Nepál

Historie v kostce

Historie země sahá do roku 500 p. n. l., kdy na jihu země začaly vznikat malé království obydlené indickými přistěhovalci. Právě v tomto období dochází k jedné z nejvýznamnějších událostí – k narození Buddhy v Lumbini na jihu Nepálu a následnému rozšíření buddhismu po zemi. Od 13. století však převzala moc v zemi dynastie Mall, za jejíž vlády byla společnost hinduizovaná. Rozvíjel se obchod, náboženství a kultura, později se stát rozpadl na tři království s centrem v Káthmándú. Království byla nakonec v 18. století sjednocena Gurkhy.

V době britské nadvlády nad Indií se stal Nepál velkým britským nepřítelem. Přestože ztratil asi třetinu svého území, nikdy nepřišel o svou nezávislost.

Hektické období historie Nepálu pokračovalo i v 19. století za vlády Ránů, kteří vládli despoticky, neuznávali občanské svobody a zemi dostali do úplné izolace. Po druhé světové válce začalo docházet ke změnám a v roce 1947 vznikl Nepálský národní kongres, čímž zrušil diktaturu Ránů a zlepšil sociální podmínky.

V roce 1990 se stal Nepál konstituční monarchií, ale o 4 roky později už vládli zemi komunisté, tzv. Maoisté. V roce 2001 došlo za nevyjasněných okolností k vyvraždění celé královské rodiny princem Dípendriem a o čtyři roky později král rozpustil parlament a převzal výkonnou moc. Nakonec byla v roce 2008 vyhlášena federativní republika a schválena nová ústava.

Turbulence však v zemi přetrvávají a strany se snaží o vypracování nové ústavy, což mělo za následek spory s Indií v roce 2015. Vyústěním bylo blokování dovozu nafty, plynu a dalších komodit do Nepálu. V roce 2016 nepálský premiér K. P. Oli rezignoval jen po 9 měsících své vlády a v zemi se chystají další demokratické volby.

Lidé

Podle posledního sčítání lidu žije v Nepálu přes 28,5 milionů obyvatel, přičemž v hlavním městě Káthmándú žije přes milion z nich.

Nejrozšířenejším náboženstvím je hinduismus, na rozdíl od hornatého severu země, kde se vyznává téměř výlučně buddhismus.

Gramotnost se v Nepálu pohybuje kolem 50 %. Nepál je multikulturní země, na severu je tvořena tibetskými a mongoloidními menšinami, na jihu převážně příslušníky indické etnické skupiny. Nejznámější nepálská etnická skupina jsou Šerpové žijící v Himalájích na hranicích s Tibetem, kteří pracují téměř výhradně v turistickém průmyslu jako horští nosiči a průvodci. Díky tomu, že celý život žijí ve vysokých nadmořských výškách, jsou přizpůsobení na život v Himalájích.

V Nepálu žijí obecně chudší a jednodušší lidé, což s sebou přináší řadu výhod a nevýhod ve srovnání s naším evropským způsobem života. Jsou skromnejší, otevřenější, váží si i toho mála, co mají, a pomáhají si navzájem. Tím, že nežijí v takovém uspěchaném světě, mají více času věnovat se duchovním a náboženským záležitostem.

Svátky

V Nepálu je na rozdíl od Evropy považován za den klidu sobota a neděle je běžný pracovní den. V sobotu je tedy většina státních úřadů a organizací zavřená. V turistických oblastech však byznys vzkvétá nonstop a obchody jsou otevřené i přes víkend.

Nepálská kultura se řídí hinduistickým kalendářem, který je o 56,7 let napřed oproti gregoriánskému. Většina svátků a festivalů je náboženského charakteru. Tyto festivaly nemají pevné datum v roce a odvíjejí se od lunárního kalendáře.

Největším náboženským festivalem je hinduistický svátek Vijaya Dashami, který trvá 15 dní (říjen) a jeho součástí jsou i další svátky Ghatasthapanaa Kojagrat Purnima. Během festivalu oslavující vytvářejí směs zvanou tika, která se skládá z rýže, jogurtu a cinabaritu. Starší potírají tikou čela mladých a žehná jejich k hojnosti a radosti. Kromě náboženských svátků Nepálci oslavují 19. února Den demokracie, 8. března Mezinárodní den žen či 28. května Den republiky.

Kultura

Nejpopulárnějším sportem v zemi je fotbal a kriket. V roce 2016 přijala Nepál do svých řad Mezinárodní hokejová federace IIHF. Hokej se tam zatím hraje na čtyřech otevřených kluzištích v hlavním městě Káthmándú, Pokhaře, Ilam a Kavree. Národní asociaci založili v roce 2014.

Nepálská vlajka je jediná vlajka státu na světě, která nemá pravidelný obdélníkový tvar. Červená barva na vlajce reprezentuje vítězství ve válkách a odvahu, ale je to také barva rododendronu, národního květu Nepálu, který lze nalézt také v nižších polohách Himálaje. Modré okraje vlajky značí mír. Zaoblený měsíc na vlajce je symbolem míru a klidné nepálské přírody, zatímco slunce reprezentuje agresivitu nepálských bojovníků.

Jazyk

V Nepálu existuje 92 různých jazyků, jimiž se jednotliví obyvatelé dorozumívají. Nejrozšířenějším jazykem je nepálština, kterou mluví téměř polovina obyvatel. Nepálština patří do skupiny indoárijských jazyků a vyvinula se ze sanskrtu, využívá písmo Devanagari. Nejznámější slovo, které alespoň jednou použije běžný turista při návštěvě země, je pozdrav „Namaste“. V běžných turistických oblastech, včetně himálajských treků, se bez problémů domluvíte i anglicky.

Minislovníček:

• Dobrý den/Ahoj – Namaste,
• Přeji pekný den – Subhadin,
• Vitejte – Swagatam,
• Děkuji – Dhanyabad,
• Promiň – Maaphaganus,
• Ne – Hoena,
• Ano – Ho.

Turismus

Ekonomika země je z velké části tvořena příjmy z turismu, který je v zemi všudypřítomný. Je na nich závislá. Nepál je turistickým rájem pro horolezce, trekery a lidi hledající dobrodružství. V roce 2013 navštívilo Nepál téměř 800.000 turistů, kteří setrvají v zemi průměrně 12 dní. Hlavní město Nepálu Káthmándú i se svou částí Thamel je epicentrem turismu, kde nakoupíte za velmi dobré ceny veškerý materiál a služby potřebné pro různé aktivity.

