Litva

Kultura a lidé

Historie, lidé, jazyk a svátky

Historie v kostce

Baltské kmeny osídlily Litvu již v 9. století n. l. Od 13. stol. Litva soupeřila o území s Řádem německých rytířů. Roku 1569 byl dovršen vývoj polsko-litevského státu uzavřením tzv. Lublinské unie (federace). Při dělení Polska v roce 1795 byla Litva připojena k Rusku.

Během 1. světové války byla Litva okupována německou armádou (od r. 1915). V únoru 1918 byla vyhlášena nezávislost, ale již o měsíc později Litvu obsadila sovětská vojska. V průběhu 2. světové války o vliv v Pobaltí soupeřilo Německo a SSSR.

V roce 1939 připadla Litva do sféry vlivu Sovětského svazu a v r. 1940 byla vyhlášena Litevská sovětská socialistická republika. Přes 5.000 Litevců bylo popraveno a 45.000 deportováno na Sibiř. V letech 1941–19 45 byla Litva okupována nacisty. Od roku 1945 byla Litva opět obsazena sovětskou armádou. V roce 1972 byly vojensky potlačeny nepokoje proti sovětské okupaci. Četné památníčky po celé zemi připomínají hrůzy spáchané na Litevcích sovětským režimem.

11. března 1990 byla vyhlášena obnovená nezávislost Litvy následována hospodářskou blokádou ze strany SSSR. Roku 2004 vstoupila Litva do NATO a do EU. Od 1 ledna 2015 se v Litvě platí eurem (členství v Eurozóně).

Lidé

Litevci patří mezi baltské národy a tvoří 84 % obyvatel. Mezi menšiny patří Poláci a Rusové. Litva se potýká s úbytkem obyvatel v důsledku emigrace do zemí EU a nízké porodnosti. Počet obyvatel klesl pod 3 miliony. V Litvě proto uvidíte mnoho opuštěných neobývaných domů.

Obyvatelé jsou ochotní a pohostinní. Podobně jako lidé v Československu byli nuceni žít pod vládou sovětského režimu, kdy se dokonce oficiálním jazykem stala na místo litevštiny ruština. Litevci mají Čechy rádi a mají nás za vzor, jakým směrem se ubírat.

Svátky

Dny volna kopírují nejběžnější české svátky, jako jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok a Svátek všech svatých (Dušičky). Litva je výrazně katolická. Mezi významné svátky patří svatojánská noc (24. června, kdy je nejkratší noc). Lidé zdobí své domy věnci, zapalují ohně, tančí a zpívají.

Státní svátky v Litvě:

• 1. ledna – Nový rok
• 16. února – Den obnovení Litevského státu
• 11. března – Den obnovení nezávislosti Litvy
• Duben – Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
• 1. května – Svátek práce
• 24. června – svatý Jan (svatojánská noc)
• 6. července – Den státu
• 5. srpna – Nanebevstoupení Panny Marie
• 1. listopadu – Dušičky, Den zemřelých
• 24.–25. prosince – vánoční svátky

Obchody

Obchody bývají otevřené denně od 8 do 21 hodin (často i do 22 hod). V menších městech naleznete 1– 2 supermarkety (například Maxima). Ve větších obcích pak několik malých obchodů otevřených také denně až do večera. Ceny potravin jsou cca o 20 % levnější než v ČR.

Kultura a náboženství

Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv. Litevci jsou hrdý národ s bohatou historií.

Jazyk

Úředním jazykem je litevština. Starší lidé hovoří plynně rusky (za sovětského režimu oficiální jazyk). Mladší generace ovládá angličtinu. V Litvě žije polská a ruská menšina. V oblasti kolem Vilniusu se domluvíte často i polsky.

• Dobrý den – gera diena, labas diena
• Na shledanou – viso gero, sudie
• Děkuji – ačiú, dékui
• Prosím – prašau
• Promiňte – atsiprašau
• Ne – ne
• Ano – taip
• Kde? – kur jie yra?
• Co to je? – kas tai?
• Voda – vandens
• Nádraží – stotis
• Obchod – parduotové

Turismus

Litva není zatím přeplněna turisty. Je rájem pro cyklisty a pro nezávislé cestování se stanem na zádech. Hustota turistických cílů je menší než ve střední Evropě. Naleznete zde nádhernou přírodu v podobě lesů, řek a jezer ledovcového původu. Na venkově se doposud žije tradičním životem drobných zemědělců.

