Čína

Průvodce destinací
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +

Nejlidnatější země světa plná kontrastů

O Číně se často mluví jako o zemi kontrastů a je tomu skutečně tak. V Číně můžete navštívit krásnou neposkvrněnou přírodu, ale i moderní metropole, chudý venkov i obrovská nákupní centra, ochutnat jídla, kde se nechává vyniknout chuť hlavní suroviny, ale i jídla, která jsou tak pálivá, až se vám zatočí hlava.

Můžete jít na tradiční představení pekingské opery, ale i na divokou rave party. V Číně může být uspokojeno srdce dobrodruha, ale i těch, kteří si potrpí na komfortnější cestování. 

Odhal další zajímavosti

Co navštívit

Zavřít
Ikona pinu

Velká čínská zeď

Velká čínská zeď se táhne téměř přes celý sever země od západu k východu. V okolí Pekingu a v provincii Hebei jsou zrekonstruované části zdi nejznámější. Na řadu vrcholů zdi vedou lanovky. Pokud si ji však chcete užít bez davů turistů, tak se vydejte na některý neopravený úsek či na úseky dál od Pekingu. V poslední době se však u neopravených úseků zpřísnily kontroly, které zabraňují vstupu. Neopravené úseky jsou často velmi těžko schůdné.

Zavřít
Ikona pinu

Chengde

Malá Potala (Chengde, Hebei) a další tzv. „vnější chrámy“ v Chengde – Chengde je místo, kde si císař Kangxi vybudoval své letní sídlo a je tam vybudováno velké množství svatyní – jednou z nejslavnějších je tzv. Malá Potala, která svým vzhledem připomínám palác Potala v Lhase.

Zavřít
Ikona pinu

Xi’an

Xi’an a Terakotová armáda (Shaanxi) – Xi’an je jedním z historických hlavních měst, kde se ještě nyní nalézají zachovalé městské hradby, po nichž se můžete projet na kole, navštívit nejstarší mešitu na čínském území, podívat se na hrobku prvního čínského císaře, kterou hlídá slavná Terakotová armáda či ochutnat místní speciality muslimské menšiny.

Zavřít
Ikona pinu

Sichuan

V provincii Sichuan navštivte:

Leshanský Buddha (Sichuan) – největší sedící kamenný Buddha na světě se nachází nedaleko hlavního města provincie Sichuan. Monumentální Leshanský Buddha (71 m) je vytesaný ve skále na břehu řeky. V rozsáhlém areálu se nachází mnoho dalších svatyní a soch.

Rozhodně doporučujeme jít k Buddhovi pěšky a nikoli lodí. Sice z lodi můžete mít lepší fotografii celého Buddhy, ale nepocítíte tam tu ohromnost té sochy, jako když stojíte u jeho palce.

Jiuzhaigou (Sichuan) – je přírodní rezervace na severu provinci Sichuan v tibetské autonomní oblasti Aba. Můžete tam doletět letadlem (za poměrně vysokou částku) či dojet autobusem například z Chengdu či Xi’anu. Je to park, kde je řada nádherných jezer, tibetských domků, stúp, ale velkým mínusem je množství turistů, kteří tam ve velkém množství přijíždějí hlavně na podzim, kdy barevné listy krásně kontrastují s modrými vodními plochami.

Západní Sichuan, Qinghai a Tibetská autonomní oblast – pokud máte rádi hory, čistý vzduch a tibetskou kulturu, právě tyto oblasti jsou správnou volbou. Musíte však mít na mysli, že do řady těchto oblastí se bez povolenky a místního průvodce nedostanete. Obzvlášť přísná opatření platí pro Tibetskou AO.

Zavřít
Ikona pinu

Peking

Peking (Beijing) – historické památky, staré čtvrti hutong, muzea, mauzoleum Mao Zedonga, Zakázané město, pekingská kachna, tradiční pekingská opera, moderní kluby a mnohé další. Asi 200 km západně od Pekingu navštivte Datong.

Datong (Shanxi) – poblíž města Datong se nachází množství soch s buddhistickou tématikou vytesaných do skal, kdy nejstarší jsou z 5. století př. n. l. Nedaleko se nachází svatyně Xuankong, která vypadá, jako by byla zavěšená na skále.

Datong

Zavřít
Ikona pinu

Šanghaj

Šanghaj (Shanghai) je ekonomickým centrem Číny, vysoké mrakodrapy, moderní nákupní centra, luxusní restaurace, kluby, vlak maglev, ale i historické památky, tradiční kulturu – to vše Šanghaj nabízí.

Jeskyně Dazu (Chongqing) – nedaleko města Chongqing se nachází velké množství soch vytesaných do skal, které jsou na seznamu UNESCO. Nejstarší sochy jsou ze 7. století z období dynastie Tang. Celkově je tato oblast Chongqingu a východního Sichuanu bohatá na tyto památky, mnohé z nich jsou však v podstatě neobjevené, takže se k nim musíte prodírat lesem. Toto však neplatí o oblasti Dazu, které je dobře dostupné nejen z Chongqingu.

Zavřít
Ikona pinu

Yunnan

V provincii Yunnan navštvite:

Dali (Yunnan) – na břehu jezera Erhai se nachází historické městečko Dali, které samo o sobě stojí za návštěvu, a to nejen kvůli historickým památkám, ale i tradičnímu jídlu menšiny Bai. Město je navíc považováno za nejvíc hippie místo v Číně. Nádherné Tři pagody, které pochází někdy z počátku 9. století.

Do areálu Tří pagod je nejlepší vydat se brzy po ránu, hned po otevření. Vyhnete se tak davům a v klidu se můžete kochat vycházejícím sluncem mezi pagodami. Můžete se projet lodí po jezeru Erhai, podívat se, jak vypadalo tradiční lovení ryb za pomocí kormoránů.

Pokud se rozhodnete pro jízdu na kole, je možné projet okolo celého jezera a přitom cestou navštívit malebné vesnice, kde se v pravidelných intervalech pořádají vesnické trhy, které stojí na návštěvu. Informaci, kdy se v které vesnici koná trh, vám pravděpodobně budou schopni sdělit v hotelu.

Čajové plantáže (Zhejiang, Yunnan) – Čína je jednou z čajových mocností a v různých částech Číny se pěstují různé čaje, Čajové plantáže rozhodně stojí za návštěvu. Například v provincii Zhejiang se pěstuje oblíbený čaj dračí studna (Longjing). Jih provincie Yunnan je známý čajem pu-erh.

Zavřít
Ikona pinu

Yangshuo

Yangshuo (Guangxi) – pro tuto oblast jsou typické kupolovité hory, mezi nimiž protékají řeky. Tamní krajina je tak nádherná, že se dostala i na 20yuanovou bankovku. V této oblasti je i řada krasových jeskyní. Můžete se po okolí projíždět na kole, plavit se po řece na bambusovém voru či vylézt na některý z homolovitých kopců.

Zavřít
Ikona pinu

Huangshan

Huangshan (Anhui) – neboli Žluté hory, byly (a stále jsou) inspirací pro mnohé čínské malíře a jsou jednou z nejpopulárnějších turistických destinací v Číně. Věří se, že právě ze Žlutých hor vystoupil legendární Žlutý císař na nebesa.

V provincii Hunan navštivte:

Zhangjiajie (Hunan) – homolovitými útvary z tohoto národního parku se prý inspirovali tvůrci filmu Avatar. Některé z homolovitých útvarů jsou více jak 1.000 m vysoké. Na konci srpna 2016 byl v parku otevřen největší skleněný most na světě.

Vodní městečka – na mnoha místech Číny najdete nejrůznější historická vodní městečka, kde se snoubí tradiční architektura s vodními kanály a jinými vodními plochami, obchody s tradičními výrobky, restaurace s typickými pochoutkami a mnohé další; jedním z nejslavnějších vodních městeček je Fenghuang (Hunan).

Zavřít
Ikona pinu

Taklamakan

Poušť Taklamakan (Ujgurká autonomní oblast Xinjiang) je druhá největší pohyblivá poušť na světě. Jednou z oáz u pouště je Kašgar (Kashgar), který také stojí za návštěvu.

Počasí a sezóny

Počasí

Zimy bývají relativně bez srážek. Na severu (provincie Heilongjiang, Hebei, …) jsou v zimě běžné sněhové srážky. V létě bývá téměř po celé Číně horko, v některých oblastech i 40 °C. Na severu je léto suché a horké. Na jihu je horko a velmi vlhko s častými srážkami. V horských oblastech (na jihozápadě) vzhledem k vysoké nadmořské výšce i přes den bývá poměrně chladno a slunce je velmi ostré.

Kdy vyrazit

Vzhledem k velikosti země je těžké v pár slovech popsat počasí. Obecně však platí, že pro návštěvu většiny Číny je nejlepší buď jaro (březen–květen), či podzim (září–začátek prosince). Do jižní Číny je možné cestovat i přes zimu, například na tropický ostrov Hainan, či do provincie Yunnan, kde je i přes zimu příjemně. Kvůli silnému smogu nedoporučujeme jezdit do severní Číny v zimě, hlavně do velkých měst. 

