Chorvatsko

Kultura a lidé

Historie, lidé, jazyk a svátky

Historie v kostce

Osidlování dnešního Chorvatska začalo ještě v dávných dobách před naším letopočtem, kdy zde žili ilyrské kmeny. Během 2.–1. století př. n. l. zde vytvořili Římané rozsáhlou provincii zvanou Illyricum. Od 7. století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou. Od roku 1918 do roku 1991 bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie. Poté, co se následkem válek na přelomu 80. a 90. tento socialistický svazek začal rozpadat, vznikla 25. června 1991 samostatná Chorvatská republika. Jugoslávie osamostatnění Chorvatska nechtěla uznat, a tak se zde až do roku 1995 válčilo. Chorvatsko je od roku 2009 členem NATO a od roku 2013 členem EU.

Lidé

V Chorvatsku žije asi 4,3 milionu obyvatel. 90 % obyvatel Chorvatska se hlásí k chorvatské národnosti. Místí obyvatelé jsou houževnatí, podnikaví a pohostinní.

Svátky:

• 1. leden – Nový rok (Nova godina)
• 6. leden – Tři králové (Svetatrikralja)
• Velikonoční neděle a pondělí (Uskrs, Uskrsniponedjeljak) – pohyblivé
• 1. květen – Svátek práce (Praznik rada)
• Boží tělo (Tijelovo) – pohyblivý
• 22. červen – Den boje proti fašismu (Dan antifašističkeborbe)
• 25. červen – Den státnosti (Dan državnosti)
• 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti (Dan pobjede i domovinskezahvalnosti)
• 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa)
• 8. říjen – Den nezávislosti (Dan neovisnosti)
• 1. listopad – Svátek Všech svatých – Památka zesnulých (Svisveti)
• 25. a 26. prosinec – Vánoční svátky – Vánoce a sv. Štěpán (Uskrs, SvetiStjepan)

Pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, tak se den pracovního klidu přesune na následující den.

Kultura

Za zmínku stojí jistě Dubrovnické letní hry www.dubrovnik-festival.hr, což je nejprestižnější kulturní akce na pobřeží Jadranu. V Chorvatsku můžete navštívit také řadu hudebních festivalů:

• www.splitbeachfestival.com
• www.ultraeurope.com
• www.dimensionsfestival.com
• www.papaya.com.hr

Chorvatsko má 8 kulturních památek a 2 přírodní památky na seznamu UNESCO: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_World_Heritage_Sites_in_Croatia.

Jazyk

Národním jazykem je chorvatština. V turisticky exponovaných místech se často domluvíte i česky, jelikož sem míří nespočet našich krajanů. Anglicky se domluvíte jen v turisticky atraktivních místech, od starších obyvatel v nějaké odlehlejší rybářské vesničce angličtinu očekávat nelze. Místní obyvatelé jistě potěší, pokud použijete alespoň pár základních frází v chorvatštině.

Minislovníček:

• Dobrý den – Dobar dan
• Na shledanou – Dovidjenja
• Prosím – Molim
• Děkuji – Hvala
• Mluvíte německy / anglicky? – Govoriteli njemački / engleski?
• Volný vstup (zdarma) – Ulazslobodan
• Koupání / parkování zakázáno – Zabranjeno kupanje / parkiranje
• Kde se tady blízko dá koupat? – Gdje se možemo u blizinikupati?
• Mám rezervován pokoj na jméno … – Rezerviraosam sobu na ime ...

Turismus

Chorvatsko je velmi turisticky orientovaná země. Najdete tu skvěle fungující služby z oblasti cestovního ruchu – půjčovny aut, organizované výlety a širokou škálu ubytování – od obyčejných kempů až po ty nejluxusnější hotely jen pár metrů od moře.

