Venezuela

Historie v kostce

Historie moderní Venezuely je poměrně pestrá a plná převratů a pokusů o převrat. Venezuela vznikla jako jeden ze tří států po rozpadu Velké Kolumbie v roce 1830 (dalšími jsou Kolumbie a Ekvádor). Většinu 20. století byla Venezuela ovládána ojenskými vůdci, kteří ovládali byznys s největším nerostným bohatstvím Venezuely – ropou. V roce 1958 byla v zemi demokratická vláda. Od roku 1998 až do 2013 byla země ovládána revolucionářem Hugem Chávezem, kterého po smrti 5. března 2013 nahradil prezident Nicolás Maduro.

Lidé

Při mluvení s lidmi ve společnosti zjistíte, že jsou rozdělení podle politických preferencí na „Chavistas / PSU Vistas" (ti co podporují exprezidenta Cháveze a jeho politickou stranu) a „Anti-Chavistas / Caprilistas" (ti co jsou proti Chávezovi a PSUV ;Capriles je hlavní opoziční kandidát). Doporučuje se proto vyhnout rohovorům o politice, jelikož Venezuelané těžko potlačí své vášně a nevinný rozhovor se tak může změnit na roztržku. Diskutovat o politice se vyplatí pouze tehdy, pokud jsme si jisti, na jaké straně politického spektra daný Venezuelan je, abychom při tom nevzbudili zbytečné emoce. Stejně se není třeba nechat rozhodit pokud vás někdo nazve „flaco" (hubený) nebo „gordo" (tlustý). Jedná se spíše o společenský status a ne hanlivé pojmenování a najdeme tak pojmenovány i loďky v Karibiku jako např. „El gordito de oro" (zlatý tučňák).

Mezi lidmi se národností automaticky stanete Britem, resp. Američanem, protože to jsou pro ně všichni bílí lidé. V nejlepším případě se mohou trefit trochu víc a nazvou vás Rusem. Pro bílé mají ve Venezuele výraz „gringo". Každý člověk s asijským původem se automaticky stane „chino" (Číňanem). Domácích můžete slyšet nazývat se výrazy jako „negrito" nebo „mi negro" co je výraz pro Afro-Venezuelany. Kromě nich lze ve Venezuele potkat původní indiány jakož i potomky Evropanů, kteří jsou nám kulturně i zvykové nejbližší a lze je nalézt zejména v okolí Méridy.

Svátky

Jelikož je Venezuela země s převládajícím obyvatelstvem hlásícím se ke katolickým kořenům, tak i svátky kopírují běžné křesťanské svátky, jakými jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok, Svátek Všech svatých (dušičky) jakož i svátek všech socialistických zemí Svátek práce.

Kultura

V období karnevalu (únor, resp. březen) dosahuje pouliční život v celé Jižní Americe svého maxima a je možné si užít pravou karibskolatinskou atmosféru. Výjimkou samozřejmě není ani Venezuela. V tomto období je však v blízkosti konání karnevalu nutné rezervovat si ubytování dopředu a ostatnímu nechat na volný průběh. Nic na tom nezmění ani fakt, že hudba, která vám po pár dnech začne strašně lézt na nervy, nenechá chladné ani to největśí taneční dřevo.

Jazyk

Úředním jazykem je španělština. Kromě ní lze v zemi slyšet několik dialektů indiánských jazyků, jimž hrozí vymření (v oblasti deštných pralesů Orinoka). Ovládání španělštiny je nutností a anglicky se s vámi bude málokdo bavit.

Minislovníček:

• Dobrý den – Buenas (hovor.)
• Na shledanou – Hasta luego
• Děkuji – Gracias
• Prosím – Por favor
• Ne – No
• Ano - Si
• Kde? - Donde?
• Co to je? – Qué es eso?

Turismus

Hlavní turistickou atrakcí v zemi je nejdelší vodopád „Angelův vodopád" (Churún Meru) v Guyanské vysočině. Před jeho návštěvou je třeba zchladit přílišné očekávání typu odskočit si na něj na chvíli podívat, protože cesta k němu trvá jeden den (plavba člunem) a v období sucha nemáte žádnou garanci, že ve vodopádu bude dostatek vody. V tomto případě se vám snadno může stát, že namísto vodopádu uvidíte jen holé skalní stěny Guyanské vysočiny přesto, že jste si v cestovní kanceláři zaplatili návštěvu vodopádu.

