Slovinsko

Průvodce destinací
z
do
od
do
z
do
od
do
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +

Klid, pohoda a krásná příroda

Slovinsko je středoevropský stát bývalé Jugoslávie sousedící s Rakouskem, Maďarskem, Chorvatskem a Itálií. Nepatrnou část země omývá Jaderské moře a nachází se v něm velké množství horských skupin. Země je členem Evropské unie od roku 2004 jako Česká republika. Stejně tak je součástí Schengenského prostoru. Slovinsko je zdaleka nejbohatší zemí z "nových členů" EU přistoupivších po roce 2000.

Je to země, kterou většina Čechů zná především jako stát, který míjí, než dojedou do cílové dovolené v Chorvatsku. A to je veliká škoda, protože tato země i přes svou menší velikost (okolo 20 tisíc km2), což je o něco méně než rozloha Moravy, má svou různorodostí mnoho co nabídnout. Naleznete tu přímořská letoviska, horská střediska, nedotčenou přírodu i kus zajímavé historie a architektury a vyžití všeho druhu. 

Odhal další zajímavosti

Co navštívit

Zavřít
Ikona pinu

Bledské jezero

Bledské a Bohinjské jezero jsou nejznámější slovinská jezera. V okolí jezer můžete obdivovat panoramata Julských Alp. Bledské jezero je to „známější a turističtější“, zatímco Bohinjské je to „opuštěnější a romantičtější“.

Sivoká řeka s výrazně tyrkysovou čistou vodou. Ideální pro zkušené vodáky.

Zavřít
Ikona pinu

Lublaň

Malebné historické centrum s mnoha památkami.

Zavřít
Ikona pinu

Maribor

Promenáda podél Drávy v Mariboru – podél řeky se můžete pokochat panoramaty mostů, prohlídnout si nejstarší vinohrad na světě nebo si jen vychutnávat atmosféru města se skleničkou vína v ruce.

Zavřít
Ikona pinu

Lipica

Vesnice proslulá chovem koňů „tanečníků“ lipicánů.

Zavřít
Ikona pinu

Piranske soline

Solné plantáže, kde se sůl vyrábí ještě ručně (usilují o zařazení do UNESCO).

Starobylé městečko na slovinském pobřeží. Malebné pro italskou architekturu a skalnaté pobřeží.

Zavřít
Ikona pinu

Škocjanske jame

Krasové jeskyně v dědictví UNESCO. Skrz komplex přístupný turistům protéká řeka Reka 34 m pod zemí.

Zavřít
Ikona pinu

Postojna jama

Obrovské krasové jeskyně. Do hlouby jeskyně vás doveze vláček.

Zavřít
Ikona pinu

Predjama grad

Poblíž vesnice Postojna se nachází velkolepý hrad vytesaný do skály.

Nejstarší město na Slovinsku. Protéká jím řeka Dráva, nad níž se tyčí hrad.

Zavřít
Ikona pinu

Vintgard

Stezka z dřevěných lávek vinoucí se podél dravého potoku mezi skalisky Triglavského národního parku.

Počasí a sezóny

Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Lis Pro
Průměrné počasí
Průměrná teplota 0 °C 2 °C 7 °C 11 °C 16 °C 19 °C 22 °C 21 °C 16 °C 11 °C 6 °C 2 °C
Hlavní sezóna

Počasí

Většina země má kontinentální klima, které je velice podobné českému, spíše o něco teplejší a jaro do země přichází o pár týdnů dříve. Podnebí se směrem k pobřeží mění na středomořské a směrem do hor na alpské.

Kdy vyrazit

Roční období jsou totožné jako naše české, takže kdy vyrazit do země závisí na tom, co chcete podniknout. Pokud si chcete zalyžovat v Alpách, obecně platí, že zhruba od listopadu do konce března je v provozu většina ski areálů. Pokud chcete relaxovat u pobřeží, volte červen až první polovinu září. Letní měsíce platí i pro horskou turistiku, kdy v průběhu května začne roztávat i sníh ve vyšších nadmořských výškách, čímž se rozproudí horské řeky a vodopády a především se zprůchodní terén při výšlapech na vrcholy hor.

