Středověká Granada

Alhambra

Jednoznačně nejvýraznějším symbolem Granady je Alhambra. Tento komplex vybudovaný a plně využívaný za dynastie Nasrid za svými zdmi ukrývá několik paláců, zahrad a jiných prostor. Tato různorodost lze vysvětlit tím, že Alhambra původně sloužila jako pevnost, přičemž za jejími zdmi se skrýval i palác a městečko v jednom. Po vyhnání muslimů se Alhambra stala domovem katolických králů Fernanda a Isabely a jejich následovníků. Avšak 18. a 19. století byla pro pevnost nepřejícím obdobím a Alhambra se stala útočištěm žebráků a zlodějů. 

Až do roku 1870 byla tato unikátní památka přehlížena a teprve poté byla Alhambra prohlášena za světové dědictví UNESCO. Alhambra sloužila a dodnes slouží jako inspirace pro mnoho druhů umění. 

Co se týká koupě lístků, na výběr jsou 2 varianty – tzv. ranní nebo poobědový lístek.

• Ranní lístek: 8:30 – 14:00
• Odpolední lístek: 14:00 – 18:00 (listopad–únor), resp. až do 20:00 ve zbytku roku.

Základní cena lístku činí 14,85 EUR a pro studenty 9,54 EUR a detaily vstupu si můžete prohlédnout na této stránce. Kromě tohoto základního vstupu jsou v nabídce návštěvy zahrad či noční návštěva paláců. Na výběr také máte několik druhů lístků s průvodcem, přehled naleznete na webu alhambra.org.

Vzhledem k tomu, že Alhambra si drží permanentně 1. nebo 2. místo mezi navštěvovanými památkami Španělska, doporučujeme zakoupení lístku naplánovat dopředu online (na oficiálním webu) a nenechat si to na poslední chvíli. Ačkoli oficiálně máte uvedeno, že návštěva trvá v průměru 3 hodiny, vyhraďte si na něj raději alespoň půl dne, protože prostředí se všemi svými památkami je vskutku pohlcující a vyčerpávající svými dojmy. 

Součástí komplexu jsou významné stavby:

Los Palacios Nazaríes: Ztělesněním dokonalosti islámské architektury je jednoznačně palácový komplex Nasrid. Místnosti, jakož i nádvoří, mají přesné proporce a mimo jiné určitě zaujmou i jemně vyřezávanými dřevěnými stropy. Komplex byl původně rozdělen na 3 části. Mexuar, reprezentující veřejnou a administrativní část areálu, je dnes zároveň vchodem do komplexu. Druhou je Palacio Comares – oficiální sídlo panovníka a 3. částí je Palacio de los Leones, kde se nacházely soukromé prostory panovníka. Vstup do komplexu je přísně kontrolován, proto opravdu dodržte čas vstupu, který máte uveden na vstupence. Po vstupu můžete v prostorách zůstat, jak dlouho chcete.

Generalife: Další nedílnou součástí Alhambry je palác Generalife se svými zahradami fungujícími jako letní sídlo dynastie Nasrid. Na rozdíl od ostatních paláců, mnohdy s přímo opulentními dekoracemi, Generalife je ve výzdobě velmi jednoduché, ba až skromné, což jen posiluje jeho význam jako místa, kam si panovníci přišli odpočinout. 

Palacio de Carlos V: Mezi ostatními paláci v rámci Alhambry tento vyniká hned z několika důvodů. V první řadě je vybudován v renesančním stylu a je jednou z prvních renesančních budov postavených mimo hranice Itálie. Stavěl se však nekonečných 110 let a shodou nešťastných okolností palác nebyl nikdy obydlen žádným panovníkem. Jeho základ tvoří kulaté nádvoří a má 2 patra. Palác má stejné otevírací hodiny jako Alhambra a k jeho návštěvě nepotřebujete žádný jiný lístek. 

Patio de los Leones: Patio de los Leones je také jedním z míst v rámci Alhambry, jehož se dotkli i křesťané. Ohromila je krása pevnosti a interiéry paláců tak odlišných od jejich vlastních. Nejvíce je však zaujal palác Mohammeda V., na jehož obdélníkovém nádvoří stojí kulatá mramorová kašna obklopená 12 lvy chrlícími potůčky vody – odtud i název Nádvoří lvů. Nádvoří s fontánou patří rozhodně k nejfotografovanějším místům Alhambry, proto se ujistěte, že jednu fotku si odsud odnesete i vy.

