Černá Hora je po Kosovu druhou nejmenší zemí bývalé Jugoslávie a leží na jihovýchodním cípu Jadranského moře. Jejími sousedy jsou (bráno po směru hodinových ručiček) Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo a Albánie. Celý jih Černé Hory vyplňuje pobřeží Jadranu.
Přestože je Černá Hora jen o málo větší než Jihočeský kraj, přírodních i kulturních zajímavostí se zde nachází opravdu požehnaně. Od téměř neobydlených horských masivů přes krásná historická města až po klasickou plážovou dovolenou.
Nádherné historické město zapsané na seznamu UNESCO nabídne největší katedrálu v Černé Hoře a překrásné koupání i výlety do okolí, např. do pohoří Lovčen. Poblíž Kotoru se nachází letiště v Tivatu, město je dobře dostupné i z Chorvatska po silnici.
Rozlohou malé pohoří Lovčen s výškami přes 1 700 m se nachází prakticky hned u moře mezi městy Kotor a Budva. Je tak velmi dobře dostupné na výlety, ale i cestovatelům, kteří upřednostňují plážovou turistiku.
Historické město na pobřeží Jadranu, kde se můžete projít po hradbách starých více než 2 500 let. Mimo historické centrum město nabízí pulzující noční život s početnými bary a restauracemi. Ve stráních vysoko nad městem se nachází obrovský aquapark.
Asi 5 km východně podél pobřeží naleznete ikonickou vesničku Sveti Stefan, která leží na mysu spojeném s pevninou jen úzkou písečnou kosou. Sveti Stefan je především domovem luxusních hotelů.
Třetí největší evropské jezero, které leží na hranicích Černé Hory a Albánie. Jedná se o jednu z nejvzácnějších ptačích rezervací v Evropě, mimo jiné se na březích vyskytují poslední evropští pelikáni. Jezero a okolí je ideální pro milovníky ptactva, rybaření, ale i koupání. Jen se nelekněte dlouhých zmijí vodních, které se v jezeře hojně vyskytují.
Až magickou atmosféru utváří kombinace různých krajinných oblastí okolo jezera. Zatímco na jihu se strmě zvedají vysoké kopce, na severu se jezero ztrácí v úrodné nížině, na západě zase v bažinách.
Je zapsáno na seznamu přírodního dědictví UNESCO. I když je zde na poměry balkánských hor dobře rozvinutá infrastruktura, hory jsou pusté, nezalidněné a hlavně krásné. V horách se nachází 19 ledovcových jezer a nejvyšším bodem je Bobotov Kuk s výškou 2 523 m. V centrální části pohoří se nachází jeden z nejznámějších evropských kaňonů, jímž protéká řeka Tara, velice oblíbená mezi vodáky.
Hlavním střediskem s největším turistickým zízemím je městečko Žabljak.
Hory na pomezí Černé Hory, Kosova a Albánie jsou jedním z nejtajemnějších a zároveň nejkrásnějších evropských pohoří. Jeho černohorské centrum se nachází okolo Plavsko jezera, odkud vedou omezené turistické trasy a treky. Nachází se zde i nejvyšší hora Černé Hory – Zla Kolata (2 534 m).
Několik staletí hlavní město státních útvarů nacházejících se na území dnešní Černé Hory. Můžete se procházet ulicemi, z nichž dýchá zašlá sláva města, nebo navštívit pravoslavný klášter.
| Led | Úno | Bře | Dub | Kvě | Čer | Čvc | Srp | Zář | Říj | Lis | Pro | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrné počasí | |||||||||||||
| Průměrná teplota | 6 °C | 7 °C | 11 °C | 14 °C | 19 °C | 23 °C | 26 °C | 26 °C | 22 °C | 17 °C | 11 °C | 7 °C | |
| Teplota vody | 14 °C | 14 °C | 14 °C | 16 °C | 19 °C | 23 °C | 26 °C | 26 °C | 24 °C | 21 °C | 18 °C | 16 °C | |
| Sluneční svit | 4 h | 4 h | 6 h | 7 h | 8 h | 9 h | 11 h | 10 h | 8 h | 7 h | 4 h | 4 h |
Počasí je typicky středomořské, tedy panují zde horká a suchá léta a mírné vlhké zimy. Podzimní období bývá velice deštivé. V Černé Hoře se nachází vesnička Crkvica, která je nejdeštivějším místem v Evropě.