Jak již bylo řečeno, Chorvatsko láka turisty především na téměř 2.000 dlouhé pobřeží Jadranského moře, kde si každý přijde na své. Mimo to si zde ale můžete užít i řadu dalších aktivit – pěší túry, cyklistiku, paragliding, plavby na raftech či kánoích. Hlavní město Záhřeb možná není tak nablýskané jako třeba Vídeň (kde se můžete mimochodem zastavit po cestě do Chorvatska), ale i tak může nabídnout příjemný kavárenský život, nové muzeum současného umění, starobylé památky a nabitý kalendář festivalů a akcí.

Geografie

Chorvatsko je s rozlohou 56.542 km² přibližně o třetinu menší než Česká republika. Chorvatsko má jakožto jediná země z Balkánského poloostrova dostatek úrodných nížin, rozsáhlá horská pásma i mořské pobřeží se stovkami ostrovů. Nejvyšší horou Chorvatska je Sinjal (1.831 m n. m.) v Dinárských horách. Největšími ostrovy jsou Cres a Krk (405 km²). Poloha Chorvatska v jižní části centrální Evropy ho řadí do mírného klimatického pásma. Toto pásmo se projevuje nejvíce v severní polovině země, v západní a střední části podnebí částečně ovlivňují Alpy a Dinárské hory. Úzký pás pobřeží s jadranskými ostrovy už patří do středomořského subtropického pásma. V Chorvatsku je stejné časové pásmo jako v ČR. Méně turistů a přívětivější ceny naleznete zpravidla mimo jadranské pobřeží.

Peníze a ceny

Měna, ceny a denní rozpočty

Chorvatská kuna

Jednotkou měny je chorvatská kuna (zkratka HRK), která se dělí na 100 lip. V oběhu jsou mince 5, 10, 20, 50 lip a 1, 2, 5 kun a bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 200 500 a 1.000 kun.

Směnárny a platba kartou

V Chorvatsku můžete směnit jak české koruny (pouze někde), tak i eura (v každé směnárně). Nejhorší kurzy mají většinou hotelové směnárny a směnárny na veřejných místech, jako jsou letiště a nádraží. Nejlepší kurzy mají banky, ty se však nenachází úplně všude. Nejjednodušší a nejvýhodnější je platit kartou. V turisticky exponovaných místech zaplatíte kartou téměř všude kromě místních trhů a menších podniků. Nejpoužívanější jsou karty Eurocard/Mastercard, Visa, Maestro, Diners, JCB, American Express. Bankomaty jsou v každém turistickém letovisku a můžete si tak jednoduše vybrat hotovost.

Kolik co stojí

Chorvatsko je o trochu dražší země než ČR. Velmi však záleží na tom, jestli jste uprostřed sezony v turistickém letovisku nebo mimo sezonu v nějakém menším chorvatském městě – ceny se mohou totiž výrazně lišit. Potraviny nejlevněji nakoupíte v supermarketech a nejdráže v malých místních soukromých obchodech. Ovoce a zeleninu za příznivé ceny můžete nakoupit brzy ráno či v podvečer na trzích.

Příklad cen:

• Chléb – 6,5 kuny
• Jogurt – 4 kuny
• Hamburger – 12,5 kuny
• Pizza – 37,5 kuny
• Polévka – 12 kun
• Kopeček zmrzliny – 3 kuny
• Káva – 8,5 kuny
• Coca-Cola 2 litry – 14 kun
• Místní pivo – 5,5 kuny
• Minerální voda – 5,5 kuny

(Ceny jsou pouze orientační)

Spropitné a smlouvání

Spropitné není zahrnuto v ceně, to znamená, že ho číšníci v restauracích očekávají. Mělo by činit asi 10 % útraty. Často se v restauracích počítá poplatek za prostírání. V Chorvatsku se běžně moc nesmlouvá, můžete to zkusit maximálně v taxíku.

