Bolívie

Průvodce destinací
2 osoby
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +

Bolívie, to není zapadákov

Bolívie (španělsky plným názvem Estado Plurinacional de Bolivia) leží svou západní polovinou v hornatých Andách a východní polovinou v křovinatých rovinách ve středu Jižní Ameriky. Spolu s Paraguayí tvoří jediné dva státy kontinentu, které nemají přístup k moři. Sousedí s Peru, Chile, Argentinou, Paraguayí a Brazílií.

Bolívie je druhou nejchudší zemí kontinentu a všichni se tu řídí heslem: „Co můžeš udělat dnes, odlož na zítřek.“ Z toho důvodu tu mnoho turistů stráví jen pár dní, často na solné pláni Salar de Uyuni, čarokrásném ostrově Isla del Sol uprostřed jezera Titicaca či zlézáním relativně jednoduché šestitisícovky Huyana Potosí. Přesto toho tahle země venkovských balíků nabízí mnohem více a lze tu strávit i několik měsíců bez toho, aby člověku došly nové věci k objevování.

Odhal další zajímavosti

Co navštívit

Zavřít
Ikona pinu

Salar de Uyuni

Salar de Uyuni a Přírodní rezervace Eduardo Avaroa – legendární solná pláň a liduprázdné krajiny jihozápadní Bolívie jsou pro mnohé hlavním důvodem návštěvy státu. Lze spojit s přejezdem z/do Chile skrz San Pedro de Atacama.

Zavřít
Ikona pinu

Isla del Sol

Nádherný ostrov na jezeře Titicaca, který byl posvátný pro inckou říši i posvátný zůstává i pro současné andské národy, které zde slaví například ajmarský nový rok (21. června).

Zavřít
Ikona pinu

Condoriri

Trekking inckých stezek, poblíž masivu Condoriri či takřka kdekoli v Bolívii, musíte absolvovat i pokud chození po horách neholdujete. Litovat nebudete.

Zavřít
Ikona pinu

Tiwanaku

Tiwanaku či Tihuanacusídlo starodávné předincké kultury dvě hodiny cesty od La Pazu představuje největší bolivijskou archeologickou památku.

Zavřít
Ikona pinu

Cesta smrti

Cesta smrti aka World’s Most Dangerous Road – sjezd na horských kolech z okolí La Pazu po strmých svazích And až do nižších horských údolí.

Zavřít
Ikona pinu

Doly v Potosí

Prohlídka dolů pod Cerro Rico v Potosípůldenní prohlídka staletí starých dolů, v nichž se dodnes kutá, je asi nejadrenalinovějším zážitkem, který v Bolívii zažijete.

Zavřít
Ikona pinu

Národní park Toro Toro

Národní park Toro Toro je špatně dostupný, avšak nádherný národní park poblíž Cochabamby, jehož dominantami jsou zvláštně tvarované hory, hluboký dechberoucí kaňon, adrenalinová prohlídka zdejší jeskyně, skalní město či stovky dochovaných dinosauřích stop.

Zavřít
Ikona pinu

Tarija

Vinařská oblast v okolí města Tarija – věřte tomu, nebo ne, i Bolívie má svou vinařskou oblast se spoustou vinařství, která lze osobně navštívit.

Zavřít
Ikona pinu

Okruh jezuitských misií

Okruh jezuitských misií – v nekonečné křovinaté pláni východní Bolívie se nachází několik osobitých jezuitských misií, které působí jako nepatřičný kus Evropy kdesi uprostřed Nového světa. Navíc se podobají jedna druhé jako vejce vejci.

Počasí a sezóny

Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Lis Pro
Průměrné počasí
Průměrná teplota 12 °C 12 °C 12 °C 11 °C 11 °C 9 °C 9 °C 10 °C 12 °C 13 °C 12 °C 12 °C
Sluneční svit 6 h 5 h 5 h 6 h 8 h 9 h 9 h 8 h 7 h 6 h 6 h 6 h
Hlavní sezóna

Počasí

Zima je období dešťů a trvá od listopadu do března. Léto je období sucha a trvá od března do října. V nížinách na východě nejsou rozdíly mezi oběma obdobími tak patrné, kalendář je zde však stejný. Teploty se hodně liší podle nadmořské výšky – v nížině se stabilně udržují kolem 30 °C, v nižších údolích (například Tarija, Cochabamba, Sucre) kolem 25 °C a vysoko na Altiplanu kolem 10 °C.

