Lotyšsko

Kultura a lidé

Historie, lidé, jazyk a svátky

Historie v kostce

Lotyšsko odjakživa tíhlo spíše na sever a na západ a bylo přirozeně navázáno na celý region okolo Baltského moře. Na území operovali Vikingové ještě před naším letopočtem, od 11. století bylo zase místo současného Lotyšska v zájmu Pruska, Polska či Švédska. V ústí řeky Daugavy vzniklo významné hanzovní město dnes známé jako Riga.

Nezávislý lotyšský stát vznikl v roce 1920, neměl však dlouhého trvání. Již během druhé světové války bylo Lotyšsko násilně připojeno k Sovětskému svazu, v jehož područí setrvalo až do srpna 1991. Vlivy Ruska jsou v Lotyšsku patrné dodnes, ať už početnou ruskou komunitou, nebo typicky sovětskou architekturou přelomu 60. a 70. let.

Stejně jako Česká republika se i Lotyšsko v roce 2004 připojilo k EU, je i členem NATO. Podobně jako další dvě Pobaltské země, i Lotyšsku poskytuje členství Evropská unie a NATO subjektivní pocit bezpečí, místní se stále obávají, že nebýt těchto organizací, celá země by se opět dostala do hledáčku Ruska.

Lidé

Lotyšsko zdaleka není tak národnostně homogenní země jako třeba Česko. Ze dvou milionů obyvatel je Lotyšů jen 62 %, početnou téměř 30% menšinu tvoří Rusové, především v Rize a na východě země. Z toho důvodu se Lotyši nedají tak úplně obecně charakterizovat.

Narazíte-li na lotyšského Rusa, dost pravděpodobně bude spíše uzavřený a na první pohled protivný. Ne snad, že by mezi Rusy a Lotyši vznikalo nějaké otevřené napětí, ale to latentní je stále velmi silně přítomno. Naopak praví Lotyši jsou k cizincům „ze Západu“ přátelští a Čechy mají obzvlášť rádi. Ještě stále pro ně sloužíme jako vzor, i když v posledních letech jsou čím dál tím více vázáni spíše na Polsko nebo Estonsko, které je ekonomickým tygrem regionu.

Jak plyne z řádků výše, etničtí Lotyši jsou také horlivými zastánci evropské integrace, a to nehledě na problémy poslední doby.

Svátky

Oficiálních svátků slaví méně než u nás, ty hlavní (Vánoce, Velikonoce, Nový rok, první máj) jsou identické jako všude v západním světě.

Mezi nejoblíbenější patří svátky „Dne léta“ a „svatého Jana“, které připadají na 23. a 24. června, kdy je období nejdelšího dne a hezkého počasí. To Lotyši kvitují o mnoho více než my, vzhledem ke své severní poloze.

Obecně Lotyši nepatří mezi horlivě slavicí národy. Když je volno, seberou se a jedou na venkov nebo na výlety, hromadné oslavy v ulicích běžné nejsou.

Co se týče otevírací doby obchodů o svátcích, žádný zákon ji nijak neupravuje. Je obvyklé, že si v neděli i o jakémkoli svátku (s výjimkou Vánoc a Nového roku) nakoupíte ve všech supermarketech, obvykle je otevřeno od 8 do 20 či 21 hodin, ve všední dny ty větší zavírají až ve 23:00.

Kultura

Lotyšsko je malá země s malým počtem obyvatel, mnoho opravdu známých osobností odsud nepochází.

Lotyšská kultura je stále do značné míry ovlivněna Ruskem, respektive Sovětským svazem, a to jak ve filmovém, tak například hudebním průmyslu. Ruští umělci jsou v Lotyšsku známí a oblíbení, stejně jako ruské televizní pořady. Uplatňuje se zde také velký regionální rozdíl. Zatímco na východě Lotyšska si připadáte úplně jako v Rusku, Riga už je pak město většinou se západními rysy a třeba pobřeží zase připomíná staré hanzovní přístavy v Polsku nebo Německu.

Nejvýznamnějším kulturním centrem zdaleka vyčnívajícím nad všemi ostatními městy je pochopitelně Riga, kde se koncentrují prakticky veškeré akce.