Nejčastějším cílem turistů jsou himálajské treky, přičemž mezi nejnavštěvovanější patří treky v Everest regionu (Everest Base Camp Trek) v oblasti Annapurna (Annapurna Sanctuary) a Langtang. Mezi další často navštěvované atrakce patří rafting a kajaking (na řekách Bhote Koshi, Kali Gandaki, Karnali, ...), horská cyklistika (Káthmándú, Dhulikhel, Pokhara ...) a safari (Národní park Chitwan). Více v oddílu Aktivity a výlety.

Geografie

Nepál je vnitrozemská země ležící mezi Čínou (Tibetem) a Indií s rozlohou 147.000 km² (3x větší než Slovensko, 2x větší než Česká republika) s délkou 800 km a šířkou 200 km. Hlavní město Káthmándú se nachází asi 6.000 km vzdušnou čarou od střední Evropy.

Pokhara, druhé největší město Nepálu, se nachází v oblasti Annapurna vzdálené asi 200 km od hlavního města. Časový posun oproti střední Evropě je během léta + 3h 45 min a + 4h 45 min během našeho tzv. zimního času. Země má velmi rozmanitou geografii a klima od měst z nadmořskou výškou 100 m až po nejvyšší vrchol planety Mt. Everest (8.848 m n. m.).

Nepál je často dělen do tří geografických oblastí – hory, kopce a nížiny (terají). Cestovatelé však nejčastěji rozlišují 5 oblastí – údolí Káthmándú ve střední části země, oblast středně vysokých kopců (od 700–4.000 m n. m.) rozprostírající se od východu po západ země, západní a východní nížinu a Himaláje na severu. Přes tuto nejsevernější část prochází Himálajská záda a kromě zmíněného Everestu se v ní nachází další osmitisícovky – Lhotse, Makalu, Cho Oyu, Kangchenjunga, Dhaulagiri, Annapurna I a Manaslu.

Jih země leží v tropickém a subtropickém pásmu, naopak nad nadmořskou výškou 3.600 a 4.400 m n. m. začíná subarktické resp. arktické klimatické pásmo.

Nepálská rupie

Oficiálním platidlem v Nepálu je nepálská rupie (NPR, Rs). Jedna rupie se dělí na 100 pais, i když kovové mince se prakticky nepoužívají (1 rupie ma hodnotu jen přibližně 0,009 USD).

Nejpoužívanější bankovky jsou ty s hodnotou 1.000, 500, 100, 50 a 20 rupií. Bankovka s nejvyšší hodnotou je 1.000 rupií, což v závislosti na kurzu představuje jen přibližně 8–9 €. V Nepálu je kromě místní měny často využíván americký dolar a zaplatíte s ním nejen za víza, ale i za většinu zboží a služeb.

V horách je vyžadována platba rupiemi. Nepálská rupie, která je vázána na indické rupie, zažila v polovině prosince 2015 nejhorší propad od roku 2013 a směnný kurz dosáhl 107,24 Rs za 1 USD. Oficiálně je zakázán dovoz a vývoz nepálské měny, obecně se však nic nestane, pokud si s sebou na památku vezmete několik nepálských bankovek.

Směnárny a platba kartou

Eura nebo dolary můžete po příletu směnit přímo na letišti či v jakékoli bance a směnárně, kterých je v centru Káthmándú nepočítaně. Při převodu rupií se většinou počítá 1 dolar na 100 rupií.

Výběry kartou z bankomatu je možné provést ve všech větších městech, nejvýše položený bankomat se nachází v osadě Namche Bazaar (3.440 m n. m.) v oblasti Everestu. Většina bankomatů má limit na výběr 20.000 rupií.

Kolik co stojí

Obecně je Nepál, tak jako většina asijských zemí, levnou destinací. Ceny některých položek jsou polovičně ve srovnání s našimi cenami. Platí, že čím do vyšší nadmořské výšky jdete, tím vyšší ceny jsou. Vždy se snažte smlouvat o cenách. Téměř vždy se vám podaří srazit cenu alespoň o třetinu, ne-li i o polovinu. Buďte asertivní a nenechte se nachytat první cenou, kterou vám nabídnou.

V Káthmándú zaplatíte za hlavní jídlo od 200–300 rupií (Rs), taxi z letiště do centra od 500 rupií, za vstup do Durbar Square 1.000 rupií (zvýšený poplatek po zemětřesení v roce 2015), pohlednice stojí 15 rupií, známka 50 rupií, 1 l čisté vody 20 rupií, půllitr piva 350 rupií. Dobré ubytování i se snídaní seženete během sezóny od 1.000 Rs za noc. Přeprava do 200 km vzdálené Pokhary, která trvá z Káthmándú 7 h, stojí místním autobusem 500–600 rupií, turistickým autobusem 800–2.500 rupií.

Pokud se chystáte na trek, tak velkou část výbavy zakoupíte v centru Káthmándú – v Thamel za třetinové ceny jako na Slovensku. Flís a powerstretch, jedno i druhé je v Nepálu levné. Velmi levné. Seženete tam kompletní trekingovou výbavu, například mikinu z tkaniny ekvivalentní polartecu za 500 Rs, velmi teplé flísové rukavice za 1.000 Rs, powerstretchové kalhoty, které u nás stojí kolem 70–100 €, za ekvivalent 10 €. Bund s Gore-Tex najdete v celém Nepálu na tuny.

V žádném případě nečekejte skutečný Gore-Tex, ale pouze podobně vypadající tkaninu. Technologie výroby je (někdy) velmi blízká skutečnému Gore-Texu, ale jeho vlastnosti zcela nedosahuje. Určitě vám taková bunda nepromokne, ale prodyšnost bude horší. Běžného oblečení typu turistických kalhot s odepínatelným spodním dílem i bez něj, šátků, batohů, softshellových bund i kalhot jsou po celém Thamelu také na tuny.