Zobrazit více

Praktické tipy

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce Oblast Slovinska byla osídlena už v době bronzové, tzn. zhruba 2 tisíce let p. n. l. O tisíc let později zde pravděpodobně založili své kolonizační osady Řekové, později byla oblast osídlena Kelty. Tehdejšího Norického království se zhruba v letech 15 až 10 letopočtem n. l. zmocnili Římané. Z doby Římské říše se největšímu rozkvětu těšilo například město Ptuj. Slované do země přišli až v 6. století.  Během…

Jak ušetříš

Euro Na Slovinsku se platí již od roku 2007 eurem, jehož aktuální kurz je okolo 27 korun za 1 euro. Předchozí slovinskou měnou byl slovinský tolar.  [imageFill 1709] Směnárny a platby kartou Jako ve všech vyspělých evropských zemích, je i zde téměř všude možné platit kartou a vybírat eura z bankomatu v závislosti na poplatcích vaší banky. Kolik co stojí Slovinsko je cenově velice podobné České republice. Zejména co se týče zboží ze…

Jak se budeš dopravovat

Jak do Slovinska Do Slovinska se dostanete prakticky všemi druhy dopravních prostředků. Asi nejméně výhodné je to letecky, zpáteční letenku pod 6.000 Kč seženete jen těžko. Pokud se nebráníte autobusům, jezdí do druhého největšího města Mariboru pravidelná linka dopravce Eurolines (v sezoně dvakrát týdně, mimo sezonu jednou týdně). Pokud si lístek koupíte v alespoň měsíčním předstihu, cena za zpáteční jízdenku činí 1.200 Kč, později za 1.980 Kč.…

Co ochutnáš

Slovinská kuchyně Slovinská kuchyně je ovlivněná především balkánskými chutěmi. Jedno z nejlepších jídel, co si můžete dát, je čevapčiči (opravdu to nemá nic společného s tím čevapčiči, co si pamatujete ze školní jídelny), k tomu pita chléb či salát a omáčku kajmak (vynikající) nebo ajvar. Dalším jídlem typickým pro státy bývalé Jugoslávie je burek. Burek je něco jako listové těsto s různými náplněmi (balkánský sýr, pizza příchuť,…

Jaké výlety podnikneš

Pláže Slovinsko má pobřeží opravdu velmi krátké a milovníci pláží tu příliš nemají z čeho vybírat. Pobřeží bývá skalnaté a kamenité a vstupy do vody zpravidla bývají z vybetonované promenády rovnou do hlubší vody, kde se dá plavat, abyste se nemuseli složitě dostávat do vody přes velké kameny. Ale i zde naleznete pláž s pískem (uměle navozeným), lehátky a slunečníky, konkrétně v Portoroži. Skalnaté pobřeží všude kolem však dodává…

Na co si dej pozor

Zdraví Na Slovinsku nemusíte mít o své zdraví přehnané obavy. V zemi nejsou žádné „typické choroby“ a zdravotnictví je na vysoké úrovni. Kriminalita Kriminalita na Slovinsku je velmi nízká, jedna z nejnižších v EU a nižší než v ČR. Platí klasické zásady nenechávat věci bez dozoru. Důležité kontakty centrální tísňové číslo: 112  policie přímá linka: 113 všeobecné informace o tel. číslech: 1188

Víza a na co mysli před cestou

Dokumenty Občané České republiky mohou na území Slovinska vstupovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Slovinska.   Vízum ČR má se Slovinskem bezvízový styk. Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území země do 3 měsíců bez zvláštního povolení. Očkování Na Slovinsku nejsou žádná povinná očkování. Doporučuje se být očkován…

Zavřít

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce

Oblast Slovinska byla osídlena už v době bronzové, tzn. zhruba 2 tisíce let p. n. l. O tisíc let později zde pravděpodobně založili své kolonizační osady Řekové, později byla oblast osídlena Kelty. Tehdejšího Norického království se zhruba v letech 15 až 10 letopočtem n. l. zmocnili Římané. Z doby Římské říše se největšímu rozkvětu těšilo například město Ptuj. Slované do země přišli až v 6. století.