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, ti jsou pak rozděleni zhruba po třetinách na luterány, katolíky a pravoslavné. Faktem ovšem je, že Lotyši náboženství nijak zvlášť neprožívají, v tom se tak výrazně liší od Litevců, naopak podobají se Estoncům.

Jazyk

Úředním jazykem je lotyština (opravdu se píše jen s jedním „š“, bývá to častá chyba v diktátech). Ta patří do skupiny baltských jazyků a je tak podobná jediné další řeči z této skupiny – litevštině. Rozdíly jsou však velké a navzájem si oba národy rozumí ještě méně než například my s Poláky. S Estonci se pak nedomluví už vůbec, estonština se řadí do ugrofinských jazyků.

V Rize a u mladých lidí ve větších městech pochodíte docela dobře s angličtinou. Ne, že byste se s každým bavili na vynikající úrovni tak, jak je běžné například ve Skandinávii, ale na základní komunikaci to bohatě bude stačit.

Naopak na východě a na venkově pochodíte s angličtinou jen velmi omezeně, spíš budete mít úspěch s ruštinou. Tou se domluvíte dobře v celém Lotyšsku, především u střední a starší generace.

Minislovníček:

Většina slov se vyslovuje podobně, jako se píše.

• Labdien! – Dobrý den!
• Sveiki / Sveiks – Ahoj (neformální pozdrav)
• Uzredzešanos – Na shledanou
• Ja – Ano
• Ne – Ne
• Paldies – Děkuji
• Ludzu – Prosím
• Atvainoijet – Pardon, promiňte…
• Bilete – Jízdenka / Atgriešanas Bilete – Zpáteční jízdenka
• Pastkarte – Pohlednice
• Pastmarkas – Poštovní známka
• Lidosta – Letiště
• Apstaties – Zastávka
• Stacija – Nádraží, stanice

Turismus

Lotyšsko není žádná rozvojová země, abychom se sem museli bát jezdit. Jistě, turistické služby na venkově nejsou na tak vysoké úrovni jako ve vyspělejších zemích, ale určitě není problém sehnat běžný hotel kdekoli, není problém se v hotelu domluvit anglicky a není dokonce ani problém se pohybovat po Lotyšsku „na vlastní pěst“, veřejná doprava je na poměrně vysoké úrovni a v národních parcích je spousta oficiálních značených tras.

Kromě turistického centra Rigy je Lotyšsko příjemné tím, že se nikde nebudete tísnit s houfy dalších návštěvníků. Většina lidí u moře nebo na venkově jsou turisti z Lotyšska, Polska nebo Ruska, dost je tu také Britů, Švédů a Finů.

Geografie

Geografická charakteristika Lotyšska je velice jednoduchá. Rovina, lesy a louky. Nejvyšší bod se týčí do nebeských výšin celých 311 metrů nad mořem. Lotyšsko má dlouhou pobřežní čáru, prakticky celý západ a severozápad země omývají vody Baltského moře, které je však na koupání jen během července a srpna, a to ještě pro otužilé jedince.

Nejvýznamnější řekou je Daugava, česky často nazývaná Západní Dvina. S celkovou délkou přes 1.000 km se nemůžeme divit, že u svého ústí v Rize působí Daugava vskutku monumentálně.

Rozlohou je Lotyšsko o něco menší než Česko (64.000 versus 78.000 km²).

V Lotyšsku je o jednu hodinu více než v Česku.

Peníze a ceny

Měna, ceny a denní rozpočty

Euro

Lotyšsko vstoupilo 1. 1. 2014 do eurozóny, platí se zde tak výhradně eurem. Bankovky a mince asi netřeba představovat.

Směnárny a platba kartou

Směnárnu v Lotyšsku asi moc nevyužijete. Eura si výhodněji vyměníte kdekoliv v Česku nebo jednoduše vyberete na místě z bankomatu.

Platby kartou jsou obecně rozšířené o něco méně než v Česku, především na venkově. Platí, že v jakémkoli supermarketu hotovost vůbec nepotřebujete, pro přesuny místní dopravou i ve většině menších restaurací však ano.

Bankomatů je dostatek, před cestou na venkov si vždy vezměte hotovost, s kartou nepochodíte.