Zobrazit více

Praktické tipy

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce Číňané rádi tvrdí, že Čína má více jak pětitisíciletou historii. Je pravda, že na území dnešní Číny bylo mnoho neolitických kultur, které vyráběly keramiku, domestikovaly plodiny, prováděly pohřební rituály a později i vytvořily první vesnice. Za první čínskou dynastii je hlavně Číňany považována dynastie Xia (2.100–1.600 př. n. l.). Z této doby se dochovalo mnoho archeologických nálezů, ale propojení s dynastií Xia není…

Jak ušetříš

Renminbi – yuan Oficiální název je renminbi (RMB), běžně se užívá pojem yuan. Bankovka s největší hodnotou je 100 RMB, dále jsou bankovky 50 RMB, 20 RMB, 10 RMB, 5 RMB, 1 RMB, 0,5 RMB (což je bankovka 5 JIAO) a 0,1 RMB (1 JIAO). Výjimečně je k vidění bankovka 2 RMB a 0,2 RMB (2 JIAO). Kovové mince jsou 1 RMB, 1 JIAO a 5 JIAO. [imageFill 2240] Směnárna a platby kartou Peníze (USD, EUR) je možné vyměnit na letišti. Dále je možné vyměnit…

Jak se budeš dopravovat

Jak do Číny Přímé letecké linky Praha – Peking, Šanghaj, Chengdu (cca od 12.000 Kč, běžně kolem 14.000 Kč). Levné lety (od 12.000 Kč, běžná cena) Finnair, British Airlines, Hainan, China Eastern, Sichuan Airlines. Finnair létá například do Pekingu, Šanghaje, Xi’anu, Chongqingu, Guangzhou. Výhoda je, že přestupujete v Evropě, tedy že se v Číně při přestupu nemusíte starat o zavazadla, protože budou odcheckována až do cílové destinace (jako tomu…

Co ochutnáš

Čínská kuchyně Nemyslete si, že to, co se servíruje ve většině českých „čínských restauracích“ je to, co vám budou servírovat v Číně. Čínská kuchyně je velmi chutná a rozmanitá. Dělí se do 8 hlavních skupin: Kantonská kuchyně – typická pro provincii Guangdong (hl. město provincie je Guangzhou = Kanton), Hongkong a okolí (JV Čína) je sladší, chuťově není tak výrazná. Převažuje dušení a napařování. Často se nechává vyniknout chuť surovin. Typickým…

Jaké výlety podnikneš

Památky V Číně je nespočet historických míst a v každé provincii se najde něco zajímavého. Navíc je v Číně kromě těch velmi známých míst mnoho lokalit dosud turismem příliš nedotčených, stačí jen objevovat. Řada slavných historických památek bohužel často postrádá jakéhosi ducha, kterého mají právě ta „neobjevená“ místa. Je to i kvůli tomu, že se stala jakýmsi „Disneylandem“ s lanovkami, neodbytnými prodejci suvenýrů a davů lidí.…

Na co si dej pozor

Zdraví Je rozhodně dobré vyvarovat se návštěvy čínského zdravotního zařízení, protože úroveň, obzvlášť v menších městech, není příliš vysoká. Samozřejmě jsou v Číně i nemocnice na profesionální úrovni, některé zaměřené dokonce na zahraniční klientelu. Před cestou se obvykle doporučuje očkování proti hepatitidě (A, B) a břišnímu tyfu.  Je potřeba si dát pozor, abyste nepili vodu z kohoutků, protože ta v Číně není pitná.…

Víza a na co mysli před cestou

Vízum K získání víza je potřeba vyplněná žádost o vízum s nalepenou fotografií. Přečtěte si žádost pořádně a nic nevynechejte. Je to častý důvod zdržování fronty na ambasádě, kdy lidé u okýnka doplňují chybějící informace – nebuďte jedním z nich! Pokud kolonku nevyplňujete, musíte ji PROŠKRTNOUT. Itinerář cesty – čím přesnější, tím větší šance k přijetí žádosti, potvrzení rezervace ubytování – itinerář cesty musí být podložen…

Zavřít

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce

Číňané rádi tvrdí, že Čína má více jak pětitisíciletou historii. Je pravda, že na území dnešní Číny bylo mnoho neolitických kultur, které vyráběly keramiku, domestikovaly plodiny, prováděly pohřební rituály a později i vytvořily první vesnice. Za první čínskou dynastii je hlavně Číňany považována dynastie Xia (2.100–1.600 př. n. l.). Z této doby se dochovalo mnoho archeologických nálezů, ale propojení s dynastií Xia není prokázáno.

První dynastie, která je doložena písemnými památkami, je dynastie Shang (1.600–1.100 př. n. l.), o níž víme mnoho díky textům na věštebných kostech a krunýřích. Užívání věštebných kostí a krunýřů je známo již z dřívějších dob, ale věštby se začaly zapisovat až právě za dynastie Shang, zhruba v době kolem 1.500 př. n. l.

Dynastie Shang byla svržena dynastií Zhou, shangská říše však nezanikla úplně. Vládce dynastie Zhou zavedl koncept mandátu Nebes, aby tak legitimizoval svou vládu. Aby byl vládce uznávaný, musel získat mandát Nebes, čímž získal absolutní moc. Král, později císař, byl považován za syna Nebes. Tento koncept byl užíván, s různými obměnami, v podstatě nepřetržitě až do počátku moderních dějin.

V druhé polovině období nadvlády dynastie Zhou měla dynastie spíše již jen moc symbolickou. Na území dnešní Číny byly desítky států a státečků. Ty silnější mezi sebou soupeřily o nadvládu. Nakonec zůstalo sedm nejsilnějších států, které mezi sebou neustále soupeřily. Toto období se nazývá Období válčících států (475–221 př. n. l.). V tomto období se velmi rozvíjela filozofie i z toho důvodu, že řada vzdělanců se snažila přijít na to, jak opět nastolit mír. Mezi nejvýznamnější filozofické školy této doby patří konfucianismus, taoismus, legismus a mohismus.

Dynastii Qin (221–206 př. n. l.) se během krátkého období své vlády podařilo sjednotit velké území dnešní Číny, které do té doby bylo roztříštěné na mnoho menších států. V období dynastie Qin se centralizovala moc, dále rozvíjelo písmo, sjednotily se míry a váhy a na severní hranici říše se propojily již existující ochranné valy, čímž vznikla první Velká čínská zeď. Byl také zaveden systém úřednických zkoušek, který se s různými obměnami užíval až do roku 1912. První panovník dynastie Qin se jako první v dějinách Číny prohlásil císařem (huangdi) a u svého pohřebiště nechal vybudovat slavnou Terakotovou armádu, která ho má hlídat na onom světě.

Kvůli mnohým lidovým povstáním říše záhy padla a k moci se po několika letech válčení dostala dynastie Han (206 př. n. l.–220 n. l.), která dala vzniknout silné mocnosti s centralizovanou vládou. Za dynastie Han se začal rozvíjet obchod se západem – se střední Asií. Zároveň se rozšiřovalo území, na což bylo potřeba velké množství financí, proto byl zaveden monopol na některé zboží, jako je sůl a železo. Postupně se zhoršovaly podmínky rolníků, což vedlo k jejich povstání, která velmi oslabila moc dynastie Han. Přestože na nějaký čas dynastie Han opět centralizovala svou moc, nedlouho poté se rozpadla na tři státy. Za vlády dynastie Han byl konfucianismus prohlášen oficiální ideologií císařství. V prvním stolení n. l. začal do Číny pronikat buddhismus. Za dynastie Han byl objeven papír, s čímž souvisel i rozvoj literatury.

Další významnou dynastií byla dynastie Tang (618–907 n. l.), která se dostala k moci poté, co Li Yuan sesadil loutkového císaře a prohlásil sebe císařem. Vláda dynastie Tang byla téměř na půl století přerušena, protože po smrti císaře Gao Conga se k moci dostala jeho žena Wu Zetian, která jako jediná žena v čínských dějinách získala císařský titul a založila dynastii Zhou. Ke konci vlády dynastie Tang přicházela o svou ústřední moc a říše se začala rozpadat na řadu království.

Za dynastie Tang vzkvétal obchod a došlo k velkému kulturnímu, politickému, zemědělskému i řemeslnému rozvoji. Právě z období dynastie Tang je řada velmi slavných básníků, jako je například Du Fu (Tu Fu), Li Bai (Li Po). Za vlády dynastie Tang byl také vynalezen knihtisk.

Opětovné sjednocení Číny proběhlo za dynastie Song (960–1.279), která však čelila útokům nečínských říší a postupně ztrácela kontrolu nad severním územím, kde vznikla říše Liao. Říše Liao byla zničena polokočovným národem Džurčenů, kteří zatlačili Songy (Severní Song) daleko na jih Číny a založili říši Jin. Říše Jin však byla poměrně záhy zničena Mongoly., předtím však probíhaly boje mezi nimi a dynastií Jižní Song, která vznikla po odsunutí Songů na jih. Poté, co Mongolové zničili říši Jin, tak postupovali dál na Jižní Song,

Roku 1271 byla založena dynastie Yuan (1271-1368), když se Kublajchán (Chubilaj) prohlásil císařem. Pár let poté byla zničena dynastie Jižní Song. Mongolská dynastie Yuan opět sjednotila velké území. Obyvatelstvo bylo rozděleno do 4 skupin, kdy nejvyšší (nejvíce privilegovaná) skupina byli samotní Mongolové a nejnižší otroci, kterých v té době bylo poměrně velké množství. Právě v období dynastie Yuan se slavný cestovatel Marco Polo údajně dostal až na dvůr dyn. Yuan a získal si přízeň mongolského vládce. V průběhu let se společnost začala militarizovat a vytvářet místní vojenské spolky a také menší státy. Místní vlády a vojenské spolky měli za následek pád dynastie Yuan v roce 1368.