Během druhé světové války bylo území jugoslávského království obsazeno Němci a území současného Slovinska rozděleno mezi Maďarsko, Itálii a Německo. Po válce v roce 1947 bylo Slovinsko poprvé uznáno za státní útvar v rámci Lidové federativní republiky Jugoslávie. Po smrti maršála a zároveň prezidenta Tita se Jugoslávie začala postupně rozpadat. Federaci jako první opustilo roku 1991 Slovinsko a Chorvatsko, z čehož vyústil válečný konflikt. Osamostatnění vyvolalo mezi Slovinskem a Chorvatskem spory týkající se především hranice okolo slovinského přístupu do mezinárodních vod. Spor trval 18 a let a byl jednou z příčin dlouho se táhnoucích jednání o vstupu Chorvatska do EU.

Lidé

Slovinci jsou jižní Slované, z nichž 83 % jsou Slovinci. Ostatní obyvatelé jsou zpravidla ze zemí bývalé Jugoslávie a celkově zemi obývá něco málo přes 2 miliony obyvatel.

Od Slovinců můžete očekávat vstřícné chování a přátelskost, ovšem může se vám stát, že narazíte na jazykovou bariéru, ne všichni rádi mluví cizím jazykem.

Svátky

Svátky ve Slovinsku jsou velice podobné těm našim. Slaví se zde Vánoce, Velikonoce a za zmínku stojí „pust“. Česky jde o masopust, který je ovšem slaven daleko velkolepěji než u nás. Centry měst prochází masopustní maškarní průvod, jehož členi mají na sobě typické kostýmy z ovčí kůže a mají pás s velikými zvonky.

Kultura

Kulturní akce ve Slovinsku jsou velice různorodé, od hudebních festivalů přes tradiční průvody až po sportovní akce. Ze sportovních akcí rozhodně stojí za zmínění, že zde mají zpravidla zastávky světové poháry mnoha zimních sportů. Konkrétně biatlon v Pokljuce, sjezdové lyžování v Mariboru nebo skoky na lyžích v Planici. Pro ty, které více zajímá tradice, je příjemnou akcí průvod při Pustu anebo festival Lent v Mariboru. K tradičním patří karneval kostýmů ve městě Cerknica, který se koná každý rok v únoru či březnu.

Karneval Cerknica

Jazyk

Oficiálním jazykem je slovinština, ale domluvíte se zde anglicky, někdy i německy. V hraničních oblastech pak italsky, dokonce i maďarsky.

S češtinou má slovinštinou hodně podobných rysů, například číslovky nebo dny v týdnu jsou prakticky totožné. Naopak se vykytují i překlady, které jsou pro nás trochu směšné (když kadite, tak kouříte a děti jsou otroci).

Mini slovníček:

  • Dobré ráno/den/večer Dobro jutro/dan/večer
  • Ahoj Živjo/ Zdravo
  • Na shledanou Na svidenje
  • Děkuji Hvala
  • Prosím Prosim
  • Promiňte Oprostite

Pokud byste potřebovali internet, wifi sítě jsou dostupné zpravidla v restauracích, kavárnách, ale i v centrech měst, kde většinou máte hodinu internetu denně zdarma.

Turismus

Cestovní ruch je ve Slovinsku státem podporovaný a turisté jsou lákáni především k Jaderskému moři a do Julských Alp. V posledních letech při vzestupném rozmachu adrenalinových sportů se Slovinsko také stalo oblíbené pro canyoning. Canyoning je náročný outdoorový sport spočívající ve zdolávání kaňonů prostřednictvím technik, jako je slaňování, plavání nebo brodění. Pro Čechy je dokonce Slovinsko pro tento sport nejoblíbenější destinací a nachází se v něm více než 28 kaňonů. Divoká příroda Slovinska nabízí i sjezdy divokých řek, horskou cyklistiku, horolezectví nebo o i klidnější pěší túry přírodou kolem proslulých jezer.

