhy potřebné pro zavlažování. 

Obklopena je horami: ze severu a západu pohoří Čatkal (výběžek Tian-Šanu), z jihu a východu Pamir. Při cestě autem přejezd sedla Kamčik (2.267 m n. m.).  

Už staří Řekové a Peršané zmiňují ve svých pramenech z 2. století před Kristem bohatou říši ve Ferganské kotlině. Obchod na Hedvábné stezce, jejíž hlavní trasa procházela právě tudy, potom přinesl další rozkvět.  

Města: Chust (proslavený výrobou nožů), Kokand, Fergana, Margilan (továrna na ruční výrobu hedvábí), Rishtan (světoznámá keramická dílna) a Andižan.

Zavřít boční panel

Jezero Charvak

Jezero Charvak je známé díky vybaveným plážím, sportovním areálům a hřištím, přístavišti pro windsurfing nebo katamarány. Můžete plavat, procházet se po okolních kopcích, jít do hor, zkusit paragliding nebo jízdu na skútru a samozřejmě můžete vidět neuvěřitelné východy a západy slunce. 

Velké horské jezero Charvak je umělé, vodu mu dodávají divoké horské řeky. Na břehu jezera se nachází tábory, moderní a komfortní hotelové komplexy s plážemi a rekreační infrastrukturou. Charvak je výchozím bodem pro vstup do Národního parku Chatkal, v němž najdete spoustu turistických cest. Nejpopulárnější z nich vedou do údolí, roklí a kaňonů řek Akbulak Karaarcha, Nurekata Bun, Aksakata, Cox s vodopády, uvidíte horské louky, bizarní skalní útvary a jezera.  

Zavřít boční panel

Rezervace Chatkal

Národní park Chatkal je úzká panenská roklina, kde žije vzácný sněžný tygr, medvěd šedý a orel berkutský. Území parku pokrývá téměř veškerý vertikální přírodní pás od svěžích údolí a vysokohorských stepí přes horské louky až po ledovce. Na jaře překvapuje barvami. Červené vlčí máky nahradí rozkvetlé modré zvonky. Výše kvetou sněženky, krokusy, divoké tulipány. Motýli, zpěv ptáků a čistý horský vzduch tvoří idylický ráj.  

Černý vodopád (výška 40 m) ve spodní části vrcholu Big Chimghan je přírodní atrakcí. Informace najdete například zde

V této oblasti jsou dobré podmínky pro rafting na divokých horských řekách Chatkal, Pskem, Ugam, Oygaing. Většina parku Chatkal je otevřena návštěvníkům a cestovnímu ruchu. Nejpříznivější čas pro to prozkoumat park je od května do července. Velmi populární jsou zde i aktivity jako jízda na koni a jízda na kole.  

Mimořádně čistou a teplou (a mírně slanou) vodou, ideální pro koupání, potápění a šnorchlování, je proslavené jezero Ajdar-kul při hranici s Kazachstánem. 

Zavřít boční panel

Tudakul

V žebříčku nejlepších míst ke koupání je zařazeno i jezero Tudakul, vzdálené jen 35 km od Buchary, místními nazývané „uzbecké moře“, s velkým rekreačním areálem. Cestou z Buchary uvidíte v poušti slaná jezírka s (v létě) rudnoucí vodou. 

Zavřít boční panel

Státní geologická rezervace Kitáb

Rezervace byla založena v roce 1971 u řeky Amu Darya. Písky, duny, říční vegetace. Nejlepší doba k návštěvě je jaro. Žije zde na 190 druhů ptactva a mnoho druhů divoké zvěře, a to včetně té dravé. 

Zavřít boční panel

Jezero Ajdar-kul

Je v dnešní době největším jezerem v Uzbekistánu. Měří 350 kilometrů a neustále se zvětšuje. Voda v jezeře je mírně slaná, žije zde několik druhů rostlin a zvířat, která se jinde nevyskytují. Na hranicích Kazachstánu a Uzbekistánu vznikla dokonce chráněná ptačí rezervace. Také na místní štice, zvané sudak, si nikde jinde nepochutnáte. 

Počasí a sezóny v Uzbekistánu

Oblast a aktivita Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Lis Pro
Uzbekistán
Podnebí je podobné v celé zemi. Na západě sušší a teplejší, na východě vlhčí a příjemnější

1 °C

3 °C

10 °C

20 °C

28 °C

35 °C

36 °C

36 °C

30 °C

22 °C

14 °C

5 °C

Počasí

Podnebí je kontinentální, průměrné teploty v létě se pohybují kolem 40 °C, zimní kolem -2 °C, ale výjimečně mohou spadnout až k -40 °C. Největší teplo bývá v červenci. Pokud chcete navštívit také hory nebo poušť, je třeba počítat s tím, že rozdíly mezi denní a noční teplotou tam mohou být velmi výrazné. 

Sezóny a kdy vyrazit

Na jaře celá země rozkvétá, začátkem léta jsou řeky plné vody a tržnice se začínají plnit ovocem, na podzim ovocná a melounová sezóna vrcholí, není už tak horko, zima se bude líbit lyžařům – v každou dobu zde najdete něco jedinečného. 

Obecně je ale nejlepším obdobím jaro a podzim, kdy panují snesitelné teploty a pravděpodobnost ošklivého počasí je relativně malá. V létě sice téměř se 100% jistotou zažijete vždy slunečno, ale také je nutno počítat se suchým a velmi horkým počasím.

Skvělé akce do Uzbekistánu

ušetříš až 18%
Akce starší 2 týdnů
Akce starší 2 týdnů
4 starší akcí