Ještě před pádem dynastie Yuan se začala formovat dynastie Ming a roku 1368 byla oficiálně ustavena a koncem 14. století již měla pod kontrolou v podstatě celé území vlastní Číny. Za vlády dynastie Ming (1368–1644) mnoho vládců asijských zemí dokonce odvádělo minské říši tribut. Od poloviny 16. století říše čelila útokům ze severu a z Japonska.

Postupně moc císaře oslabovala, protože více a více moci získávali eunuchové a státní aparát přestával být efektivní.

Útoky ze severu neustávaly a Mandžuové se dokonce začátkem 17. století dostali až k hlavnímu městu Pekingu. V rámci minské říše začalo docházet k povstáním a i z toho důvodu se minský panovník spoji s Mandžuy, kteří však za to požadovali trůn a tím vznikla poslední dynastie – mandžuská dynastie Qing (1644–1911).

Qingští vládcové si, na rozdíl od mongolských vládců dynastie Yuan, etnické Číňany naklonili na svou stranu, díky čemuž se vůbec dostali k moci. Mandžuové se dokonce učili čínsky a později mohli i Číňané zastávat funkce ve vládě. Jednou z mála věcí, kterou Čínské obyvatelstvo přinutili dělat, byl nový účes – dlouhý cop na temeni hlavy, který symbolizoval loajalitu qingské dynastii. Pokud někdo chtěl ukázat nesouhlas s touto dynastií, tak si cop ustřihl.

Na počátku vlády dynastie Čína velmi prosperovala, rozšířila své území, velmi se rozvíjel obchod včetně zahraničního a rostl počet obyvatel. Avšak v osmnáctém století se velmi rozmohlo kouření opia, které v podstatě dostalo Čínu na kolena. Hlavním dovozcem byla Velká Británie. Byly snahy zamezit dovoz opia, což ale v první polovině 19. století vyústilo v první opiovou válku, Čína se svým zastarale vyzbrojeným vojskem neměla ve válce šanci. Následkem toho začalo docházet mezi Čínou a vítěznými západními mocnostmi k uzavírání prvních nevýhodných smluv.

Protože Velká Británie byla stále nespokojena s nedostatečnou volností obchodu s opiem, proběhla nedlouho poté druhá opiová válka (konec 50. let 19. století). Druhá Opiová válka měla za následek otevření dalších přístavů cizincům a mnohem volnější pohyb cizinců po celé Číně – nejen v přístavních městech.

V čínské společnosti narůstala nespokojenost a množila se nejrůznější povstání. Nejvýznamnějším povstáním bylo taipingské povstání, které rychle získávalo další a další přívržence po celé Číně, a bylo politicko-náboženským hnutím. Vláda dynastie Qing byla povstáním velmi oslabena a údajně v tomto období zemřely miliony lidí.

Mnoho Číňanů si začalo uvědomovat, že Čína za západem zaostává, což dalo vzniknout hnutí za sebeposílení Číny. Hnutí za sebeposílení Číny mělo za cíl posílit a modernizovat armádu, ekonomiku a zlepšit úroveň vzdělání, nepožadovali však politické změny. Ještě před koncem dynastie Qing byl zrušen systém státních zkoušek a mnoho Číňanů odjíždělo na studia do zahraničí.

V druhé polovině 19. století si různé zahraniční mocnosti (například Rusko, Velká Británie, Německo, Francie) nárokovaly různá čínská území. Koncem 19. století se sám císař přidal k reformátorům a začalo sto dní reforem, které byly ukončeny, když se císařovna vdova Cixi zmocnila trůnu. Krize a nespokojenost s přítomností cizinců dala na přelomu 19. a 20. století dala vzniknout boxerskému povstání. Boxeři bojovali proti všemu cizímu – jako první přišli na mušku čínští křesťané a následovali všichni cizinci. Boxeři věřili, že čínské bojové umění, kterému lidé ze západu říkali box – proto také název boxerské povstání, se ubrání i moderním zbraním. Nakonec boxeři získali oficiální podporu trůnu a cizincům byla vyhlášena válka, kterou západní mocnosti však záhy vyhrály.

V roce 1908 za zvláštních podmínek zemřela císařovna Cixi i císař a na trůn nastoupil dětský císař Puyi, který byl posledním císařem dynastie Qing. Ještě za vlády císaře Puyi byla vyhlášena Čínská republika a záhy poté císař abdikoval. Poté následovalo několik let bojů o moc, kdy se postupně formovaly dvě strany – na jedné straně Kuomintang (Národní strana) a na druhé Komunistická strana Číny. Po pravicovém převratu byli komunisté vytlačeni, řada z nich pozavírána či zabita. Ti, kteří zbyli, se začali stahovat do odlehlejších oblastí (hlavně v horách) a budovali tam vojenské základny. Kuomintang však základny obkličoval, a tak se rudá armáda vydala na dlouhý pochod na severozápad Číny, kde byla vytvořena nová základna. V té době si Mao Ce-tung upevnil svou pozici v čele KS Číny.

Až po propuknutí čínsko–japonské války se proti agresi a rozpínavosti Japonců spojil Kuomintang s komunisty. Čína díky podpoře Spojenců a početné armádě začala postupně nad Japonskem získávat převahu. Během čínsko-japonské války KS Číny posilovala a oproti tomu oslaboval Kuomintang. Po kapitulaci Japonska toho komunisté využili a zahájili proti Kuomintangu boje, které vyhráli. V roce 1949 byla založena Čínská lidová republika s Mao Ce-tungem jako předsedou Ústřední lidové vlády (prezident ČLR). Po vzniku ČLR následovalo znárodňování majetku, budování zemědělských družstev, industrializace a byly spuštěny mnohé reformy.

Díky pomoci Sovětského svazu započal rychlý přechod k socialismu. Už na začátku 50. let začaly politické procesy např. proti stoupencům Kuomintangu. Během druhé pětiletky, na přelomu 50. a 60. let, byla vyhlášena politika Velkého skoku, která měla skokově urychlit vývoj země. Strana se snažila nahradit rodinu, tradiční jednotku, lidovými komunami. Lidé se v komunách i stravovali, protože si nesměli vařit – navíc neměli ani v čem, protože jedním z požadavků bylo vytvořit primitivní vysoké pece na tavení železa, v nichž lidi museli přetavit například své zemědělské nástroje a nádobí, aby vyrobili železo, které bylo stejně nepoužitelné. V tomto období navíc došlo k řadě přírodních katastrof (sucho, povodně), což mělo za následek, že se země dostala nejen do hospodářské krize a v zemi propukl hladomor.

Období od druhé poloviny 60. let je mnohými považováno za jedno z nejtragičtější v čínských dějinách. Od roku 1966 do roku 1976 probíhala tzv. kulturní revoluce. V počátcích probíhaly cílené útoky na politicky a kulturně aktivní osobnosti, které například údajně kritizovaly Mao Ce-tunga či stranu. Mao Ce-tung dal sílu do rukou mladých, kteří se sjednocovali v rudých gardách, a měli za úkol dohlížet na naplňování cílů kulturní revoluce.

Mnohé osoby byly nuceny k veřejné sebekritice a země se poměrně rychle dostala do velmi chaotického stavu. Už koncem 60. let mnozí straníci volali po zrušení kulturní revoluce, která byla skutečně oficiálně zrušena roku 1969. Nejen Rudí gardisté začali být z měst odsouvání na venkov na „převýchovu“ prací. Přestože kulturní revoluce byla oficiálně zrušena již roku 1969, skutečně skončila až po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976.

Ještě před smrtí Mao Ce-tunga byl vyhlášen program čtyř modernizací, který byl zaměřen na modernizaci zemědělství, průmyslu, armády a vědy a techniky. Jednou z důležitých změn bylo i otevírání se západu, což pomohlo Číně například zapojit se do mezinárodního obchodu.

Na konci 70. let začalo působit Hnutí za demokracii, které volalo po politických změnách v zemi. V Pekingu byla tzv. Zeď demokracie, kam se vylepovaly plakáty s různými politickými texty. Demokratické hnutí bylo prvně výrazněji potlačeno roku 1986, o tři roky později byla použita armáda k zastavení těch, kteří volali po demokracii a svobodě. Nejznámější z incidentů se stal 4. 6. 1989 v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Tyto události si vyžádaly řadu mrtvých, neví se však konkrétní číslo, protože informace se podstatně liší.