Kdy vyrazit

Turistická sezona v Bolívii probíhá od června do září, kdy je tu sice nejchladněji, ale zároveň také minimum srážek, díky čemuž se lépe cestuje. Doporučit lze rovněž přelomová období březen–květen a říjen, kdy je srážek stále málo, ale teploty jsou příznivější a na cestách je méně turistů. Nejméně vhodným obdobím pro návštěvu je vlhké léto, kdy se zhoršuje stav cest a cestuje se tedy hůře.

Zobrazit více

Praktické tipy

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce Stejně jako většina zemí v Latinské Americe, byla i Bolívie španělskou kolonií. Nejvýznamnějším centrem tehdy bylo Potosí a hora Cerro Rico, pod níž se nacházela mimořádně bohatá naleziště různých drahých kovů. Říkalo se, že španělská koruna by z tamějšího zlata mohla vystavět most z Bolívie do Madridu a ještě by zbylo dost kovu na převážení po onom městě. Od vyhlášení nezávislosti roku 1825 a postupném zmenšování…

Jak ušetříš

Bolivijský boliviano Místní měnou je bolivijský boliviano (BOB, zkratka bs., španělsky hovorově ale také peso), který se dělí na 100 centavos. Používá se ve formě mincí o hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centavos a 1, 2 a 5 bolivianos. Bankovky mají hodnotu 10, 20, 50, 100 a 500 bolivianos. Pro převod je nejlepší počítat s orientačním kurzem 1 bs. = 3,5 Kč. [imageFill 5828] Směnárny a platba kartou Eura nebo dolary můžete po příletu směnit přímo na…

Jak se budeš dopravovat

Jak do Bolívie Bolívie je pro mnoho cestovatelů spíše tranzitní zemí při delší cestě po Jižní Americe (Peru–>Bolívie->Chile, Peru->Bolívie->Argentina->Chile a opačný směr), do země se tedy většina lidí dostává autobusem přes dva přechody u jezera Titicaca z Peru, přes dva hlavní přechody z Argentiny nebo přes San Pedro de Atacama z Chile, odkud lze vyrazit přímo na okruh po Salar de Uyuni a okolí. Největšími mezinárodními…

Co ochutnáš

Bolivijská kuchyně Bolivijská kuchyně má velmi jednoduchou a docela přitažlivou filozofii. Všechna běžná jídla jsou z prostých a všude dostupných surovin, musí být velmi výživná, velmi snadná a rychlá na přípravu a ideálně pro co největší počet lidí. Výsledkem je tedy nepříliš nápaditá skladba jídel, kde se pořád dokola opakují velmi podobné druhy pokrmů. Všechno se smaží, všechno je z kuřete a vajec, protože ty jsou všudypřítomné a levné. A…

Jaké výlety podnikneš

Koka Koka je andská plodina, z níž se vyrábí Coca–Cola nebo kokain. Bolivijci ji pěstují jako národní plodinu spjatou s jejich etnicitou, a tak je Bolívie jednou z mála zemí, kde je pěstování této rostliny s oválnými zelenými lístky legální. Koka se dá typicky požívat jako čaj, chudí na venkově ji také žvýkají. Koka zvyšuje krevní tlak a zahání únavu, pomáhá také na žaludeční problémy a prý i na výškovou nemoc. Seženete ji kdekoli na…

Na co si dej pozor

Zdraví V horských oblastech Bolívie je třeba dávat pozor na výškovou nemoc (soroche). Její výskyt nelze předem bez předchozí zkušenosti odhadnout, protože různí lidé jsou k ní náchylní různě bez ohledu na fyzickou kondici či věk. Obecně se však doporučuje nabírat nadmořskou výšku postupně (například přiletět do Santa Cruz, strávit pár dní v nižších údolích a postupně vystoupat až na náhorní plošinu Altiplano). Po příjezdu do vyšších…

Víza a na co mysli před cestou

Vízum Občané ČR obdrží turistická víza při příletu do Bolívie zdarma. Vízum platí 90 dní, po uplynutí každých 30 dní je však nutné dorazit na Migrační úřad (Migración, nachází se v každém větším městě), kde vízum zdarma a na počkání potvrdí na další měsíc. Stačí pouze přinést vedle cestovního pasu a zelené imigrační kartičky také jejich kopie. Při překročení lhůty 90 dní se při opuštění země platí pokuta 25 bs. (88 Kč) za každý další započatý den.…

Zavřít

Kultura a jak se domluvíš

Historie v kostce

Stejně jako většina zemí v Latinské Americe, byla i Bolívie španělskou kolonií. Nejvýznamnějším centrem tehdy bylo Potosí a hora Cerro Rico, pod níž se nacházela mimořádně bohatá naleziště různých drahých kovů. Říkalo se, že španělská koruna by z tamějšího zlata mohla vystavět most z Bolívie do Madridu a ještě by zbylo dost kovu na převážení po onom městě.