Situace v horách je o něco horší. Hlavní jídlo koupíte nad 3.000 metrů od 400 Rs, národní jídlo dhal Bhaat od 350 Rs (od 4.500 m za 600 Rs). Litr vody vás klidně může stát i 400 Rs. V horách se platí za všechno – hodina nabíjení stojí 100–400 Rs, sprcha od 300 Rs. Ubytování je i v horách velmi levné, téměř symbolické (100–300 Rs /noc), vynahrazuje se to však na přemrštěné ceně za jídlo.

Spropitné a smlouvání

Spropitné (cca 10 % z ceny) je většinou zahrnuto již v ceně účtu, který vám v restauraci ve větších městech donesou. Je třeba s tím počítat. Spropitné se nechává i Šerpům a nosičům v horách.

Smlouvání je téměř nutností a říká se, že akceptováním první ceny prodávajícího urazíte. Snažte se udělat si přehled, co kolik může stát a určitě si hranici, nad níž nepůjdete. Někdy se vám nepodaří usmlouvat cenu ani o 10 %, jindy skončíte na třetině původní hodnoty. Častokrát nemá cenu hádat se o 50 rupií – domácím to pomůže a pro vás ty necelých 50 eurocentů (12 Kč) i tak nemá velkou hodnotu.

Jak ušetřit

Ušetřit se dá nejvíce již zmíněným smlouváním cen a nenachytáním se na první nabídnutou cenu. Místní prodejci se snaží využít nevědomosti turistů a často nadhazovat ceny, za něž byste danou věc v Evropě možná i koupili, ale v Nepálu představuje několikanásobek reálné hodnoty.

V stravování se dá nejvíce ušetřit, pokud nebudete jíst v restauracích, které nabízí převážně západní kuchyni, ale budete navštěvovat podniky s domácí stravou, případně pouliční streetfoody a stánky s občerstvením. Jisté diskriminaci se však nevyhnete, a jako turista budete mít automaticky vyšší ceny než domácí Nepálec.

Pokud se dostanete mimo centra, zaručeně klesnou i ceny všeho. Při výběru ubytování v horách volte jednodušší autentičtější lodžie před okázalými resorty určenými bohatším turistům.

Denní rozpočet

Nízkorozpočtový cestovatel, tzv. backpacker, cestuje tak, aby za co nejmenší rozpočet viděl a zažil co nejvíce. Ubytuje se proto v hostelu nebo levném hotelu za 5–7 € na noc, stravovat se bude výhradně domácí stravou od pouličních prodejců nebo si navaří sám. Během dne spotřebuje 3–4 l vody. Přepravovat se bude pěšky nebo pomocí rikši. Nejnižší denní náklady proto dosahují 15–20 €.

Při zlaté střední cestě si cestovatel dopřeje trochu více luxusu. Ubytuje se ve slušném hotelu se snídaní s tarifem přibližně 12–15 € za noc, během dne si kromě domácího jídla dopřeje i něco ze západní kuchyně a přepravovat se bude taxíkem. Denní náklady takového cestovatele budou 20–30 €.

Cestování za luxusem může stát cestovatele tolik co v evropských luxusních destinacích. Takový cestovatel si najde nejluxusnější hotel v Káthmándú za 150 € na noc, stravovat se bude v top restauracích a přepravovat autem s hotelovým šoférem. Takový cestovatel může utratit za den i několik stovek eur.

Jak do Nepálu

Tribhuvan International Airport je hlavní letiště Nepálu, nachází se asi 6 km od centra v nadmořské výšce 1.338 m n.m. Z letiště létá asi 30 mezinárodních leteckých společností do Asie, Evropy a na Střední východ a je hlavním přístupovým bodem při mezinárodních letech z a do světa.

Středoevropan má několik možností, jak se dostat do Nepálu. Z Bratislavy a Prahy létá nízkonákladová sestra Emirates, společnost Flydubai, která nabízí lety až do Káthmándú s přestupem v Dubaji. Ceny za obousměrnou letenku i se zavazadly se pohybují od 500 do 650 € / 14.000 až 17.000 Kč v závislosti na akci a termínu letu.

Nám se podařilo letět v říjnu 2015, tedy přes hlavní turistickou sezonu, z Bratislavy za 510 € i s 18hodinovou návštěvou Dubaje. Z Prahy se dá do Nepálu dostat i společností Etihad Airways nebo Ukraine Airlines. Ze slovenských Košic zase létá společnost Turkish Airlines s přestupem v Istanbulu.

Z vídeňského letiště létá do Nepálu například Emirates s přestupem v Dubaji. Pokud jste zkušení cestovatelé a nebojíte se vycestovat za levnou letenkou do jiného města, několikrát ročně se objeví velmi levné letenky (pod 400 €) z míst jako Paříž, Curych, Istanbul, Kyjev či Varšava.

Obecně tedy platí, že obousměrná letenka v sezoně za 500 € je dobrá volba a není nad čím váhat. Tarify pod 400 € jsou vzácné, ale víte, jak to funguje u letenek, člověk nikdy neví. Cenu letenek nad 700 € bychom považovali už za špatnou a pokud máte ještě čas na koupi, počkail bychom na lepší nabídku.

Jak se nejlépe dopravovat

Nepál je vnitrozemská země, proto na transport po ní využijete pouze suchozemské dopravní prostředky, případně letadla. V Nepálu se jezdí po levé straně a člověk má pocit, že žádná pravidla zde neplatí.

Autem

V hlavním městě neexistuje snad jediný semafor a přednost má ten, kdo první vjíždí do křižovatky.

Každé auto řítící se do zatáčky při změně směru nebo přiblížení se k davu hlasitě troubí a tím dává všem najevo, aby uhnuli, protože zde nemá chodec přednost ani na přechodu pro chodce. Na dopravní situaci si však po pár dnech zvyknete.

Pronajmutí auta bychom tedy doporučili hlavně zkušenějším řidičům, kteří se nebojí řídit i v hustém a chaotickém provozu. Mimo větší města však mnoho asfaltu nečekejte a v severnějších oblastech bude zajisté třeba terénní vozidlo.

Taxíků je v Káthmándú a v jiných větších městech nepočítaně. Už při příletu se na vás nalepí hejna taxikářů. Je třeba smlouvat a cenu dohodnout před nástupem. Taxametry prakticky neexistují. Cenu z letiště do turistické části Thamel se snažte sjednat na približne 500 Rs. Nejčastěji jezdí malá bílá autíčka, menší snad než Fiat 500 k.