Po období uvolnění se po roce 1989 opět vrátilo období upevnění. Někteří se snažili nastolit politiku a politické procesy jako za vlády Mao Ce-tunga, ale nesetkalo se to přílišným nadšením. Navíc Čínu znepokojoval rozpad Sovětského svazu a odklon mnoha zemí od socialistického zřízení. V oblasti ekonomiky vláda nadále podporovala politiku otevírání se světu a Čína se skutečně poměrně rychle rozvíjela a nadále rozvíjí.

V roce 1997 Velká Británie po 99 letech navrátila Číně Hongkong a roku 1999 Portugalci vrátili Číně Macao. Tyto dvě velkoměsta mají zvláštní postavení, protože se na ně vztahuje politika „Jedna země, dva systémy“, což znamená, že jsou pod čínskou správou, ale mohou si ponechat kapitalistický systém, avšak pouze na 50 let. Nutno podotknout, že v Číně samotné je dnes také poměrně rozvinutý kapitalismus. Oficiální politika ČLR je „socialismus s čínskými rysy“.

Lidé

Vzhledem k velikosti Číny snad ani nelze očekávat, že všude budou stejní lidé. Oficiálně je v Číně na 56 menšin – jsou to jakési nepřesné škatulky. Jedna menšina často pod sebou zahrnuje více menšin, které k sobě úplně nepatři. Většinové obyvatelstvo jsou Chanové – dalo by se říci, že právě toto jsou „Číňané“. Ostatní menšiny dle státní příslušnosti jsou také Číňané, ale často se od většinových Chanů nejen kulturně liší. Mnoho menšin bylo však už tak chanizováno, že už nemají žádnou vlastní kulturu ani jazyk. Oproti tomu jsou v Číně i takové menšiny, které mají vlastní kulturu i jazyk. To jsou například Tibeťané, Iové, Ujguři a další menšiny. Obecně se říká, že lidé na severu nejsou tak pohostinní a přátelští jako lidé na jihu. Lidé ve velkoměstech jako je Peking a Šanghaj se stále někam ženou. Kdežto lidé v Chengdu si užívají poklidné tempo.

V Číně žije přes miliardu a čtvrt lidí, tedy 130x více než v Česku.

Svátky

V Číně se slaví některé svátky na základě lunárního kalendáře – tyto svátky jsou tedy pohyblivé, a pak také státní svátky a některé svátky zahraniční. Menšiny často mají své vlastní svátky.

Největším svátkem lunárního kalendáře je Čínský nový rok či Svátky jara (Chunjie). Čínský nový rok se slaví v rozmezí konce ledna až února a hlavní část svátků trvá 15 dní. V tuto dobu se velká města stávají městy duchů, protože řada lidí opouští město a jede za příbuznými na venkov. Z těchto 15 dnů je asi nejzajímavější předvečer čínského Nového roku a Svátek lampionů.

V předvečer Nového roku se schází celá široká rodina na společnou večeři. U večeře by neměla chybět ryba, protože v čínštině slovo ryba (yu) je homofonní se slovem přebytek (yu). V tento den je poslední den, kdy se může uklízet dům před příchodem nového roku, aby se odstranilo vše špatné. Strhávají se staré novoroční párové nápisy a vylepují se kolem dveří nové, do oken se vlepují červené papírové vystřihovánky. Novoroční párové nápisy a vystřihovánky mají blahopřejný význam. Hlavně děti dostávají od příbuzných červené obálky, v nichž jsou peníze. V současné době je populární si posílat tyhle červené obálky elektronicky – přes populární aplikaci WeChat (čínsky Weixin). Občas v ulicích můžete vidět představení lvího tance.

Na Nový rok se zapalují dělbuchy a ohňostroje, aby se odehnali zlí duchové. Poslední, 15., den oslav je Svátek lampionů. Je to den úplňku, kdy rodiny zapalují lampiony. V současné době je běžné, že několik týdnů před a většinou i několik týdnů po, jsou v parcích a na různých prostranstvích lampiony rozsvícené. Nejsou to ledajaké lampiony – často jsou to obří pohyblivé konstrukce, které určitě stojí za to vidět. Na Svátek lampionů by se měli jíst tangyuan, což jsou kuličky z lepivé rýže plněné sladkou sezamovou pastou.

Čínské lampiony

Dalším zajímavým svátkem je Svátek dračích lodí (Duanwujie) či Svátek dvou pětek, který připadá na 5. den 5. měsíce lunárního kalendáře (červen). Názory na původ tohoto svátku se liší. Často se říká, že souvisí s básníkem Chu Yuanem, který se utopil ze zoufalství, že bylo dobyto hlavní město jeho milovaného státu Chu. Když se to lidé dozvěděli, vyrazili na řeku v lodích, pluli sem a tam, bouchali pádly do vody, aby hlukem odehnali od Chu Yuanova těla zlé duchy. Do vody házeli rýži, aby se ryby najedly rýže a nejedly tělo Chu Yuana. Od té doby se prý slaví Svátek dračích lodí a jedí se zongzi, což je pokrm z rýže zabalený většinou v bambusovém listu. Dříve byly velmi běžné závody dračích lodí, ale tato tradice se postupně z Číny vytrácí a už se jenom jí zongzi. V některých oblastech závody však stále probíhají.

Dalším svátkem je Svátek středu podzimu či Měsíční svátek (Zhongqiujie), který připadá na 15. den 8. lunárního měsíce (září/říjen) je druhým největším čínským svátkem. Při tomto svátku se schází rodiny (většinou ne tak široká rodina jako na čínský Nový rok), společně se povečeří, pozoruje se úplněk a hlavně – jí se měsíční koláčky (yueping).

Dalším populárním svátkem je Svátek práce (1. 5.) a Svátek založení ČLR (1. 10.). Kolem 1. října se nedoporučuje cestovat do Číny, pokud chcete navštěvovat oblíbené památky a velkoměsta, protože Číňané mají týden volno a všichni cestují a vydávají se na výlety. Pokud si tedy chcete užít památky v klidu a bez davů, radši se tomuto „zlatému týdnu“ vyhněte.

Kultura

Čínská kultura (chanská většinová kultura) je velmi bohatá a rozmanitá, avšak nejen díky své rozloze země je chanská kultura velmi rozdílná (má různá lokální specifika). Kultura v Číně je velmi rozmanitá právě díky nejrůznějším menšinám, které jsou rozesety po celé Číně. Navíc menšinová kultura mívá vliv na chanskou kulturu a naopak chanská kultura na tu menšinovou. V Číně je samozřejmě velmi patrná tzv. „chanizace“, kdy je snaha vymýtit menšinové kultury a jazyky.

Jazyk

V Číně je oficiálním jazykem standardní čínština neboli putonghua, v češtině často chybně označována jako mandarínština (což je anglicismus). Putonghua se učí na školách, užívá se v médiích apod. Nelze však počítat s tím, že běžně v ulicích putonghua uslyšíte. Čínština se dělí na 7 dialektických skupin, které se liší hlavně výslovností. Slovní zásoba může být také rozdílná, takže pokud se naučíte standardní čínštinu, nemáte zdaleka vyhráno. I rodilí Číňané často nerozumí jiné dialektické skupině, než je ta jejich. Kromě těchto dialektických skupin řada menšin užívá svůj vlastní jazyk, některé jazyky mají i své vlastní písmo.

Anglicky se na velmi základní úrovni domluvíte u populárních památek. Mladší ročníky se anglicky učí ve škole, ale úroveň znalosti je velmi rozdílná asi tak jako u nás. Někdo umí perfektně, někdo umí jenom „hello“ (které obzvlášť malé děti často a rády křičí na cizince).

U populárních památek mají často menu v angličtině. Na to si však dejte pozor, protože ceny bývají vyšší než v menu v čínštině. Rozhodně doporučujeme mít všechny názvy (památek, adresy, jméno hotelu, …) v čínštině, nejlépe i v čínských znacích, protože obzvlášť starší ročníky nerozumí přepisu do latinky (pinyin). Pokud máte chytrý telefon, doporučujeme si stáhnout elektronický slovník (například Pleco) či nějakou aplikaci se základními frázemi. V Číně jsme však potkali cestovatele, kteří neuměli čínsky ani slovo a prý to bylo bez problémů.

Minislovníček (nejdříve ve znacích, poté v českém přepisu a pak v čínské transkripci pinyin):

  • 您好ninchao (ninhao) – Dobrý den
  • 你好nichao (nihao) – Ahoj
  • 谢谢siesie (xiexie) – Děkuji
  • 再见caj-ťien (zaijian) – Na shledanou
  • 。。。。在哪儿? caj nar (zai nar) – Kde je?
  • 这个多少钱?če-ke tuo-šao čchien (zhege duoshao qian) – Kolik tohle stojí?
  • 可以便宜一点吗?kchei pchie-i itien ma (keyi pianyi yidian ma) – Můžete to trochu zlevnit?

Turismus

Míra služeb a rozvinutí infrastruktury je v Číně velmi různorodá. Čína začíná být mezi zahraničními turisty stále více populární, protože už si začínají uvědomovat, že to je země, která má co nabídnout.

Čím populárnější památka, přírodní rezervace (značí se počtem A, kdy AAAAA je nejvyšší možné hodnocení), tím lepší služby a často vyšší vstupné a dražší ubytování. Řada hotelů a hlavně hostelů pořádá různé výlety do okolí, ale třeba i treky do hor, výlety do hor či pastvin na koních atd.