Jak ušetřit

Stejně tak jako téměř všude po světě se dá ušetřit hlavně na dopravě – nejezdit všude taxíkem, raději využívat veřejnou dopravu nebo chodit pěšky. V případě, že vás cestuje více, tak si můžete vypůjčit auto. Dále se dá nemalá částka ušetřit na ubytování, které je v Chorvatsku obecně poměrné drahé, jelikož místní kapacity příliš nedostačují. Nejlevnější ubytování je v kempech a v penzionech mimo sezonu. Ušetřit se dá hodně i na jídle, a to tím, že nebude chodit každý den do restaurace. Ideální je mít na ubytování kuchyňku, v případě kempu ohniště nebo plynový vařič a potraviny nakupovat v supermarketech nebo na místních trzích, díky čemuž ušetříte a ochutnáte místní čerstvé suroviny. Ušetřit můžete také při směňovaní peněz – vyhněte se hotelovým směnárnám a směnárnám na veřejných místech, jako jsou letiště a nádraží.

Denní rozpočty

Nízkorozpočtový cestovatel (do 450 HRK): Ubytování ve společném pokoji nebo v kempu, množství bezplatných aktivit a stravování na trzích nebo v levných restauracích.

Střední cesta (450 až 900 HRK): Ubytování v dvoulůžkovém pokoji v hotelu střední třídy, jídla v běžných restauracích, občasná návštěva baru a jeden placený výlet či jiná aktivita.

Luxusní varianta (900 HRK a výše): Ubytování v luxusním hotelu, stravování v nejlepších restauracích, pronájem auta a více placených výletů nebo různé placené aktivity (např. masáže).

Doprava

Silniční, železniční i letecká doprava

Jak do Chorvatska

Autem

Do Chorvatska se můžete dopravit vlastním autem, autobusem, vlakem nebo letadlem. Pravděpodobně nejvíce Čechů preferuje dopravu vlastním autem, ta však nemusí být zrovna nejlevnější, pokud pojedete například pouze ve dvojici. Je potřeba počítat také s dálničními poplatky v Rakousku, Slovinsku a přímo v Chorvatsku. Autem z Prahy do Splitu je to přibližně 1.000 km a cesta vám potrvá asi 11 hodin, ale zvláště v letních měsících se může značně prodloužit kvůli častým dopravním komplikacím. Pokud nechcete řídit takovou vzdálenost, je na místě zvolit dopravu autobusem nebo vlakem.

Autobusem

Levněji vychází autobus – můžete si koupit buď nějaký zájezd, kde dopravu zajišťuje přímo autobus od CK, nebo se vydat do Chorvatska na vlastní pěst. Z Prahy a Brna jezdí do Splitu, Zadaru a letovisek poblíž autobusy RegioJet. Cesta z Prahy do Splitu trvá cca 18 hodin. Cena jednosměrné jízdenky stojí okolo 1.500 Kč. Z Prahy do Záhřebu jezdí autobusy Eurolines.

Cesta trvá 10 hodin a cena jednosměrné jízdenky se pohybuje okolo 700 Kč. Vlak je sice dražší varianta, ale na rozdíl od autobusu budete mít soukromé kupé. Jednou denně jezdí přímý vlak z Prahy do Splitu, cesta trvá asi 14 hodin.

Letadlem

Pokud si potrpíte na rychlý způsob dopravy, tak přichází na řadu letadlo. Doba letu z Prahy do Chorvatska činí přibližně 90 minut. Praha má přímé letecké spojení se Splitem, Dubrovníkem (obsluhováno aerolinkou SmartWings) a se Záhřebem (obsluhováno aerolinkou Croatia Airlines). Zpáteční letenky se SmartWings stojí přibližně 6–8.000 Kč. Zpáteční letenky s Croatia Airlines stojí přibližně 4.000 Kč. Croatia Airlines nabízí širokou škálu leteckých spojení po Chorvatsku, takže se z Prahy s přestupem v Záhřebu můžete vydat například do Puly nebo Zadaru. Vyhledejte si letenky do Chorvatska.