Kolik co stojí

Ceny jsou obecně podobné jako u nás, někdy vyšší (pivo a alkohol), někdy nižší (doprava a restaurace na venkově). Hotely, ale i třeba nájmy bytů, jsou pak v Lotyšsku výrazně levnější než u nás. V Lotyšsku stále panuje velká neochota vracet větší obnosy, raději se snažte platit přesně.

Příklady cen:

• Lístek na MHD ve městě – cca 1,10 €
• Taxi 1 km – 0,50 až 0,70 € (nástupní sazba kolem 1,50 €)
• Slazené nápoje 0,5 l – 1,20 €
• Pivo 0,5 l – 1,50 až 2 €
• 1 litr benzinu – 1,20 €
• 1kg jablek – 1 €
• Chléb – 0,70 €
• Cigarety – 3,50 €

Spropitné a smlouvání

Smlouvání je vcelku běžné na tržištích, které jsou hojně rozšířené po celém Lotyšsku. Jedná se však spíše o zaokrouhlování cen na desítky centů, nepočítejte, že ušetříte desítky procent.

Spropitné se dává stejně jako u nás, tedy k účtu připočtete cca 10 %. Je velmi vítáno, protože mzdy v pohostinství patří vůbec k těm nejnižším.

Denní rozpočet

Abyste si ucelili představu o tom, kolik v Lotyšsku utratíte v průměru za jeden den, připravili jsme pro vás tři druhy rozpočtů:

Nízkonákladový cestovatel se ubytuje ve společném hostelovém pokoji doslova za pár šupů (maximálně 10 € za noc), kde si i vaří ze surovin zakoupených v supermarketu (denně 200 Kč). Po městě se pohybuje pěšky, během svého pobytu vyjede na jeden výlet mimo město vlakem nebo autobusem, přičemž za jízdenku utratí asi 5 €. Celkem tak nebude mít problém vyžít cca s 500 Kč na osobu/den.

Zlatá střední cesta, kterou zvolí asi většina z vás, zahrnuje ubytování ve dvoulůžkovém pokoji s koupelnou, za noc v průměru kolem 450 Kč na osobu. Přes den lze stravování řešit nákupem v supermarketu, večer si pak zajdeme do restaurace, za jídlo a pití tak denně utratíme zhruba 400 Kč. Občas vyjedeme na výlet na venkov, po městě budeme jezdit tramvají, doprava na den tak vyjde zhruba na 10 € v průměru. Běžný denní rozpočet tak bude činit kolem 1.200 Kč na osobu/den.

Pokud si chceme vyhodit z kopýtka, samozřejmě i v Lotyšsku taková možnost existuje. Luxusnější 4* a 5* hotely vyjdou zhruba na 2.500 Kč na osobu, stravování výhradně v restauracích pak na dalších cca 500 Kč na den. Města jsou malá, takže za dopravu taxíkem moc neutratíme – maximálně 10–15 € denně. Nejdražší varianta tak přijde zhruba na 3.500 Kč na osobu/den.

Doprava

Silniční, železniční i letecká doprava

Jak do Lotyšska

Jedním z důvodu, proč není země tak masově v hledáčku českých a slovenských turistů, je i její relativní nedostupnost. Z Prahy i Vídně sice létá každodenní linka společnosti Air Baltic do Rigy, ale cena zpáteční letenky jen výjimečně klesne pod 3.000 Kč.

Cesta autobusem je zase zdlouhavá (18–22 hodin) a lístky stejně většinou stojí kolem 2.500 Kč, vlakem se pak do Lotyšska nedostanete vůbec.

Alternativní spojení nabízí zimní sezonní linka Air Baltic z Rigy do Popradu určená především lotyšským lyžařům, ale jako základ výletu pro slovenské cestovatele může být zajímavá. Mezinárodní letiště v Rize je hlavním a prakticky jediným relevantním vstupním bodem do Lotyšska, bohužel žádné nízkonákladové spojení směrem do střední Evropy zatím neexistuje.

Cesta autem z Prahy přes Polsko a Litvu je kvůli absenci kvalitních dálnic nesmírně zdlouhavá a únavná. Vzdálenost 1.540 km ujedete cca za 15–20 hodin.