Pronájem auta v Číně není možný, protože v Číně neuznávají mezinárodní řidičský průkaz, ten musíte mít čínský. Ubytování najdete většinou bez problémů i v menších městech, ale velká část ubytovacích zařízení v Číně nemá povolení ubytovávat cizince. Provozovatelé ve větších městech, pokud povolení nemají, většinou ubytování cizinců neriskují. V menších městech ano, ale vystavují se velmi vysoké pokutě. Pokud by se na to přišlo, tak to pro vás to znamená, že vás policie donutí se přesunout někam jinam. V některých případech vás nechají, kde jste, ale musíte se zaregistrovat na policejní stanici.

Do Číny jezdí lidé za slavnými památkami, jako je Velká čínská zeď, nasát atmosféru do svatyní, popít čaj do čajoven, navštívit velkoměsta, užít si výhled z mrakodrapů, jezdí sem za krásnou přírodou, za vynikajícím jídlem, za nejrůznějšími menšinami a mnohým dalším. Moc lidí však neví, že Čína nabízí i krásné písčité pláže hlavně na jihu země.

Velká čínská zeď

Geografie

Geografie Číny je velice rozmanitá. Velmi obecně lze Čínu rozdělit na dvě části – na nížinatý a úrodný jih a východ a na hornatý sever a západ. V Číně se nachází jak nížiny, tak velehory (Himálaje), úrodné oblasti v povodích řek (například Žlutá řeka, Dlouhá řeka) ale i pouštní oblasti (poušť Taklamakan). Zelené stepní oblasti (Vnitřní Mongolsko), tak pláže s bílým pískem (jih země a ostrov Hainan).

Čína je rozlohou 121x větší než Česká republika.

Zavřít

Jak ušetříš

Renminbi – yuan

Oficiální název je renminbi (RMB), běžně se užívá pojem yuan. Bankovka s největší hodnotou je 100 RMB, dále jsou bankovky 50 RMB, 20 RMB, 10 RMB, 5 RMB, 1 RMB, 0,5 RMB (což je bankovka 5 JIAO) a 0,1 RMB (1 JIAO). Výjimečně je k vidění bankovka 2 RMB a 0,2 RMB (2 JIAO). Kovové mince jsou 1 RMB, 1 JIAO a 5 JIAO.

Čínský yuan

Směnárna a platby kartou

Peníze (USD, EUR) je možné vyměnit na letišti. Dále je možné vyměnit peníze i ve větších bankách. Při výměně musíte předložit pas. V menších městech výměna není možná. Můžete si také rovnou vyměnit RMB ještě před odjezdem, ale jen na málo místech v ČR jsou čínské peníze k dispozici.

Je možné vybírat z české karty u většiny bankomatů (například Bank of China, ICBC, …). Doporučuje se nevybírat více jak 2.000 RMB najednou, protože jinak hrozí, že vám česká banka kartu zablokuje. Pozor! Většina (ne-li všechny) bankomatů vám nejdříve dá peníze, potom kartu – což je naopak než například u nás. Tak pozor, abyste nezapomněli kartu v bankomatu.

Platby zahraniční kartou na většině míst nejsou možné. Pouze větší hotely a velké obchodní domy (například Carrefour) karty přijímá. Proto je lepší mít sebou vždy nějakou hotovost, protože na většině míst zahraniční kartou nezaplatíte.

Kolik co stojí

Některé věci a služby jsou v Číně dražší, jiné naopak. Vstupné na památky a do různých přírodních rezervací je často velmi drahé. Obzvlášť pokud jsou to místa populární. Na některá místa je vstup volný či jen symbolický.

Stravování v restauracích je levnější než u nás, hlavně pokud se stravujete v obyčejných restauracích. Talíř zeleninového jídla stojí od 15 RMB, jídlo s masem od 25 RMB. Zvykem je objednat několik jídel, která se dají doprostřed stolu, a ty mezi sebou sdílíte. Ještě levněji se dá stravovat na ulici, například miska nudlí (面mian) stojí průměrně kolem 15 RMB, gaifan 盖饭 (jedna porce vámi vybraného jídla na rýži – většinou se volí, pokud jdete jíst sami a nemůžete sdílet více jídel s ostatními) je přibližně za 20 RMB. Láhev vody stojí od 1 RMB, lahvové pivo v restauraci kolem 10 RMB, nanuk od 2 RMB.

Hotely najdete velmi drahé, ale i ubytování za pár korun. Pokud chcete levnější ubytování, zapamatujte si tyto znaky 住宿zhusu. Je to označení pro ubytovací zařízení, které často není ani hotelem – pouze pár pokojů k pronájmu. V menších městech nejsou většinou hotely k dispozici či jsou poměrně drahé. To pak už záleží na vaší preferenci za komfort. Řada těchto zařízení, ale i hotelů, nemá povolení ubytovávat cizince, proto můžete být často odmítnuti. Ubytování lze sehnat od 60 RMB za dvoulůžkový pokoj, ale můžete za něj dát i tisíce.

Vstupné a doprava jsou asi nejdražší položkami, na nichž nelze příliš ušetřit.

Spropitné a smlouvání

Se spropitným se v Číně příliš nepočítá a nedává se. Většinou Číňané nechápou, proč jim peníze navíc dáváte.

Smlouvat v Číně lze téměř všude. V supermarketu, restauraci nebo na autobusovém nádraží cenu neusmlouváte (a ani to asi nezkoušejte). V podstatě kdekoli jinde to možné je, někdy i v hotelu. Můžete smlouvat na trzích s oblečením, na trhu se starožitnostmi, u umělce prodávajícího své obrazy, při pronájmu dopravního prostředku apod. Problémem při smlouvání může být jazyková bariéra, bez čínštiny toho moc mimo turistické destinace neusmlouváte.

Jak ušetřit

Hledat si levnější ubytování v menších hotýlcích a penzionech, nakupovat mimo hlavní turistické lokality, stravovat se v obyčejných restauracích a v pouličních stáncích, jezdit hromadnou dopravou. Některá místa lze navštívit i bez vstupenky – stačí nejít přes hlavní vchod, ale o kus dál. Toto se týká hlavně přírodních památek, jako je například bambusový háj, různé hory, pastviny, pouště a podobně. Uvidíte v podstatě totéž, jen bez vydlážděné cestičky a bez vysokého vstupného.

Denní rozpočet

Vzhledem k velikosti Číny a nejrůznějším možnostem trávení volného času je prakticky nemožné vytvořit denní rozpočet. Pokud nenavštívíte žádné placené památky, budete se pohybovat pěšky či stopem, budete se stravovat na ulici, tak se můžete dostat na částku kolem 100 RMB/den.

Pokud budete bydlet v luxusním hotelu, stravovat se ve vyhlášených restauracích, jezdit taxíky či sjednaným autem s řidičem, hrát golf, tak se můžete dostat na několik tisíc RMB/den.

Náš obvyklý budget na prodloužený víkend po provincii Sichuan čítal kolem 900 RMB, kdy právě nejdražší položkou byla doprava.

Zavřít

Jak se budeš dopravovat

Jak do Číny

Přímé letecké linky Praha – Peking, Šanghaj, Chengdu (cca od 12.000 Kč, běžně kolem 14.000 Kč).

Levné lety (od 12.000 Kč, běžná cena) Finnair, British Airlines, Hainan, China Eastern, Sichuan Airlines. Finnair létá například do Pekingu, Šanghaje, Xi’anu, Chongqingu, Guangzhou. Výhoda je, že přestupujete v Evropě, tedy že se v Číně při přestupu nemusíte starat o zavazadla, protože budou odcheckována až do cílové destinace (jako tomu je například při letu s Hainan Airlines, kdy z mezinárodního letu přestupujete na vnitrostátní a musíte zavazadla znovu odcheckovat).

Jak se nejlépe dopravovat

Jedinou možností je veřejná doprava, k půjčení auta je totiž nutný čínský řidičský průkaz, mezinárodní nestačí.

Letecká doprava

Vnitrostátní lety jsou poměrně levné. Problémem může být, že řada webových stránek čínských aerolinek přijímá pouze platby čínskou kartou, nicméně u hlavních leteckých společností není problém nakupovat i se zahraničními kartami. V Číně funguje několik desítek aerolinek, vesměs všechny létají s nejmodernějšími letadly.

Frekvence spojení mezi městy je opravdu vysoká, letiště najdete v každém větším městě.

Železnice

Existuje mnoho kvalitativních a cenových úrovní. Jak moderní rychlovlaky, které jedou přes 300 km/hod. a nabízí i business třídu, tak i rozvrzané vlaky, které pár kilometrů jedou mnoho hodin a často s vámi budou vaší sedačku sdílet i jiní a pod sedačkou se může v pytli vrtět slepice.

Rychlovlaky se většinou dělí na první a druhou třídu, občas je k dispozici i business třída. Druhá třída je dostatečně komfortní. Ve vlaku jsou jídelní vozy a také v pravidelném intervalu vlakem prochází stevardky s vozíky s jídlem.