Geografie

Slovinsko je ryze pevninský stát vlastnící okolo 47 km pobřeží Jadranu. Ze severu do země zasahují Alpy, jmenovitě Julské, Savinské, Karavanky a Pohorje. Nejvyšším vrcholem je Triglav měřící 2.864 m. Je zobrazen na slovinské vlajce a také se po něm jmenuje přilehlý Triglavský národní park. Na jihozápadě se nachází významné krasy linoucí se podél podvodních řek a ve velkolepých jeskyních. Zhruba polovinu země pokrývají lesy, což dělá ze Slovinska třetí nejzalesněnější stát v EU.

Zavřít

Jak ušetříš

Euro

Na Slovinsku se platí již od roku 2007 eurem, jehož aktuální kurz je okolo 27 korun za 1 euro. Předchozí slovinskou měnou byl slovinský tolar.

Euro

Směnárny a platby kartou

Jako ve všech vyspělých evropských zemích, je i zde téměř všude možné platit kartou a vybírat eura z bankomatu v závislosti na poplatcích vaší banky.

Kolik co stojí

Slovinsko je cenově velice podobné České republice. Zejména co se týče zboží ze supermarketů. O něco dražší je všeobecně většina služeb včetně jídel v restauracích a hlavně piva, rozdíly ale nejsou nijak markantní.

Na Slovinsku je sympatické, že pokud zde budete plánovat studovat, dostanete se do místního systému „kuponů za jídlo“. Platí to ovšem pouze pro studenty studující na Slovinsku. Funguje to tak, že si pořídíte slovinskou simkartu, zaregistrujete se s potvrzením o studiu a měsíčně vám bude automaticky na vašem telefonním čísle přiřazen jeden kupon na pracovní den. Za tento kupon se můžete najíst v naprosté většině restaurací, zpravidla s nižším doplatkem. Poplatky jsou od 0–4 euro, z čehož se odvíjí i kvalita a množství jídla a chodů, které dostanete. Další věc, která vás ve slovinských restauracích mile překvapí je, že vodu z kohoutku dávají zdarma a často také menší zeleninový salát.

Příklady cen:

  • balená voda 1,5 l – od 0,5 euro
  • velké pivo – 2,2 euro
  • mléko 1 l – 0,8 euro
  • chléb – od 1 euro
  • sýr 1 kg – od 7 euro
  • jablka 1 kg – od 1 euro
  • pohled – 0,3–0,7 euro

Spropitné

Na Slovinsku se mimo typické turistické oblasti nenechává žádné závratné spropitné, pokud se ho rozhodnete nechat, číšníci a servírky vám zpravidla vřele děkují. Pokud si dáte lepší jídlo v restauraci, očekává se typické spropitné kolem 10 %. Může se i stát, že vám v restauraci naúčtují poplatek za servis nebo lidově „vlezné“, pak už žádná dýška nechávat nemusíte.

Jak ušetřit

Peníze se dají ušetřit rozhodně na jídle, pokud si sami vaříte a nechodíte denně do restaurace, dostanete se minimálně na poloviční režii. Další snadnou oblastí, jak ušetřit, je za dopravu využíváním spolujízd, které vyjdou téměř vždy levněji a často i pohodlněji než MHD.

Denní rozpočet

Pro lepší přehled jsme pro vás připravili 3 varianty denních rozpočtů.

Nízkorozpočtový cestovatel může vyjít s denním rozpočtem kolem 40 euro/den za hostel a levné občerstvení plus nějaké ty drobné poplatky za dopravu a vstupy.

Zlatá střední cesta vás i s nějakým přiměřeným kulturním vyžitím vyjde na 80 euro/den.

Pokud se chcete mít jako králové nebo máte v plánu si platit nějaké nákladně sportovní vybavení, počítejte s více než 100 euro/den.

Zavřít

Jak se budeš dopravovat

Jak do Slovinska

Do Slovinska se dostanete prakticky všemi druhy dopravních prostředků. Asi nejméně výhodné je to letecky, zpáteční letenku pod 6.000 Kč seženete jen těžko.