Z okolních států se do Lotyšska nejlépe dostanete autobusem (nejčastěji společnosti Lux Expres a Ecolines), akční jízdenky mezi všemi pobaltskými metropolemi startují při koupi alespoň s dvouměsíčním předstihem na 5 €. Z Moskvy a Minsku je pak možná cesta nočním vlakem.

Jak se nejlépe dopravovat

Doprava v Lotyšsku má silné „východní rysy“, především při cestách autem nebo maršrutkami na malé vesnice, nicméně pro české cestovatele příliš nástrah nečeká. Pohyb po zemi je vlastně podobný jako u nás. Autobusem, vlakem, silnice nic moc, ale je jich dost.

Obecně platí, že pokud se budete pohybovat jen po městech, bohatě si vystačíte s veřejnou dopravou, při cestě do menších vesnic na venkově je už půjčení auta na zvážení.

Při cestování veřejnou dopravou určitě využijete „lotyšský idos“: www.1188.lv. Bohužel neumí kombinovat módy dopravy, lze vyhledat buď autobusové, nebo vlakové spojení. Přes tyto stránky na mnoho spojů můžete rovnou zakoupit elektronickou jízdenku, kterou si vytisknete a vezmete s sebou.

Auto

Protože je Lotyšsko už pěkný kus cesty od nás, nabízí se využít možnosti půjčení auta. Funguje úplně stejně jako všude jinde na světě, působí zde většina nadnárodních firem. Půjčovné je levné, v průměru nezaplatíte více než 600 Kč na den.

Řízení je trochu divočejší než u nás a dělí se do dvou zásadních rovin: hlavní tahy a vedlejší silničky na venkově. Hlavní silnice jsou ve slušném stavu (asi jako u nás), ale v Lotyšsku úplně chybí jakékoli dálnice, a proto musíte počítat s hustým a nervydrásajícím provozem, kdy i přes dlouhé rovné úseky nebudete moct desítky minut předjet traktor či kamion kvůli neustálému proudu v protisměru.

Naopak na venkově budete mít silnice často jen a jen pro sebe. Asfaltové cesty vedou úplně všude, ale jejich stav je nepoměrně horší než ekvivalentních silnic v Česku (ano, je to možné).

Autobus

Autobusová doprava bude tím hlavním prostředkem pro dálkové cesty po Lotyšsku. Téměř ve všech případech jsou autobusy rychlejší a jen o málo dražší než vlaky, trasy mezi velkými městy většinou jezdí moderní a klimatizované autobusy.

Jízdenky koupíte online na výše zmíněném webu: www.188.lv, ale jen u hlavních tras, jinak klasicky u řidiče úplně stejně jako u nás.

Největším vnitrostátním dopravcem je v Lotyšsku Nordeka, naopak na mezinárodních spojích dominuje dvojice konkurenčních společností Ecolines a Lux Express s velice hustým spojením napříč Pobaltím (pouze na mezinárodních spojích), do Polska, Ruska, Běloruska, ale i Německa a střední Evropy.

Vlak

Lotyšská železnice je spíš skanzen než moderní způsob přepravy hodný 21. století. Na valné většině tras bude vždy rychlejší autobus, navíc s častějším spojením. Naopak cenou konkurovat může, jízdenky jsou levné, například trasa z Rigy do Daugavpilsu nebo přístavního města Ventspils vyjde kolem 7,50 € jednosměrně.

Vlaky jsou staré a pomalé, nádraží ale většinou čistá a upravená. Prakticky jedinou trasou, kde by měl být vlak první volbou, je příměstský spoj z Rigy do letoviska Jurmala, kde vlaky jezdí velmi často, jízdenky stojí kolem 1,50 €.

Maršrutka

Lotyšsko je klasickou východní zemí, co se týče dopravy do nejmenších vesnic. Velké autobusy vás dovezou jen do větších obcí a měst, odkud se dál musíte dostávat maršrutkou, tedy dodávkou, jakýmsi sdíleným taxíkem s pevně danou trasou. Většinou jízdní řády nenajdete na internetu, ani vyvěšené na zastávce, nezbyde nic jiného než se doptat místních.