Letadlem

Vnitrostátní lety jsou provozovány několika leteckými společnostmi. Státní přepravce Nepal Airlines létá do 25 vnitrostátních destinací. Dalšími společnostmi jsou Yeti Airlines, Goma Air (létá s českými letadly L-410) nebo Tara Air. Těmito společnostmi doletíte do mnoha míst po celé zemi včetně Pokhary a Lukla s ikonickým letištěm.

Trek do Everest Base Campu začíná právě v této malé vesnici, která je vstupní branou do NP Sagarmatha. Letiště Lukla (Letiště Tenzinga a Hillaryho) je jedno z nejnebezpečnějších letišť světa. Nachází se v nadmořské výšce 2.843 metrů. O jeho stavbu v Lukla se přičinil v roce 1965 Sir Edmund Hillary, první horolezec, který zdolal nejvyšší horu světa Mt. Everest. Krátká 500metrová dráha stoupá do kopce (12% stoupání), letadla na ni nalétávají ostrým obloukem a pasažéři mají pocit, že letadlo dříve padá, než přistává.

Dráha je navíc zakončena zdí, na druhém konci přistávací dráhy je zase 700metrová propast, v níž končí zhruba jedno letadlo ročně. Jednosměrný let z Káthmándú do Lukla stojí přibližně 180 dolarů a trvá 40 minut.

Autobusem

Do Lukla není možnost dopravy autobusem (nejdále se dostanete do vesnice Juri), na rozdíl od Pokhary, kam můžete letět za zhruba 100 USD nebo cestovat autobusem. Jednou z možností je využití místního autobusového spoje pro místní obyvatele. Tyto spoje startují vždy ráno (od 7 hodin), protože cesta do Pokhary trvá 7–8 h. Zaplatíte sice jen 500 Rs, ale zažijete přeplněný autobus s lidmi na střeše a zastávku každých několik minut.

Chcete-li trochu více pohodlí, použijte turistický (například Greenline), většinou klimatizovaný autobus, s cenami od 8–25 USD za jízdu. V ceně bývá většinou oběd a drobné občerstvení.

Městská doprava

Autobusová veřejná doprava prakticky neexistuje. Dopravuje se na kolech a rikšami. Rikša je cyklistický dopravní prostředek na třech kolech poháněný pedály řidiče, který dokáže odvézt až dvě osoby. Pasažéři jsou umístění za řidičem v improvizovaném kočáře. Jde o velmi levný a vzhledem k úzkým uličkám i efektivní a rychlý dopravní prostředek. Tzv. rikšáku najdete kdekoli na ulici čekajícího na svého dalšího klienta.

Nepálská kuchyně

Nepálská kuchyně je silně ovlivněna indickou, čínskou a tibetskou kuchyní. Stravování je ve srovnání s Evropou velmi levné, zejména pokud dáváte přednost streetfoodu a jednodušším restauracím. Jídla jsou obecně velmi ostrá, častokrát bez masa. Nepálským národním jídlem je dal bhat. Jídlo se skládá z velké porce rýže (bhat), pálivé čočkové polévky (dal), opražené zeleniny, případně brambor.

Občas se setkáte is přidaným hovězím či kuřecím masem. Toto jídlo je v nabídce i během himálajských treků až do těch nejvyšších poloh. Výhoda dal bhatu spočívá v tom, že po snězení porce obsluha většinou doplní talíř o novou dávku. Takže se jí až do nasycení či přesycení. Nepálci dal bhat jedí jednou rukou, nejprve všechny části smíchají a pak rychle snědí. Turisté dostanou většinou lžíci. Ceny porce dal bhatu začínají na 150 Rs ve městě a končí někde u 500 Rs v Himalájích.

Dalším typickým nepálským jídlem jsou tibetské momo knedlíčky. Těsto se skládá z mouky, vody a soli, následně je vytvarováno do tvaru taštiček, které jsou plněné zeleninou, jačím sýrem nebo mletým masem. Na ulici zakoupíte momo knedlíčky již od 50 Rs.

Mezi klasické streetfoodové speciality patří například samos – smažená trojhranná taštička plněná pálivou bramborovou směsí (20 Rs), indické placky parathas plněné bramborovou nebo zeleninovou kaší (50 Rs) či jednoduché placky čapátí.

Z nápojů je vyhledávaný čaj masalachai. Jde o převážně černý čaj převařený spolu s mlékem a kořením masala. Litr vody stojí ve městě 20 Rs, v horách se může cena vyšplhat i na 400 Rs.

Dobrým přístupem je považovat veškerou vodu za kontaminovanou. Vodu můžete čerpat z horských pramenů a potoků, ale je třeba ji čistit a dezinfikovat tabletami na to určenými. Ve městech i na treku se dají zakoupit i slazené nealkoholické nápoje typu Coca-Cola. Rakši je domácí pálenka vyráběna z pšenice nebo rýže a můžete ji koupit v některých podnicích. Nejdražší položkou, nejen na treku, je klasické pivo (Everest pivo), cena za půllitr dosahuje 200–400 Rs, v horách ještě více.

V horských oblastech je kuchyně mnohem skromnější. Lze zakoupit především pokrmy z rýže, brambor, vajec a zeleniny. Cena jídla také stoupá s nadmořskou výškou a nedostupností terénu. V nadmořských výškách nad 4.000 m n. m. koupíte špagety se sýrem a kečupem za 400 Rs, vaječné rizoto za 300 Rs, těstoviny s vejcem za 350 Rs či vařené brambory za 250 Rs. Specialitou je i steak z jaka, který zakoupíte například ve vesnici Namche Bazaar.

Treky

Bezpochyby nejvyhledávanější aktivitou v Nepálu jsou himálajské treky. S nabídkou na různé trekingové výlety se setkáte již v ulicích Káthmándú, kde se musíte doslova protloukat pouličními dealery zájezdů.

Trek však můžete absolvovat i sami. Pokud máte dobrou fyzickou kondičku, zkušenosti a nebojíte se nového neznámého prostředí, solotreking bez nosičů a průvodců je v Nepálu stále povolen (2016). I když někteří prodejci se vás budou snažit přesvědčit o opaku. Nevěřte jim. Trekovat můžete sami a všechen náklad si nosit v batohu (jde o sportovně nejhodnotnější způsob trekování, momentálně jej však využívá jen malé procento trekerů), nebo si objednat nosiče, který vám ponese většinu výbavy.