Pasoucí se krávy, farmy a políčka se zeleninou vás budou doprovázet celou cestu. Z čapích hnízd uslyšíte klapot čapích zobáků. Podél cest uvidíte mohutné kamenné bloky (eratika), které zde zanechal pevninský ledovec.

Geografie

Litva je největší z pobaltských republik a leží na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Rozloha země je 65.200 km² (jen o málo menší než ČR) a průměrná nadmořská výška je jen 99 m n. m. Vzdálenost mezi ČR a Litvou je cca 850 km. Z Prahy do Vilniusu najedete autem 1.100 km.

Litva je rovinatou a nížinnou zemí. Ojedinělé pahorkatiny byly vymodelovány ledovcovou činností a jsou tvořeny často ledovcovými sedimenty (naleznete zde horniny transportované kontinentálním ledovcem až ze Skandinávie). Mořské písečné pobřeží (souvislá písečná pláž o délce 90 km) stojí určitě za návštěvu. Kurský záliv odděluje od Baltského moře dlouhý úzký písečný útvar nazývaný Kurská kosa (délka 98 km, šířka do 4 km). Mezi nejdelší řeky patří Němen (Nemunas), Neris, Venta a Šešupé. V nížinné Litvě naleznete mnoho jezer, močálů a rašelinišť (těžba rašeliny).

Litva se dělí na 10 krajů a celkem na 60 obcí.

Čas: v Litvě si posuňte hodiny o 1 hodinu dopředu.

Peníze a ceny

Měna, ceny a denní rozpočty

Euro

Místní měnou je euro. Pro výběr hotovosti lze použít bankomaty v centrech měst a v nákupních centrech.

Směnárny a platba kartou

Výběry kartou z bankomatů lze provést ve všech hlavních bankách a v nákupních centrech (například Akropolis). Placení platební kartou je akceptováno u větších prodejců (v supermarketech), v restauracích a v hotelech.

Vyrazíte-li na venkov, určitě si s sebou hotovost přibalte.

Kolik co stojí

Obecně je Litva cenově podobná ČR, spíše levnější (například MHD). Dovolená v Litvě ranou pro peněženku určitě nebude.

Příklad cen:

• Lístek na autobus MHD – 0,5 eura
• Taxi za 1 km – od 0,8 euro. Lépe objednat na tel. 1420 nebo 1818. Taxi Vilnius (letiště – centrum) cca 10 euro. Cena za 1 km od 1 eura, čekání 0,30 eura/min.
• Ubytování v hotelu okolo 20 euro
• Jídlo ve stánku – 2–3 eura
• Jídlo v restauraci – od 5 eur
• Chléb krájený tmavý 500g v marketu již od 0,32 euro.
• Balená ruská zmrzlina, plombyr od 0,30 euro.

Spropitné a smlouvání

Ceny jsou vyznačené u každého výrobku (v obchodech i na trhu). Cenu za taxi je lepší domluvit předem.

Jak ušetřit

Litva je vhodnou zemí pro nízkonákladové cestování na kolech, stopem a pro spaní ve volné přírodě (kvůli komárům je vhodný stan se síťkou). Snadno lze porovnat ceny v marketech a na pouličních tržištích, kde seženete vždy čerstvé zboží od místních zemědělců. V marketech jsou časté akce.

Nízkorozpočtový cestovatel vyrazí se stanem na zádech, takže za ubytování nezaplatí ani euro, jídlo nakoupí v supermarketu za 200 Kč na den, jezdit bude stopem, nebo místní MHD, za dopravu kažopádně neutratí víc než 100 Kč. Připočteme-li i další marginální náklady, lze se vejít do 400 Kč na den.

Zlatá střední cesta zahrnuje ubytování v běžném hotelu nebo apartmánu, které lze v Litvě pořídit od 500 Kč za pokoj. Stravování se bude řešit kombinací jídla ze supermarketu a v restauracích pro místní, denně utratíme asi 300 Kč. Za dopravu, případně vstupy do památek pak celkově za den cca 150 Kč. Denní náklady na osobu pak budou činit zhruba 800 Kč.

Za luxusem se do Litvy příliš nejezdí, ale i tak jsou 4* a 5* hotely výrazně levnější než v jiných evropských zemích. Pokoj se dá na noc sehnat za 1.500 Kč.

Doprava

Silniční, železniční i letecká doprava

Jak do Litvy

Aktuálně neexistuje žádné přímé letecké spojení Prahy ani Bratislavy s Vilniusem. Nejčastější cesta vede s LOTem přes Varšavu nebo s Air Baltic přes Rigu. Obecně se ceny letenek pohybují kolem 5.500 Kč.