Městská hromadná doprava

Lotyšsko se v segmentu MHD řadí mezi klasické země středovýchodní Evropy. Veřejná doprava ve městech je velmi hustá, frekventovaná, levná a relativně moderní. Díky dotacím z EU dochází k poměrně výrazným obnovám vozových parků, nových zastávek apod.

V Rize, Daugavpilsu a Liepaji je páteří tramvajová doprava (pro zajímavost, všechny místní tramvaje jsou české výroby), v ostatních městech jen autobusy. Každopádně platí, že taxík ve městě skoro nikdy potřebovat nebudete.

Jídlo

Typická jídla, nápoje a ceny

Lotyšská kuchyně

Gastronomii velmi ovlivňují okolní země od Polska přes Rusko po Skandinávii a také historické konotace. Oblast Lotyšska byla vždy spíše chudší, místní tak byli nuceni vařit z lokálních surovin jednoduchá, levná, ale zároveň kalorická jídla. A to v zásadě přetrvalo dodnes.

I když Lotyši milují vepřové kotlety a ryby, na své si přijdou i vegetariáni a vlastně i vegani. Čistě zeleninových pokrmů, především z brambor či kapusty, najdeme v jídelníčcích restaurací opravdu hodně.

Lotyšská kuchyně je ale vhodná i pro žlučníkáře a lidi, kteří mají problémy se žaludkem. Jídla jsou totiž velmi málo kořeněná, místy až trochu nudná a zdraví cestovatelé pravděpodobně budou v restauraci často sahat po solničce.

Mezi typická lotyšská jídla patří:

Pirohy (Pīrādziņi) – Klasické kapsičky z listového těsta plněné nejrůznějšími náplněmi od masa až po zeleninu. Na pirohy narazíte úplně všude, od stánků po luxusní restaurace, jedná se spíš o svačinku nebo předkrm.

Hrách se slaninou (Pelēkiezirņi) – Asi nejčastější levné jídlo, jí se buď jako hrachová kaše, nebo v kouličkách s těstem, hrachem a slaninou,

Vepřové kotlety – Ze všech druhů mas Lotyši milují především vepřové, podává se obvykle s bramborem.

Bramborové placky – Není o čem mluvit, klasický bramborák tak, jak jej známe od nás, je i v Lotyšsku velmi oblíbeným pokrmem a najdete ho u každého pouličního stánku.

Rasols – Oblíbený salát míchaný s kousky sledě, bramborami, mletého vepřového, hrachu, mrkve, okurky a majonézou. Jedná se o plnohodnotné a velmi syté jídlo.

Maso v aspiku (Cūkgaļasgalerts) – Lotyši milují želé, aspiky a všechno podobné konzistence. Spolu s láskou k vepřovému masu tak vznikne jedna z nejoblíbenějších pochoutek, většinou se míchá ještě s mrkví, kapustou či jiným druhem zeleniny.

Lotyši jsou také velice zdatní konzumenti alkoholu. Pivo milují skoro stejně jako my, mnohem více však pijí vodku a především kvas, což je velmi mírně alkoholický nápoj vyrobený kvašením obilovin a oblíbený po celé východní Evropě.

Jak se stravovat jako místní

Různé pouliční stánky s pirožky nebo bramboráky jsou rozšířené po celé zemi a mezi místními velmi oblíbené. Jistě, pokud se budete týden stravovat jen takto, pirohy už nebudete chtít nikdy vidět, ale jako svačina na rychlé zahnání ideální.

Do klasických restaurací místní moc nechodí, ono totiž klasických restaurací v Lotyšsku moc není. Buď se jedná o turistické, a tudíž drahé podniky v centrech měst, nebo o pivnice s doplňkovým zbožím v podobě bramboráků a pirohů.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny se oproti Česku prakticky neliší. Pokud si vezmeme k ruce statistiku, pak lze konstatovat, že je v Lotyšsku mírně levněji, ale skoro to nepoznáte. Za běžný oběd v restauraci mimo hlavní turistickou oblast dáte kolem 100 až 150 Kč, v centru Rigy pak okolo 200 Kč.

U stánku rychlého občerstvení za bramborák nebo pár pirohů nedáte víc než 50–70 Kč.