V případě, že si objednáte nosiče (10–20 €/den), musíte počítat s dalšími náklady (platíte mu dopravu do místa začátku treku například Lukla, ubytování a stravu během treku). S nosičem si trekeři většinou objednávají i průvodce, který vás provází celým trekem a zajišťuje celý průběh túry. Platí se zvlášť. Při trekování je třeba brát ještě větší důraz na výběr termínu. Nejlepší období na trekování je od března do poloviny května a od září do poloviny listopadu. Jsou to zároveň období s největším výskytem návštěvníků, a proto jsou některé části treků i nejvíce přeplněné.

Treky jsou většinou určeny pro širokou skupinu lidí a najdete řadu treků, kde vystačíte s průměrnou kondičkou a zkušenostmi z hor. Trekovat v Nepálu obecně zvládne každý, kdo se na to cítí, je schopen projít více než 8 km denně, šplhat do kopce hodinu denně a odběhnout 5 km (i když s přestávkami). Skutečným problémem je však vysoká nadmořská výška, která může způsobit problémy i sebelépe vytrénovanovanému sportovci. Dobrá příprava může zvýšit vaše šance na úspěšné absolvování trasy, a to hlavně zkušenostmi s vícehodinovými túrami (nejlépe s batohem na zádech) a kardiotréninky (běh, kolo, brusle).

Na všech běžně navštěvovaných trecích se nachází jednoduché ubytovací zařízení tzv. lodžie (teahouses). Jsou rozmístěny po treku v jednotlivých usedlostech a nabízejí jednoduché dvoj- a vícelůžkové pokoje. Uspořádáním se podobají jako vejce vejci. Základem je velká společenská místnost s kamny, která je jediným zdrojem tepla, kde se většinou topí vysušenými jačími lejny. Před společenskou místností je dlouhá chodba s dveřmi do velmi jednoduchých a malých pokojů. Záchody evropského typu jsou spíše raritou, připravte se na díru v zemi.

Stan tedy není nutný, spací pytel však ano, protože v lodžiích se netopí a přes noc ve vyšších polohách teplota klesá pod bod mrazu. Cena ubytování i v těch nejvyšších polohách je spíše symbolická (několik stovek rupií za dvoulůžkový pokoj). Je však slušnost, ba až povinnost, stravovat se v lodžii, kde bydlíte. Ceny jídel jsou proto vyšší a vynahrazují levné ubytování.

Základem výbavy na trek jsou dobré nepromokavé turistické boty, batoh, kalhoty a bunda. Zabalte si také několik rychleschnoucích triček, softshellovou bundu, termospodky, druhé kalhoty, rukavice, svetr, ponožky, spací pytel či čepici. Při výběru bot doporučujeme podrážku Vibram a nepromokavou membránu Gore-Tex. Bota musí být dost pevná a vysoká. Několik párů teplých a lehčích ponožek je také nutností. Po většinu treku si vystačíte s nepromokavou softshellovou bundou. Ve vyšších polohách však oceníte i péřovou bundu, jejíž koupi si můžete nechat až na Káthmándú. Turistické hůlky jsou také neocenitelnou pomůckou. Dá se to zvládnout i bez nich, avšak při dvoutýdenním treku s plným batohem oceníte každou pomoc.

Batoh je jedna z nejdůležitějších věcí, hlavně pokud vše nesete na zádech sami. Jde o dost individuální věc, důležitý je správný zádový systém a popruhy. Budete mít náklad s hmotností 5–10 kg, pokud máte nosiče, pokud jdete sami připravte si batoh s objemem 60– 70 l a počítejte se zátěží 18–20 kg při 14denním treku.

Bez slunečních brýlí se v Himalájích neobejdete. Nezapomeňte na krém na opalování s vysokým faktorem a krém na rty. Dále se vám může hodit na opravu lepící páska, multifunkční nůž, čelovka, zápalky, kompas, baterky, nádoba na vodu, sáček na odpad, hodinky, GPS, teploměr, kniha, solární nabíječka, hygienické a toaletní potřeby, vteřinové lepidlo, provázek, vlhčené ubrousky, cestovní šití.

Na absolvování treků jsou potřeba dvě administrativní záležitosti. Jednou z nich je povolení (trekingpermit) pro vstup do národního parku. Cena za vstup do NP Sagarmatha / Khumbu, což je oblast Everestu, byla v roce 2015 3.390 rupií (cca 30 €). Během treku procházíte přes několik checkpointů, kde ukazujete povolení a zároveň si vás úředníci kvůli bezpečnosti zaregistrují.

Druhou věc, kterou potřebuje mít s sebou, je tzv. TIMS karta (Trekkers Information Management System). Existují dva druhy těchto turistických karet – zelená určená pro solotrekery (2.000 Rs) a modrá pro trekery, kteří jsou součástí skupiny s vůdcem (1.000 Rs). Všechny náležitosti vyřídíte buď v Káthmándú a Pokhaře v pobočkách Nepal Tourism Board, nebo přímo na treku u vstupních bran. Nezapomeňte na několik svých fotek pasového formátu.

Nejkrásnější a nejvyhledávanější himálajské treky se nachází ve dvou oblastech severně od Káthmándú. Jde o oblast Annapurna a Everest.

Oblast Annapurna

Tato treková oblast se nachází severozápadně od Káthmandu s výchozím bodem ve druhém největším městě v Nepálu – Pokhara. Zahrnuje výhledy na desátý nejvyšší vrchol světa Annapurna I (8.091 m n. m.), 13 dalších sedemtisícoviek a 16 vrcholů nad 6.000 m.

Trek kolem Annapurny (Annapurna Circuit) – jde o 18–21denní trek se začátkem v Pokhaře. Samotný trek začíná v osadě Besisahar, kam se dá dostat pomocí džípu. Trasa pokračuje proti směru hodinových ručiček několik dalších dní. Trek je možné ukončit ve městě Jomsom po přibližně 10 dnech, odkud můžete odletět zpět do Pokhary, nebo pokračovat dál a uzavřít okruh.

