Írán

Tajemstvím opředená Perská říše

Stát nacházející se v jihozápadní Asii, ostrov relativní stability a bezpečí v jinak turbulentním a konflikty zmítaném regionu. Na severu sousedí s Tureckem, Arménií, Azerbajdžánem a Turkeminstánem. Na východě jsou jeho sousedy Afghánistán a Pákistán. Výčet sousedících států pak uzavírá v současnosti nejrozvrácenější země region – Irák.

Írán má na severu přístup ke Kaspickému moři a na jihu pak k zálivu Perskému (dle arabských států Arabskému), jež je součástí Indického oceánu. Jedná se o poměrně rozsáhlý a velmi hornatý, převážně ve vysoké nadmořské výšce položený stát, s výraznými horskými celky (Elbroz na severu, Zagros na jihozápadě a Íránská vysočina v centrální části), a tudíž i odlišným podnebím v jednotlivých regionech.

I dnes částečně opředený tajemstvími, pro mnohé těžko pochopitelný, mnoha médii západního světa prezentovaný většinou nikoli v dobrém světle, takový je z pohledu neobeznámeného Evropana dnešní Írán. Díky svému jadernému programu, a tudíž určité mezinárodní politické a ekonomické izolaci, je Írán jen v porovnání s tradičními evropskými destinacemi turismem jen málo dotčen.

Přitom se jedná o zemi neuvěřitelně pestrou. A to z mnoha a mnoha různých pohledů. Vzpomeňme jen na neuveřitelnou pestrost krajiny – už zdejší pouště se svými mnoha podobami a datlovými oázami desítky kilometrů vzdálenými od nejbližších měst, se všudypřítomnými, mnohdy bizarními vyprahlými horskými celky okolo nebo dokonce nejvyšší, stále zasněžený kužel Damávand.

V ostrém kontrastu je pak se svými rýžovými poli a čajovými plantážemi svěže zelený pobřežní pás Kaspického moře nebo lesy na severozápadě, při hranici s Tureckem. Extrémními teplotami a vlhkostí pak zaskočí Středoevropana realita letního Perského zálivu. Celé území obývá nemálo různých národností hovořícími svými jazyky pyšnícími se svoji kulturou i náboženstvím. Množství zachovalých památek mnohdy i světového významu pak doplňuje takovou nabídku, ze které by si žádný cestovatel jen těžko nevybral něco pro sebe.