Aktivity

Městská turistika, pláže i nákupy

Městská turistika

Většina cestovatelů se v Lotyšsku zdrží jen na víkend, a to v Rize. Hlavní město nabídne krásné historické centrum s úzkými uličkami a spoustou restaurací a barů. A pokud se vydáme mimo Rigu, pak opět většinou do měst, ta sice nenadchnou světoznámými památkami, ale naopak pohodovou maloměstskou atmosférou a kombinací severské a východní kultury.

Výlety k moři

Záměrně nepíšeme „koupačka u moře“, je asi všem jasné, že Baltské moře rozhodně nepatří k nejteplejším. I v prázdninových měsících se vykoupou spíš otužilci, teplota vody jen zřídkakdy přesáhne 18 stupňů. Pobřeží ale poskytne nádherné scenerie zatravněných písečných dun, širokých a desítky kilometrů dlouhých pláží a borových hájů.

Autentický venkov

Zažijte výlet o pár let zpět a vyrazte na lotyšský venkov. Garantujeme vám, že při svých toulkách nepotkáte jediného turistu, jen spousty vesniček s dřevěnými chaloupkami, malými hospůdkami a lány luk a lesů.

Cykloturistika

Rovinaté Lotyšsko je k projížďkám po venkově nebo podél pobřeží jako stvořené. Provoz na venkovských komunikacích je malý, počasí v létě pěkné, málo deště a žádné horko. Problémem může být jen relativně velký nedostatek půjčoven, které se soustřeďují jen do největších měst.

Studentský život

Lotyšsko (ale obecně všechny Pobaltské země) je velmi oblíbené u vysokoškolských studentů vyrážejících na Erasmus. Náklady na život jsou tu totiž mírně nižší než u nás, tedy drasticky nižší než v západních zemích. Dlouhé studijní noci tak můžou v místních barech nabývat zcela jiného rázu.

Na co si dát pozor

Kriminalita a další nástrahy

Zdraví

Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je v Evropské unii, máte nárok na akutní zdravotní péči (tedy takovou, která nemůže být řešena až po návratu domů) zdarma, a to po předložení evropského průkazu pojištění.

Lotyšské zdravotnictví je ve špatném stavu a řadí se k nejhorším v EU jak dostupností, tak například zastaralým vybavením. Pořád ale platí, že jsme v Evropě, takže se netřeba zas tolik strachovat. Jen musíte počítat s tím, že podmínky v nemocnicích budou mnohdy podobné těm u nás před 30 lety.

Žádná zdravotní rizika odlišná od těch českých se v Lotyšsku nevyskytují.

Kriminalita

Podle čísel je sice Lotyšsko až na chvostu EU s poměrně vysokou kriminalitou, ale je třeba se na statistiku dívat trochu kriticky. Vysoká čísla mají na svědomí především „vyloučené komunity“, tedy většinou bezdomovci nebo rusky mluvící organizovaný zločin.

Pro běžného turistu, ale i běžného Lotyše, je úroveň kriminality velmi podobná jako v Česku.

Riziko katastrof

Žádná zemětřesení, ani hrozba velkých záplav v Lotyšsku nejsou. V zimě je třeba si dát pozor na možnost třeskutých mrazů.

Důležité kontakty

• Záchranná služba: 03
• Policie: 02
• Hasiči: 01
• Evropské číslo tísňového volání: 112

V Rize sídlí velvyslanectví České republiky v centru města na ulici Elizabetesiela 29, telefon: +371/6733 8179.

Víza a povinnosti

Vízum, očkování a celní předpisy

Vízum

Lotyšsko je součástí EU i Schengenského prostoru, pro cestu tak stačí občanský průkaz platný alespoň po dobu celého pobytu v zemi. V Lotyšsku můžete pobývat, jak dlouho chcete.

Očkování

Není potřeba stejně jako u všech ostatních zemí v Evropě.

Celní předpisy

Shodná pravidla jako u všech ostatních zemí EU.

Jakékoli částky nad 10.000 € musí být celně deklarovány, dovoz alkoholu je stanoven maximálně na 10 litrů tvrdého alkoholu, 90 l vína a 110 l piva. Dovézt můžete maximálně 4 kartony cigaret a maximálně 20 litrů benzinu v kanystrech.