Jak se nejlépe dopravovat

Vlastním autem

Silniční provoz v Chorvatsku je velmi podobný tomu našemu, takže doprava autem je bezproblémová. Na dálnici smíte jet 130 km/h, mimo obec 90 km/h a v obci 50 km/h. Pokud nepřijedete do Chorvatska vlastním autem, tak si ho můžete půjčit v nějaké zdejší autopůjčovně. Naleznete je na letištích a v každém větším městě nebo turistickém letovisku. Litr benzinu v Chorvatsku stojí přibližně 9,5 kuny a litr nafty přibližně 8,5 kuny.

Autobusem

Nejrozšířenějším druhem veřejné dopravy v Chorvatsku je doprava autobusová. Autobusy jsou relativně moderní, sedačky mají pohodlné a jsou klimatizované (většinou). Za kilometr cesty autobusem zaplatíte maximálně jednu kunu – záleží na konkurenci na dané trase. Na exponovaných trasách, jako je například Záhřeb – Rijeka, zaplatíte přibližně mezi 50 a 60 lipami za kilometr.

Po železnici

Železniční dopravu v zemi zajišťují Chorvatské železnice http://www.hzpp.hr/en. Šestihodinová cesta ze Splitu do Záhřebu vyjde na 208 kun.

Lodí

Na pobřeží Jadranu je velmi rozšířená lodní doprava. Největším dopravcem je Jadrolinija: http://www.jadrolinija.hr/en/ferry-croatia. Mezi další dopravce patří http://lnp.hr/en/, https://www.krilo.hr/en/, http://www.miatours.hr/. Jízdenky na trajekty a běžné lodě lze kupovat online přes web dopravce, nebo přímo v přístavech, kde má každý dopravce svůj stánek. Zakoupení jízdenky nezaručuje okamžitou přepravu. Naloďování vozidel na trajekty probíhá podle toho, jak jsou volná místa. Když se trajekt naplní, je třeba čekat na další spoj.

Pokud možno, vyhněte se cestování trajektem v sobotu, kdy probíhá v ubytovacích kapacitách střídání turnusů (většina dovolených je od soboty do soboty) a tím pádem se v přístavech tvoří až několikahodinové fronty.

Letadlem

Pokud upřednostňujete pohodlí při cestování před cenou, můžete se po Chorvatsku pohybovat i letecky. Národní aerolinky Croatia Airlines nabízí poměrně hustou sít vnitrostátních linek: http://www.croatiaairlines.com/Plan-Book/Destinations-map.

Jídlo

Typická jídla, nápoje a ceny

Chorvatská kuchyně

Určit přesně, co je chorvatským národním jídlem, je velice složité, jelikož chorvatská kuchyně je velmi různorodá. Každý region má své vlastní speciality, které byste měli ochutnat. Na Istrii patří mezi nejvyhlášenější pochoutky lanýže. Často se podává například kozí sýr s lanýži nebo fuži, což jsou těstoviny s hrstí orestovaných lanýžů.

Dalším zážitkem jsou vyhlášené ústřice z Limského kanálu či ombolo, což je plátek vepřového masa od kosti, jemně uzený, poté opékaný na žhavém uhlí.

Chybět samozřejmě nesmí ani mořské plody.

Velkým konkurentem istrijské kuchyně je kuchyně dalmatská. K sýrům se v Dalmácii hodně podává známý pršut, vyuzená šunka, sušená nejlépe ve větru. V restauracích často servírují také dalmatské brodetoo (brudet), což je guláš z mořských plodů nebo ryb s kukuřičnou polentou. Tento pokrm má však mnoho dalších variant. Mezi další známá chorvatská jídla patří pašticada – dušený pokrm z hovězího masa ažgvacet – guláš s nezaměnitelnou chutí, který se připravuje ze slepice. Nelze zapomenout ani na typické čevapčiči.