Na horách v zimě běžně sněží a v Durmitoru se dokonce lyžuje. Ve výškách nad 800 m n. m. leží sníh od 30 dní ročně a například ve výškách nad 1.500 m se sníh drží až 140 dní ročně.
Pokud vyrážíte za mořem, pak určitě v letních měsících, hlavní sezona probíhá od června do poloviny září.
Chcete-li zažít netradiční lyžařský zážitek v pohoří Durmitor, pak je největší šance na dobré sněhové podmínky od poloviny prosince do konce února. Vyrážíte-li za kulturními památkami Černé Hory a vadí vám davy turistů, pak jaro nebo podzim jsou pro vás ideální měsíce.
Historie v kostce Od raného středověku existovaly v rámci území dnešní Černé Hory početné samostatné státní útvary. Vývoj však postupoval opačně než u nás. Zatímco Československo se v roce 1918 osamostatnilo od Rakouska-Uherska, Černá Hora byla naopak v roce 1918 začleněna do území Srbska, kde zůstala až do druhé světové války. Po ní se stala součástí socialistické jugoslávské federace. Při divokém rozpadu Jugoslávie na přelomu 80. a 90.…
Euro V Černé Hoře je oficiální měnou euro, které se dělí na 100 centů. Mince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura. Bankovky se vydávají v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro. [imageFill 1709] Směnárny a platba kartou Směnárny nalezneme v hlavních turistických centrech nebo na hraničních přechodech a letištích. Není problém vybrat peníze z bankomatu. Platby kartou jsou běžné v supermarketech a v…
Jak do Černé Hory Letecky se z Prahy dostaneme na obě dvě černohorská letiště v Podgorici a Tivatu za podobnou cenu. Nejrychlejší a jediné relevantní spojení vychází s dopravcem Air Serbia s přestupem v Bělehradu nebo Austrian přes Vídeň a ceny vychází na cca 7.000–8.000 Kč. V letní sezoně se dá do země dostat i charterovými lety Travel Service za zhruba 7.500 Kč. Z jiných českých ani slovenských měst se…
Černohorská kuchyně Jídlo vás určitě nezklame. V Černé Hoře se mísí kuchyně ze Středomoří, Řecka i typické balkánské pokrmy. Při pobřeží dominuje klasická středomořská kuchyně s velkým množstvím mořských plodů a zeleniny, a také s velkým množstvím západních restaurací. Ve vnitrozemí zase dominují pokrmy z místních surovin, tedy hlavně mléčné výrobky, ovoce a zelenina a také balkánská kuchyně. Nejtypičtějším zástupcem je asi…
Pláže Za koupáním v moři míří do Černé Hory většina cestovatelů. Pláží zde najdeme navzdory členitému pobřeží opravdu hodně a jsou překvapivě rozlehlé. Nejhezčí pláže jsou v Kotorské zátoce (boka Kotorská) nebo mezi městy Budva a Sutomore. Méně lidí pak bude směrem k albánským hranicím u města Ulcinj. Horská turistika O Černé Hoře se říká, že se zde horské túry provozují nejlépe z celého Balkánu. Na rozdíl od ostatních zemí je tady…
Zdraví Černá Hora je běžná evropská země, kde výraznější zdravotní rizika nehrozí. Snad jen v horách je zvýšený výskyt zmijí, rozhodně si to však nepředstavujte jako ve filmu Hadi v letadle. Zdravotní péče je trochu hůře dostupná a méně kvalitní než v našich podmínkách, ale při nehodě nebo náhlé nemoci se vám pomoci určitě dostane. Kriminalita V Černé Hoře je menší míra kriminality než v okolních zemích, na plážích a…
Vízum Do Černé Hory není potřeba pro české ani slovenské občany vízum. Při turistických cestách do 90 dnů stačí cestovní pas, při cestách do 30 dnů stačí občanský průkaz se strojově čitelnými údaji. Očkování Žádné není potřeba. Celní předpisy Do Černé Hory je zakázáno dovážet jídlo s výjimkou potravin určených pro přímou osobní potřebu, které nevyžadují žádnou další tepelnou úpravu. Smíte dovážet 1l alkoholu na jednu dospělou osobu a 2l…
Od raného středověku existovaly v rámci území dnešní Černé Hory početné samostatné státní útvary. Vývoj však postupoval opačně než u nás. Zatímco Československo se v roce 1918 osamostatnilo od Rakouska-Uherska, Černá Hora byla naopak v roce 1918 začleněna do území Srbska, kde zůstala až do druhé světové války. Po ní se stala součástí socialistické jugoslávské federace.