Od vyhlášení nezávislosti roku 1825 a postupném zmenšování ložisek v Potosí je Bolívie spíše chudou zemí s rolnickým či hornickým obyvatelstvem. Důležitým poznatkem je, že za dobu své samostatnosti země ztratila přes 50 % svého území ve válkách se sousedními státy, což obyvatelé dodnes těžce nesou. Nejvýznamnější ztrátu země utrpěla ve válce o Chaco s Paraguayí ve 30. letech 20. století a především ve válce s Chile v 80. letech 19. století, kde přišla o přístup k moři. O ten se Bolívie s Chile od roku 2011 soudí u Mezinárodního tribunálu v Haagu.

Od roku 2006 v Bolívii vládne vůbec první prezident domorodého původu Evo Morales. Ten nechal napsat novou ústavu, která mimo jiné jako úřední jazyky uznává všechny jazyky původních etnik státu, a díky sociálním programům razantně zlepšil postavení značné části chudých obyvatel. Morales také znárodnil ropný průmysl, který společně s těžbou dalších nerostných surovin tvoří většinu bolivijského exportu i zdrojů ekonomiky.

Lidé

Pouze 10 % Bolivijců tvoří běloši, zbytek představují obyvatelé původních etnik (nejvíce jsou zastoupeni Kečuánci a Ajmarci) a především míšenci. Navzdory tomu, že územím je Bolívie přibližně 14x větší než ČR, počtem obyvatel jsou si obě země víceméně rovny, v Bolívii žije jen o necelý milion obyvatel více. Většina Bolivijců vyznává křesťanství, to je zde ovšem silně smíšeno s kultem matky země Pachamama.

Bolivijské ženy

Svátky

Dny volna kopírují nejběžnější české svátky, jako jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok či Svátek práce. Za návštěvu rozhodně stojí Carnaval de Oruro, který se slaví ve městě Oruro v únoru či začátkem března a byl zařazen na seznam UNESCO. Zajímavý je také 23. březen, kdy si Bolivijci při Día del Mar připomínají ztrátu mořského pobřeží ve válce s Chile.

Obchody bývají otevřené od pondělí do pátku od 9 do 12 hodin a pak po siestě od 14:30 do 17 či 18 hodin. V sobotu pak od 9 do 12 hodin, v neděli a ve státní svátky je zavřeno. Trhy začínají brzy ráno, obzvlášť na ty, kde se neprodávají potraviny, je však nejlepší vyrazit až mezi 10. a 11. dopoledne.

Kultura

Bolívie je charakteristická velkým počtem různých domorodých etnik, jimž je také věnováno mnoho lokálních muzeí. Ze stejného důvodu je například typickým suvenýrem z Bolívie pestrobarevná andská tkanina či oblečení pletené z vlny alpaky (příbuzná lamy). Bolivijci jsou na svůj původ velmi hrdí, často však spíše na svou příslušnost k danému etniku či sociální třídě a už ne tolik k bolivijské národnosti jako takové, což přirozeně vytváří mnoho problémů.

Jazyk

Hlavním jazykem je španělština, kterou se mezi sebou dorozumívají také lidé různých etnik v rámci Bolívie. Anglicky se zde mimo centra velkých měst dohovořit nedá. Naučit se různé lokální jazyky není nutné, ale mluvčí to určitě potěší – v La Pazu vládne ajmarština, jinde v horách kečuánština, v nížinách pak menší jazyky.

Turismus

Vyjma hlavních turistických lákadel (La Paz, Uyuni, Sucre, Potosí, Titicaca či například Samaipata) je země turistickými službami spíše nedotčena, a tak je třeba se připravit na poněkud horší standardy za vyšší ceny. Mnoho lákavých cílů se také nachází mimo velká města, a tak je často (i když rozhodně ne vždy) nutné najmout na jeden či více dní jednu z turistických kanceláří sídlících ve velkých městech. Ekonomicky je v takových případech vždy zdaleka nejvýhodnější počkat si den či více, až se objeví větší skupina zájemců, to se ale také obzvlášť mimo turistickou sezónu (trvá od cca června do října) nemusí nikdy stát. Výhodou je na druhou stranu fakt, že si cíle můžete vychutnávat v relativním osamění.