V době naší návšteny byl vodopád vyschlý (což jsme si předem ověřili), a proto jsme ho nenavštívili. Cestovní kanceláře navzdory tomuto faktu stále zvyšovaly cenu, která původně měla činit alespoň 150 USD, nakonec se cena zvýšila až na 250 USD, což jsme za prohlídku skalní stěny (která ve Venezuele není jediná) považovali za moc. Celkově se tedy doporučuje si situaci před jejím návštěvou prověřit, aby se člověk vyhnul zbytečnému zklamání.

Turismus je v současnosti dost umlčen obavami zahraničních návštěvníků o vlastní bezpečnost, a proto je v zemi velmi obtížné najít nějakého zahraničního návštěvníka. Hlavní turistická centra představují karibské pobřeží, Guyanaská vysočina se světoznámí ztraceným světem, stolovými horami a nejvyšším vodopádem světa – Angelovým vodopádem, deštné pralesy v okolí Orinoka a jeho přítoků a Andy s nejvyššími vrcholy ve Venezuele.

Návštěvě Caracasu se v současné době doporučuje vyhnout z obavy o vlastní bezpečnost. Pokud však chcete navštívit typické venezuelské město, doporučujeme navštívit druhé největší město v zemi na hranici s Kolumbií – Meridu. Velmi pěkné a na venezuelské poměry bezpečné město s rozvinutým turismem. Díky výhodnému kurzu si lze užít skutečně levně všechny jeho atrakce, jichž je v tomto městě dost (například celodenní výlet autem s průvodcem za cca 5 USD, seskok s padákem za cca 10 USD, šťáva z čerstvě odšťavených pomerančů za cca 0, 1 USD).

Ve městě si kromě historického centra lze podívat na rozestavěnou lanovku (která již byla v provozu, avšak v posledních letech je zavřená) skoro až na vrchol nejvyšších kopců ve Venezuele. Lanovka jede do nejvyšší výšky na světě do cca 4.500 m n. m., avśak termín jejího dokončení se neustále odkládá.

Geografie

Regiony Venezuely lze velmi zjednodušeně rozdělit na pohoří And a nížin jezera Maracaibo na severozápadě, centrální planiny (Llanos) ležící ve středu a Guyanská vysočina na jihovýchodě. Kromě toho k Venezuele přísluší i několik ostrovů v Karibském moři a její výsostné vody na severu země. Nejvyšším vrcholem je Pico Bolívar s výškou 5.007 metrů.

Bolívar fuerte

Nestabilita situace ve Venezuele je snad nejvíce poznat na kurzu. Ideální měnou na výměnu je americký dolar, od něhož se odvíjí tak oficiální, tak neoficiální kurz národní měny – bolívar fuerte.

Navzdory jeho ironickému názvu (fuerte = silný) ho lze koupit velmi levně. V době naší návševy (leden–únor 2016) byl oficiální kurz 1 USD = 200 bolívarů (v současnosti byl kurz trochu upraven 1 USD = 400 bolívarů). Nicméně místní kšeftaři jsou ochotni vyměnit vám ho i za lepší kurz 600–800 bolívarů, což ho oproti oficiálnímu kurzu dělá dvakrát levnější.

Na některých místech, zejména v oblasti Méridy, lze směnit i za kurz 1 USD = 1.000 a více bolívarů, avšak při podezřele výhodných kurzech je třeba zvýšit svou ostražitost a dolary nikdy nepouštět z ruky dříve, než máte jistotu obchodu, nakolik někteří domácí jsou ochotni pro získání vytoužené měny udělat cokoli.

Na co je se třeba připravit, je neobvyklá hmotnost peněz. Jelikož nejvyšší hodnota bankovky je 100 bolívarů (v současnosti začali tisknout i bankovku s hodnotou 500 bolívarů), při směně 300–400 USD je si třeba vyčlenit jen půl malého batohu na nošení hotovosti, což patří k dalším nevšedním specifikům dnešní atmosféry ve Venezuele.