Mezi nejpopulárnější alkoholické nápoje patří místní kořalky a pálenky – nejznámější je bylinná nazelenalá travarice. Chorvaté také velmi holdují konzumaci vína – nejznámější odrůdou je bílá malvazija. Nejpopulárnější nealkoholický nápoj je káva – Chorvaté jich zvládnou vypít i několik denně.

Jak se stravovat jako místní

Pokud se chcete stravovat jako místní a ochutnat nějakou z chorvatských specialit (viz výše), není nic lepšího, než se místních zeptat na jejich oblíbenou restauraci. Pravděpodobně nebude tak nablýskaná jako populární restaurace pár metrů od pláže, zato si však dopřejete pravý gurmánský zážitek a ochutnáte ty nejvyhlášenější chorvatská jídla připravená podle tradiční receptury.

Obvyklé ceny v restauracích

Nejlevnější jsou v chorvatských restauracích rizota a špagety. Nejdražší jsou naopak ústřice, langusty, humři a takzvané bílé ryby. Mezi dražší jídla patří i masové steaky.

• Dalmátský pršut – 25–47 kun
• Boloňské špagety – 15–35 kun
• Rizoto s mořskými plody – 30–48 kun
• Kvalitní bílá ryba – 85 kun
• Čevapčiči – 30–45 kun
• Hranolky – 12 kun
• Jednoduchý salát – 12 kun
• Palačinky – 15 kun

(Ceny jsou orientační)

Aktivity

Městská turistika, pláže i nákupy

Pokud máte alespoň trochu dobrodružnou duši a nechcete celou vaši dovolenou strávit na pláži, tak rozhodně navštivte stránku: http://splitadventure.com/.

Můžete si zde zarezervovat jízdu na kánoi nebo raftu po řece Centina, stejně tak jízdu na kajaku na moři na Hvaru nebo ve Splitu. V nabídce je také horolezectví, paintball, paddleboarding a jízda na kole. Mezi další aktivity můžeme zařadit bungee jumping ze starého Maslenického mostu přes řeku Zrmanja východně od Zadaru, potápění v okolí ostrova Rab v Kvarnerském zálivu a windsurfing v takzvaném Pelješském kanálu mezi ostrovem Korčula a poloostrovem Pelješac. Pro rodiny s dětmi je skvělou volbou aqvapark Istralandia mezi letoviskem Novigrad a městečkem Buje na severu Istrie nebo aquapark v rámci resortu Solaris u Šibeniku.

Pokud Vaše ratolesti návštěva aquaparku neunaví, můžete je ještě vzít do dinoparku ve Funtaně a Omiši. Za návštěvu stojí také mořské akvárium v istrijské Poreči a v Bašce na ostrově Krk. Kdo si chce užít žhavé noční zábavy, měl by zamířit na proslulé diskotéky na pláži Zrće na ostrově Pag, často označované jako „chorvatská Ibiza“. Vyhlášená je také diskotéka Saturnus ve středisku Zaton u Zadaru. V Chorvatsku se každoročně pořádá také řada hudebních festivalů, z nich největší je festival Ultra Europe ve Splitu: https://ultraeurope.com/.

Mezi nejkrásnější pláže v Chorvatsku patří Punta Rata v Brele jižně od Splitu. Oblíbenosti pláže bohužel odpovídá i její obrovská návštěvnost, proto pokud si chcete užít klidu, je třeba přijít velmi brzy z rána. Rajská pláž je skvělou volbou pro rodiny s dětmi. Najdete ji v Loparu na ostrově Rab a měří asi 1,5 km. Pro děti je skvělou volbou nejen kvůli jemnému písku, ale i kvůli mělké vodě až několik desítek metrů od břehu. Nejživěji je rozhodně na Zrćebeach, naopak mezi klidnější pláže patří Pupnatska Luka na jižní straně ostrova Korčula.