Pokud se nebráníte autobusům, jezdí do druhého největšího města Mariboru pravidelná linka dopravce Eurolines (v sezoně dvakrát týdně, mimo sezonu jednou týdně). Pokud si lístek koupíte v alespoň měsíčním předstihu, cena za zpáteční jízdenku činí 1.200 Kč, později za 1.980 Kč. Cesta autobusem z Prahy do Mariboru trvá zhruba 8 hodin. Další velmi pohodlnou variantou je vlak. Sice se do Slovinska nedostanete přímým spojením, ale od 800 Kč se z Prahy dostanete až do rakouského Grazu, odkud je to do Slovinska, co by kamenem dohodil. Pak není nic jednoduššího, než si za 5 euro koupit spolujízdu do Mariboru.

Cesta vlastním autem je nejrychlejší přes Vídeň a Graz, z Prahy se jedná o cca 660 km vzdálenost mezi Prahou a Lublaní. Je však nutné počítat s dálničmími poplatky v Rakousku (10denní známka za 8,90 €), tak i v samotném Slovinsku, viz níže.

Jak se nejlépe dopravovat

Na Slovinsku existují dva nejfrekventovanější druhy dopravy – osobním automobilem nebo na kole. Samozřejmě existuje i hromadná doprava, ale pro nás má trochu nepříznivý poměr cena – výkon, navíc pro cizince není zas tak přehledná, jak by se ve vyspělé zemi dalo čekat. V rámci hromadné dopravy existují ve městech na Slovinsku pouze autobusy a v rámci regionální dopravy autobusy a vlaky. Neexistuje tu metro, nejsou tu tramvaje, zkrátka je to vlastně taková jedna velká vesnice.

Spolujízda

Pokud po Slovinsku cestujete, nejvýhodnější variantou je carsharing. Jako příklad lze uvést cestu mezi dvěma největšími městy země z Lublaně do Mariboru dlouhou zhruba 130 km. Pokud pojedete spolujízdou, zaplatíte za jednu cestu 5 euro, vlakem vyjde základní jízdenka na 16 euro, zlevněná zhruba o 5 euro méně. Pro carsharing existují slovinské stránky prevoz.org, kde najdete nabídku svezení jak po Slovinsku, tak do zahraničí.

Autem

Dobrou alternativou je i půjčení osobního automobilu, případně doprava vlastním autem. Menší auto si lze půjčit už od 50 euro/den, takže pokud cestuje ve čtyřech, je to rozhodně dobrá volba. Doprava je na Slovinsku bezpečná a silnice jsou v dobrém stavu. Dálnice jsou zpoplatněné 15 euro za týden na osobní automobil a je také možné zakoupit známku měsíční (30 €) či roční pro motocykl či nákladní vozidlo. Dálniční známka je věc, na které opravdu nešetřete. Po dálnici vše trvá daleko rychleji a typické okresky příliš v zemi nenajdete, často si musíte dalece zajíždět nebo se trmácet po nějakých vesnicích. A na Slovinsku se dá čas trávit daleko příjemněji než na cestách.

Viadukt Crkni Kal

Na kole

Jestli máte v plánu se dlouhodobě zdržovat ve městě, určitě si pořiďte kolo. Dostanete se všude, a pokud si kolo budete vzorně zamykat do všudypřítomných stojanů, s největší pravděpodobností se o své kolo ani nemusíte bát. V Lublani je také možné využít bikesharing (7 dní nebo 1 rok), více informací lze vyčíst na stránkách provozovatele en.bicikelj.si.

Vlakem

Železniční doprava spojuje nejvýznamnější směry, je však vždy pomalejší než doprava po silnici. Zážitkem je cesta hornatou krajinou z Lublaně do přímořského letoviska Koper, kde vlaky projíždějí přes vysoké průsmyky, aby následně prudkým klesáním dosáhly nulové nadmořské výšky.

Pro cestovatele ze střední Evropy stojí za zmínku železniční doprava mezi rakouským Grazem, kam se dostanete přímými vlaky z Prahy či Brna, a Lublaní. Železniční spojení mezi těmito městy je provozováno v pravidelném taktu a cena jednosměrné jízdenky bude kolem 6 €.