Kolik co stojí

Co kolik vás reálně bude něco stát tedy závisí na tom, jak výhodně se vám podaří směnit peníze. Reálně tak zažijete pocit, kdy se stanete superboháčem, a téměř vše se pro vás stane velmi levné. Pokoj v průměrném hotelu seženete za cca 3-4 USD, vnitrostátní let kupovaný okamžitě vás vyjde na 10 USD. Dobrá večeře s mořskými potvůrkami vyjde na 1–2 USD atd. Je to docela super pocit cítit se alespoň jednou v životě jako člověk, který nemusí přepočítávat, kolik co stojí, ale rovnou si to koupit bez ohledu na cenu.

Spropitné a smlouvání

Nevíme, jaký je zvyk při nechávání spropitného, ale my jsme nechávali spropitné minimálně na úrovni 5–10 %. Když jsme byli spokojeni, tak i více. Obvykle si myslíme, že při cenách některých služeb se dá smlouvat, avšak nakolik je momentální kurz výhodný, není to ani třeba. Při cenách v běžných obchodech se smlouvat nedá. Jsou tam stanoveny přesně.

Jak ušetřit

Jak jsme již zmiňovali, protože je momentální kurz výhodný, moc se touto otázkou zabývat nebudete. Spíše budete řešit dilema, co kde sehnat, a zda se vyplatí riskovat koupě levnějšího hotelu mimo centrum, resp. zda ušetřit pár bolivar jízdou taxíkem.

Denní rozpočty

Navzdory velkým vzdálenostem se dá cestovat po Venezuele poměrně lacině a pohodlně. Autobusy jsou klimatizované někdy až příliš (na 18 ° C, což je oproti venkovním teplotám dost šok). Projít půl Venezuely lze přibližně za 5 USD. Cena letenek je dvojnásobná. Obyčejný penzion seženete přibližně za 3–4 USD, večeři za 2 USD, svěží ovoce nebo čerstvě vymačkané džusy za cca 0,2 USD. Denní rozpočet bychom tak odhadli na 5–10 USD.

Obvzláště v menších městech je někdy problém něco sehnat, a tak se spíše může stát, že nebudete mít kde utratit vaše peníze. Problémy jsou hlavně se základními potravinami – rýže, olej, cukr.

Největším luxusem pro Venezuelany je toaletní papír. Ve městech lze vidět dlouhatánské řady, které čekají hodiny na to, aby si mohli koupit základní hygienické potřeby. Někdy to působí dost nostalgicky až tragicky.

Jediným místem, kde lze utratit větší částku peněz, je koupě výletů, která se předem dohaduje především v dolarech, což je obzlášť výhodné pro domácí podnikatele působící v turistickém ruchu. Pokud byste se však rozhodli řešit koupi výletů přímo na místě, můžete tak ušetřit obrovskou sumu peněz, jelikož při placení domácí měnou budete těžit z výhodného kurzu vy a nikoli cestovní kancelář.

Především v Méridě si je z čeho vybírat a kromě velké nabídky vás překvapí bezpečné prostředí a velká nabídka místních cestovek, která v kombinací s minimem turistů způsobuje, že agentury se o turisty doslova perou. Můžete si tak vybírat z výletu autem do okolí, sportovních aktivit – například seskok padákem (cca 10 USD) nebo výlet do And na mezkovi, který vás i s noclehem a večeří vyjde na cca 30 USD. Při placení domácí měnou lze ušetřit až polovinu nákladů a stejný výlet vás vyjde na cca 15 USD.

Jak do Venezuely

Letadlem

Hlavním leteckým uzlem ve Venezuele je letiště v blízkosti Caracasu Simon Bolivar International Airport (známý také jako Maiquetia airport, IATA, CCS, ICAO, SVMI). Letiště se nachází ve Vargase (Federal State) a od Caracasu je vzdáleno 30 kilometrů, čemuž odpovídá asi jízda 30 minut, avšak minimálně před mezinárodními lety se doporučuje přijít s dostatečným časovým předstihem (alespoň 2 hodiny). Autobusy odjíždí během celého dne z Parque Central v blízkosti Avenida Sur 17 (pod viaduktem Avenida Bolivar). Přímé lety z Evropy fungují ze Španělska (Madrid Barajas – Iberia, Air Europa, Conviasa), Itálie (Rome Fiumicino – Alitalia) a Francie (Paris Charles-de-Gaulle – Air France). Lety z Německa a Velké Británie a dalších evropských zemí najdete s v Panamě nebo USA.