Pokud máte rádi krásnou přírodu, málo lidí a trochu adrenalinu a naopak vám nevadí horší standard služeb za více peněz, bude pro vás Bolívie zemí zaslíbenou.

Geografie

Většina cestovatelů zůstává při návštěvě Bolívie v hornaté západní polovině země, která je také více zalidněná. Východní nížiny nabízí především obrovskou suchou křovinatou plochu, kde toho k vidění zas tolik není – pouze na samé východní hranici se nachází močálovitá oblast Pantanal (kterou je ovšem lepší navštívit z brazilské strany) a na severovýchod země zasahují amazonské pralesy, kam se lze vydat ze střediska Rurrenabaque.

Bolívie je ideální pro obdivování přírodních krás, které jsou zde relativně nezasaženy člověkem – a to ať už jde o solnou pláň Salar de Uyuni, zmíněné pralesy či nekonečné množství horských hřebenů a údolí protkaných starými inckými stezkami, které si užijí hlavně fanoušci trekingu.

Zavřít

Jak ušetříš

Bolivijský boliviano

Místní měnou je bolivijský boliviano (BOB, zkratka bs., španělsky hovorově ale také peso), který se dělí na 100 centavos. Používá se ve formě mincí o hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centavos a 1, 2 a 5 bolivianos. Bankovky mají hodnotu 10, 20, 50, 100 a 500 bolivianos.

Pro převod je nejlepší počítat s orientačním kurzem 1 bs. = 3,5 Kč.

Bolivianos

Směnárny a platba kartou

Eura nebo dolary můžete po příletu směnit přímo na letišti či později v jakékoli směnárně ve větších městech. Měnit peníze lze samozřejmě také na ulici s místními, logicky to však nelze doporučit.

Výběry kartou z bankomatů lze provést ve větších městech a menších turistických střediscích (typu Samaipata, Villa Tunari). Přímo platit platební kartou lze pouze ve velmi luxusních podnicích, je tedy nutné s sebou vždy nosit dostatek hotovosti.

Kolik co stojí

Bolívie je jako takřka jediná jihoamerická země levnější než ČR, zhruba o 10 až 20 %. Potraviny seženete nejlevněji na trzích. Zbylé komodity budou mít lepší kvalitu a mírně levnější cenu spíše v hypermarketech, jichž je však jen hrstka, a to pouze ve velkých městech. Na bolivijských trzích lze nicméně sehnat takřka cokoli takřka kdekoli.

  • Městská hromadná doprava – 2 bs. / jízda
  • Levné ubytování bez snídaně / se snídaní – do 50 bs. / do 80 bs.
  • Jízda taxíkem do cca 15 min / nad 15 min a na autobusová nádraží či letiště – kolem 10 bs. / nad 20 bs.
  • Oběd či večeře na trhu či v levné restauraci (polévka + hlavní jídlo, občas také nápoj či salát) – do 15 bs.
  • Jídlo ve fast foodu – kolem 30 bs.
  • Lahev vody 2l – 5–6 bs.
  • Vstup do muzeí – 20 bs.
  • Třídenní cesta po Salar de Uyuni a okolí při koupi v Uyuni – kolem 700 bs.

Spropitné a smlouvání

Spropitné není třeba platit, bude ale vřele vítáno.

Smlouvání na trzích je spíše méně běžné. Lze požádat prodávající/ho o slevu (rebaja), to však často vede jen ke zlevnění v řádu několika málo bolivianos.

Jak ušetřit

Nejvýznamněji se ušetří při nakupování jídla na trzích a stravování se tamtéž či v levných restauracích provozovaných místními. Na zvážení je také preference hostelů bez snídaně, kterou si člověk ráno zajistí v obchodech či na trhu levněji. Některé hostely také mají kuchyni, kde se dá vařit a opět si tak mírně finančně ulehčit. Airbnb do Bolívie již také dorazilo, je však většinou dražší než levné hostely. Couchsurfing zde rozšířený příliš není. Mimo velká města lze stanovat, pokud se však nacházíte poblíž osady, zeptejte se místních na svolení.

Při cestách autobusem mezi většími městy se vyplatí obejít stánky více dopravních kanceláří (stejným směrem odjíždí vždy více autobusů najednou) a porovnat jejich ceny. Čím více je autobus při koupi lístku naplněný nebo čím blíž je odjezd, tím nižší je zpravidla cena. Klasické autobusy s polohovatelnými sedadly (semi-cama) jsou řádově levnější než lehátkové autobusy (cama), zatímco pohodlí obou variant je spíše srovnatelné.