Jízdní řády a ceny jízdenek přehledně zjistíte na oficiálním webu slovinských drah.

Autobusem

Autobusová doprava je ve Slovinsku poněkud nepřehledná a ne tolik frekventovaná jako například u nás. Cenově je srovnatelná s vlakem. Pro plánování můžete využít vyhledávač dopravy.

Městská doprava

Městská veřejná doprava na Slovinsku je srovnatelně drahá jako u nás. Lístky koupíte v trafikách zhruba za 1,1 euro nebo u řidiče o 1 euro dráž za jednu cestu. Jízdní řády jsou docela spolehlivé, ale všude máte upozornění, že časy jsou přibližné, takže vlastně včas nemusí přijet nic. Ani frekvence linek není příliš velkolepá, pohybuje se od 20 minut do 2 hodin. Jestli se chcete pravidelně a svobodně pohybovat po městě, je nejlepší jezdit na kole. Dokonce i v zimě, kdy jsou komunikace poměrně vzorně udržovány místní správou.

Zavřít

Co ochutnáš

Slovinská kuchyně

Slovinská kuchyně je ovlivněná především balkánskými chutěmi. Jedno z nejlepších jídel, co si můžete dát, je čevapčiči (opravdu to nemá nic společného s tím čevapčiči, co si pamatujete ze školní jídelny), k tomu pita chléb či salát a omáčku kajmak (vynikající) nebo ajvar. Dalším jídlem typickým pro státy bývalé Jugoslávie je burek. Burek je něco jako listové těsto s různými náplněmi (balkánský sýr, pizza příchuť, špenát, …). Pochoutka je to pěkně mastná a nasákla olejem a nejeden navrátivší z nočního tahu si ji rád dá u hladového okna. Typicky slovinským jídlem je kranjská klobása, kukuřičná kaše a ze sladkého je pak neznámější gibanica (těsto, když se peče, tak se hýbe). Pokud jste milovníci koblih, rozhodně musíte před Lublaní sjet směrem na vesničku Trojane, kde dělají opravdu velkolepé megakoblihy.

Slovinské čevapčiči

Jak se stravovat jako místní

Místní hojně využívají dotované kupony za jídlo (studenti, děti, …). Pokud sem ovšem jedete na dovolenou, na tento benefit nedosáhnete, a tak se musíte stravovat za plnou sazbu. Levné jídlo bývá v řetězcích eat smart nebo burek u hladového okna. Typických fast foodů je na Slovinsku velmi málo, například KFC zde není vůbec.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny v restauracích jsou vyšší než u nás. Levný oběd si dáte v restauraci za 5–7 euro, v lepší restauraci za tři chody zaplatíte 14 euro. Velké pivo vyjde na něco přes 2 euro a za kávu počítejte zhruba 1,50 euro.

Zavřít

Jaké výlety podnikneš

Pláže

Slovinsko má pobřeží opravdu velmi krátké a milovníci pláží tu příliš nemají z čeho vybírat. Pobřeží bývá skalnaté a kamenité a vstupy do vody zpravidla bývají z vybetonované promenády rovnou do hlubší vody, kde se dá plavat, abyste se nemuseli složitě dostávat do vody přes velké kameny. Ale i zde naleznete pláž s pískem (uměle navozeným), lehátky a slunečníky, konkrétně v Portoroži. Skalnaté pobřeží všude kolem však dodává krajině malebnost a jistou krásu divoké přírody.

Horská příroda

Na Slovinsku se mohou vyžít jak milovníci zimní, tak letní horské turistiky. Populárními skiareály jsou Maribor-Pohorje, kde k vleku dojedete rovnou městskou linkou MHD. Nebo například Kranjska Gora v Triglavském národním parku. V případě, že jste milovníci letní turistiky v Alpách, tak si v Triglavském národním parku přijdete na své. Nečekejte tu takové množství lidí jako například v Alpách italských nebo rakouských, tady si můžete vychutnat krásy přírody daleko více o samotě, což je také na druhou stranu spojeno s méně bohatou infrastrukturou a zázemím. I toto lze považovat spíše za bonus než za zápor, protože příroda je tu opravdu čistší a vychutnáte si jí bez hromady turistů „pantoflářů“ pohybujících se v rádiu 1 km od lanovky.