Mnohem levněji – asi na 1.500 až 2.000 Kč za zpáteční jízdenku v neakční ceně – vyjde cesta přímým autobusem z Prahy.

U mezinárodních spojů dominují dva autobusoví dopravci. Výše zmíněný Lux Express a pak také lotyšský Ecolines.

Jak se nejlépe dopravovat

Litevská města spojuje především autobusová doprava. Vlaky zde jezdí o něco méně než v ČR, ale jsou na dobré úrovni a cenově srovnatelné s cenami v Česku.

Stopem a maršrutkou

Pobaltí lze projet i stopem při dodržování bezpečnostních pravidel a se školní znalostí ruštiny nebo angličtiny.

Hromadné taxi mikrobusy (maršrutky) jezdí po pevné trase a pokud mají volno, tak vám zastaví. Směr a trasa jízdy umístěna na ceduli za předním sklem. Autobusové zastávky jsou vybaveny jízdními řády.

Autobusem

Cestování autobusem je víceméně podobné jako u nás. U regionálních spojů se jízdenka kupuje u řidiče, autobusy do malých vesnic však jezdí často jen jednou nebo dvakrát denně.

Naopak spojení mezi většími městy je frekventované a většinou operováno moderními autobusy. Jízdenky většinou můžete koupit na autobusovém nádraží před odjezdem, ale i online přes internet. Výborně poslouží vyledávač autobusových spojení autobusbilietai.lt.

Vlakem

Železnic je v Litvě poměrně málo, ale mezi velkými městy se jedná o relevantní a kvalitní způsob dopravy. Vlaky jsou většinou moderní (mj. z plzeňské Škodovky) a jezdí na čas. Bohužel frekvence spojení už tak slavná není. Pro koupi jízdenek a vyhledávání spojení navštivte web železnic litrail.lt.

Půjčení auta

Půjčit auto lze nejlépe na mezinárodním letišti a ve Vilniusu. Litr benzinu vás vyjde na 1,1 eura.

Asfaltové silnice jsou dobře značeny. Vedlejší cesty jsou prašné štěrkové. Za deště nelze doporučit pro motoristy ani pro cyklisty. Osobní auta a motocykly neplatí dálniční poplatky.

Na kole

Litva je rovinatá a kilometry vám zde budou rychle ubíhat. Silnice a cíle jsou dobře značené a v okolí měst i ve městech samotných naleznete cyklostezky (od luxusních až po ty se špatným povrchem). Pokud vede vedle silnice cyklostezka, tak je cyklista povinný ji použít. Další povinností je mít reflexní vestu, a to i ve dne. Většina místních cyklistů i na starších kolech jí má.

Další povinností cyklisty je svítit i ve dne, a to vepředu i vzadu. V praxi nás ale nikdo nekontroloval. Osvětlené cyklisty za denního světla jsme téměř neviděli.

Řidiči nejsou k cyklistům příliš ohleduplní a na hlavních silnicích je potřeba si dávat pozor hlavně na početné kamióny. Ideální pro cykloturistiku jsou vedlejší asfaltové komunikace s menší hustotou dopravy. Pokud se smíříte s menší cestovní rychlostí, doporučujeme jezdit po nezpevněných prašných štěrkovo-písčitých cestách. Za mokra je potřeba počítat s nízkou rychlostí a s rizikem pádu do štěrku a bláta. Trpět zde bude jak váš zadek, tak i kolo. Odměnou vám budou malé malebné vesničky a samoty, kam se většina běžných turistů nedostane.

Shrnutí

Mezi nejčastější veřejnou dopravu patří jistě autobusy. Vlakové spoje jezdí o dost méně. Ceny jsou podobné jako v ČR. Držitelé karty ISIC mají nárok na poloviční slevu na vlak.

Pokud cestujete s jízdním kolem, je potřeba si místo pro kolo včas rezervovat. Místa pro kola jsou omezená. Před odjezdem jsme se několikrát dozvěděli, že místa pro kola nejsou. Ve vlaku pak místa byla a průvodčí nám ochotně prodal jízdenku pro nás i pro kola.

Ve městech funguje pouze autobusová, případně trolejbusová doprava. Tramvaje ani metro v Litvě nevedou. Linky jezdí obvykle často, jízdní řády jsou vyvěšeny na všech zastávkách a systémy jsou přehledné a levné (jízdně maximálně 1,50 €).