Alcazaba: Pevnost Alcazaba patří k jedné z nejstarších částí komplexu Alhambra. Byla vybudována v polovině 13. století a původně sloužila jako královská rezidence, dokud se nedostavěly ostatní paláce. K pevnosti se později přidaly i 3 věže. Nejznámější z nich je Torre de la Vela, nad níž se tyčí zvon (la Vela) dovezený katolickými panovníky poté, co získali Granadu pod svou nadvládu. Z věže byly v lednu 1492 také spuštěny vlajky Reconquisty a prostřednictvím zvonu se dodnes toto osvobození připomíná každoročně 2. ledna. 

Carmen de los Mártires

Chcete-li se na chvíli schovat a odpočinout si ve stínu zeleně, avšak zůstat v blízkosti Alhambry, tento palác obklopený komplexem bohatých zahrad je pro vás to pravé. Zahrady se nesou ve francouzském i anglickém stylu, elegantně doplněné lokálním andaluským. Nechte se nabít energií, kterou je toto místo pověstné.

Carrera de Darro

Ne nadarmo se o této trase, vinoucí se po levém břehu řeky Darro, mluví jako o nejromantičtější v Granadě. Kdysi byla jednou z hlavních tepen města. Můžete si vybrat, zda se rozhodnete projít se podél řeky nebo přejdete přes jeden z můstků na druhou stranu, kde se již tyčí historické domky ze 16. a 17. století. Tato procházka je unikátní i z toho důvodu, že najednou si můžete vychutnat pohled na perlu města – pevnost Alhambru, zatímco se vám do uší bude nevtíravě dostávat šum řeky. 

El Bañuelo

Dalším důkazem architektonického umu Arabů jsou bezpochyby tyto lázně, jejichž vznik se datuje do 11. století. Zároveň jsou jednou z mála muslimských památek, kterým se podařilo přežít destruktivní nájezd katolických králů. Dostat se do nich může být trochu problém, protože vchod je velmi snadné přehlédnout. Na levém břehu řeky Darro (tzv. Carrera del Darro) se nachází malý dům, jímž přejdete až na konec chodby, odkud vede cesta na nádvoří s bazénem a odtud už najdete cestu přímo do lázní. Ty jsou tvořeny 3 místnostmi, chladnou, centrální a horkou.

Před samotnou návštěvou si doporučujeme si něco o lázních nastudovat, protože prostor není tak úplně přeplněný informačními tabulemi. Lázně jsou pro návštěvníky otevřeny během zimní sezony (15. září–30. duben) každý den v čase 10:00–17: 00. Během letní sezony (1. květen–14. září) každý den v časech 9:30–14:40 a 17:00–20:30. 25. prosince a 1. ledna jsou lázně uzavřeny. Co se týče ceny vstupu, doporučuje se zakoupit si kartu tzv. Monumentos Andalus. Karta stojí 5 euro a kromě lázní zahrnuje vstupy i do Casa Horno de Oro, Corral del Carbon a Palacio de Dar al-Horry.

Lístky si můžete zakoupit na oficiálním webu. V neděli jsou vstupy do těchto památek zdarma. 

Casa Horno de Oro

Dalším z důkazů dokonalé maurské architektury je tento dům. Byl vybudován v 15. století a také zahrnuje prvky islámské i kastilské kultury. Z obdélníkového nádvoří s bazénem si můžete podrobně prohlédnout typické rysy této architektury tak typické pro Andalusii a vychutnat si tak kouzlo okamžiku. Místnosti na patře obsahují několik expozic. Otevřeno je v úterý až neděli v čase 10:00–17:00. Vstup je zahrnut v kartě Monumentos Andalusia a v neděli je vstup zdarma, dokonce bez nutnosti rezervace předem. 

Corral del Carbón

Vybudování této památky se datuje do 14. století a původně sloužila jako přístřešek pro obchodníky přicházející z dalekých zemí, ale i pro jejich zboží. Později fungovala jako hostinec a středisko komedií, dokud se nedostala pod správu státu, který ji plně zrekonstruoval. V současnosti je jedinou plně zachovalou památkou svého druhu (tzv. Alhóndiga) na území Pyrenejského poloostrova. Otevřeno je každý den v čase 9:00–19:00. 

Palacio de Dar al-Horra

Nachází se v nejvyšší části čtvrti Albaicín, palác byl v 15. století domovem matky pozdějšího maurského sultána Boabdila. Po vyhnání Maurů sloužil jako klášter a ve 20. století, stejně jako jiné památky, přešel pod správu státu. Typická maurská architektura a dekorace jsou přítomny i zde. Přestože je jednou z méně známých památek města, rozhodně stojí za návštěvu. Vstup je také zahrnut v kartě Monumentos Andalusia. Doporučujeme si však raději zkontrolovat otevírací hodiny, protože časy se různí podle období. 