V údolích a okolí hor se nachází krásné horské řeky, bystřiny, vodopády a jezera. Ať se chcete jen procházet po promenádě a obdivovat kostelík na ostrově na známém jezeru Bled, sjíždět řeku Soču a užít si adrenalinové zážitky nebo prostě jít na kolo či ferraty, dá se říct, že tu vždy najdete nějakou aktivitu, která vás baví.

Kransjka Gora

Krasy

Území na jihozápad od hlavního města je doslova prošpikováno jeskyněmi a závrty. Celkem jich je ve Slovinsku něco přes 8.000, což z této malé země činí z tohoto pohledu skutečnou velmoc. Jen tak pro zajímavost, Slovinci mají dokonce speciální jeskynní záchrannou službu. Nejznámější veřejnosti přístupné jeskyně jsou světoznámá Postojenská jeskyně (Postojnska jama) a Škocjanské jeskyně (Škocjanske jame), které patří do přírodního bohatství UNESCO.

Slovinská města

Lublaň

Slovinsko je malá země a její města jsou jak jinak poměrně malá. Hlavní město má zhruba 281.000 obyvatel (takže zhruba jako Ostrava). Jeho dominantou je hrádek na kopci, z něhož můžete obdivovat výhled na panoramata Julských Alp. Symbolem města je drak, kterého uvidíte prakticky všude. Ti nejpopulárnější lemují dračí most, ale najdete je také na vlajce města. Téměř celé centrum je prací světoznámého architekta Jože Plečnika, jehož práci můžeme obdivovat i v Praze na Pražském hradě.

Maribor

Druhé největší město je Maribor proslulé svým vinařstvím. Kolem celého města se lemují malebné vinice a přímo v centru najdete nejstarší vinohrad na světě Stará trta. Skrz město protéká řeka Dráva, na jejímž severním břehu se prostírá menší historické centrum.

Zavřít

Na co si dej pozor

Zdraví

Na Slovinsku nemusíte mít o své zdraví přehnané obavy. V zemi nejsou žádné „typické choroby“ a zdravotnictví je na vysoké úrovni.

Kriminalita

Kriminalita na Slovinsku je velmi nízká, jedna z nejnižších v EU a nižší než v ČR. Platí klasické zásady nenechávat věci bez dozoru.

Důležité kontakty

  • centrální tísňové číslo: 112
  • policie přímá linka: 113
  • všeobecné informace o tel. číslech: 1188
Zavřít

Víza a na co mysli před cestou

Dokumenty

Občané České republiky mohou na území Slovinska vstupovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Slovinska.

Vízum

ČR má se Slovinskem bezvízový styk. Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území země do 3 měsíců bez zvláštního povolení.

Očkování

Na Slovinsku nejsou žádná povinná očkování. Doporučuje se být očkován rutinními vakcínami.

Celní přepisy

Celní a devizové předpisy platí jako v EU:

  • 800 cigaret
  • 400 doutníčků
  • 200 doutníků
  • 1 kg tabáku
  • 10 l destilátů
  • 20 l alkoholizovaného vína
  • 90 l vína (včetně max. 60 litrů šumivého vína)
  • 110 l piva.

Rezervuj

1.

Letenky

Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Slovinska.

2.

Hotely

Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu ve Slovinsku.

3.

Půjčení auta

Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.

nebo

Zájezdy

Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou ve Slovinsku s cestovní kanceláří.

Diskuze

Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!

Založ nové téma

Akční letenky do Slovinska

Slovinsko u nás zatím bohužel nemá žádné akční letenky.
Nastav si hlídače a my ti dáme vědět, jakmile se nějaké objeví!

Nastavit hlídače
Byl jsi ve Slovinsku?
Navrhni úpravu

Tohoto průvodce pro vás připravili