Nejvyšším bodem na trase je průsmyk Thorong La (5.416 m n. m.). Na trase můžete absolvovat několik vedlejších treků, například na jedno z nejvýše položených jezer na světě Tilicholake ve vyši 4.920 m n. m. Během treku budete mít možnost vidět několik majestátních hor jako např. Manaslu (8.156 m n. m.), Langtang Himal, Annapurna II a IV, Annapurna III, Gangapurna, a samozřejmě Annapurna I (8.091 m n. m.) a Dhaulagiri (8167 m n. m).

Annapurna Sanctuary Trek – tento trek začíná v osadě Phedialebo Nayapula zavede vás až do základního tábora Annapurny (4.130 m n.m.). Trek trvá přibližne 10–12 dní.

Ghorepani Poon Hill Trek – pokud máte málo času nebo si nevěříte na delší výpravu, tento trek vám zabere 3–5 dní a zavede vás do nadmořské výšky 3.210 metrů, odkud je vynikající výhled na několik sedm a osmitisícových vrhů.

Mardi Himal Trek – trek se nachází v oblasti Annapurna, východně od jednoho z nejnavštěvovanějších treků Annapurna Base Camp Trek s turistickým centrem v Pokhaře. Trek do základního tábora Mardi Himal patří zatím k turisty neobjeveným hromadným túrám, a oproti ostatním se na něm nenachází ani desetina trekerů. Vede malými klikatými cestami přes krásné rododendronové lesy, dokud v nadmořské výšce přibližně 3.000 m z něj nevystoupí a nezmění se v nádhernou vysoce horskou krajinu s jedinečným výhledem na Mardi Himal, Machhapuchare, Annapurna South či Hiunchuli.

Tento trek představuje alternativu, jak uniknout před zaplněnými treky v oblasti Annapurna. Sestává se z mírně náročných výstupů a sestupů, kde nabízí během celého treku jednoduché lodžie s ubytováním a občerstvením. Jedná se o jeden z kratších treků, na jehož absolvování stačí 5–7 dnů.

Trek na rozdíl od klasických Annapurna treků prochází i po hřebeni, a tak je celé údolí spolu s výhledem na daleké zasněžené kopce možné sledovat svrchu. Patří zatím k turisty neobjeveným rájem a je proto určen hlavně pro trekerů, kteří chtějí zažít pravý autentický himálajský trek bez hromady turistů. Během cesty po hřebeni budou průvodci ikonická svatá hora Machhapuchhre (tzv. Rybí ocas), ale i hory Annapuren či Hiuchuli.

Mezi další treky v této oblasti patří trek do základních táborů Manaslu, Machhapuchhre nebo Horní Mustang.

Oblast Everest

Tato treková oblast se nachází severovýchodně od Káthmándú s výchozím bodem ve vesnici Lukla a na severu hraničí s Tibetem. Této oblasti se také říká Sagarmatha nebo Khumbu, podle ledovce tekoucího pod Everestem V oblasti se nachází několik nejvyšších vrcholů světa včetně Mt. Everestu, Lhotse, Cho Oyu či Makalu.

Everest Base Camp Trek – nebo-li trek do základního tábora Mt. Everestu. Jde o jeden z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších treků světa. Celková délka treku je cca 140 km (70 km jedna cesta). Trasa začíná v malém městečku Lukla (2.860 m), kam doletíte z Káthmándú.

Trek dále pokračuje přes několik vesnic a osad do Namche Bazaar (3.440 m), kam se většina trekerů dostaví po 2 dnech putování a obvykle je potřebný aklimatizační den. Následuje Tengboche (3.870 m), Peřich (4.240 m), Lobuche (4.930 m), Gorak Shep (5.160 m) a Everest Base Camp (5.380 m).

Častým cílem je i vrch Kala Patthar (5.643 m, nejvyšší bod treku), z něhož je nádherný výhled na Mt. Everest, neboť ze základního tábora není viditelný. Cesta do základního tábora trvá minimálně 9 dní, kvůli potřebě pomalého stoupání a aklimatizace na vysokou nadmořskou výšku.

Trek má několik variant a dá se obohatit o boční údolí a průsmyky (známý je tzv. Trojprůsmykový trek vedoucí přes průsmyky Kongma La, Cho La a Renjie La). Více informací.

Island Peak Trek – jde o trek k základnímu táboru Island Peak, případně na samotný vrchol. Island Peak (Imja Tse) je vrchol vysoký 6.189 m a na jeho vylezení je třeba speciální „climbingpermit“ v hodnotě 350 USD. Jde však o jednu z nejpřístupnejších šestitisícoviek v Nepálu. Trek kopíruje trasu Everest Base Camp Treku, avšak z vesničky Dingboche pokračuje do údolí Chhukung, a ne k ledovci Khumbu.

Gokyo Ri Trek – jde o trek do údolí Gokyo s vrcholem Gokyo Ri ve výšce 5.357 m n. m. Pod vrchem Gokyo Ri se nachází průzračné horská jezera tyrkysové barvy, za nimiž má své místo nejdelší ledovec v Himalájích – Ngozumpa ledovec pod šestou nejvyšší horou světa Cho Oyu. Výhled z této oblasti je častokrát považován za ještě hezčí a majestátnější než z Kala Patharu při Mt. Everestu. Trek vám zabere přibližně 10 dní.

Existuje mnoho jiných treků v dalších oblastech Nepálu, ať už na východě země kolem Kanchenjunga, nebo na západě v NP Rara. Další z treků se nachází v oblasti Lantang se dvěma samostatnými TREK – trek dolinou Lantang ze Syabru Besi do Kyanjin Gompa, druhý vede z Dhunche k jezeru Gosainkund s možností přechodu sedla Laurebina La a napojení na trek Helambu.

Krásná a méně navštěvovaná oblast se nachází na severozápadě země v NP Shey Phoksundo v oblasti v nadmořské výšce od 2.000 do téměř 7.000 metrů. Jezero Phoksundo patří mezi nejvíce fascinující přírodní památky tohoto kraje.

Rafting/kajaking

Nepál je často vyhledáván i nadšenci vodních sportů, především raftingu a kajakingu. V Nepálu je množství divokých přírodných řek, které se dají použít pro tento účel.

Nejčastějším cílem vodáků jsou řeky Trishuli, Karnali, Bhote Koshi, Kali Gandaki, Marsyandi, Sun Koshiči Arun. Pokud si objednáte takový výlet jednou z mnoha agentur, nebudete potřebovat téměř nic. Zajistí vám kompletní výstroj, ubytování i stravu. Raftovat je možné téměř během celého roku kromě letního monzunového období. Na podzim bývají řeky většinou více rozvodněné po dlouhotrvajících monzunových deštích.