Vlaky na delší vzdálenosti mají několik tříd: tvrdé sedátko (snesitelné spíše na kratší vzdálenosti, max. do 6 hodin, sklon opěradla je 90°, nejsou opěrky), měkké sedátko, tvrdé lůžko (dělí se na lůžko spodní, prostřední a vrchní, celkem dostačující komfort, obzvlášť spodní lůžko, na němž se můžete pohodlně posadit při delších přejezdech), měkké lůžko (většinou 4 lůžka v odděleném kupé). Poslední varianta je lístek bez nároku na sedačku, který stojí stejně jako tvrdé sedadlo. Proto je dobré si do vlaku s sebou vzít malou skládací židličku.

Ve vlacích jsou toalety a automaty s vroucí vodou, kterou si můžete zalít například instantní nudle. Lůžkové vlaky je ideální využívat na delší přesuny přes noc.

Běžně je možné koupit jízdenku až v den odjezdu, ale pokud máte možnost, tak je dobré koupit jízdenku s předstihem. Pokud se chystáte cestovat během svátků, tak je nezbytné si lístky rezervovat dopředu. Online je lze objednat cca měsíc předem. Na nádraží většinou 18 dní předem. O svátcích bývají vlaky beznadějné vyprodané mnoho dní dopředu. Jízdenky můžete rezervovat přes internet, koupit přímo na nádraží či v prodejnách uvnitř města, abyste nemuseli až na okraj města, kde se vlaková nádraží většinou nachází. Pozor! Lístek na vlak je pevně spjat s konkrétním dokladem totožnosti – pro cizince tedy s pasem. Proto musíte mít pas s sebou, když jízdenku kupujete.

Rychlovlak v Číně

Autobusy

Opět různé kvality od rozvrzaných autobusů, do nichž teče, po luxusní autobusy s wifi. Jsou autobusy, které vyjíždí dle jízdních řádů, a pak jsou autobusy, které vyjíždí, až když jsou naplněné. Často je možné si autobus „odmávnout“ u cesty. Pokud smí a má místo, tak vám řidič zastaví. Na čelním skle bývá nápis, kam autobus míří. Bývá však pouze v čínštině, proto je dobré znát názvy i ve znacích. Jízdenky na autobus často stačí koupit až v den odjezdu. Někdy ani nelze jízdenku dopředu zakoupit. Bohužel však pro prodej jízdenek neplatí žádné obecné pravidlo, takže situace pro každou linku je jiná. Na některé linky lze rezervovat jízdenku přes internet, ale je nezbytné mít čínskou kreditní kartu.

Užitečné odkazy
  • Elong.com: web na vyhledávání a rezervaci letenek a jízdenek na vlak – bohužel jako na většině webu si bez čínské kreditní karty nic nekoupíte,
  • Huoche.com: web na vyhledávání vlaků a jízdních řádů, vidíte tam i počet dostupných jízdenek ve všech třídách,
  • Ctrip.com: web na bookování hotelů, lístků na vlak a letenek – s webem nemáme osobní zkušenost, mělo by jít platit i zahraničními kartami.
  • China Diy Travel: informace o cestách vlakem po Číně, včetně možnosti rezervace jízdenek.
  • Travelchinaguide: Poměrně relevantní a užitečný web s informacemi o dopravě v jednotlivých městech či na různá čínská letiště, o vízech, cestování obecně, apod. Je však nutné brát v potaz, že v některých případech nejsou informace úplně aktuální.

Je možnost zakoupit jízdenky na vlak či letenky skrze tamní či některé české CK.

Minibusy (mianbaoche)

Pro cca 7–10 osob jsou obvyklé na venkově či jezdí do méně populárních destinací. Buď si ho můžete pronajmout jen pro sebe, či si zaplatit jízdenku a čekat, kdy se pojede. Dávejte pozor, kolik za stejnou cestu platí místní.

Městská doprava

V řadě velkých měst je metro, které je poměrně přehledné i pro cizince, cena se pohybuje cca od 2 RMB. Při koupi jízdenky si kupujete jízdenku přímo z konkrétní stanice do konkrétní stanice. Pokud přejedete a dostanete se do jiného pásma, tak u turniketu u východu musíte doplatit rozdíl. Městské autobusy stojí od 1 RMB, někdy se platí u řidiče, jindy je v autobuse prodavač lístků.

Čínské autobusy

Taxi

Nástupní sazby jsou v každém městě jiné. Samozřejmě bývá pravidlem, že čím menší město, tím levnější taxi. Je dobré se před cestou zeptat na přibližnou cenu. Donuťte řidiče zapnout taxametr. Do nedávna byl v Číně hodně populární UBER, ale ten se z čínského trhu stahuje a bude v Číně fungovat pouze jeho čínský ekvivalent – DIDI CHUXING.

Taxi „motorky“ a další dopravní prostředky, jako jsou motorové tříkolky, rikši atp. Před nástupem je nezbytné domluvit konkrétní částku, za níž vás na místo zavezou.

Půjčení auta

V Číně není možné, protože v Číně neuznávají mezinárodní řidičský průkaz, musíte mít čínský. Je však možné si pronajmout auto s řidičem. Ceny se liší podle oblasti, náročnosti a délky cesty a také vaší schopnosti smlouvat.

Zavřít

Co ochutnáš

Čínská kuchyně

Nemyslete si, že to, co se servíruje ve většině českých „čínských restauracích“ je to, co vám budou servírovat v Číně. Čínská kuchyně je velmi chutná a rozmanitá. Dělí se do 8 hlavních skupin:

Kantonská kuchyně – typická pro provincii Guangdong (hl. město provincie je Guangzhou = Kanton), Hongkong a okolí (JV Čína) je sladší, chuťově není tak výrazná. Převažuje dušení a napařování. Často se nechává vyniknout chuť surovin. Typickým pokrmem jsou nejrůznější knedlíčky (nejen) známé pod souhrnným pojmem dim sum.

Dim Sum

Sečuánská kuchyně – je typická pro provincii Sichuan a samosprávné město Chongqing. Je to velmi populární kuchyně v celé Číně, pro níž je typická pálivost, brnivá chuť sečuánského pepře, čerstvý zázvor a česnek. Řada jídel je smažená a hodně mastná, ale velmi chutná. Kuře kungpao (Gongbao jiding 宫保鸡丁) je původem právě ze Sichuanu. Připravte se ale na úplně něco jiného, než jste možná někdy zkusili v ČR.

Dále bychom doporučili zelené fazolky ganbian sijidou 干煸四季豆 a nudle z jižní části Sichuanu – yibin ranmian 宜宾燃面. Typickým jídlem je „ohnivý kotlík“ huoguo 火锅. Uprostřed stolu je velký hrnec s polévkou plnou chilli a sečuánského pepře, kam házíte zeleninu, maso, tofu atd. – prostě to, co máte rádi. Rozhodně doporučujeme – jen hrozí, že druhý den strávíte na záchodě, pokud narazíte na restauraci, kde recyklují olej z kotlíku. Tuk v kotlíku je většinou hovězí, ale existují i veganské verze.

Kuchyně provincie Jiangsu – typická pro provincii Jiangsu a Šanghaj. Velkou roli v ní hrají mořské plody (jak už živočichové, tak rostliny), původní chuť jednotlivých potravin a klade se důraz na prezentaci pokrmu. Ve většině restaurací vám naservírují čerstvé mořské plody za přijatelné ceny.

Zhejiangská kuchyně – typická pro provincii Zhejiang. Chutě jsou jemné, hojné je užívání mořských plodů a sladkovodních ryb a nejrůznější způsoby úpravy jídla. Celkově jídlo bývá sladší. Časté jsou i sladké dezerty; velmi oblíbené v celé Číně jsou kuličky z lepivé rýže plněné sezamem tangyuan (viz čínský Nový rok), nejlepší jsou prý právě z provincie Zhejiang, města Ningbo.

Fujianská kuchyně – typická pro provincii Fujian a město Xiamen. Chutě jsou jemné, sladko kyselé, občas lehce pálivé. Používá nejrůznější divokou zeleninu a byliny z horských oblastí.

Anhuiská kuchyně – kuchyně Hui, je kuchyně vnitrozemní provincie Anhui. Tato provincie je poměrně hornatá, takže kuchyně využívá divoké rostliny a živočichy, které rostou a žijí v horách.

Hunanská kuchyně – neboli kuchyně Xiang, je typická pro provincii Hunan, je poměrně pálivá, dokonce ještě pálivější než sečuánská a často díky užití octu v kombinaci s kyselou chutí. Častým způsobem přípravy je rychlé osmažení, napařování, uzení. Jedním z typických jídel – předkrmů, je „bouchaná okurka“ pai huanggua, která kombinuje právě chilli s octem a česnekem.

Shandongská kuchyně – kuchyně Lu, je typická pro severní provincii Shandong. Oblíbeným způsobem přípravy je dušení. Často užívají mořské plody. Jídlo bývá slané a křupavé díky prudkému osmažení.

Podle hlavní přílohy lze kuchyni rozdělit na severní a jižní. Na severu převažují různé nudle a bochánky z pšeničné mouky. Na jihu rýže a nejrůznější rýžové nudle. Vynikající nudle dělají Ujgurové. Z ujgurského jídla je dále vynikající placatý chléb nang a velmi populární jsou grilované jehněčí špízy (yangrouchuan).