Při divokém rozpadu Jugoslávie na přelomu 80. a 90. let, kdy se válečný konflikt Černé Hoře téměř vyhnul, zůstala věrná své mateřské zemi a jako jediná z federativních republik se od Jugoslávie neodtrhla. Proto spolu s Jugoslávií nesla tíhu sankcí, které na ně byly uvaleny po skončení války, postupně tak vzrůstala nespokojenost, která v roce 2006 vyvrcholila osamostatněním Černé Hory. Se Srbskem, které se stalo nástupnickým státem Jugoslávie, si však udržela dobré vztahy dodnes.
Po Kosovu je Černá Hora druhou nejmladší zemí Evropy.
Černá Hora je poměrně multikulturní země. Z 630 000 obyvatel pouze 45 % tvoří Černohorci. Žije tu mnoho Srbů, Bosňáků nebo Albánců. Země nevybočuje z balkánského standardu a odhaduje se, že zhruba každý druhý Černohorec žije a pracuje v zahraničí.
Většina lidí se hlásí k pravoslavné církvi, ale zhruba 20 % jsou muslimové.
Zajímavostí je, že tu žije 16,5x méně obyvatel než v ČR.
Dny pracovního volna se příliš neliší od těch v ČR, jedinou výjimku tvoří Vánoce, které se zde slaví až na konci prvního týdne v lednu. Celkem napočítáme v Černé Hoře 13 svátečních dní, během nichž se nepracuje, tedy stejný počet jako v ČR.
Obchody jsou většinou otevřené od 7 nebo 8 hodin do pozdního večera. Většina supermarketů zavírá ve 22 hodin nebo o půlnoci, a to i v neděli. Nepracuje se pouze o Vánocích.
Kultura je pod tradičním vlivem pravoslavné víry. V zemi je mnoho náboženských památek v čele s katedrálou sv. Tripona v Kotoru.
Tradičním historickým kulturním centrem je bývalé hlavní město Cetinje, dále Kotor nebo Budva. Centrem současného kulturního vyžití, muzeí, koncertů a galerií je pak hlavní město Podgorica a bývalé hlavní město Cetinje.
Oficiálním jazykem je černohorština. Jedná se však o odnož srbochorvatštiny, která zastřešuje většinu menších jazyků a nářečí v zemích bývalé Jugoslávie. V psané formě se používá latinka i cyrilice, přesto v běžném užití převažuje latinka na rozdíl od Srbska, kde převažuje cyrilice.
Anglicky se domluvíte v turistických oblastech, kde můžete použít i němčinu. V nouzi a při pomalém artikulování však lze mluvit i česky. Protože i srbochorvatštinu řadíme mezi slovanské jazyky, mnoho slov máme podobných.