Rafting na řece Trisuli se nachází 80 km západně od Káthmándú v resortu Chraundi. Obvykle se jedná o 1–3 raftovací dny s projížděním 15–60 km. Cena za tento výlet se pohybuje kolem 60 USD.

Jeden z těžších splavů je možné absolvovat na řece Marsyandi v oblasti Annapurna vzdálené jen několik hodin autobusem z hlavního města. Dvoudenní výlet vás vyjde na přibližně 150 USD. Pokud máte více času, můžete absolvovat delší expedice na slavnou řeku Sun Koshi, s trváním 7–9 dní. Řeka je vzdálená asi 3 hodiny jízdy od Káthmandú a splav je dlouhý přes 200 km. Ubytování je zajištěno ve stanech s matracemi a spícími vaky. Cena za takový raftovací výlet se pohybuje kolem 700–800 USD.

Safari

Národní park Chitwan se nachází na jihu země a je nejstarším národním parkem v Nepálu. Je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jižní hranice parku je zároveň hranicí s Indií.

Žijí zde chráněné druhy jako nosorožec indický, tygr bengálský, levhart skvrnitý či medvěd pyskatý, které byly před založením parku nadměrně loveny. Na území parku žije přibližně 260.000 lidí a park je turisticky vyhledávaný.

Uvnitř parku bylo vybudováno několik turistických chatek, které nabízí ubytování s plnou penzí v kombinaci se safari na slonech či v džípech, výlety na raftech a procházkami džunglí s průvodcem. Vhodným místem k ubytování na okraji národního parku je mestečko Sauraha. Je dobře dostupné i z blízkého bharatpurského letiště.

Všechny turistické autobusy z Káthmándú nebo Pokhary přichází právě do tohoto městečka, resp. na 7 km vzdálenou autobusovou stanici, odkud je třeba si vzít taxi nebo rikšu do města. Za vstup do NP se platí 1.700 Rs. Na zorganizování návštěvy NP Chitwan můžete využít služeb agentur přímo v Káthmándú, levnější forma je však individuální doprava a návštěva tohoto parku.

Park nabízí několik zajímavých aktivit. Jednou z nich je procházka džunglí a šance vidět ve volné přírodě opice, jeleny, divoká prasata, divoké slony a mnoho druhů ptáků.

Procházky džunglí jsou povinné s průvodcem, protože některé druhy zvířat mohou být nebezpečné. Sloní safari je dalším velkým lákadlem pro turisty. Můžete absolvovat jízdu na tomto největším suchozemském savci, nakrmit je dobrotami či pomoci při mytí v řece. Sloní safari stojí 2.500 Rs. V parku se nachází i krokodýlí farma. Džunglí můžete projít nejen pěšky, ale na džípech či motocyklech.

Horská cyklistika

V Nepálu je mnoho populárních cyklostezek. Nejlepší období pro cyklistiku je mezi říjnem a březnem, kdy je počasí stále a jasné. Během deštivých monzunových měsíců mohou být trasy velmi kluzké a počasí vlhké. Na cyklostezky je možné vydat se samostatně nebo organizovaně jednou z trekingových agentur. Pokud nemáte s sebou svoje vlastní kolo, v Káthmándú a v Pokhaře je možnost pronajmout si je. Ceny za jednodušší modely začínají od 500 Rs za den až po 2.000 Rs za nejkvalitnější horská kola.

V údolí Káthmandu můžete využít jeden z množství jednodenních treků:

Jednou z možností je 3–4 h jízda z Mudkhudo Tolkha (33 km) na severu údolí. Mudhku patří mezi oblíbená cyklistická místa na čaj a krátké popovídání. Odtud pokračuje cesta do Tinpipple po polních cestách pro džípy vedoucí vedle osad a rýžových polí. Trasa nabízí pěkný výhled na celou dolinu Káthmándú a jako bonus potěší klášter v cílové vesnici Tolkha.
Další možností je trasa, která začíná v káthmándské části Balaj směřující ke Kakani a Shivapuri a končící v Budhanilkantha (47 km, 4–5 h).

Pro nadšence delších výletů je zde několik možností v oblastech Annapurny, Horního Mustangu či v oblasti kolem Manaslu:

Cyklostezka kolem Annapurny je náročnější 12denní trek s pořádnou dávkou stoupání a klesání. Trasa začíná ve vesnici Besishahar, odkud startují i trekeři na trek kolem Annapurny. Trasa dále pokračuje do Jagatu, Dharapani, Chamu a Manangu. Dostanete se až do sedla Thorong-La (5.416 m) následovaný dlouhým a strmým Downhill zpět do nadmořské výšky 800 m.

Cyklovýlet v oblasti Horního Mustangu začíná ve městě Jomsom po příletu z Pokhary. Tento téměř dvoutýdenní trek pokračuje do vesnice Jhong, Samar až do nadmořské výšky 3.810 m v průsmyku Lo La Manthang.

Noční život

Noční život se soustředí především do turisticky nejnavštěvovanějších míst a do hlavního města Káthmándú a Pokhary. V turistické části Thamel najdete množství barů, nočních podniků, ba dokonce striptýzových barů. Najdou se tu i kasina, diskotéky a kluby s živou hudbou. V ulicích Káthmándú je rušno do pozdních nočních hodin, stačí vyjít na ulici a poptat se místních hledačů výdělků, kteří vás rádi a ochotně zavedou, kam budete chtít.

Nakupování

V Nepálu koupíte téměř vše a za velmi dobrou cenu. Nejčastější zboží jsou samozřejmě turistické trekingové potřeby. Ty najdete téměř v každém obchodě, jsou jich tu stovky. Kromě toho zde nakoupíte spoustu suvenýrů, kovových výrobků, klenotů, množství kvalitních sypaných čajů, sochy Buddhy, typický rýžový papír, koření, nože či panenky.

Mnoho obchůdků prodává ručně vyráběné předměty, náramky, korálky, výrobky z hedvábí nebo jačí vlny. Typická je nepálská vlněná čepice zakrývající uši s bambulí nahoře nebo kašmírový šál. Pěkným suvenýrem jsou zajisté tzv. zpívající misky – kovové misky, které při pohybu malou dřevěnou paličkou po jejich obvodu produkují hvízdavý zvuk. Nezapomeňte, že vždy je třeba smlouvat o cenu.