Plněné taštičky jiaozi 饺子 (obvykle vařené ve vodě, ale i na páře či smažené) a plněné knedlíky baozi 包子 jsou populární v celé Číně, liší se jen náplní. Knedlíky baozi jsou velmi populární k snídani. Náplň může být sladká (pasta z červených fazolí, cukr se sezamem, …) či slaná (od bílého zelí přes mix zeleniny po čistě masové). Jeden knedlík stojí většinou 1–2 RMB.

Jiaozi

Tofu a produkty ze sóji (hlavně tzv. sojové maso) u nás nemají moc dobrou pověst. Číňané mají však s přípravou tofu velkou zkušenost a pokrmy z tofu jsou skutečně výborné. Tofu se v pokrmech objevuje v nerůznějších konzistencích, tvarech a hlavně úpravách. Náš osobní tip je například mapo doufu – typické jídlo sečuánské kuchyně, chou doufu – smradlavé tofu z provincie Hunan, či „tofu mozeček“ (doufunao), který je častým snídaňovým jídlem.

Nejrůznější zelenina – lotosový kořen, lufa hedvábná (sigua 丝瓜), nejrůznější lupení a mnohé další stojí za ochutnání. Číňané umí zeleninu zpracovat velmi dobře. Obzvlášť lilek – například v pokrmu Yuxiang qiezi 鱼香茄子. Málokdy se v čínské kuchyni objevuje tepelně neupravená zelenina.

V Číně se poměrně dobře stravuje vegansky, jen si musíte dát pozor na některé nástrahy, jako je třeba masová drť (roumo 肉末) v zeleninovém jídle, vepřové sádlo, vývar z kostí a podobně. Navíc v jedné restauraci může být jídlo veganské, v druhé totéž jídlo být veganské nemusí. Proto je nutné se vždy ujistit, co v daném jídle je.

Čínské barbecue – opět se liší dle oblasti, ale základ bývá stejný, kousky masa, různé typy tofu a zeleniny na špejlích, které vám ogrilují. Občas se mezi zeleninou a masem na špejli vyjímá jedna věc, a to je lilek vcelku. Ten rozhodně stojí za ochutnání.

Z nápojů doporučujeme čerstvé sojové mléko (doujiang 豆浆), které se ráno prodává téměř na každém rohu, stojí kolem 3 RMB/kelímek. Dalším nápojem je bubble tea (珍珠奶茶), který je populární v posledních letech i u nás, ale v Číně stojí mnohem méně než u nás (5–15 RMB). Doporučujeme například nápojový řetězec CoCo, který najdete v celé Číně. Navíc vám tapiokové kuličky přidají do jakéhokoli nápoje na požádání (většinou za příplatek 1 RMB). Dále nesmíme zapomenout na čaj – zelený, jasmínový, pu-erh či tibetský – s jačím máslem a solí.

Čínský čaj

Obecně platí, že je potřeba se nebát ochutnávat, i vzhledem k cenám jídla se většinou vyplatí riskovat. Při nejhorším si koupíte něco jiného. Pokud však zjistíte, že čínské jídlo není pro vás, tak skoro na každém rohu narazíte na McDonald´s, KFC, Starbucks či čínskou obdobu těchto fastfoodů.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny se po celé Číně poměrně liší. Ve větších městech a u populárních památek je vše dražší, hlavně si dejte pozor na menu v angličtině – tam ceny bývají ještě vyšší. Často však stačí zajít kus dál do nějaké boční ulice a ceny jsou často poměrně nižší. Jak už bylo zmíněno, stravování v restauracích je levnější než u nás, hlavně pokud se stravujete v obyčejných restauracích (talíř zeleninového jídla od 15 RMB, jídlo s masem od 25 RMB a objednává se víc jídel, které pak mezi sebou sdílíte).

Ještě levněji se dá stravovat na ulici, kde například miska nudlí (面mian) stojí průměrně kolem 15 RMB, gaifan 盖饭 (jedna porce vámi vybraného jídla na rýži – většinou se volí, pokud jdete jíst sami a nemůžete sdílet více jídel s ostatními) kolem 20 RMB. Horký kotlík je dražší záležitost, jsou běžné restaurace „all you can eat“, kdy za nějakých 80 RMB, kromě ingrediencí, které si vaříte v kotlíku, máte k dispozici ovoce, zmrzlinu, předkrmy.

Točené pivo obecně není příliš k dispozici (výjimkou je město Qingdao a některá další místa). Pokud však je, tak bývá dost drahé, ceny se většinou pohybují od 20 RMB/0,4 l. V restauracích je však běžné pivo lahvové (0,5 l), které stojí kolem 10 RMB.

Čínský kuchař

Zavřít

Jaké výlety podnikneš

Památky

V Číně je nespočet historických míst a v každé provincii se najde něco zajímavého. Navíc je v Číně kromě těch velmi známých míst mnoho lokalit dosud turismem příliš nedotčených, stačí jen objevovat. Řada slavných historických památek bohužel často postrádá jakéhosi ducha, kterého mají právě ta „neobjevená“ místa. Je to i kvůli tomu, že se stala jakýmsi „Disneylandem“ s lanovkami, neodbytnými prodejci suvenýrů a davů lidí. Řada „památek“ je však nově vystavěná, protože mnohé byly v minulosti z různých důvodů zničeny. V Číně se nachází mnoho krásných muzeí s množstvím úžasných historických artefaktů.

Lešanský Buddha

Příroda

Díky obrovské rozloze je příroda v Číně velice rozmanitá. Najdete zde hory nejrůznějších tvarů a rozměrů. Mnoho hor je v Číně posvátných, tyto hory jsou často přístupné až po zaplacení vstupného. Na většině z nich se nachází svatyně, které jsou propojeny sítí cestiček a chodníčků. Na řadu vrcholů posvátných hor vedou lanovky. V některých svatyních lze i přespat. Pokud se rozhodnete na posvátné hory vyjít pěšky, tak se vám místo k přespání může hodit. Ve většině svatyní však musíte respektovat, že muži a ženy spí odděleně.

Vedle toho se vypínají v Číně rozsáhlá pohoří, kde se můžete toulat, jak se vám jen zlíbí. V těchto oblastech je možné, že vás někdo z místních pozve k sobě domů na oběd či vás nechá u sebe přespat. Některé oblasti jsou však cizincům nepřístupné, tak je možné, že vám policie zamezí pokračovat v cestě dál a musíte se vrátit.

Pokud máte rádi vodu, tak můžete navštívit některá z jezer, řek, obřích přehrad ale i krásné moře. Nejen na jihu Číny si můžete užít krásné písčité pláže. Například o ostrovu Hainan se říká, že to je čínská Havaj. V Číně jsou často k vidění vodní městečka, kde se snoubí tradiční architektura s vodními plochami.

Městská turistika a nakupování

Je potřeba si uvědomit, že v Číně není ani pětimilionové město považováno za velké. Skoro by se dalo o takových městech říci, že to jsou „díry“, kde nic není. Mezi ta největší města patří Šanghaj, Peking, Hongkong, Aomen (Macao), Guangzhou (Kanton), Shenzhen, Chengdu, Chongqing apod. Ve velkých městech můžete vidět jak obrovské skleněné moderní budovy, tak polorozpadající se chýše. Na jedné straně jsou v těchto městech obrovská moderní nákupní centra nejen se zahraničními značkami, tak i trhy s levným oblečením. Problém s nákupy v Číně je, že pokud chcete nakupovat na trhu či v čínském obchodě, tak většinou je všechno příliš malé. Kdo v ČR obléká např. velikost M, tak v Číně to klidně může být XXL.

Party, festivaly, noční život

Možná mnohé překvapí, že v tomhle směru v Číně panuje poměrně velká svoboda. V každém městě i městečku najdete karaoke bar, což je místo, kam se chodí bavit asi největší množství Číňanů. Karaoke bary jsou různých úrovní s různými službami. Byť karaoke není zrovna pro každého, je to však něco, co stojí za to zažít. Ve větších městech najdete bary, kde se o hudební kulisu stará kapela, která hraje písně jiných umělců. Lidé tam chodí popít s přáteli a kapela je většinou opravdu jen jako kulisa.

Ve větších městech (několik milionů obyvatel) jsou běžné kluby, kam se chodí tančit, tak jako to známe například z ČR, jen v mnohých je jen miniaturní taneční parket a více plochy zabírají křesla a stoly, u nichž se pije a často hrají hry, které mají většinou jediný cíl – opít se co nejrychleji. V Číně jsou i různé kluby, kde vystupují kapely a umělci různých hudebních žánrů nejen z Číny, ale i ze zahraničí. Většinou „běžné obyvatelstvo“ o existenci těchto klubů netuší, proto je dobré se informovat o těchto místech dopředu. V Číně jsou i poměrně běžné hudební festivaly – malé i velké. Menší festivaly jsou většinou žánrové – ať už folk, punk nebo psytrance. Velké festivaly jsou však vždy organizovány místní vládou, aby vše zůstalo pod kontrolou.