Lokální aerolinky, působící na kontinentu Jižní Ameriky, jsou: Aeropostal, Conviasa, Aviance, Copa and Aerolineas Argentinas. Letecké linky poskytující místní lety v rámci Venezuely: Aeropostal Alas de Venezuela, Santa Bárbara Airlines, Avior Airlines, Conviasa and Aserca Airlines.

Při odletu z Venezuely je v současnosti nezbytné si nechat nějaké zbývající bolivar, protože letecké společnosti si žádají nějaký poplatek za zavazadlo (i přesto, že jste si ji už předem zaplatili). Pro nás to znamenalo spíše symbolický poplatek cca 1 euro.

Autem

Do Venezuely se dá autem dostat z Kolumbie a Brazílie. Cesta z Kolumbie je od 22. srpna 2015 uzavřena. Podle posledních informací se dá z Kolumbie autem, případně autobusem, dostat (navzdory oficiálnímu uzavření cesty), ovšem je třeba počítat s četnými armádními kontrolami, které žádají poplatek za průjezd (u cizince téměř vždy). Kromě četných poplatků je třeba počítat i s výrazným zdržením, protože kontroly vás důkladně prohledají a až pak pustí dál. Lepší situaci nabízí Brazílie, kde je průchod možný, ovšem je třeba počítat s výrazným zdržením. Z Brazílie se jezdí do Venezuely kvůli benzinu, opačně kvůli nákupům všeho možného, co nelze sehnat ve Venezuele.

Jak se nejlépe dopravovat

Autem

Jak již bylo zmíněno, cestovat ve Venezuele se dá buď autem, nebo letadlem. Na větší vzdálenosti se doporučuje cestovat letadlem. Cestovat po zemi se dá i autem. Navzdory faktu, že v zemi je dobře rozvinutá silniční síť (až 82.000 km) a nízké ceny pohonných hmot, se samotné půjčování v současnosti velmi nedoporučuje, jelikož i při běžné policejní kontrole fakt, že jste cizinec, může představovat problém a budou si od vás vyžadovat úplatek.

Stejně se nevyhnete i četným vojenským kontrolám, které jsou rozmístěny po celé zemi. Za zvážení stojí i fakt, že do terénních oblastí se bez pořádného terénního auta nedostanete, protože velká část cest k turistickým atrakcím je nezpevněná, což komplikuje přístup zejména v období dešťů. Pokud se přece jen rozhodnete pro auto, níže je uvedeno pár frází, které se vám mohou hodit:

• Curva peligrosa – Nebezpečná zatáčka
• Reduzca velocidad – Zpomal
• Conserve su derecha – Vpravo
• Conserve su izquierda – Vlevo

Autobusem

Nejlacinější formou dopravy s poměrně vysokou úrovní cestování jsou autobusy. V případě, že se člověk rozhodne pro noční autobus, nejen ušetří za přenocování, ale projede i poměrně velkou vzdálenost. V autobusech je třeba připravit se zejména na klimatizaci, která chladí autobusy až na 18 ° C, na což je třeba se pořádně připravit. Silnice jsou poměrně pohodlné (sedačky se dají sklopit až do téměř lehátkových poloh) a levné. (Lístek z Caracasu do větších měst lze koupit od 2 do 10 USD). Problémem je jen samotný fakt, že cestování trvá příliš dlouho, a proto se při delších vzdálenostech doporućuje použít letadlo.

Městská doprava

Klasická MHD ve Venezuele příliš nefunguje. Ve velkých městech jezdí běžné autobusy a mikrobusy, ve kterých se turista ale dokáže poměrně obtížně orientovat. Nejjednušší je využití metra v Caracasu, Valencii a Maracaibu. Není bez zajímavosti, že v posledním jmenovaném městě jezdí soupravy české výroby.

Venezuelská kuchyně

Venezuela je známá zejména díky svému rumu, který se dá v zemi sehnat výrazně levněji ve srovnání s cenami u nás. Výhodně se dá nakoupit i na letišti v Caracasu při cestě zpět, i když jsou ceny ve srovnání s obchody ve Venezuele mírně dražší. Jediné gastronomické zážitky lze nalézt v luxusnějších restauracích a při experimentovaním s místními potravinami, které dostanete. My jsme vyzkoušeli mořské plody (nakládané ve slaném nálevu nebo jako polévku z krevet známou jako Cazuela de mariscos) v oblasti Karibiku.