Zdraví

Při návštěvě Nepálu není povinné žádné očkování. Vystačíte si s klasickým cestovatelským očkováním – tyfus, případně žloutenka typu A a B.

Pokud se chystáte do nebezpečnějšího prostředí, ověřte si, kdy jste byli naposledy očkováni proti tetanu.

V turistických oblastech Nepálu je riziko nakažení různých virových onemocnění velmi malé. Přesto v oblastech s nízkým hygienickým standardem případně ve venkovských oblastech včetně zalesněných pahorkatin a podél hranic s Indií je mírné riziko nákazy malárie.

V Káthmándú a nad 1.000 m nadmořské výšky se malárie nevyskytuje. V jižních částech Nepálu se v období od srpna do listopadu vyskytuje japonská encefalitida, na níž každoročně umírá mnoho lidí. Od listopadu do května propuká v Nepálu epidemie meningokokové meningitidy.

Při styku se zvířaty hrozí zvýšené riziko nákazy vzteklinou. Informujte se o potřebě očkování u svého lékaře nebo na odděleních cizokrajných chorob. Pozor si dávejte na pití vody a vždy raději upřednostňujte balenou vodu, případně si ji čistěte prostředky k tomu určenými.

Kriminalita

Jako všude na světě, i zde platí zásada používat zdravý rozum a vyvarovat se nebezpečných situacích a míst, jako jsou demonstrace, stávky, setkávání se s pochybnými lidmi či navštěvování tmavých uliček. Dávejte si na své věci pozor a buďte ostražití.

Nemáme pocit, že v Nepálu se vyskytuje výrazně více zlodějů a podvodníků než jinde ve světě. Pokud se k lidem budete chovat slušně, nemají ani oni důvod chovat se k vám špatně. Útoky na turisty jsou velmi vzácné, především v horách žijí lidé s respektem a úctou. Navzdory poměrně chaotické politické situaci v zemi bezpečnost turistů zůstává na dobré úrovni a žádné objektivní hrozby nehrozí.

Riziko katastrof

Nepál je nechvalně známý i díky nedávnému zemětřesení, které si v roce 2015 vyžádalo tisíce obětí. Menší neškodné otřesy jsou cítit několikrát za rok, velká zemětřesení přichází jednou za několik let. Tak jako jinde ve světě, ani zde neumí předvídat, kdy mohou nastat další otřesy. Toto riziko zde bude vždy. Nepál leží v poměrně aktivní seismické oblasti – na euroasijskou tektonickou desku tlačí indická deska a podsouvá se pod ní. Důsledek tohoto procesu můžeme vidět v podobě Himálaje.

Nepálské budovy jsou poměrně jednoduché a většina z nich není dimenzována na silné otřesy. V případě otřesů se doporučuje co nejrychlejší přesun na volné prostranství, kde je třeba přečkat otřesy.

Stav po zemětřesení 2015

Velké nepálské zemětřesení v roce 2015 nastalo 25. dubna 11:56 nepálského času s epicentrem 77 km od hlavního města Káthmándú se silou 7,9 magnitudy. Jednalo se o nejsilnější zemětřesení v Nepálu od roku 1934. Počet obětí překročil 9.000 a ztráty na životech byly zaznamenány také v Indii, Číně a Bangladéši.

Zemětřesení spustilo rozsáhlou lavinu pod Mt. Everestem, v níž zahynulo 19 osob. Při zemětřesení bylo poškozeno nebo zničeno mnoho památek v Káthmándú. Navzdory ztrátám na životech a velkým materiálním škodám již v říjnu 2015 nebyly po zemětřesení znát velké pozůstatky. Kromě zničených historických budov a poklesu turistů během podzimní sezony běželo v zemi téměř vše bez problémů a nebyly cítit žádné následky. I v samotném Káthmándú téměř všechny budovy stály, život fungoval dál.

Himálajské treky jsou plně přístupné a nic nebrání turistům znovu navštívit tento kraj.

Důležité kontakty

Všichni občané EU mohou v případě nouze využít kterýkoli zastupitelský úřad jedné z členských zemí Unie. Slovenská i Česká republika má svůj zastupitelský úřad pro Nepál zřízen v indickém Dillí.

Přímo v Káthmándú sídlí i honorární konzuláty obou zemí.

Číslo na nepálskou policii je 100, turistická policie má číslo 4226359 nebo 4226403 a nemocnice v Káthmandú 4228531/4241732/4258554. Nepálská telefonní předvolba je +977.

Vízum

Nepál má oboustrannou vízovou povinnost se Slovenskou i Českou republikou. Získat povolení ke vstupu do země je možné na nejbližším velvyslanectví Nepálu, a to v Berlíně. Mnohem jednodušší způsob je získat víza po příjezdu do země na letišti nebo hraničním přechodu, tzv. visa on arrival. Třicetidenní turistické vízum stojí 40 USD, 15denní 25 USD, případně devadesátidenní dostanete za 100 USD.

Při vyřizování víz budete potřebovat několik svých fotografií a samozřejmě platný cestovní pas.

Nejnovější můžete víza vyřídit online na adrese nepálského imigračního úřadu. V průběhu pobytu může být platnost víza prodloužena vždy na 30 dní, avšak maximálně na 120 dní v rámci jednoho kalendářního roku.

V případě odůvodněné žádosti může Ministerstvo vnitra Nepálu povolit dalších 30 dnů, celkově do 150 dnů. Prodlužování víz provádí imigrační úřad v Káthmándú a v Pokhaře, avšak jde o poměrně zdlouhavou záležitost. Poplatek za prodloužení víza o 30 dní je v hodnotě 50 USD, platí se pouze v nepálské měně. Turistické víza neopravňuje držitele ke vstupu do většiny horských oblastí a je potřeba tzv. trekking permit.

Celní předpisy

Dovézt je možné věci osobní spotřeby, max.však 200 cigaret nebo 50 doutníků, 1,15 litru alkoholu, 15 roliček filmu. Bezcelně je možné ze země vyvézt jen to, co bylo do Nepálu dovezeno, a suvenýry.