Služby cestovních kanceláří je většinou mnohem výhodnější využívat ve větších skupinách či alespoň ve dvojici.

Denní rozpočty

Nízkorozpočtový cestovatel bydlí v levných hostelích, stravuje se v levných restauracích či na trhu, navštíví muzea, mezi městy cestuje pomocí autobusů. Náklady budou činit 170 bs. (600 Kč) na osobu/den.

Zlatá střední cesta zahrnuje hotel se snídaní, oběd a večeři v klasických restauracích, výlety do barů, prohlídky a cesty s průvodci bez nutnosti shánět větší skupinu, občasnou cestu mezi městy letadlem. Utratí tedy 170–600 bs. (600–2.100 Kč) na osobu/den.

Luxusní varianta obnáší luxusní hotely se snídaní, obědy a večeře ve špičkových restauracích, výlety do barů, soukromé prohlídky a cesty s průvodci v angličtině/němčině/francouzštině, cestování mezi městy letadlem. Náklady se budou pohybovat nad 600 bs. (2.100 Kč) na osobu/den.

Uvedené příklady jsou pouze orientační a vždy, když plánujete rozpočet, mějte k dispozici minimálně 20 % z celkové sumy navíc pro nepředvídatelné případy.

Zavřít

Jak se budeš dopravovat

Jak do Bolívie

Bolívie je pro mnoho cestovatelů spíše tranzitní zemí při delší cestě po Jižní Americe (Peru–>Bolívie->Chile, Peru->Bolívie->Argentina->Chile a opačný směr), do země se tedy většina lidí dostává autobusem přes dva přechody u jezera Titicaca z Peru, přes dva hlavní přechody z Argentiny nebo přes San Pedro de Atacama z Chile, odkud lze vyrazit přímo na okruh po Salar de Uyuni a okolí.

Největšími mezinárodními letišti jsou lapazské letiště v El Altu a letiště Viru Viru v Santa Cruz de la Sierra. První z nich se nachází v nadmořské výšce 4.000 m n. m., a tak ho kvůli nebezpečí propuknutí výškové nemoci lze doporučit pouze pro přílety z okolních andských zemí se srovnatelnou nadmořskou výškou. Santa Cruz se naopak nachází na východě Bolívie v nížině, je tedy vhodné pro přílety z Evropy a jiných nižších nadmořských výšek. Levnější letenky bývají obecně právě do Santa Cruz.

Do Santa Cruz létá přímá linka z Madridu (12 h letu, zpáteční letenka do 25.000 Kč), levnější letenky však lze sehnat z jiných evropských měst (třeba z Amsterdamu) s přestupem na zmíněnou linku v Madridu. Oblíbené je také spojení z Londýna s přestupem v Miami na Floridě. Do La Pazu je nejvýhodnější letět z Madridu přes peruánské hlavní město Lima (zpáteční letenka mírně přes 25.000 Kč).

Jak se nejlépe dopravovat

Je vždy nutné počítat s delšími přejezdy, ať už se vypravíte autobusem nebo autem. Silnice nejsou v příliš dobrém stavu, navíc vzhledem ke kopcotivému terénu jsou úzké a klikaté.

Autem

Stejně jako kdekoli jinde, má půjčení auta v Bolívii mnoho výhod. Kvůli špatnému stavu všech komunikací mimo nejhlavnější dálnice je však nutné pronajmout si vozidlo s náhonem na všechna čtyři kola. Pronajmout auto se dá ve velkých městech, často přímo na letišti.

Rozcestník Bolívie

Autobusem

Mezi velkými městy je nejvýhodnější dopravovat se autobusem. Ty odjíždí z autobusových nádraží (terminal) v průběhu dne a nejčastěji k večeru, protože cesta může velmi snadno zabrat i celou noc. Zároveň však nelze nedoporučit cestovat autobusem na dálku i přes den, protože si tak člověk užije úchvatnou bolivijskou krajinu. Nejspolehlivější a nejkvalitnější autobusovou společností je Trans Copacabana. Odjezdy autobusů zjistíte nejspolehlivěji přímo na autobusovém nádraží, případně se zeptejte na recepci hostelu. Lístky se zpravidla kupují přímo před odjezdem, kupovat je den a více předem je spíše rarita.

Na kratší vzdálenosti do 3 hodin cesty lze doporučit místo pomalých autobusů spíše mikro– a minibusy, které jsou rychlejší a jen o něco málo dražší. Tyto sice nemají pevnější časový rozvrh a budou čekat s odjezdem, až se vozidlo naplní.