Minislovníček:
Země je v posledních letech čím dál více závislá na turistice, s tím souvisí i zlepšující se turistická infrastruktura. V Černé Hoře je široká nabídka hotelů a apartmánů v základní i luxusní variantě. V letních měsících jsou pobřežní letoviska obyčejně přelidněná podobně jako v sousedním Chorvatsku. Do Černé Hory cestují ve velké míře turisté z bývalých zemí Sovětského svazu, ale i Němci nebo Češi.
Silniční infrastruktura postrádá dálnice, ale to je částečně podmíněno velmi složitým terénem. V létě jsou silnice přetížené a cesta ubíhá pomalu. Cestovatelé sem míří za koupáním, horami, kulturou, ale i adrenalinovými zážitky.
Černá Hora je hornatá země s členitým pobřežím a množstvím malých, ale i opravdu velkých zátok, z nichž nejznámější je boka Kotorská. Na severu země leží známé a turisty stále více objevované pohoří Durmitor s nadmořskými výškami přes 2 500 m n. m. Vysoké kopce se však táhnou celou zemí a končí až strmými úbočími k mořské hladině. V bezprostřední blízkosti Kotoru se nachází pohoří Lovčen a při hranicích s Kosovem stále ještě člověkem málo objevené pohoří Prokletije.
Jediná menší nížina se rozkládá jižně od hlavního města Podgorici a volně přechází v močálovitý břeh třetího největšího evropského jezera – Skadarského. To leží napůl v Černé Hoře a napůl v Albánii a je mimořádně rozmanité. Zatímco na jeho severním a východním břehu se nacházejí rovinaté močály, z jižního a západního břehu vybíhají strmé kopce.
Černá Hora má 5,5x menší rozlohu než ČR.
V Černé Hoře je oficiální měnou euro, které se dělí na 100 centů. Mince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura. Bankovky se vydávají v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro.
Směnárny nalezneme v hlavních turistických centrech nebo na hraničních přechodech a letištích. Není problém vybrat peníze z bankomatu.
Platby kartou jsou běžné v supermarketech a v obchodech v centrech měst a lepších restauracích nebo na autobusových nádražích. Je však vždy lepší s sebou mít hotovost, především v malých obchodech, ale i v mnoha ubytováních kartou platit nelze.
Příklad cen:
Smlouvat je možné například v prodejnách zboží domácí výroby ve staré části Podgorici a rovněž je možné usmlouvat trochu nižší cenu při jízdách taxíkem bez taxametru.
Spropitné není běžně započítáno v ceně a dává se zhruba v rozmezí 10 % ceny. V případě jízdy taxi se platí formou zaokrouhlením ceny, pokud jste si na začátku jízdy neusmlouvali konečnou cenu.
Ušetřit můžeme na ubytování v neoficiálních apartmánech, které nabízí snad každá domácnost vlastnící alespoň jeden volný pokoj. Při cestách Černou Horou si můžete všimnout u silnic nebo autobusových stanic postávajících lidí s cedulkami „Sobe“ (pokoje). Nižší cena může být vykoupena nižší kvalitou ubytování a hlavně větší vzdáleností od turistických atrakcí.
Jako ve všech destinacích hojně navštěvovaných turisty je lepší nechodit do exponovaných restaurací v centrech měst, ale zajít do vedlejších uliček, kde bývají ceny o pár procent nižší.
Nízkonákladový cestovatel bydlí v neoficiálních soukromých apartmánech, za něž zaplatí od 350 Kč za noc a pokoj, stravuje se nákupem surovin v supermarketu, za které denně zaplatí asi 200 Kč. Po městech chodí pěšky a vyhýbá se placeným plážím, na výlety po okolí jezdí autobusem, za ty během týdenního pobytu zaplatí denně asi 70 Kč. Celkové náklady tak budou činit kolem 500 Kč za osobu/den.