Jídlo a kurzy vaření

Jak už bylo zmíněno výše, čínská kuchyně je velmi rozmanitá, proto se v Číně nabízí i gastroturistika. Snad v každém větším městě se pořádají kurzy vaření.

Tradiční představení a umění

Ať už se jedná o pekingskou operu, sečuánskou operu, stínové divadlo, akrobatická představení a mnohé další, to vše můžete zažít. Můžete buď jít na velkolepé představení zaměřené hlavně na turisty, či na představení, na která chodí místní obyvatelé. Sice se skromnější výpravou, ale zato s jedinečnou atmosférou.

Bojová umění

Mnoho bojových umění pochází právě z Číny (gongfu a wushu) a v různých koutech Číny najdete různá bojová umění. Nejenom, že se můžete účastnit plnohodnotných kurzů, ale také se můžete přidat k místním, kteří v parcích každé ráno cvičí.

Zavřít

Na co si dej pozor

Zdraví

Je rozhodně dobré vyvarovat se návštěvy čínského zdravotního zařízení, protože úroveň, obzvlášť v menších městech, není příliš vysoká. Samozřejmě jsou v Číně i nemocnice na profesionální úrovni, některé zaměřené dokonce na zahraniční klientelu. Před cestou se obvykle doporučuje očkování proti hepatitidě (A, B) a břišnímu tyfu.

Je potřeba si dát pozor, abyste nepili vodu z kohoutků, protože ta v Číně není pitná. Proto je nutné vodu buď převařit (v rychlovarné konvici uvařit vodu nestačí), či pít vodu balenou. Obzvláště na začátku cesty, kdy ještě není zažívací ústrojí navyklé, tak je vhodné se vyvarovat tepelně neupravených pokrmů (hlavně ze zeleniny). Určitě je dobré s sebou nosit antibakteriální gel, protože ne všude je možné si umýt ruce.

Kriminalita

Potřeba je dát si pozor na kapsáře, kteří se shlukují hlavně u vchodů k vlakovým nádražím, protože u vchodů do vlakových nádraží se tvoří často dlouhé fronty. Obecně se domníváme, že Čína je, hlavně pro cizince, poměrně bezpečná země. Nejvíce hrozí, že vás někdo napálí a bude po vás chtít více peněz, než je běžná cena. Obzvlášť v turisticky populárních oblastech s různými menšinami se nenechte nikým zatáhnout k sobě domů. Budou vám říkat, že vás zvou se jenom podívat či na čaj. Často pak zaklapnou dveře a chtějí od vás peníze. Pozvání od místních samozřejmě není vždy falešné, obzvlášť v neturistických oblastech to je snad téměř vždy myšleno upřímně a chtějí vás pohostit.

Riziko katastrof

Malá i větší zemětřesení jsou v na jihozápadě a západě Číny poměrně běžná vzhledem k tomu, že to je místo nárazu litosférických desek. S tím často souvisí sesuvy půdy. Sesuvy půdy jsou občas způsobeny i nadměrnými srážkami. V období dešťů hrozí povodně jak na jihu (např. kolem Dlouhé řeky), tak na severu země (např. kolem Žluté řeky). Občas se i u jihovýchodního a jižního pobřeží prožene tajfun.

Důležité kontakty

Ambasáda Peking: konzulární pohotovost: 0086 10 85329535, 85329526, 85329525, 85329524, mimo otevírací dobu v naléhavých situacích: 0086 13911752207

Konzulát Šanghaj: 0086 21 62369925-6, mimo otevírací dobu v naléhavých situacích: 0086 13918873144

Konzulát Chengdu: 0086 28 8147 6890

  • Policie: 110
  • Záchranná služba: 120
  • Hasiči: 119
  • Dopravní nehody: 122
  • Hongkong – tísňová linka: 999
  • Macao (Aomen) – tísňová linka: 000
Zavřít

Víza a na co mysli před cestou

Vízum

K získání víza je potřeba vyplněná žádost o vízum s nalepenou fotografií. Přečtěte si žádost pořádně a nic nevynechejte. Je to častý důvod zdržování fronty na ambasádě, kdy lidé u okýnka doplňují chybějící informace – nebuďte jedním z nich! Pokud kolonku nevyplňujete, musíte ji PROŠKRTNOUT.

  • Itinerář cesty – čím přesnější, tím větší šance k přijetí žádosti,
  • potvrzení rezervace ubytování – itinerář cesty musí být podložen dokladem o rezervaci hotelu. Pokud plánujete nocovat ve vlaku, je dobré to do itineráře uvést,
  • kopie pasu,
  • zpáteční letenka (či rezervace letenky),
  • cestovní pojištění,
  • aktuální výpis z vlastního účtu se zůstatkem dokládajícím dostatečné finanční prostředky na cestu (100 USD/den),
  • pokud jste pracující: originál potvrzení o zaměstnání + souhlas zaměstnavatele s čerpáním dovolené, OSVČ: aktuální výpis z živnostenského rejstříku, studenti: originál potvrzení o studiu.

Od roku 2016 není nutné předkládat výpis z účtu a potvrzení o zaměstnání/studiu.

Dále mohou požadovat další dokumenty a navíc se požadavky mohou měnit, proto je vždy dobré podívat se na konkrétní požadavky na web ambasády, kde si také můžete stáhnout potřebný formulář. Dále při podávání žádosti u osob mladších 18 let (i pokud cestují s rodiči) musí být dodány další dokumenty.

Pozor na platnost pasu: pas musí být platný nejméně půl roku po vypršení platnosti víza.

V roce 2016 byla sjednocena cena za víza, která činí pro všechny druhy víz 60 EUR. Poplatek je splatný, až když je vaše žádost přijata ambasádou (při úspěšném podání žádosti obdržíte instrukce k platbě, částka se musí vložit na pobočce ČSOB přímo na účet ambasády).

Pokud jdete žádat o víza osobně, obrňte se trpělivostí a raději si přivstaňte. Fronta se totiž tvoří už po 6. hodině ranní, a pokud přijdete po 8. hodině, tak je velmi pravděpodobné, že se na vás ten den nedostane.

Tranzitní víza zdarma

Cestujete-li přes Čínu do další země, v určitých městech lze využít tranzitních víz zdarma. Většinou se jedná o maximálně 72hodinový pobyt, v Šanghaji, Nanjingu, Hangzhou a Guangzhou je pak možé pobýt zdarma 144 hodin. Uvedená politika je možná využít pouze při tranzitu do třetí země, tedy například na cestě z Prahy do Austrálie s přestupem v Číně.

POZOR! Pokud tranzit přes Čínu obsahuje i vnitrostátní přelet (např. Praha-Peking-Šanghaj-Sydney), výše uvedená politika se na tyto případy nevztahuje. Zdarma získáte tranzitní vízum na 24 hodin, přičemž pokud mezi příletem do Číny a odletem ze země bude více než 24 hodin, je nutné si s předstihem na ambasádě v Praze nebo Bratislavě vyřídit standardní tranzitní vízum za 60 €.

Očkování

Pokud do Číny cestujete ze zemí Subsaharské Afriky a Latinské Ameriky (i pokud v dané zemi máte pouze transfer), je nezbytné mít v mezinárodním očkovacím průkazu potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Pokud uplynulo od návštěvy těchto zemí více jak 7 dní, tak by očkování nemělo být vyžadováno.

Celní předpisy

Dovážet do země pro neobchodní účely a pro osobní potřebu se smí zboží v přiměřené míře. Dovážet do země je zakázáno: všechny druhy zbraní, munice a výbušnin, falešné peníze a ceniny, všechny druhy silných jedů, materiály všeho druhu (například filmy, fotky, CD, audio a video kazety, DVD, paměťová média, tiskoviny, které by mohly poškodit čínskou politiku, ekonomiku, kulturu nebo etiku), živá zvířata (kromě psů a koček) a živé rostliny, drogy a nebezpečné návykové a psychotropní látky. Dále také potraviny, léky a další produkty pocházející z oblastí zasažených epidemií, které mohou být škodlivé pro zdraví lidí či zvířat. Dále se nesmí dovážet nebezpečné bakterie, rostliny, zvířata a jiné výrobky z epidemií zasažených oblastí.

Vyvážet ze země je zakázáno: všechny předměty, jež podléhají zákazu dovozu do ČLR (výše uvedený odstavec), materiály všeho druhu, které podléhají utajení, vzácné kulturní historické předměty a tiskoviny, které nejsou volně prodejné, vzácné živočichy a rostliny včetně semen a vzorků.

Informace na: www.mzv.cz.

Rezervuj

1.

Letenky

Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Číny.

2.

Hotely

Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu v Číně.

3.

Půjčení auta

Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.

nebo

Zájezdy

Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou v Číně s cestovní kanceláří.

Diskuze

Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!

Založ nové téma

Akční letenky do Číny

Cesta kolem světa z Prahy
-55 %

Akce starší 2 týdnů

Čína a Japonsko na jeden zátah
-32 %

Akce starší 2 týdnů

Byl jsi v Číně?
Navrhni úpravu

Tohoto průvodce pro vás připravili

Přidal se 16. 01. 2017
Napsal 0 příspěvků
Aktivní
Zobrazit profil