Vzhledem ke svéráznému bolivijskému pojetí času ve všech oblastech tamějšího života však i tak můžete ušetřit hodinku či dvě na cestě. I přesto je však doprava po bolivijských silnicích spíše pomalejší, hlavně kvůli hustotě provozu a hornatému terénu. Nejrušnější a nejchaotičtější jsou v tomto ohledu města, kde se často tvoří dlouhé zácpy.

Bolivijský mikrobus

Letadlem

Alternativou je cestovat mezi velkými městy letadlem. Nejlevnější letenky lze sehnat již od 350 bs. jedním směrem a linky zpravidla létají několikrát denně. Kromě státních aerolinek BoA lze využít například nízkonákladovky Amaszonas.

Městská doprava

Veřejná doprava je v bolivijských městech všudypřítomná. Najdete zde minibusy pro cca 10 lidí, větší a barevně pomalované mikrobusy s klasickými sedadly a trufi (Taxi con RUta FIja = taxi s pevnou trasou). Navzdory názvům nejsou trasy všech tří jmenovaných příliš pevné a mění se operativně, a to i v případě, že mají označení linky číslem či písmenem. Nejspolehlivější je orientovat se v nich podle cílů, které mají vždy napsány na cedulích za předním sklem.

V případě pochyb se vždy lze řidiče přímo zeptat, zda jede tam, kam chcete, a domluvit se s ním, aby vás vysadil, až tam dojedete. Všechny prostředky staví kdekoli, kde si na ně mávnete, a rovněž vám zastaví kdekoli, pokud na to řidiče upozorníte pokynem, např. „La esquina, por favor“ (Zastavte na rohu, prosím) nebo „Voy a bajar“ (Budu vystupovat). Platí se většinou při výstupu, ceny se pohybují kolem 2 bs. za jízdu (děti za polovic).

Zavřít

Co ochutnáš

Bolivijská kuchyně

Bolivijská kuchyně má velmi jednoduchou a docela přitažlivou filozofii. Všechna běžná jídla jsou z prostých a všude dostupných surovin, musí být velmi výživná, velmi snadná a rychlá na přípravu a ideálně pro co největší počet lidí.

Výsledkem je tedy nepříliš nápaditá skladba jídel, kde se pořád dokola opakují velmi podobné druhy pokrmů. Všechno se smaží, všechno je z kuřete a vajec, protože ty jsou všudypřítomné a levné. A všechno také musí mít alespoň dvě přílohy, jedna přece nestačí. Masité pokrmy občas dokonce doplňuje nakrájený párek, protože čím více druhů masa, tím lépe. S roztodivným místním ovocem naopak Bolivijci pracovat moc neumějí a zeleninu najdete většinou jen tu základní a většinou jen rozvařenou v polévce.

Takřka národním jídlem je tu milanesa, což je klasický český řízek z kuřecího či mletého hovězího masa. Z dalších typicky bolivijských pokrmů lze jmenovat albondigas čili koule z mletého hovězího masa podávané s rýží (v zásadě tudíž karbanátky). Z mletého hovězího je také falso conejo (doslova falešný králík), kde se maso mísí ještě s pečivem. Oblíbené je například také pique macho, což jsou v hovězí kousky se zeleninou a rýží. V okolí jezera Titicaca a u řek lze narazit na pstruha (trucha) připravovaného na mnoho způsobů. Z polévek je nejtradičnější sopa de mani (arašídová polévka).

Milanesa

Pro našince bude z bolivijské kuchyně nejzajímavější maso z alpaky (příbuzná lamy), které chutná jako něco mezi vepřovým a hovězím, a také různé domorodé přílohy jako quinoa (česky také merlík) nebo juka.

Jak se stravovat jako místní

Pokud přilétáte do Bolívie přímo z Evropy, dejte svému žaludku pár dní na to, aby si zvykl na místní bakterie, a pak na jídlo směle zamiřte přímo na trh, na ulici nebo do prostých kamenných restaurací, které otevírají pouze v době oběda a večeře. Jídlo tu možná nebude z nejkvalitnějších surovin, ale bude ho hodně, bude dobré a levné a ještě budete moci sledovat mnoho místních v jejich přirozeném habitatu.

Obvyklé ceny v restauracích

Velká bolivijská města nabízí klasickou paletu restaurací s mezinárodní či různými světovými kuchyněmi. V restauracích a klasických fast foodech ceny začínají na 30 bs. za porci a v závislosti na třídě restaurace stoupají přes stovku až ke 200 bs. Pivo tu mají spíše lahvové, spíše třetinky než půllitry a spíše dražší, řádově od 20 bs. výše.