Cestovatel zlaté střední cesty zaplatí za ubytování ne přímo u pláže, ale zároveň v pohodlné docházkové vzdálenosti, od 700 Kč za noc a pokoj. Občas si zajde do restaurace, k obědu si nakoupí v supermarketu nebo ve stánku s ovocem a zeleninou, za jídlo a pití tak denně utratí 300 Kč. Chodí na upravenější oficiální pláže, ty ho denně stojí asi 50 Kč a na výlety bude jezdit autobusem, kde utratí zhruba stejně jako nízkorozpočtový turista, a to 70 Kč. Denní náklady se budou pohybovat asi okolo 770 Kč za osobu/den.
Výletník, který má rád své pohodlí, si zaplatí apartmán nebo hotel se snídaní v blízkosti pláže a zaplatí za něj 1.100 Kč za noc/pokoj. Bude chodit do lepších restaurací na oběd i večeři, ale protože má v hotelu snídani, za jídlo neutratí o moc více, tedy asi 350 Kč. Koupe se na nejlepších plážích, kde si koupí i lehátko se slunečníkem, což ho vyjde na 220 Kč denně. Občas neváhá sednout do taxíků a nebojí se vydat na nějaký delší výlet autobusem, za dopravu za den v průměru utratí asi 100 Kč. Celkem utratí 1.220 Kč za osobu/den.
Rozhodnete-li se svěřit svou cestu cestovním kancelářím, počítejte s cenou za autobusový zájezd do Černé hory okolo 6.000 Kč, letecká dovolená pak stojí přibližně 10.000 Kč. Aktuální výběr zájezdů do Černé hory.
Letecky se z Prahy dostaneme na obě dvě černohorská letiště v Podgorici a Tivatu za podobnou cenu. Nejrychlejší a jediné relevantní spojení vychází s dopravcem Air Serbia s přestupem v Bělehradu nebo Austrian přes Vídeň a ceny vychází na cca 7.000–8.000 Kč.
V letní sezoně se dá do země dostat i charterovými lety Travel Service za zhruba 7.500 Kč.
Z jiných českých ani slovenských měst se levněji do Černé Hory nedostanete.
Nejčastějším způsobem cestování, především v létě, se stane pravděpodobně jízda autem. Z Prahy do Kotoru činí vzdálenost 1.368 km. Při průměrné spotřebě 6,5 litru/100 km a cenách benzinu okolo 30 Kč tedy zaplatíme za cestu tam i zpátky asi 5.350 Kč a na dálničních poplatcích pak 2.500 Kč, celkem nás cesta autem z Prahy vyjde zhruba na 7.850 Kč.
Z Bratislavy bychom jeli podobnou cestou, za poplatky bychom tak platili stejnou částku, benzin by vyšel na 4.330 Kč, celkem bychom zaplatili 6.800 Kč.
Alternativní možností dopravy je vlak. Od poloviny června do poloviny září jezdí z Prahy přes Pardubice, Brno a Bratislavu přímý lůžkový vůz ČD do přístavu Bar nebo letoviska Sutomore, stejně tak jako do hlavního města Podgorici. Ceny začínají od 4.000 Kč za osobu při cestování ve dvou a jízdní doba trvá něco málo přes 30 hodin.
Po Černé Hoře se nám nejlépe bude cestovat autobusem. Většina cestovatelů však pravděpodobně pojede do Černé Hory vlastním autem. Silnice jsou typicky středomořské: úzké, klikaté a s velkým provozem.
Frekvence spojů po pobřeží a do velkých měst ve vnitrozemí je velmi častá a při cestování z větších obcí se jedná o velmi snadný způsob dopravy. Na každém autobusovém nádraží je pokladna, kde si můžete koupit jízdenku na libovolný spoj nehledě na dopravce, běžně jsou na těchto větších stanicích akceptovány platby kartou. Díky frekvenci spojení se nemusíte bát, že kvůli plně obsazeným autobusům se na místo nedostanete. Pokud byste si přesto raději rezervovali jízdenku dopředu, i taková možnost zde existuje, a sice přes portál busticket4, kde se zobrazují všechna existující spojení.