Na ostatní gastronomické zážitky musíte ve Venezuele zapomenout. V zemi, kde lidé čekají dlouhé řady na základní potraviny, jakými jsou mléko, olej, cukr, mouka, těstoviny, toaletní papír, je třeba spokojit se s jejími přírodními krásami.

Celkově se venezuelská kuchyně neliší od evropské a bohatá je hlavně na masová a smažená jídla. Kvůli potravinové krizi se může stát, že porce v hotelích budou výrazně menší než standard.

Tradičními jídly, jimž se nevyhnete, jsou ve Venezuele kukuřičné placky známé jako arepas. Lepší variantou je zkusit teplé a smažené empanada plněné různými náplněmi, jejichž nádivky jsou od rybí, masové, sýrové až po zeleninovou vždy příjemným zpestřením jídelníčku ve Venezuele.

Při výletech do přírody se raději spolehněte na vlastní zdroje z domu, protože jedniné konzervy, které jsme sehnali, byly v čínském obchodě a chutnaly velmi sladce. Určitě se vyplatí vyzkoušet exotické ovoce, které je zde nejen levné, ale také velmi chutné. Na výběr máte obrovské množství u nás i málo známých exotických ovocí od ananasu, papáji, guyajaby až po všelijaké citrusy. Ochutnat za to stojí i čerstvé 100% šťávy, které prodávají na téměř každém rohu.

Kromě jídel je Venezuela známá i produkcí své čokolády, kterou však může být problém sehnat. Čokoládu prodávají jako tmavou tabulku, ale i rosolovitou hmotu, která připomíná pudink. Pokud se vám tedy podaří sehnat ve Venezuele čokoládu, ovoce, polévku z mořských plodů a rum, tak si můžete říct, že jste zkusili to nejlepší, co současná venezuelská gastronomická scéna nabízí.

Pití

Kromě zmíněného výběru karibských rumů různých značek, jakými jsou Diplomatico, Santa Tereza, Ron Ocunare, jejichž chuť se liší v závislosti na počtu let, v nichž zrály v sudech a kvality rumu, lze ochutnat ve Venezuele rozšířené pivo Polar Light/Polar Ice, které má s naším pivem pramálo společného a jeho hlavní/jedinou výhodou je, že zchladí. Celkem vhodným osvěžením je i nabídka míchaných drinků, v nichž pochopitelně převládá karibský rum.

Pláže

Pláže, které jsme navštívili – oblast Choroni, patří k turisticky nejatraktivnějším díky svým idylickým plážím. Pláže vypadají jako z kalendáře (slunce, palmy, čerstvé kokosy, bílý písek a obrovské vlny, na něž si neplavci musí dát pozor).

Vyplatí se zaplatit si i místní loďku, která vás doveze na odlehlejší pláž, ta může vypadat jako soukromá, jelikož se na ní můžete ocitnout sami. Jediným mínusem je nutnost dopravovat se loďkou, což je zpočátku velmi romantické, ale po nějakém čase zjistíte, že skončit na otevřeném moři s nefunkčním motorem a být obklopeni obrovskými vlnami je realita na míle vzdálená romantice. (Ano, některým lodím se to stává opakovaně a často, protože domácí dřou lodě až do konce jejich životnosti a možnost nakoupit si náhradní díly do motoru pochází ze sci- fi scénáře).

Gran Sabana

Safari, jak se patří. Mravenečníci, kajmani, kapybary, piraně, prehistorické želvy a samozřejmě magická anakonda, s jejímž nalezením v lovné velikosti z bažinatého močálu vám pomohou domácí „vyhledávači hadů" a vy se na fotce pochlubíte, že to je váš nejnovęjśího úlovek. A večer zakončený opékáním čerstvě zabitého prasátka na banánových listech, které celý den volně pobíhá po bažinatých polích, doplní párty plná karibského rumu. Může existovat něco autentičtějšího, co si z Venezuely budete navždy pamatovat?

Los Llanos

Pokud jste se někdy jako dítě chtěli stát dobrodruhem, tak toto je to správné místo. Jízda na střeše otevřeného džípu a vyhledávání všech možných i nemožných zvířat. Kajmani, aligátoři, kapybary, volavky, kuviky vás nenechají sedět v džípu jen tak.