Zavřít

Jaké výlety podnikneš

Koka

Koka je andská plodina, z níž se vyrábí Coca–Cola nebo kokain. Bolivijci ji pěstují jako národní plodinu spjatou s jejich etnicitou, a tak je Bolívie jednou z mála zemí, kde je pěstování této rostliny s oválnými zelenými lístky legální. Koka se dá typicky požívat jako čaj, chudí na venkově ji také žvýkají. Koka zvyšuje krevní tlak a zahání únavu, pomáhá také na žaludeční problémy a prý i na výškovou nemoc. Seženete ji kdekoli na trzích.

Koka

Treking

Bolívie je země zaslíbená všem, kteří rádi chodí po horách, ideálně na několikadenní výlety. Všechno začíná trojicí inckých stezek El Choro, Takesi a Yunga Cruz, které vedou z okolí La Pazu dolů do nižších údolí And, pokračuje přes jednodenní stezku napříč nádherným ostrovem Isla del Sol na jezeře Titicaca a končí myriádou různých treků v odlehlejších koutech země (např. Cordillera Apolobamba).

Hiking v Bolívii

Horolezectví

Od treků už je jenom kousek k horolezectví. Poblíž La Pazu se nachází šestitisícovka Huyana Potosí, která se doporučuje i pro úplné začátečníky – tedy alespoň pokud lezou ve skupině s turistickým průvodcem. Kromě toho nabízí místní Andy celou řadu vyšších či nižších vrcholů ke zdolání.

Cyklistika

Jednou z nejznámějších bolivijských atrakcí je Cesta smrti (World’s Most Dangerous Road), velmi úzká a strmá cesta, která původně sloužila jako silnice mezi La Pazem a regionálním střediskem Coroico, ale dnes ji sjíždí už jen turisté, a to shora dolů. Kromě Cesty smrti není v Bolívii cyklistika tak populární, to ale neznamená, že se tu na kole jezdit nedá – pořádají se například sjezdy z Národního parku Sajama do Chile nebo různé okruhy z městečka Sorata severně od La Pazu.

Offroad

Vzhledem ke stavu bolivijských komunikací je mimo hlavní dálnice tak trochu offroad každá cesta, nejlepší dobrodružství v autě s náhonem na všechny čtyři ale zažijete na tří– a vícedenním okruhu po Salar de Uyuni a Reserva nacional de fauna andina Eduardo Avaroa. Terénní auta jsou vůbec jediným způsobem pro dopravu do četných a nádherných bolivijských národních parků.

Silnice smrti

Adrenalinové sporty

Kromě zmíněných aktivit nabízí Bolívie také množství různých adrenalinových sportů. Je možno provozovat jízdu na kajaku a rafting, lanový skluz, paragliding v okolí Sucre nebo slaňování z mrakodrapů v La Pazu.

Další aktivity

Jako odpočinek mezi náročnějšími aktivitami lze zvolit například jízdu na koni, koupání v horkých pramenech, sledování cizokrajných ptáků a jiné fauny při výpravách do národních parků (obzvlášť v Amazonii na severu země) nebo rybaření.

Zavřít

Na co si dej pozor

Zdraví

V horských oblastech Bolívie je třeba dávat pozor na výškovou nemoc (soroche). Její výskyt nelze předem bez předchozí zkušenosti odhadnout, protože různí lidé jsou k ní náchylní různě bez ohledu na fyzickou kondici či věk. Obecně se však doporučuje nabírat nadmořskou výšku postupně (například přiletět do Santa Cruz, strávit pár dní v nižších údolích a postupně vystoupat až na náhorní plošinu Altiplano). Po příjezdu do vyšších nadmořských výšek se také doporučuje se prvních pár dní příliš nepřepínat, aby si organismus rychleji zvykl na menší objem kyslíku ve vzduchu.

Stejně jako v mnoha dalších dalekých zemích, se i v Bolívii doporučuje v prvních dnech jíst opatrně, aby se nedostavily různé cestovatelské průjmy. Kromě toho však ve vyšších polohách Bolívie žádné další závažné choroby nehrozí – s výjimkou těch, vůči nimž musí návštěvníci stejně mít očkování (viz níže). V nížinách pak je navíc třeba chránit se před komáry a malárií (či aktuální zikou), kterou přenáší.