Puerta de Elvira

Puerta de Elvira, známá také jako Arco de Elvira, stojí na svém místě již od 11. století. Tato památka sloužila během islámské epochy jako hlavní vchod do města Granada. Během své dlouhé historie prošla několika rekonstrukcemi do podoby, v níž ji můžete vidět dnes. V roce 1896 byla dokonce vyhlášena za národní historicko-uměleckou památku. 

Casa del Chapiz

Když na konci Paseo de los Tristes zabočíte doleva a potom se projdete ještě kousek dál, dostanete se ke 2 maurským domům ze 14. století, které společně tvoří Casa del Chapiz. Architektura i výzdoba domů v sobě spojuje jak křesťanské, tak i muslimské prvky. Dnes je sídlem Školy arabských studií, která se věnuje studiu andaluských textů a historie, ale i islámské architektury a archeologie. Dům je pro návštěvníky otevřen každý den v čase 10:00–17:00 a vstupné stojí 2 eura. 

Catedral de Granada

Klasickou zastávkou v každém větším španělském městě je určitě místní katedrála. Granada není výjimkou. Katedrála postavená v renesančním stylu je umístěna v srdci města. Uvnitř najdete vitráže vyprávějící příběh vykoupení, několik oltářů včetně kompletně zrekonstruovaného hlavního oltáře a jiné religiózní artefakty. Katedrála měla být původně královským mauzoleem Carlose I., ale jeho syn nakonec nechal pozůstatky otce uložit jinde. Vstup do katedrály zahrnuje také audioprůvodce a stojí 5 euro, pro studenty 3,5 eura a v neděli je vstup zdarma. Otevírací doba je následující: 

• Pondělí–sobota: 10:00–18:30
• Neděle a svátky: 15:00–17:45

Paseo del Padre Manjón

Neoficiálním, ale o to známějším názvem této promenády je Paseo de los Tristes – Promenáda smutných. Původ tohoto jména se datuje do 19. století. Španělsko se v tomto období stalo obětí žluté zimnice a místní potřebovali nová místa posledního odpočinku. Jedním z nich se stal i hřbitov San José de Granada nacházející se nad Alhambrou. Kvůli četným pohřebním doprovodům, které si tudy razily cestu na hřbitov, získala promenáda právě toto jméno. Nenechte se však odradit názvem, promenáda táhnoucí se podél Valle del Darro, mezi Alhambrou a Albaicin, je idylickým místem, kde strávit odpoledne, v obklopení historie, vůní a barev a lze zde i načerpat inspiraci. 

Mirador de San Nicolás

Jednoznačně nejspektakulárnější výhled se vám naskytne z tohoto nevelkého náměstí ve čtvrti Albaicin. Už samotná cesta je zážitek, protože se vine magickými uličkami již zmiňované historické části. Ti, kteří nedisponují dobrou kondičkou, se mohou nechat dovézt na místo mikrobusem C31 a C32. Toto slavné místo navštívil i samotný Bil Clinton, který tu zažil „nejkrásnější západ slunce na světě“. A měl pravdu. Přímo před vámi se rozprostírá Alhambra s Generalife, v pozadí s mohutnou Sierrou Nevadou. Při troše štěstí vám do toho bude hrát některá z lokálních flamenco skupin a zaručujeme, že nebudete chtít odtud odejít. 

Monasterio de la Cartuja

Klášter patří mezi jeden z nejdokonalejších příkladů španělského barokního stylu. Jeho výstavba zabrala celých 300 let a za jeho zdmi vás ohromí unikátní ​​díla několika španělských mistrů. Do kláštera vedou 3 vchody, přičemž 2 jsou určeny pro veřejnost a 3. pro mnichy. Za nejzajímavější je nepochybně považována sakristie, která je vyzdobena zvlášť bohatě. K památce se dostanete pohodlně autobusem č. 8 nebo univerzitními linkami U1, U2 a U3. Vstup zahrnující audioprůvodce stojí 5 euro a pro studenty 3,5 eura. Čtvrtky mají v čase 15:00–15:30 vstup volný, je však třeba si předem rezervovat lístky na na této stránce. 

Parque de las Ciencias

Pokud máte zájem o něco méně historického a více interaktivního, tím správným místem pro vás je rozhodně tento vědecký park. Nachází se sice na periferii města, ale rozhodně stojí za návštěvu. Do parku se dostanete buď metrem (zastávka Alcázar del Genil), nebo autobusem, konkrétně sem jezdí linky č. 5, 11, 21 a C5. Mezi hlavní atrakce tohoto komplexu rozhodne můžeme zařadit planetárium, observační věž či pavilon věnovaný Charlesi Darwinovi. Kromě mnoha stálých expozic park nabízí i několik dočasných. Aktuální informace o výstavách, ceník, ale i otevírací dobu centra, jakož i jednotlivých pavilonů, najdete přímo na stránce parku.