Senegal

Dakar

Je největším západoafrickým přístavem a zároveň nejzápadnějším městem Afriky. V jeho aglomeraci žije 2,45 milionu obyvatel a toto číslo se neustále zvyšuje (hodně lidí zde přes týden pracuje a o víkendu jezdí domů). Ve směsici budov objevíte moderní sídla velkých firem, staré koloniální domy, rušné trhy, vyhlášené restaurace a nespočet hotelů. Dakar pulzuje rušnou atmosférou dnem i nocí, na ulici se stále něco děje – pouliční prodavači prodávají pozdě do noci své zboží a občerstvení, místní ženy připravují po celý den jídlo a se setměním smaží chuťově zajímavé sladké i slané pamlsky, do toho všeho běhají a křičí děti.

V Dakaru se mísí vliv křesťanství a islámu, proto vedle kostelů stojí v centru města i Velká mešita a medína. V centru města můžete navštívit také nejrůznější muzea nebo si jen tak užívat na malebných písečných plážích. Na vašem itineráři by neměly chybět ani rušné trhy Kermel a Sandaga. U obchodníků ochutnáte čerstvé kokosy, koupíte dřevořezby a šperky či tradiční oblečení.

Muzea ani památky nemají webové stránky, kde byste se mohli dočíst základní informace, takže až na místě zjišťujete, že jsou muzea dlouhodobě uzavřena (např. Muzeum moře na ostrově Gorée) či že vůbec neexistují (maják na nejzápadnějším cípu Dakaru) – cizojazyční tištění průvodci jsou navíc zastaralí a nespolehliví. POZOR – Neočekávejte muzea západoevropského typu. Sbírky ani technické vybavení se zde moc neaktualizuje. Co můžete s jistotou čekat, je vysoké vstupné pro cizince.

Doporučujeme navštívit:

IFAN Museum (African Arts Museum) Place de Soweto, Dakar, Senegal

tripadvisor.com/ShowForum-g293831-i9219-Dakar_Dakar_Region.html

Ostrov Gorée (3 km od Dakaru) – POZOR z dakarského přístavu by měl jezdit každou hodinu trajekt (cesta trvá 30 minut), ten odjíždí hned po naplnění a nedrží se jízdního lodního řádu. To stejné platí i pro cestu z ostrova Gorée, kde nám loď „ujela“ před nosem. Další POZOR platí pro nošení cestovních dokladů. Bez platného pasu vás na ostrov nepustí (doklady kontroluje policie při vstupu do přístaviště). Lístek se musí zaplatit v hotovosti na pokladně a stojí 5.200 CFA/zpáteční cesta.

portdakar.sn/en/nos-services/trafic-passager/dakar-goree

Ostrov Gorée

Ostrov Gorée neboli Ostrov slz (Island of Gorée, Dakar) je zapsán na seznamu UNESCO. V v 18. a 19. století to bylo významné obchodní a administrativní centrum a dodnes zde můžete vidět koloniální domky, jimiž je posetý celý ostrov. Na ostrově najdete největší shluk turistů, čemuž odpovídá dotěrnost a urputnost zdejších obchodníků vám něco vnutit k zakoupení. Čím dále ovšem půjdete, tím zajímavější věci objevíte. Např. kolem kopce je shluk místních umělců, kteří z odpadu (staré nádobí, nefunkční mobily) vytváří docela vtipné a vkusné věci (tzv. recyklované umění). Po příjezdu na ostrov je vyžadován tzv. pobytový poplatek (500 CFA).

Ostrov má velikost 1 km x 300 m a dlouhou dobu zde bylo sídlo francouzské vlády, která se do Dakaru přestěhovala až po epidemii žluté zimnice. Ve 30. letech minulého století zde byla založena také první škola západní Afriky, jež vychovávala elitu i pro okolní země.

Na ostrově dodnes žije několik stovek obyvatel, nachází se zde fungující škola, policejní stanice, muzea, dobré pouliční občerstvení, ale i velké množství předražených restaurací. Opravdový život zde začíná s odjezdem posledních trajektů s turisty a dotěrnými obchodníky. Zajímavostí ostrova je, že zde vlastní historický dům i několik nadací/filantropů včetně Georga Sorose. Celý ostrov je na africké poměry také mimořádně čistý, protože se zde třídí a uklízí odpad.

Na ostrově se nachází několik zajímavých míst:

Z roku 1786 pochází dům La Maison des Esclaves (Dům otroků) věnovaný historii obchodu s otroky na ostrově. Přízemí je členěno na malé kobky, v nichž otroci čekali na svůj osud. Z domu vedla chodba končící u moře, kde už čekala loď určená k odvozu otroků do vzdálených zemí. Ostrovem Gorée a Senegalem prošlo na 20 milionů mužů a žen. V nelidských podmínkách putovali do otroctví, šest milionů lidí transport nepřežilo. Dnes jejich utrpení připomíná jen toto skromné muzeum otroctví se vzkazy významných i obyčejných lidí z celého světa. Vstupné je symbolické, nicméně vždy se na vás nalepí nějaký místní průvodce, který vám bude (i přes vaše odmítání) přednášet o tomto monumentu a pak se dožadovat „odměny“. Díky průvodci se dozvíte informace, které byste nikde nevyčetli, protože zde nemají žádné tištěné materiály. Muzeum v horním patře je pak věnované historii otroctví v západní Africe s řadou dobových exponátů a zajímavých statistik.