Autobusy zastavují i mimo velké obce, v takovém případě se platí průvodčímu, který je v každém autobuse. Mimo autobusová nádraží však jízdní řád a mnohdy i označení zastávky budete hledat marně, autobusy zastaví jen tak u silnice a vám nezbude nic jiného, než se poptat místních, kam se máte postavit.
Ceny se pohybují okolo 3 Kč za 1 km. Kvalita vozového parku je různá a pohybuje se od nejmodernějších klimatizovaných autobusů po vraky bez větrání dovezené z Německa po 20 letech služby.
Půjčoven aut je dostatek v největších městech a turistických centrech. Na den se dá v letní sezoně auto pořídit od 600 Kč.
Hlavní silnice jsou sice relativně kvalitní, ale kvůli náročnému terénu plné zatáček. V letní sezoně také hodně přetížené. Obecně se půjčení auta nevyplatí, pokud se chcete pohybovat podél pobřeží, kde je častá autobusová doprava.
Železnice vede napříč Černou Horou severo-jižním směrem ze Srbska, pokračuje do hlavního města a poté k největšímu černohorskému přístavu Bar. Z Podgorici vede ještě jedna trať do druhého největšího města Nikšič. I cestování vlakem je bezproblémové a podobné jako u nás. Neexistuje sice možnost koupě online jízdenky, ale na každém nádraží je pokladna s průvodčím a tam, kde není, lze koupit jízdenku ve vlaku podobně jako u nás. Spojení z Podgorici k moři a do Nikšiče je relativně časté, směrem na sever a do Srbska jezdí pár spojů denně. Jízdní řády k dispozici na webu železnic zcg-prevoz.me.
Za jízdu zaplatíte asi 1 Kč za 1 km. Vlakové soupravy zde jezdí buď velmi zastaralé, nebo naopak jen pár let staré, musíte mít to správné štěstí.
Veřejná doprava ve městech prakticky neexistuje. Dokonce ani v Podgorici, která odpovídá zhruba velikosti Plzně, nenajdeme kvalitní síť MHD. Jezdí zde jen autobusy, které sice mají pevně stanovenou trasu, ceny i zastávky, nicméně v terénu není ani jedno z toho žádným způsobem označené, takže pro běžného návštěvníka je tento způsob dopravy víceméně nepoužitelný.
Jídlo vás určitě nezklame. V Černé Hoře se mísí kuchyně ze Středomoří, Řecka i typické balkánské pokrmy.
Při pobřeží dominuje klasická středomořská kuchyně s velkým množstvím mořských plodů a zeleniny, a také s velkým množstvím západních restaurací. Ve vnitrozemí zase dominují pokrmy z místních surovin, tedy hlavně mléčné výrobky, ovoce a zelenina a také balkánská kuchyně.
Nejtypičtějším zástupcem je asi čevapčiči z grilovaného mletého masa nebo burek, což je pečivo z tenkého těsta plněné různými ingrediencemi.
Díky Skadarskému jezeru se v černohorské kuchyni objevuje i mnoho sladkovodních ryb.
Ve městech najdeme spoustu stánků a pojízdných prodejen, kde se připravují typické balkánské rychlé pochutiny, jako je právě čevapčiči nebo burek a kebab.
V Černé Hoře je také hojně rozšířeno prodávání vlastní produkce ovoce a zeleniny u silnic, především melouny jsou opravdu výtečné.
V hlavních centrech za jídlo typicky zaplatíme od 80 do 150 Kč, ale v menších vesnicích se můžeme dobře najíst i za 70 Kč. Ve stánku s místními se pak dobře a hodně najíme klidně od 40 Kč.
Za koupáním v moři míří do Černé Hory většina cestovatelů. Pláží zde najdeme navzdory členitému pobřeží opravdu hodně a jsou překvapivě rozlehlé. Nejhezčí pláže jsou v Kotorské zátoce (boka Kotorská) nebo mezi městy Budva a Sutomore. Méně lidí pak bude směrem k albánským hranicím u města Ulcinj.
