Lucca v kostce

Lucca je středověké město s rozsáhlým, ale velmi kompaktním historickým centrem, které je před okolním světem schováno za masivními hradbami. Lucca neprávem stojí ve stínu známější Pisy či Florencie, přitom patří mezi nejkrásnější italská města. Leží v úrodné nížině co by kamenem dohodil od pláží Tyrhénského moře i majestátních Apuánských Alp.

Velmi zachovalé památky těží z dlouhodobých historických úspěchů Luccy, která vždy stála stranou významných konfliktů a byla ekonomicky jedním z nejvyspělejších měst středověké Evropy, zejména díky obchodu s hedvábím.

Původ Luccy se datuje už do doby Etrusků, větší rozmach zaznamenala za antického Říma, z něhož pochází například urbanistická podoba města. V průběhu 6. až 12. století byla Lucca pod nadvládou Langobardů a stala se hlavním městem Toskánského vévodství, ale už od 12. století začíná velká epocha Luccy.

Právě roku 1160 se město poprvé osamostatnilo jako Luccánská republika a jeho suverenita trvala neuvěřitelných 645 let až do roku 1805, jen s velmi krátkými přestávkami, kdy byla okupována okolními státy, na krátkou dobu byla ve 14. století také prodána do majetku Jana Lucemburského. O znovuobnovení samostatnosti od roku 1369 se zasadil Karel IV., Lucca patřila mezi jeho nejoblíbenější místa a strávil zde mnoho času.