La Maison de la Mer (Dům moře) bylo aktuálně otevřeno až po našem odjezdu. Neoficiálně jsme tam nakoukli díky restaurátorovi, jemuž se nás zželelo. Najdete zde sbírky ryb a měkkýšů, staré rybářské techniky i nástroje včetně modelových vesnic, které se rybolovem živily. Naše děti fascinovaly (či spíše vyděsily) obrovské vypreparované žraločí čelisti a vedle toho ve formaldehydu naložené lidské ostatky, které našli v žaludku dotyčného žraloka. Ostrov byl v době otrokářství, které trvalo 300 let, vyhledávanou lokalitou pro žraloky. Otrokáři se totiž zbavovali nepohodlných či nemocných otroků vhozením do moře.

Muzeum africké kultury a historie – Jedná se o pevnost na okraji, která je vidět již po cestě trajektem na ostrov. Věnuje se historii západní Afriky, vše je pouze ve francouzštině (na pokladně je možné si zakoupit tištěného anglického průvodce).

Více na tripadvisor.com/ShowTopic-g293831-i9219-k7325381-Goree_Island_Ferry-Dakar_Dakar_Region.html

Jezero Lac Rosé

Je unikátní především pro svou růžovou barvu (POZOR – barvu uvidíte pouze, když svítí sluníčko, a ne když je zataženo). Lac Rose vzniklo pohybem dun u moře a uzavřelo se v 15. století, v současné době se nachází jen několik stovek metrů od oceánu uprostřed dun a buše a je opravdu velmi zvláštní, protože mění své barvy podle polohy slunce. Kromě své barvy je zajímavé i svou slaností (300 gr/l), je druhé nejslanější na světě po Mrtvém moři. Doporučujeme spíše odpolední návštěvu, kdy místní ženy sbírají nánosy soli, což je to způsob obživy pro mnoho rodin. Je to také místo, kam přijížděla známá Rallye Paris. K jezeru se dostanete taxíkem z Dakaru, trvá asi 1,5 hodiny a pro nás byla krkolomná cesta zajímavější než jezero samotné. Cestu taxíkem jsme usmlouvali na 20.000 CFA.

Kayar

Rybářská vesnička poblíž Růžového jezera. Na 5.000 obyvatel je zde cca 500 lodí/pirog.

Thies

Thies „chess“ se nachází 60 km na východ od Dakaru a je druhým největším senegalským městem s populací cca 500.000 obyvatel. Má přezdívku „město vlaků“, protože v minulosti vzájemně propojovalo města Saint-Louis (zde byla osobní železniční doprava již zrušena), Dakar a Bamako v sousedním Mali.

Město bylo známé především zaměřením na výrobu uměleckých gobelínů (tapiserie). Před 2. světovou válkou zde vzniklo odborové hnutí, které později inspirovalo senegalské hnutí za nezávislost. V současnosti je to spíše rozvíjející se průmyslové město. Ve městě najdete řadu řemeslníků, zbytky starého opevnění a regionální muzeum (Quartier Dixième, Rue de la Mairie, Thiès, Senegal), nachází se zde i univerzita The University of Thiès.

Pokud vyrazíte na výlet do okolí, uvidíte, jak místní pěstují rýži, maniok, podzemnici olejnou (arašídy), proso a ovocné sady.

Sine Saloum Delta

Oblast Sine Saloum Delta se nachází jižně od Dakaru a rozkládá se na 180.000 hektarech v okolí delty dvou řek Sine a Saloum. Zahrnuje národní park Saloum Delta plný mangrovníkových porostů, písečných ostrovů a věčně se pohybujících dun. Parkem můžete cestovat po svých, na vozíku taženém koňmi nebo na lodičce. Uvidíte ženy sbírající do košíků korýše, ornitologický ráj v korunách stromů, spleť zelených vodních kanálů nebo rybáře lovící v řece i v oceánu. Výchozím bodem pro túry do parku je městečko Toubakouta. Saloum Delta figuruje od roku 2011 na seznamu světového dědictví UNESCO. Hlavní obživou místních obyvatel je lov ryb a sběr mořských živočichů. Lidé vytvořili z nahromaděných schránek korýšů umělé ostrovy a na jednom z nich stojí celá vesnice Fadiouth.

Pokud si ráno přivstanete, uvidíte delfíny, kteří do Sine Saloum Delty pravidelně ráno vplouvají z Atlantického oceánu za potravou.