Delta Orinoka

Plavba lodí směrem do delty Orinoka přináší skutečnou divočinu se vším všudy. Tropické pralesy s tou nejpestrobarevnější faunou a flórou, jakou si umíte představit spolu s kombinací domorodých indiánů žijících úplně mimo civilizaci vám zcela určitě učaruje a zanechá zážitky na celý život.

Pro skutečné dobrodružství doporučujeme hotel v netradičním prostředí delty, který stojí na kůlech a dostat se tam dá jedině lodí. Budete žít v prostředí domorodých indiánů, kteří vám umožní nahlédnout do svého běžného života, ať už prostřednictvím bydlení s nimi, prodejem svých domorodých produktů nebo výletů na loďce do přilehlého okolí. A když dokonalé prostředí delty Orinoka spojíte s pohostinností domorodců a jejich temperamentem, budete se cítit jako ve skutečném ráji na zemi.

Stolové hory

Magnet na turisty, stolové hory jsou skutečným klenotem Venezuely. Výstup na stolovou horu vám zabere přinejmenším 2 dny. Počítat je třeba s tím, že samotná vzdálenost k stolové hoře trvá obvykle 1–2 dny a samotný výstup ještě jeden den navíc. Ale když budete nahoře a uvidíte měsíční krajinu, kterou neuvidíte nikde jinde na světě, tak zjistíte, že to stálo za to. Jedinečné endemické druhy, údolí krystalů a neopakovatelné výhledy na rozhraní Venezulely, Brazílie a Guatemaly se vám prý do paměti na celý život. Je třeba počítat s tím, že všechny věci si je třeba vynést sám na zádech, případně si pronajmout nosiče.

V oblasti stolových hor taky najdete nejvyšší vodopád světa Salto Angel s výškou téměř 1.000 metrů.

Mérida a Andy

Nádherné koloniální město, v němž se nemusíte obávat o svou bezpečnost, se pro nás stalo nejsympatičtější městem v celé Venezuele. Příjemní lidé, perfektní lokalizace v horském prostředí And se svěžím horským vzduchem, koloniální architektura a bohaté možnosti pro turisty jsou nejlepším výchozím bodem pro poznávání obrovského masivu And a jeho vrcholů.

Šnorchlování a potápění

Bohaté možnosti šnorchlování a potápění jsou v oblasti Karibiku. My jsme zkoušeli šnorchlovat v Choroni a i přes zastarelou techniku, kterou pravděpodobně mají všude ve Venezuele (aktuálnějším problémem je koupit cokoli, nejen potápění či šnorchlovací přístroje), byli průvodci velmi milí a ochotní.

Podmořský svět v Karibiku určitě za to stojí vidět díky jeho pestrosti, a pokud ne ponorem s kyslíkovou maskou, tak alespoň šnorchlem. Pokud člověk vystihne čistou vodu, tak může vidět opravdu nádherné kousky podmořského světa nejen při útesech, ale i v oblasti přilehlých lesů. Při placení za potápění je třeba připravit se na to, že se platí v dolarech. Cena se pohybuje cca kolem 20–30 USD za jeden ponor v závislosti na čase, který ve vodě strávíte, ale také na tom, jak vzdálené je místo potápění od pobreží a vrcholů.

Města

Carupano – Carúpano je město ležící na karibském pobřeží, které je známé pro jeho úchvatné pláže.

Ciudad Bolivar – nástupní místo pro lety k Angelovým vodopádům a mezipřistání na cestě do Brazílie.

Maracay – dříve hlavní město Venezuely, nyní domov hlavní vojenské posádky.

Mérida – univerzitní město v Andách, populární pro podnikání outdoorových aktivit.

Puerto La Cruz – pokud chcete navštívit pláže ve východní Venezuele, navštivte toto město.

Valencia – bohaté průmyslové město.

Valle de la Pascua – město ležící blízko centra země v autonomní obci Guarico.

Další tipy na turisticky vyhledávané destinace:

• Margarita Island (turisty velmi vyhledávaný ostrov v Karibiku),
• Soustroví „Los Roques“ ,
• Angelovy vodopády (Vzpomínaný „magnet“ Venezuely),
• Mochima,
• Morrocoy – korálové ostrovy s křišťálově čistou vodou,
• Medanos de Coro,
• El Catatumbo.