Na co si dát pozor

Kriminalita a další nástrahy

Zdraví

Na návštěvu Chorvatska nepotřebujete žádné speciální očkování, postačí si zkontrolovat platnost vašeho pravidelného očkování, případně se nechat přeočkovat. Rozhodně si dejte pozor na spalující slunce a řádně se namažte opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem a dodržujte pitný režim. Konzumace vody z kohoutku se bát nemusíte, voda je pitná, pokud není uvedeno jinak.

Kriminalita

Bezpečnostní situace na území Chorvatska je dobrá. Zejména po dobu letní turistické sezony působí preventivně dostatečná přítomnost uniformované policie na souši i na moři. Přesto je třeba věnovat soustavnou pozornost svým osobním věcem, zejména dokladům a financím, a chránit je před případnými kapsáři, kterým nahrává zvýšená koncentrace osob v letoviscích (zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/cestovani/other.html).

Riziko katastrof

Riziko přírodních katastrof v Chorvatsku je velmi mizivé. Se silnou tektonickou činností se zde nesetkáte, žádné tajfuny a tornáda zde nehrozí. Maximálně vás může zastihnout nějaká bouřka v podobné síle jako na území ČR. Jediným ohrožením mohou být požáry, které se čas od času objevují v letních měsících, jelikož je země často velmi vyprahlá. V přímořských letoviscích se jich ale bát nemusíte, nijak vám dovolenou nenaruší, maximálně bude uzavřeno několik silnic při cestě do vámi zvoleného letoviska.

Internet a elektřina

Wifi najdete v téměř ve všech hotelech, restauracích a samozřejmě nechybí ani na letišti.

Jelikož je Chorvatsko členem EU, tak zde můžete nově používat svůj datový tarif za stejnou cenu jako u nás. Pokud tedy máte měsíčně například 500 MB dat, tak je můžete používat i při návštěvě Chorvatska bez jakéhokoli příplatku.

Elektřina je v Chorvatsku stejná jako v ČR, tedy napětí 230 V a frekvence 50 Hz. Zásuvky jsou též stejné, a tak není třeba vlastnit žádný adaptér.

Důležité kontakty

• Tísňová linka – 112
• Policie – 192
• Hasiči – 193
• Rychlá zdravotnická pomoc – 194
• Kontakt na příslušníky Policie ČR působící v průběhu turistické sezóny v Chorvatsku:
• Omiš: +385 955 693 390, +385 955 693 395
• Šibenik: +385 955 693 388, +385 955 693 394
• Chorvatská telefonní předvolba je – +385

Víza a povinnosti

Vízum, očkování a celní předpisy

Vízum

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení. Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství nebo na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu. Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení. Při výkonu práce či zaměstnání nebo při studiu delším než 3 měsíce je třeba si obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání/studia. Zdroj a více informací zde: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/cestovani/visa.html

Pro vstup do Chorvatska využívejte výhradně hraničních přechodů k tomu určených – viz: http://www.mzv.cz/file/2500458/karta_carinarnica_rh.pdf.

Celní předpisy

Dovoz drog a jiných omamných prostředků z/do Chorvatska není dovolen, hrozí za něj tučná peněžitá pokuta a případné vyhoštění ze země. Bezcelně lze dovézt 200 cigaret, 250 gramů tabáku, 1 litr tvrdého alkoholu (nad 22 %) a 2 litry nápojů s obsahem alkoholu do 22 %. Dále pak 4 litry vína a 16 litrů piva. Na hraničním přechodu je potřeba nahlásit dovoz nebo vývoz peněžních prostředků nebo cestovních šeků v hodnotě 10.000 euro a vyšší.

Dovoz léků je povolen v množství odpovídajícím osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Pozor si dejte také na vývoz historicky nebo kulturně cenných předmětů především ze dna moře. Více informací zde: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/cestovani/duty.html.