Touba Kaolack Simal

Je v Senegalu považováno za svaté místo islámu. Stojí zde minaret vysoký 86 metrů a je nejvyšším v západní Africe. Jinak je toto město považováno za hlavní město arašídů a údajně se zde nachází i jedno z největších senegalských tržišť.

Gambia River

Jih země je jako stvořený k pěším túrám. Krajina podél břehů řeky Casamance s džunglemi, hustými lesy, mangrovníky, jezírky a spoustou živočichů je plná kempů ve stylu domků kmene Jola, kde můžete přespat a další den pokračovat ve zdolávání africké divočiny. Při putování se seznámíte s místními kmeny Mandinga a Diola žijícími v odlehlých vesnicích Kaparan, Oussouye a Djembering s tradiční architekturou a prapodivným pohřebištěm na počest předků.

Saint-Louis

Toto historické město známé také pod wolofským názvem Ndar se nachází cca 270 km severovýchodně od Dakaru, poblíž mauretánských hranic. Bylo prvním francouzským osídlením v Africe a i proto nese francouzské jméno. Až do r. 1902 bylo hlavním městem celé francouzské západní Afriky (Senegambie, Mauretánie, Niger, Francouzský Sudán a Guinea, Pobřeží slonoviny, Horní Volta a Dahomey).

Město je střediskem obchodu s rybami, cukrem a burskými oříšky. Sídlí zde druhá nejstarší vysoká škola Senegalu Université Gaston-Berger. Každoročně se zde koná mezinárodní jazzový festival a festival mestické kultury. Jednotlivé části Saint-Louis propojuje železný Faidherbův most z roku 1897 – jedná se o 500 metrů dlouhý most od francouzského konstruktéra Gustafa Eifffela postavený zde údajně díky obrovské administrativní chybě.

V Saint-Louis uvidíte krásně barevné koloniální domy, velký vládní úřad, ministerstva, radnice, historickou poštu, soud, nemocnice, lycea, nové muzeum fotografie, miniaturní muzeum letectví Aéropostale a nejstarší kostel v západní Africe (v současné době nepřístupný – rekonstruuje se). Zajímavá je i rybářská vesnička ve čtvrti Guet Ndar, kde je muslimský hřbitov a trh marché de Sor s různými léčivými kůrami.

Nedaleko Saint-Louis leží národní parky Parc National des Oiseaux de Djoudj a Parc national de la Langue de Barbarie, které vyhledávají světoví ornitologové. Žije zde na 336 druhů ptáků, kteří přilétají z chladnějších krajin – po dlouhém putování přes Saharu jsou tyto oázy totiž prvním místem, kde konečně spatří zdroj vody. Od listopadu do dubna zde můžete pozorovat růžové plameňáky, pelikány, volavky, kormorány, kolpíky nebo kachny. Do obou parků vyráží turisté po řece na plavidle zvaném piroha. Jde o malou loďku vydlabanou z jediného kusu dřeva a pestrobarevně ozdobenou, která se stala symbolem Senegalu.

Ubytování – vřele doporučujeme cenově přijatelné ubytování v historické části Saint-Louis. Jedná se o koloniální „zámeček“, o nějž se v současné době stará nadšená skupina francouzsko–senegalských umělců. Ta jej přetvořila v taneční a komunitní centrum a pořádá zde i mezinárodní taneční festivaly.

K návštěvě určitě doporučujeme:

Muzeum letectví Aéropostale

Připomíná první přelet Atlantiku ze Senegalu do jižní Ameriky (pilotem společnosti Aéropostale byl i Antoine de Saint Exupéry). Letecká společnost pro přepravu poštovních zásilek – Aéropostale byla na počátku vzniku současného národního francouzského dopravce Air France. Měla sice krátkou existenci, ale do historie letectví se zapsala průkopnictvím, odvahou, stavovskou ctí, šikovností i zarputilostí – motivací pro to, abychom i my mířili dál a výš. Odkazu Aéropostale již roky věnuje skupina francouzských letců a pravidelně pořádá na sklonku léta společný let po stopách této slavné letecké společnosti. Rallye Toulouse – Saint Louis – Toulouse stopy Aéropostale následuje sice jen do západoafrického Senegalu, to jí ale neubírá na půvabu a důležitosti. Přístaviště hydroplánů, odkud vzlétlo první letadlo, se nachází na cípu ostrova.

Muzeum se symbolicky nachází vedle hlavní budovy pošty, je otevřeno jenom několik hodin denně a expozice je pouze ve francouzštině.

Muzeum fotografie (Saint-Louis Photography Museum/Musée De La Photographie De St Louis)

Pro nás naprosto famózní muzeum, které představuje průřez západoafrické historické i moderní fotografie. Expozice je pouze ve francouzštině. Součástí muzea je krásná kavárna, knihkupectví a obchůdek s vkusnými dárkovými předměty (šperky, oděvy, dekorační a užitková textilie). Vstup je zdarma.