Zdraví

Největší aférou celé současné Latinské Ameriky je virus zika, který sice pro běžně zdravého člověka není větší hrozbou než běžná chřipka, avšak kvůli mediální propagaci se jí lidé obávají mnohem více než nějakého tajemného a zákeřného onemocnění. Takovým se stává pouze v případě žen, které jsou těhotné nebo těhotenství v blízké době plánují. U normálního zdravého člověka nemá nemoc téměř žádný průběh a občas může být doprovázena bolestmi kloubů, migrénou nebo zvýšenou teplotou.

Více než ziky se lze obávat žluté zimnice, jejíž důsledky jsou mnohem horší a nejednou mohou končit vážným postižením či smrtí. Obávat se žluté zimnice není třeba příliš mnoho, jelikož její výskyt není kritický a vyskytuje se jen v odlehlých oblastech pralesů, které nejsou běžně dostupné.

Kriminalita

Jak již bylo zmíněno, bezpečnostní situace v zemi je jedna z nejhorších na světě. Pozor je třeba si dávat zejména v Caracasu a ostatních větších městech. Nejlépe na tom byla Mérida, město s postkoloniálním obyvatelstvem, kde jsme zůstali venku i po setmění. Obecně se po setmění nedoporučuje vycházet a i v průběhu dne je lepší zůstat nenápadný.

Chodit se doporučuje v dlouhých kalhotách a botách (abyste vypadali co nejvíce jako domácí) a neukazovat žádné hodinky a jiné cennosti (dá-li se, tak ani mobil). Situace v odlehlých oblastech a turistických místech je klidnější, obyčejní lidé jsou přátelští, a pokud umíte španělsky, tak si s nimi můžete i dobře popovídat o různých tématech, politiku nevyjímaje. My jsme přátelské lidí potkávali během celého našeho pobytu od delty Orinoka až po Los Llanos.

Nejvíce, co může tedy člověk ve Venezuele udělat pro svou bezpečnost, je nebudit zbytečně pozornost, vyhýbat se konfliktním místům a nevzbuzovat v lidech podezření, resp. napětí (například díváním do očí, sledováním pohybů). Řešení problémů prostředníctvom vojáků, resp. armády, se doporučuje pouze v krajním případě, protože policií a armádou ve Venezuele si člověk nemůže být jistý, je možné, že se pokusí vyprosit si úplatek, resp. vůbec se stížností nezabývat. Důvod si mohou vymyslet prakticky jakýkoli nebo jen mohou využít vaši neznalost jazyka či neopatrnost/roztržitost/bezmoc. Proto pokud se dá, snažte se vyhnout řešení sporů ve spolupráci s armádou, resp. policisty, kteří mohou být někdy zkorumpovaní více než samotní zloději.

Elektřina

Venezuela používá zásuvky, které jsou identické s těmi v Severní Americe (60 Hz a 120 V) Doporučujeme sehnat si korekci nabíječky už doma, jelikož ve Venezuele s tím ztratíte mnoho času.

Důležité kontakty

Důležitými kontakty je číslo pohotovosti 171 pro policii, hasiče a ambulanci. Mezinárodní kód do Venezuely je 58 a v rámci země mají telefonní čísla čtyřmístné kódy, například 0212 (Caracas), 0261 (Maracaibo).

V zemi poskytuje služby mobilního operátora několik poskytovatelů (Movistar, Digitel, Movilnet).

Vízum

Při ceste do Venezuely netřeba řešit vízum, když se jedná o pobyt trvající max. 3 měsíce.

Další dokumenty

Před vstupem na letiště vám rozdají v letadle vstupní formulář, který je třeba vyplnit a předat vojákům na letišti. Je třeba v něm vyplnit účel cesty a dodatečné informace o tom, co máte v zavazadle. Vojáci to někdy ani pořádně nekontrolují, ale ideální je se před vyplněním poradit v letadle s někým, kdo již ve Venezuele byl a ví, co tam vyplnit.

Očkování

Do Venezuely není povinné žádné očkování. Doporučené je očkování proti žluté zimnici, zvláště pokud se chystáte cestovat do pralesa a odlehlých částí. Očkování platí 10 let a je k němu vystavován i očkovací průkaz.

Celní předpisy

Jelikož Venezuela nepatří do zemí EU, při dovozu věcí pro ni platí pravidla jako pro země mimo EU (zákaz dovážet ohrožené živočichy, jakož i výrobky z nich, bezcelně lze dovézt z Venezuely 1 l tvrdého alkoholu, krabičku cigaret, 2 l vína, ...)