Kriminalita

Míra zločinnosti v Bolívii je vysoká, přesto země nepatří mezi ty s rekordní zločinností a stále o ní lze říct, že se zde nic nestane ani samotné turistce s blonďatými vlasy. Tedy alespoň pokud bude dodržovat základní bezpečnostní opatření – neustále hlídat své věci, nenosit viditelně drahé předměty, nenosit u sebe příliš velkou hotovost (obzvláště na trzích), nechodit ve městech mimo centra, nechodit po městě po setmění či nenastupovat do neoznačených taxíků. Turisté jsou také například varováni před falešnými policisty v civilu či falešnými policejními stanicemi. Vyčerpávající popis varování nabízí například britské Ministerstvo zahraničí (v angličtině).

Jak však již bylo řečeno, při dodržování základních bezpečnostních opatření se není třeba o svou bezpečnost příliš obávat.

Důležité kontakty

  • 110 – Policie
  • 118 – Záchranka
  • 119 – Hasiči

Česká republika v Bolívii nemá velvyslanectví. Oficiálně tak země spadá pod velvyslanectví v Santiagu de Chile (adresa Av. El Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile). V Bolívii se nicméně nacházejí dva honorární konzuláty – jeden v La Pazu (adresa Calle Covendo No. 1, Villa Fatima, La Paz), druhý v Santa Cruz (Barrio Sirari, Calle Flamboyanes No. 68, Santa Cruz).

Internet a elektřina

Wifi je v Bolívii ve větších městech všudypřítomná, byť v porovnání s ČR poněkud pomalá, a naleznete ji zdarma ve většině ubytovacích zařízení či restaurací. Alternativou jsou pak rovněž všudypřítomné internetové kavárny, kde máte za malý poplatek (paušálně cca 3 bs. za hodinu) neomezený přístup k počítačům, na kterých běží taktéž pomalý internet. Ve velkých městech je pokrytí 4G LTE, lze si tedy zakoupit datovou simkartu u jednoho z místních operátorů (Entel, Tigo, Viva) a surfovat po internetu z mobilu nebo si koupit rovnou i modem na mobilní data a surfovat na notebooku.

Do bolivijské elektrické zásuvky zastrčíte běžnou českou zástrčku, není tedy třeba vozit adaptér. V zásuvkách koluje napětí 230 V.

Zavřít

Víza a na co mysli před cestou

Vízum

Občané ČR obdrží turistická víza při příletu do Bolívie zdarma. Vízum platí 90 dní, po uplynutí každých 30 dní je však nutné dorazit na Migrační úřad (Migración, nachází se v každém větším městě), kde vízum zdarma a na počkání potvrdí na další měsíc. Stačí pouze přinést vedle cestovního pasu a zelené imigrační kartičky také jejich kopie. Při překročení lhůty 90 dní se při opuštění země platí pokuta 25 bs. (88 Kč) za každý další započatý den.

Pozor, Bolívie je výjimka v tom smyslu, že turisté v zemi mohou strávit skutečně pouze 90 dní ročně. Na rozdíl od ostatních zemí, kde se lhůta 90 dní začíná počítat znovu při každém dalším vstupu do země, toto pravidlo v Bolívii neplatí. Vstoupit do Bolívie se samozřejmě dá víckrát, od lhůty 90 dní se však vždy odečte počet dní, které už jste v zemi v daném kalendářním roce strávili.

Pro legální dobrovolnickou činnost je v Bolívii třeba obdržet pracovní vízum. Pro jakékoli jiné vízum než turistické je od roku 2016 třeba výpis z českého trestního rejstříku ve španělštině, který je nejjednodušší pořídit již v ČR; zbylé náležitosti lze sehnat přímo na místě v Bolívii.

Další dokumenty

Kromě cestovního pasu je teoreticky třeba také Mezinárodní očkovací průkaz s příslušnými očkováními, v praxi ho po vás nikdo vyžadovat nebude.

Očkování

Podobně jako pro cestu do dalších jihoamerických zemí je třeba mít očkování na žloutenku A a B, na břišní tyfus a na žlutou zimnici. Při cestách do venkovských oblastí se doporučuje také očkování na vzteklinu. Všechna tato očkování jsou proces na dlouhou dobu, je tedy záhodno začít s jednotlivými dávkami několik měsíců před samotnou cestou.

Rezervuj

Letenky

Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Bolívie.

Hotely

Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu v Bolívii.

Zájezdy

Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou v Bolívii s cestovní kanceláří.

Půjčení auta

Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.

Diskuze

Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!

Založ nové téma
Byl jsi v Bolívii?
Navrhni úpravu

Tohoto průvodce pro vás připravili