Jídlo

Typická jídla, nápoje a ceny

Litevská kuchyně

Mezi tradiční jídla patří bramborové knedlíky (cepelinai) plněné mletým masem a polité sádlem.

Šaltibarščiau – studená polévka z červené řepy, okurek, vajec a z kefíru, ochucená koprem; ryby (sleď – silké), bramborové placky (blynai) upravené nasladko nebo slané a dále sladký koláč šakotis. Výborný je i tmavý žitný chléb.

Bramboráky se podávají se smetanou a s rybím masem. Litevci mají rádi pivo. Mezi dobré značky patří Šviturys, Baltios a Kalnapilis.

Jak se stravovat jako místní

V Litvě nenaleznete příliš restaurací (výjimkou jsou centra největších měst). Rozšířené jsou pouliční stánky s rychlým občerstvením (kebab, vafle). Litevské tradiční jídlo ochutnáte spíše ve městech v restauracích nebo při ubytování v soukromí. Pro nižší kupní sílu Litevců se většina lidí stravuje doma.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny jídel s přílohou v restauracích se pohybují od 100 Kč (3 eura). Čepované pivo od 1,20 euro. Alternativou jsou stánky s fast foodem. Často nabízejí kebab (kebabas). Ve městech naleznete tržnice s nabídkou čerstvých domácích produktů místních zemědělců (mléčné výrobky, zelenina a ovoce). Mléčné výrobky jsme koupili i v neděli před kostelem a dostali čerstvě nadojené mléko přímo po dojení na pastvině (brzy ráno a kolem 18 hod.).

Aktivity

Městská turistika, pláže i nákupy

Koupání

Kromě mořského pobřeží se lze koupat v řekách a v četných jezerech. Ne všechna mají dobrý přístup k vodě. U některých z nich naleznete menší kempy s písečnou pláží nebo jen chatky k pronájmu. Z města Klaipéda vyjíždí mořské parníky na několikahodinové plavby podél pobřeží.

Cykloturistika

Rovinatá Litva je rájem cyklistů. Ve městech a jejich okolí vedou cyklostezky. Vedlejší a prašné cesty jsou pro cyklisty bezpečné. Hlavním tahům je lepší se vyhnout.

Pro romantiky

Mezi romantické zážitky patří návštěva Kurské kosy a toulky po písečných dunách (40–70 m vysokých) a v borových lesích (národní park). Doprava je přívozem (500 m) z města Klaipéda, a to zdarma.

Na co si dát pozor

Kriminalita a další nástrahy

Zdraví

V letních měsících se zde vyskytují komáři a klíšťata. Repelent lze zakoupit v Litvě, kde vyjde levněji. Ve vesnicích je velké množství psů, ale většinou uvázaných.

Při cestě do Litvy si vezměte kartičku pojištěnce a je lépe si sjednat cestovní pojištění (většinou od 17Kč na den) pro případ úrazu nebo převozu.

Kriminalita

Litva je bezpečnou zemí. Při dodržování základních pravidel se nemusíte bát. Lze spát i ve volné přírodě.

Důležité kontakty

Telefonní čísla, která se vám mohou během pobytu hodit, jsou následující:

• Nouzová situace – 112 (společné pro policii, hasiče i ambulanci)

Internet a elektřina

Litva je dobře pokryta sítí mobilních operátorů. Ceny volání z Litvy do ČR: 6,21 Kč/min. Příchozí hovor 0,36 Kč/min. SMS 1,96 Kč, MMS 6,17 Kč. Data 1,63 Kč/1 MB.

V Litvě je stejné napětí v síti a používají se shodné zásuvky. Není potřeba adaptér.

Víza a povinnosti

Vízum, očkování a celní předpisy

Vízum

Litva je součástí Schengenského prostoru a pro vaši cestu postačí občanský průkaz.

Pokud plánujete cestu do sousedící Kaliningradské oblasti (Rusko) nebo do Běloruska, tak je nutné zařídit vízum předem.

Očkování

V Litvě se vyskytují klíšťata nakažená klíšťovou encefalitidou. Doporučujeme očkování proti této nemoci. Nepřibližujte se k volně žijícím zvířatům (například zraněným na silnici).

Důležité kontakty

České velvyslanectví v Litvě:

• Čekijos Respublikos Ambasada,
• Birutes g. 16, Žverynas, LT-08117 Vilnius,
• Nouzová linka: +370/69941596,
• E-mail: vilnius@embassy.mzv.cz.

Provozní hodiny úřadu pondělí–pátek 8:00–12–30, 13:00–16:30.