O Černé Hoře se říká, že se zde horské túry provozují nejlépe z celého Balkánu. Na rozdíl od ostatních zemí je tady totiž poměrně hodně značených tras a docela dobrá infrastruktura. Pořád se ale místní horská turistika rozhodně nedá označit za masovou, takže pokud se vydáte do pohoří Durmitor nebo Prokletije, můžete si být jistí, že si užijete divokých horských scenerií a pustých oblastí bez hustého osídlení.
Na úplném severu Černé Hory nedaleko hranic s Bosnou a Hercegovinou se nachází jeden z nejkrásnějších, nejdelších a nejhlubších kaňonů v Evropě, na jehož dně teče divoká řeka Tara. Pokud jste začátečníci a nikdy jste na raftu nebyli, nemusíte se obávat. V oblasti je několik firem specializujících se právě na vás, všechno vám vysvětlí, ukážou, naučí a s průvodcem se vydáte objevovat jeden z nejhezčích koutů Evropy vůbec.
I když je Černá Hora malá země, nachází se zde mnoho historických měst v čele s Kotorem, který je zapsaný na seznamu UNESCO nebo století staré město Cetinje.
Pro milovníky letadel se v Černé Hoře nachází jedno z nejznámějších letišť v Evropě – Tivat. Letadla tady přistávají podél vysokého horského masivu a navíc těsně kolem letiště vede silnice, kterou od dráhy odděluje jen velmi nízký plot. Hned vedle se nachází také malá restaurace a pláž. Můžete tak při koupání pozorovat letadla, která vám budou prolétat jen pár metrů nad hlavou.
V centru turistiky v pohoří Durmitor, Žabljaku, se nachází i několik vleků a sjezdovek. Pokud vás tedy nebaví neustále jezdit do Špindlu nebo Saalbachu, proč jednou nezkusit něco jiného?
Černá Hora je běžná evropská země, kde výraznější zdravotní rizika nehrozí. Snad jen v horách je zvýšený výskyt zmijí, rozhodně si to však nepředstavujte jako ve filmu Hadi v letadle.
Zdravotní péče je trochu hůře dostupná a méně kvalitní než v našich podmínkách, ale při nehodě nebo náhlé nemoci se vám pomoci určitě dostane.
V Černé Hoře je menší míra kriminality než v okolních zemích, na plážích a turisticky exponovaných místech je však třeba důsledně dodržovat obecné pokyny a nenechávat peněženku, drahou elektroniku apod. volně položenou na pláži nebo v zaparkovaném autě.
Země není v seismicky aktivní oblasti, vlny tsunami při pobřeží nehrozí. V letním období jsou v horských oblastech častější výskyty požárů než v našich podmínkách.
Telefonní čísla, která se vám mohou během pobytu hodit, jsou následující:
Velvyslanectví České republiky se nachází v Podgorici. Kontakty:
Partizanskiput 6A - Tološi, 81 000 Podgorica
Do Černé Hory není potřeba pro české ani slovenské občany vízum. Při turistických cestách do 90 dnů stačí cestovní pas, při cestách do 30 dnů stačí občanský průkaz se strojově čitelnými údaji.
Žádné není potřeba.
Do Černé Hory je zakázáno dovážet jídlo s výjimkou potravin určených pro přímou osobní potřebu, které nevyžadují žádnou další tepelnou úpravu.
Smíte dovážet 1l alkoholu na jednu dospělou osobu a 2l nealkoholických nápojů na jednu osobu. Vodu v lahvích maximálně 5l na jednu osobu.
Lze dovézt 200 cigaret, 250 g tabáku.
Pokud chcete cestovat se svým domácím mazlíčkem, musíte mít s sebou mezinárodní očkovací průkaz, veterinární potvrzení o zdraví zvířete a potvrzení, že v místě, v němž se zvíře vyskytuje, není vzteklina. Toto nesmí být starší 90 dnů.
Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Černé Hory.
Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu v Černé Hoře.
Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.
Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou v Černé Hoře s cestovní kanceláří.
Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!
Založ nové téma
